Jiří Novák                                                                          Vloženo 29.10.2010

37F. Plánovaná evakuace pozemšťanů Vesmírnými lidmi

                                                                            

___________________________________________________ 

Období přelomu 2. a 3. tisíciletí bylo obdobím přinášejícím předpoklady obrovských změn. Kritickými konstelacemi bylo zatmění Slunce v srpnu 1999 a postavení planet v linii v květnu 2000. Mimořádná energie podobného seskupení planet se může projevit buď fyzickou destrukcí Planety ve formě katastrofy, nebo umožní duchovní zvrat ve vývoji, nalezení a nastartování nové duchovní cesty pro lidstvo. Vesmírní lidé chtěli situaci řešit násilnou katastrofou Planety spojenou s evakuací vybraných osob. Akci nazvali „Druhý příchod Krista“. Kdo se tehdy vydával za Ježíše Krista? Jakým způsobem měl být prováděn výběr evakuovaných? Je taková akce bratrskou pomocí nebo spíš nepřijatelným zákrokem? Jaké by byly karmické následky takto uměle vyvolané katastrofy? Došlo by tím k posílení postavení pozemské civilizace nebo spíš k jejímu ovládnutí a podrobení?

_________________________________________________________

Katastrofické hrozby na konci tisíciletí

Celá řada proroctví svědčila o tom, že období přelomu 2. a 3. tisíciletí bude obdobím přinášejícím předpoklady obrovských změn. Co přesně bylo tím kritickým obdobím? Tehdy veřejnost diskutovala o tom, kdy vlastně končí tisíciletí, kdy tedy nastává ten rozhodující zlom – jestli 31.12.1999 nebo až 31.12.2000. Tato otázka však není podstatná. Nebylo důležité, kdy nastává konec tisíciletí, podstatné naopak bylo, kdy dochází ke zlomu letopočtu. A to bylo jednoznačně o půlnoci z 31.12.1999 na 1.1.2000. Co tento přerod letopočtu s sebou přináší?

Víme, že čísla mají určité energetické vibrace, a že tyto vibrace mohou mít zásadní vliv na běh událostí. Tato změna data konkrétně přináší přerod starého pojetí individuality ve smyslu Já, ego v nové pojetí jednoty ve smyslu My.  Navíc jednička posílená třemi devítkami znamená razantní radikální ukončení vlády individualismu a ega spojené s karmickým vyrovnáním, s karmickou odplatou za minulé skutky. Současně dvojka znamenající My je posílená trojicí nul, což jí dává sílu navíc, aby toto nové pojetí My prorazilo za jakoukoliv cenu a nahradilo staré pojetí Já razantní silou, třeba i formou násilné změny vývoje. Proto bylo možné v tomto období očekávat velké destrukce ve formě násilného zlomu vývoje, násilného převratu formou katastrofy ve hmotné rovině Planety. Pokud lidstvo nenastoupí v tomto období zcela novou cestu a nevyjde tomuto přerodu ega Já v jednotu My vstříc nastoupením razantní změny ve svém vývoji.

Skutečnost je však taková, že působení vlivů z duchovního pozadí světa není přesně omezeno na daný časový bod, ale bývá „rozmazané“ po určitou dobu před i po tomto kritickém datu. V tomto případě nejde o hodiny, ale o měsíce před a po uvedeném termínu. Kritickými tedy byly celé roky 1999 a 2000. Celé toto období představovalo z astrologického hlediska období příznivé pro vznik řady katastrof. A ne náhodou šlo o období mimořádných konjunkcí, opozic a kvadratur.

Potenciál pro ohromnou změnu přinášely zejména dvě události: zatmění Slunce 11.8.1999 a speciální postavení planet v linii 5.5.2000. Není proto náhodou, že na závěr 2. tisíciletí byly mnoha jasnovidci prorokovány katastrofy. Astrologická situace a dosavadní vývoj lidstva tomu skutečně nasvědčovaly. Řada osob viděla předem ve svých vizích průběhy těchto drastických událostí. Souhrn všech těchto neblahých proroctví dokázal dát dohromady Ray Nolan v knize „Sedmé zjevení“.

Konstelace přinášející energie podporující změny

Proč tedy žádná větší katastrofa neproběhla? Každá taková astronomická a tím i astrologická situace přináší určitou energii evoluční změny. A nejde pouze o hru se symboly planet, jak tvrdí o astrologii materialistická věda. Jde o skutečné duchovní energetické působení těchto událostí, což citlivé bytosti registrují a rozpoznávají. Kdo dokáže vnímat energie a 11.8.1999 v době téměř úplného zatmění Slunce stál v Přírodě, ten ví, o čem mluvím. A nejedná se pouze o zatmění Slunce nebo zvláštní postavení planet. Obrovskou energii přináší například i první jarní den, kdy se probouzí Příroda a energie ze Země začínají stoupat vzhůru, nebo letní a zimní slunovrat. A také období Velikonoc, kdy nastává energetická očista všeho manipulujícího a ovládajícího. Ne nadarmo věnovaly některé dávné národy, např. Keltové, velkou pozornost těmto datům a považovaly je za období mimořádných energií.

Využití energií podporujících změny

Taková mimořádná energie může být v evoluci využita několika způsoby. První možností je fyzická destrukce Planety, lokální nebo globální katastrofa a vrácení vývoje zpět o tisíce let, pokud civilizace jde naprosto nesprávnou cestou. Druhou možností je odstartování nebo urychlení nové fáze duchovního vývoje za předpokladu, že civilizace jde správným směrem nebo uvnitř civilizace se zrodilo hnutí, které našlo správnou cestu evoluce a potřebuje energetickou podporu. Obvykle však nastává kombinace obojího. Lokální katastrofy vyrovnávají karmu některých národů či oblastí a současně dochází k podpoře nového nasměrování evoluce.

K fyzické destrukci části povrchu Planety obvykle dochází jednorázovými událostmi. V případě, kdy se tato mimořádná energie promítne do podpory duchovního vývoje na Planetě, změny nejsou na první pohled tak nápadné. Určitě si nikdo nepřeje, aby v zájmu duchovního vývoje došlo k náhlému zhroucení ekonomických a politických systémů na Planetě. Duchovně projevená evoluční energie změny se do fyzické roviny Planety promítá až s určitou setrvačností, s určitým časovým odstupem a navíc postupně.

V roce 1999 šlo především o to, jak převést Zemi přes období hrozících a předpovídaných katastrof. Dosáhnout toho, aby evoluční energie změn byla využita na odstartování obrovských změn v duchovní struktuře Planety a v duchovním vývoji civilizace. To, že v letech 1999 a 2000 nakonec nedošlo k žádné katastrofě v celoplanetárním měřítku, je důsledkem skrytého duchovního vývoje na Planetě, který v tomto období probíhal. Bližší vysvětlení podám v dalším pokračování 37G. Převedení Země přes období hrozících katastrof.

Zatmění Slunce v srpnu 1999

Slunce, stejně tak jako planeta Země, představuje živou bytost, která od dob svého vzniku byla neprobuzená a nebyla si vědoma sama sebe. Aby se Slunce probudilo k plnému vědomí, i ono potřebovalo pomoci se svým probuzením. Blížilo se zatmění Slunce 11.8.1999, které mělo přinést mimořádně silnou energii podporující evoluční změnu. V době tohoto zatmění totiž došlo k zvláštnímu postavení planet ve Sluneční soustavě do podoby, které se v astrologii říká „velký kříž“, a které se přisuzují neblahé účinky. Tato konstelace vyjadřuje napjaté vztahy čtyř skupin planet, ležících na čtyřech ramenech kříže, mezi sebou. Seskupení přináší předpoklad obrovského konfliktu, ve kterém se rozhodne, zda planety některého ramene získají pře
vahu a stanou se pak určujícími pro další evoluční vývoj ve Sluneční soustavě.

 

Rozhodující pro průběh událostí bylo, zda se planeta Země stihne do doby zatmění dostatečně očistit a zharmonizovat, aby došlo ke zvýšení frekvence její vnitřní energie na dostatečnou úroveň. Tím by Země posílila energetické působení duchovních planet Uran a Neptun. A proto by se rameno těchto tří planet stalo nejsilnějším a nasměrovalo by další vývoj směrem k radikální změně v duchovní oblasti. Pokud by se však Země nestihla dostatečně vyladit, rozhodující slovo by pravděpodobně měla dvojice největších planet Jupiter a Saturn přinášející řád a pořádek prostřednictvím náhlého zvratu. A to by zřejmě vyvolalo karmické vyrovnání negativních energií náhlou katastrofou Země.

Celou dobu předtím šlo tedy o to, aby se planeta Země dokázala připravit na přijetí a vstřebání energie tohoto postavení planet, a aby tato energie neměla na Planetu obrovský destrukční vliv, jak předpovídali mnozí proroci. Například i středověký jasnovidec Michel Nostradamus (1503 - 1566), o kterém je známo, že celá řada jeho proroctví se vyplnila. Ve svých prorockých verších uvedl velmi málo konkrétních dat, některá však přece. Uvedu citaci jednoho z jeho čtyřverší, které je označeno „10/72“, a které se týká právě tohoto období:

    „Roku devatenáct set devětadevadesát, sedmého měsíce,
    z nebes sestoupí obrovský hrůzný panovník,
    znovuprobuzený, velký král z Angoulmouis.
    Před i po Marsu, panování v dobré době.“

Zatmění Slunce 11.8.1999 proběhlo v klidu a znamenalo obrovský nenásilný očistný impuls, který se projevil okamžitým znatelným zvýšením frekvence Planety. K podobnému frekvenčnímu vzestupu, který předtím Planetě trval celý rok, stačilo několik hodin, kdy Planeta vstřebávala mimořádně intenzivní kosmické energie. Došlo i k částečné karmické očistě v některých oblastech - např. válka v Čečensku a zemětřesení v Turecku, při kterém se provalila aféra spojená s výrobou betonových panelů, ve kterých byl beton částečně nahrazován papírem.

Další hrozba se díky rostoucí harmonii Planety nenaplnila. Byla jí americká kosmická sonda Cassini s nákladem radioaktivního plutonia, která měla být průletem v těsné blízkosti Země maximálně urychlena na své pouti k Saturnu. A po určitou dobu letěla přímo proti Zemi obrovskou rychlostí, přitom v důsledku dočasné ztráty spojení hrozilo její zřícení na Planetu, zřejmě na území Ruska. Chápete skutečné nebezpečí této hrozby, kdyby americké plutonium v podobě menší jaderné bomby dopadlo na území další světové velmoci, Ruska?

Zvláštní postavení planet v květnu 2000

Další planetární konstelaci, která podle astrologů přinášela potenciál obrovské změny, představovalo zvláštní postavení planet na počátku května 2000. Také na tento termín předpovídali mnozí astrologové katastrofu. Tento den byla většina planet přibližně srovnána do jediné linie, a jejich soustředěná duchovní síla působila na Slunce. Při pohledu na schéma konstelace bychom to mohli přirovnat k přetahované o Slunce, ke snaze vychýlit Slunce z jeho obvyklé rovnováhy. Přitom největší skupina planet, která byla společně se Sluncem a Měsícem v zemském znamení býka, tedy ve hmotném znamení, táhla celý systém směrem k projevení energie události ve hmotné rovině. Tedy ke katastrofě ve Sluneční soustavě, která by se mohla projevit jako výbuch určitého množství žhavé sluneční hmoty. Dvě zbývající planety na kolmém ramenu, duchovní planety Uran a Neptun, jakoby z boku brzdí obrovské napětí ve fyzickém světě a snaží se jej převést do oblasti duchovních energií a duchovního vývoje. Opět šlo tedy o to, zda se Země svojí frekvencí a úrovní harmonie dokáže přidat na stranu této dvojice duchovních planet, aby se ohromný potenciál energie převedl do podpory nové evoluční duchovní cesty, která byla nastoupena v roce 1999.

Působení vhodně seskupených planet na Slunce hmotnou přitažlivostí je sice zanedbatelné, působení duchovních energií však naopak může být ohromné. Samotná vědecká astronomie došla přece v tomto období k poznání, že klasická hmota určuje pouze zhruba 4 % gravitačního či soudržného působení v rámci Vesmíru. Zbývajících 96 % působení přičítají vlivu neznámé „tmavé látky a tmavé energie“. Právě do těchto vědou nepoznaných 96 % se vejdou bioenergie, které věda nechce uznat. Vliv bioenergie na gravitaci je však mimořádný. Z minulosti víme, že bioenergie dokáže gravitaci odstínit nebo směr jejího působení přesměrovat jinam. Jsou přece známy mnohé anomálie na povrchu Země, které lze přičítat právě neobvyklým vývěrům bioenergie – např. tzv. „Oregonský vír“ v USA nebo kopec na Filipínách, kde se kulaté předměty samy valí do kopce, jak ukázal pořad ČT1 Cestománie. Nejde přitom o běžný magnetismus, který působí pouze na kovy. Protože zde se i plastové láhve koulely samy do kopce. Existují zmínky o tom, že bioenergii uměla používat již atlantská civilizace k pohonu vznášedel. Na principu využití bioenergie se pohybovaly i „vimany“ objevující se v dávných indických textech. A v  době na konci 20. století používali běžně bioenergii Vesmírní lidé k provozu diskových UFO, která vynikala schopností mimořádné manévrovatelnosti.

Je vůbec gigantická erupce na Slunci reálná?

Jaký rozsah by případná katastrofa mohla mít? Podle některých historických pramenů se pravidelně opakují gigantické sluneční erupce, viz Ivo Wiesner (Bohové a apokalypsy, str. 161): „Tacitus a Cicero tvrdí, že existují cykly gigantických protuberancí po 12900 letech, kdy žhavá sluneční plasma sežehuje Zemi… Hérakleitos s Efesu ve svém díle „Peryfyséos“ uvádí, že před 11 tisíci lety (tzn. vztaženo na dnešní dobu před 12500 lety) byla Země těžce postižena slunečním ohněm…egyptské prameny uložené v petrohradské ermitáži – je v nich zmínka o kosmické katastrofě postihující Zemi (cyklus Nimiru 9564 př.n.l.), kdy obrovským záplavám předcházel strašlivý příval slunečního ohně, který spálil povrch Země…

Více historických pramenů tak uvádí, že čas od času, zhruba s periodou 12 - 13 tisíc let, zasahuje Zemi obrovský oblak žhavé sluneční plasmy pocházející z gigantické protuberance. A že poslední takové sluneční maximum se údajně odehrálo přibližně před 12 tisíci lety, nedlouho před definitivním zánikem Atlantidy. Příčinou této pravidelně se opakující ohnivé zkázy musí nutně být zvláštní konstelace ve Sluneční soustavě, speciální vzájemná poloha Slunce a všech planet, která se opakuje jednou za 12 - 13 tisíc let. Co když se historie měla opakovat? Co když právě konstelace planet ve Sluneční soustavě v květnu 2000 spojená navíc s mimořádným zatemněním Země nevhodnými levotočivými bioenergiemi mohla vyvolat pro Zemi tak destrukční katastrofu?

Duchovní energie planet seřazených v linii jakoby natahují Slunce a jeho běžné energie na skřipec. Snaží se Slunce „roztáhnout“, vychýlit z jeho rovnováhy, což může způsobit menší magnetické anomálie na povrchu Slunce nebo případně i jakési drobné trhliny nebo místa se sníženým tlakem ve slunečním kotouči. A výsledek takových změn? Část hmoty na povrchu by se mohla propadnout dovnitř, kde jsou mnohonásobně vyšší teploty. Efekt by pak byl stejný, jako když vhodíte kus ledu do rozžhaveného hrnce a přiklopíte jej. Poklice pak může vlivem obrovského přetlaku vzniklé páry dokonce odletět, doslova nastane výbuch.

V případě Slunce a relativně „chladné“ hmoty z povrchu pohlcené do nitra, by mohla nastat erupce obrovského množství rozžhavené sluneční hmoty do prostoru. A mimořádně silný energetický vliv by mohl způsobit gigantickou erupci. Tak obrovský výbuch, po kterém by život na planetách v blízkosti Slunce byl doslova sežehnut, jak se stalo již vícekrát v minulosti, nebo ještě v horším případě by planety mohly přestat existovat. Nikdo to nemůže vyloučit, ale ani potvrdit. Přesné zákonitosti působení planetárních duchovních energií zatím neznáme.

Fyzikové by řekli, že všechny předcházející úvahy o možnosti katastrofy jsou nesmyslné. Jenže Vesmír v předvečer velkých změn formují především duchovní energie, které fyzika nezná, zatímco známé fyzikální energie jsou zatlačeny do pozadí. Příkladem je i velký třesk (Big Bang), který fyzika klade na počátek vzniku Vesmíru. Není těžké takový jev popsat, když už existuje. Vysvětlit však, co předcházelo jeho vzniku, fyzika nedokáže.

Varianta řešení pocházející od Galaktické konfederace

Toto období tak přinášelo předpoklad obrovské změny, která se může realizovat buď ve formě celoplanetárních katastrof, nebo naopak obrovským zvratem v duchovním fungování Planety a nastoupením nové evoluční cesty. Mělo se stát zlomem, rozhodující křižovatkou a klíčovou volbou ve vývoji současného lidstva. Okolní mimozemské civilizace sdružené do Galaktické konfederace a zejména Plejáďané, kteří měli od vedení konfederace plnou moc řídit operace v blízkosti planety Země, se domnívali, že existuje ještě třetí a nejvýhodnější možnost, jak řešit situaci Země na přelomu tisíciletí. Možnost, která nejvíce vyhovuje Duchovní hierarchii Galaxie i Vesmírným lidem. Podrobnější informace, v čem tento plán spočíval, jsou uvedeny v „Poselství z Borupu“, které bylo přijato dánskou duchovní skupinou a vyšlo i v knižní podobě. Nejdůležitější část z tohoto poselství uvedl Ivo Wiesner v příloze ke své knize“Předpeklí ráje“ a odtud jsem převzal následující citace. Pokusím se o stručný výklad a komentář.

Duchovní autor tohoto poselství se snaží vytvořit dojem, že je sám Ježíš Kristus, a že byl dokonce i Buddha. „Nejdříve jsem se inkarnoval jako Buddha, abych dal své poselství národu a pak jako Žid (Kristus), abych je dal západnímu světu. Buddha a Kristus jsou jedna a táž osoba“ (Poselství z Borupu, Wiesner, str. 284). Předchozí citace je jednou z těch, které jednoznačně dokládají, že autorem textu není Ježíš. Duchovně vnímající člověk totiž dokáže jednoznačně vycítit, že Ježíš a Buddha byly dvě různé duchovní bytosti.

Kdo se vydával za duchovního vládce Sluneční soustavy?

Kdo se na konci tisíciletí vydával za bytost, která duchovně vládne Sluneční soustavě? Slova „ovládáme vše, nejenom lékařskou vědu, ale i duchovní oblast chápání..., jsem boží duchovní ručitel za tuto Galaxii...,“ zmínky o létajících talířích a o evakuaci pozemšťanů do obřích kosmických lodí, svědčí o tom, že nepromlouvá bytost spojená s planetou Zemí, ale příslušník jiné mimozemské civilizace. Navíc se nejedná o jediné vystoupení této bytosti. Podobné náznaky nadřazenosti najdeme i v dalších duchovně přenesených textech, kde jako autor je označován Ježíš Kristus, např. v „Diktátu Pána Ježíše Krista“, který byl duchovně přijat na setkání vegetariánů v Pardubicích dne 4.12.1999: „Já jsem alfou i omegou Vesmíru, to jsem říkal moc často, skoro nikdo to nechápal“, nebo: „Povídá se po Vesmíru takový vtip. Jak poznáte dokonalou bytost? Velice jednoduše – má trpělivost s pozemšťany.“

Je tato osoba skutečným Ježíšem Kristem, který zde na Zemi pobýval před dvěma tisíci lety? Nebo se pouze někdo tímto všeobecně známým jménem označuje, aby u pozemšťanů vzbudil větší důvěru? Jako mnoho dalších pozemšťanů jsem byl v době před dvěma tisíci lety úzce spojen s misí Ježíše Krista. Skutečného Ježíše Krista jsem před dvěma tisíci lety osobně znal, a proto ve mně zůstal otisk jeho energií. Dnes po dostatečném duchovním vzestupu mám možnost vnímání energií, rozeznání autenticity bytostí a vyciťování pravdy jejich sdělení spojených s Ježíšem Kristem na počátku našeho letopočtu. Z náznaků v textu těchto poselství, z vyvolávání pocitu nadřazenosti autora textu nad obyčejnými pozemskými lidmi, mohu jednoznačně prohlásit následující. Uvedené duchovně přenesené texty nepocházejí od skutečného Ježíše Krista. Ježíš totiž představoval bytost nesmírně čistou a skromnou. Bytost, které nebyly vlastní žádné pocity nadřazenosti a převahy nad ostatními lidmi. Bytost, která nebyla schopna vyslovit jakékoliv podobné výroky.

Kdo se tehdy vydával za Ježíše Krista a jaký k tomu měl důvod? Ivo A. Benda hovoří o Ortonovi, duchovním ručiteli naší Galaxie, který byl dříve inkarnován jako Ježíš. Dokladem je následující sdělení, které převzal 4.6.1998 od kosmických bratrů: „Blíží se den mého návratu na Zemi. Ano, všichni lidé mě budou moci spatřit, tak jak se na mě dívali před dvěma tisíci lety, kdy Kristus přišel na Zemi dávat zde nový řád a učení bytí, aby lidstvu ukázal cestu. A nyní tento Kristus, tedy já, Orton, ve hmotném těle ukáži lidem cestu ke světlu, aby lidé věděli, jak se bude žít v nejbližším tisíciletí, které takto ustanovil náš Stvořitel milovaný, a které je již za dveřmi.“ (Rozhovory I, str. 238). Nebo: „Tak pravím já, Orton, Ježíš Kristus.“ (Rozhovory II, str. 283).

Naopak na semináři byla předávána myšlenka, že Kristem, novou inkarnací Ježíše, je současný velitel flotily kosmických lodí Galaktické konfederace připravené v oblasti Země, známý pod jménem Aštar. Ať tak či onak, v obou případech je patrné, že za Ježíše Krista a tím i za „oprávněného vládce“ Země se vydávala a duchovními pracovníky Země byla považována osoba z nejužšího vedení Galaktické konfederace. Slovník, používané obraty a způsob vyjadřování Aštara, Ortona i dalších Vesmírných lidí se nezaujaté osobě jeví jako téměř identický se způsobem vyjadřování údajného Ježíše Krista, který na Planetu přenášel Poselství z Borupu. To vše potvrzuje skutečnost, že Duchovní hierarchie Země a Slunce přešla před koncem tisíciletí pod mimozemský vliv.

Totéž naznačují i další prameny, například kniha Karen Danrich a Thomase Webera (Vzestup - Nová zasvěcení): „Dosavadní hierarchie Planety byla hierarchií 3. dimenze... Hierarchie 3. dimenze nemá dostatečné zkušenosti na to, aby se mohla sjednotit se svou ženskou stránkou. Souhlasila tedy s tím, že ve svém vývoji bude pokračovat na jiné planetě ve 3. dimenzi“. Jinými slovy, Vesmírní lidé deportovali zbytky bývalé hierarchie ve Sluneční soustavě jinam mimo zdejší vývoj s tím, že novému vývoji nemůže rozumět a místo ní dosadili novou, která provede převod Planety do 5. dimenze, to znamená mimo hmotnou rovinu. V této nové hierarchii Sluneční soustavy byly kromě několika pozemšťanů zastoupeny zejména bytosti z oblasti Siria a Andromedy.

Co z toho pro nás vyplývá? Že mimozemské bytosti 1. typu podnikly ve 20. století masivní akci zaměřenou na navrácení nás, nového lidstva 2. typu, pomocí systému zasvěcování do podoby dávných civilizací na Planetě. Vracet nás tedy do staré formy, kterou jsme již jako přežitou zde na Zemi opustili. Podstatné je, že slova těchto mimozemských propagátorů vzbuzují i dnes v roce 2010 nadšení a pozitivní ohlas u mnoha lidí na duchovní cestě, jak nelze přehlédnout z reakcí nad informacemi od Karen Danrich například na webových stránkách Osud.cz.

Naštěstí pro nás však pozemské lidstvo ještě před přelomem tisíciletí nastoupilo zcela novou cestu duchovního vývoje. Cestu, která je podporována vyššími hladinami vědomí - planetou Zemí, Sluncem, Galaxií, Vesmírem, Nekonečným vědomím. A zejména díky této podpoře vlastní Planety a Přírody se již nemůže nikomu podařit nás z této cesty vystrčit.

Pokud je někdo schopen vydávat se za Ježíše Krista, musí mít zároveň jistotu, že samotný Ježíš se nebude bránit. Musí tedy vědět, že skutečný Ježíš je dostatečně spolehlivě odklizen a odstaven, aby nemohl do evoluce přesvědčivě zasáhnout. Ještě však nepřišel čas na prezentování pravdy o tom, co se skutečně odehrávalo s Ježíšem Kristem po jeho ukřižování, které neskončilo smrtí, i později po jeho skutečné fyzické smrti.

Akce „Druhý příchod Krista“

V „Poselství z Borupu“ nám samozvaný vládce Kristus, jinak osoba zastupující vyšší mimozemské zájmy, předkládá plán řízené katastrofy Planety spojené s evakuací několika miliónů pozemšťanů: „Země vstoupí do vyššího stavu vědomí, vědomí Země bude vyzdviženo… porozumíte té ohromné akci nazvané Druhý příchod Kristův. Řekl jsem, že se Země zastaví na jednu sekundu a bude stát nepohnutě po dobu jedné sekundy, potom se opět začne otáčet. Země se prostě obrátí a tím se změní celý její povrch. Zatím, co se toto bude dít, velká část lidstva bude evakuována do ohromných prostorových lodí… Až se člověk vrátí na Zemi, bude prázdná a holá.“ (Poselství z Borupu, Wiesner, str. 278).

Tím, že je tato vesmírná akce nazvána „Druhý příchod Krista“, je vytvářen dojem, že o této akci bylo rozhodnuto již dávno předem, konkrétně v období před dvěma tisíci lety, jak o tom hovoří Bible. Jedno ze sdělení přijatých 23.6.1998 Ivo A. Bendou přímo od Aštara (Rozhovory I, str. 256) uvádí o naléhavosti evakuace následující: „Situace je vážná, zbývá málo času a vaše šance jsou mizivé… Dlouho jsme se rozhodovali to učinit a až teď jsme se rozhodli, protože situace se vyhrocuje. Je to sice násilný zásah, ale máme povolení od Stvořitele našeho... Času moc není, varuj své známé, rodinu a přátele, už není proč se ostýchat, čas běží... Možnost, jestli se vám to podaří odvrátit, je mizivá.“

Plán řízené katastrofy

A teď podrobněji k plánu řízené katastrofy. Podle „Poselství z Borupu“ měla být akce zahájena objevením se znamení na nebi: „Člověk uvidí létající talíře, až přijdou v ohromném množství a lidé si uvědomí znamení na nebi, která byla slíbena před dávnem… aby si lidstvo uvědomilo, že vesmírná moc je na cestě k němu...“ (Poselství z Borupu, Wiesner, str. 287). Tím znamením tedy mají být létající talíře a podle přímých informací dalších mistrů i objevení modré planety Mesiáš Alfa na obloze. Na možnost katastrofy a evakuace nás během let 1998 a 1999 upozorňovalo kontaktérské hnutí Ivo A. Bendy vydanými knihami (Rozhovory I a II), veřejnými přednáškami i formou letáků o Vesmírných lidech, které byly rozšiřovány po území České republiky, a také vystoupení Ivo A. Bendy ve sdělovacích prostředcích.

Výběr vyvolených pro evakuaci

Po objevení se znamení na nebi bude následovat rychlá masová evakuace lidí do gigantických prostorových lodí, které jsou připraveny v blízkosti Planety: „Dnes se v okolí Země rozmístily základní evakuační lodě pro případ ohrožení lidstva, je to tak proto, že se stále více blíží den katastrofy… Máme nyní připraveno několik set lodí pro tuto evakuaci pro řádově jednu miliardu lidí, neboť toto je počet lidí, který nyní splňuje tuto podmínku záchrany, tedy dostatečná vibrace těla...“ (Rozhovory I, str. 110). Jaké jsou orientační rozměry těchto lodí? Kniha Ivo A. Bendy informuje o tom,, že rozměry vesmírných mimozemských lodí jdou až do desítek nebo dokonce stovek kilometrů. Například vesmírná mezigalaktická loď z oblasti Andromedy má průměr 700 km a posádka čítá 5 miliónů bytostí (Rozhovory I, str. 358). Jedná se tedy o skutečná vesmírná města zajišťující určitý běžný komfort života a umožňující i dlouhodobý pobyt.

A jak budou vybíráni lidé vhodní pro evakuaci? „Poznáme, kdo si v hloubi srdce přeje podrobit se božímu zákonu. Ten bude vzat, i kdyby se obrátil v poslední vteřině. Frekvence aury je přesný obraz a záruka duchovní kvality dotyčného člověka. Proto nemůžeme učinit žádnou chybu. Proto neprojde zchytralec, podlézavec či člověk s přetvářkou. Dobro, které přinášíme na Zemi, bude dáno pouze těm, kdo reprezentují takové duchovní kvality, aby jim mohlo být svěřeno, a budou schopni podrobit se hierarchickým zákonům, zákonům božím, ze své svobodné vůle“ (Poselství z Borupu, Wiesner, str. 286). Z předchozí citace lze vystopovat, že důraz by byl kladen na určité barvy v auře vyjadřující frekvence víry, oddanosti, dobrovolné podřízenosti vyšší moci. Tyto frekvence jsou vyjadřovány zejména blankytně modrou barvou idealismu, která je současně barvou duchovní nehmotné planety Mesiáš Alfa.

Pro úplnost uvádím další sdělení přijaté 11.10.1997 Ivo A. Bendou přímo od Aštara: „Nyní se lidstvo nachází na důležitém předělu, kdy se bude dít velká změna, a to tak, jak jsem uvedl dříve, tedy dojde k duchovnímu třídění lidí na této planetě Zemi, neboť vibrace hrubých úrovní dosáhly takové intenzity, že zasahují a ohrožují okolní naše civilizace na dalších planetách ve Vesmíru a to nelze dopustit. Tato změna proběhne naráz a bude to změna úplná…“ (Rozhovory I, str. 73). Z těchto slov je jasně patrné, že Vesmírní lidé měli dojem, že my na Zemi je začínáme ohrožovat. A to je rozhodující důvod jejich vměšování. Žádná bratrská láska, ale urgentní pocit ochrany sebe samých.

Převýchova a vzdělávání evakuovaných

A co takhle pozemské rodiny, rodiče s dětmi. Byly by tyto rodiny při takové evakuaci zachovány? Cituji Poselství z Borupu (Poselství z Borupu, Wiesner, str. 287): „Co s vašimi dětmi. Jestliže jste naslouchali a správně rozuměli tomuto učení, mohli byste tuto otázku zodpovědět sami. Řekl jsem jednou, že děti patří mně, a vysvětlil jsem, že děti náleží Bohu. Upozornil jsem vás na skutečnost, že děti jsou něco, co vám bylo svěřeno, je to něco, co vám bylo dáno jako úkol, abyste jim pomáhali a vedli je v životě. Avšak život dětí nenáleží rodičům a nikdy jim nebude náležet. On náleží Bohu… Co se stane s našimi dětmi, je jeho věcí a ne naší… Učil jsem vás, že se nemáte vázat jeden na druhého, nesmí se to dělat, zvlášť ne duchovně, pak byste se nikam nedostali…“

Tento text zřetelně lidi připravuje na to, že evakuace může proběhnout bez ohledu na rodinné svazky a děti. Ty přece nepatří rodičům, ale Kristovi. V podobném duchu vyznívají i některé výroky v Bibli týkající se záchrany před katastrofou: „Potom se ukáže znamení Syna člověka (tzn. Ježíše Krista) na nebi… A uvidí Syna člověka přicházejícího na nebeských oblacích s velikou slávou… Té noci budou dva na jednom lůžku, jeden bude vzat a druhý ponechán…“ (zdroj bible.poutnici.com). Proč takový důraz na to, že děti nepatří rodičům? Důvod je zejména ten, že děti jsou ještě tvárné a právě ony jsou nejvíce schopny převýchovy, na rozdíl od většiny dospělých.

V gigantických lodích budou lidé vzděláváni a převychováváni, aby se po určité době (po roce) mohli navrátit na očištěnou Planetu a založit novou civilizaci podle vzoru Vesmírných lidí. Sdělení od Aštara ze dne 11.10.1997: „Lidé s vysokým kmitočtem vibrací budou při této události vyzvednuti ve svých tělech na naše vesmírné lodě, a po zásadní očistě planety Země pak vráceni zpět, ale pod novou vládou, vládou Vysoké rady Galaxie a na Planetě Radou moudrých tak, jak je to i na jiných planetách. Ostatní lidé ve svých tělech ukončí svůj pozemský život…“ (Rozhovory I, str. 73).

Tento výrok naprosto jednoznačně říká, že na nové Zemi bude vládnout Vysoká rada Galaxie a jí ustanovený okupační režim označovaný jako Rada moudrých. Jak to bylo po okupaci českých Zemí Hitlerem v roce 1938? A jak to bylo po okupaci českých zemí vojsky spřátelených armád v roce 1968? Ano, vše vystřiženo jakoby z jediného scénáře. Lidem sice budou dány umělé vyšší duchovní schopnosti, zaplatí však za to podřízeností Galaktické konfederaci a řízenou evolucí: „Strukturální podstata příštího člověka bude polohmotná. Každý jedinec na nové Zemi bude schopen telepatie, jasnozření a teleportace (přemísťování)“ (Rozhovory I, str. 186).

„Země, učební prostor pro provinilé duše, je na konci jednoho ze svých vývojových cyklů. Bude pročištěna, obnovena, její vibrace zvýšeny, čímž získá polohmotnou strukturu, a bude opět otevřena inkarnacím bytostí na jejich cestě návratu k Otci. Obyvatelé nové Země nebudou znát války a vraždy, egoismus, závist, nenávist a podobné negativní pocity. Budou se učit žít ve vzájemné lásce, podpoře a vděčnosti vůči Bohu“ (Rozhovory I, str. 187). Ano, rozhodnuto, budou nás předělávat do polohmotné podoby, což je pro nás lidi 2. typu vyslovená zkáza našich schopností, katastrofa.

Řízená katastrofa Planety

Co se po evakuaci vyvolených stane s větší částí civilizace? „Země se zastaví na jednu sekundu a bude stát nepohnutě. Potom se opět začne otáčet. Země se prostě převrátí a tím se změní celý její povrch“ (Poselství z Borupu, Wiesner, str. 287). Uvedená slova nasvědčují tomu, že se rotace Země nejprve zastaví a potom se obnoví v opačném směru. Právě obrácení směru rotace Země vyvolává nejničivější katastrofy na zemském povrchu. Jak k tomu může dojít a je to vůbec z hlediska přírodních zákonů reálné? Taková změna je spojená s přehozením magnetických pólů. Může k tomu dojít přiblížením jiného kosmického tělesa, které by ve srovnání s naší Planetou mělo mnohonásobně silnější magnetické pole. O tom, že k takovým změnám v minulosti docházelo, najdeme doklady v některých starověkých eposech, které vyprávějí o tom, že v určitých obdobích historie se Země otáčela opačně, Slunce vycházelo na západě a zapadalo na východě.

Informace z minulosti naznačují, že takové těleso představuje pravidelně se vracející planeta Nimiru, která je zbytkem dříve existující planety Maldek ve Sluneční soustavě. Jestliže silné magnetické pole přibližující se planety má opačný směr než pole zemské, výsledkem bude značný kroutící moment, který vyvolává otáčení Země opačným směrem (protože směr rotace Země je spojen se směrem magnetismu). Rychlost původní zemské rotace se bude nejprve zpomalovat, až se Země po určité době nakrátko zastaví a poté se začne otáčet opačným směrem. Výsledkem bude obrovská katastrofa.

Bližší údaje o takové katastrofě při jednom z příletů planety Nimiru v roce 3449 př.n.l. uvádí Ivo Wiesner (Bohové a apokalypsy, str. 180). „Přibližující se Nimiru... způsobila... nejprve zpomalení zemské rotace a posléze její krátkodobé zastavení. V epicentru maximálního přiblížení vytáhlo gravitační pole Nimiru do velké výšky dva obrovské vodní sloupy, jednak z Indického oceánu, jednak ze Středozemního moře.“ Ivo Wiesner přímo cituje dávné texty (např. Korán): „Mohutné vodní sloupy stály nehnutě jako skleněné hory a mořské dno bylo zcela obnaženo.“ Dávné texty přitom uvádějí několikakilometrovou výšku těchto sloupů. „Poté následovalo překocení Země a její opětné roztočení v obráceném směru oproti předcházejícímu stavu, kdy Slunce vycházelo na západě a zapadalo na východě a tak to trvá dodnes.“ Je pak logické, že poté, co se rotace Země obrátila, začaly obrovské kilometrové vlny obíhat Planetu, dosahovaly až k nejvyšším štítům Kavkazu, drtily kontinenty a vše živé v cestě. Právě s touto katastrofou je zřejmě spjata legenda o Noemově arše.

Je nepochybné, že pokud by někdo dokázal podobnou katastrofu uměle vyvolat, že by se tím radikálně změnil celý povrch Planety. Jaký osud by pak postihl zbytek civilizace? Jednoduše zahynou, utopí se - o ty přece vůbec nejde, to jsou ti méně vyvinutí, kterých se Galaktická konfederace potřebuje natrvalo zbavit: „Hrůzy, které přepadnou lidstvo, jsou věci, jež člověk na sebe přivolal sám, protože neposlouchal Božího zákona, který mu byl dán a znám po tisíce let.“ (Poselství z Borupu, Wiesner, str. 286). Aštar to však dovede říci velmi jemně, viz sdělení z 11.10.1997 (Rozhovory I, str. 73): „Ostatní lidé ve svých tělech ukončí svůj pozemský život a další životy budou realizovat na tzv. rozvojových planetách mimo tuto Galaxii, neboť celá tato Galaxie se povznese o stupeň výše, na vyšší úroveň bytí, a to včetně planety Země.“

Každopádně se mimozemšťané snaží vytvořit dojem, že taková katastrofa bude přirozeným karmickým vyrovnáním za předchozí nahromadění negací lidstvem. A právě v tuto chvíli se jim hodí vystupovat jménem Ježíše Krista. Protože kdo jiný by měl právo trestat karmicky, a to velmi tvrdě, občany Země, když ne její vládce a mnoha lidmi uznávaný spasitel, Ježíš Kristus.

Samotná očista Planety bude velmi důkladná, jak se uvádí v Poselství z Borupu. Protože převrátíme Zemi, proto musí zmizet všechno, co člověk vytvořil ve svém myšlení a co tedy bylo ovlivněno chybným vědomím reprezentovaným dosud člověkem. Jinak byste po návratu na Zemi byli opět vystaveni týmž vlivům a všechno by bylo stejné“ (Poselství z Borupu, Wiesner, str. 287). Vyjádřeno jinými slovy, proběhne nejen fyzická očista Planety od zbytku civilizace, ale i následná energetická očista Planety od všech negativních energií, které lidstvo doposud vyprodukovalo. Předchozí citace je navíc dokladem, že k překocení Země nemělo dojít nějakou přirozenou vesmírnou událostí, ale jasným záměrem a zneužitím moci Duchovní hierarchie na úrovni Galaxie.

Zákrok nebo bratrská pomoc?

Vyvstává nyní otázka oprávněnosti takového drastického zásahu na cizí planetě ze strany Vesmírných lidí. Sami Vesmírní lidé si pro zdůvodnění takové akce zahrávají se slovíčky, aby obhájili eticky nezdůvodnitelné jednání: „Jestliže zákon nedovoluje nikomu, aby zasahoval do Vesmíru, ani my nezasáhneme. Na druhé straně bude dána lidstvu pomoc - mezi jinými důvody proto, že člověk sám o tuto pomoc žádal, a protože mnoho lidí na Zemi souhlasí s přijetím této pomoci. Avšak tato pomoc bude dána pouze těm, kdo s ní dobrovolně souhlasí“. (Poselství z Borupu, Wiesner, str. 281).  Jinými slovy – nejprve vyvoláme jménem Ježíše Krista katastrofu, protože to považujeme za potřebné karmické vyrovnání a karmickou očistu lidstva. A pak zachráníme ty lidi, kteří si to přejí. Těch ostatních si nebudeme všímat a do jejich katastrofy nebudeme zasahovat. Takže se tím vlastně žádné manipulace nedopouštíme. O katastrofě přece rozhodl Ježíš Kristus a Stvořitel. My jenom plníme boží pokyny a pomáhá pozemšťanům v nesnázích.

Sám autor poselství nemá vnitřní jistotu, zda takový zákrok je správný či etický. Svědčí o tom to, že o těchto věcech nepřesvědčivě polemizuje: „Zde to není zákrok, ale pomoc a vysvětlil jsem, že hranice mezi zákrokem a pomocí je jemná. Pomoc musí být účinná a bude dána tak, aby nebylo pochyb o tom, že pomoc je dávána pouze těm, kdo ji přijímají... (Poselství z Borupu, Wiesner, str. 287)

Nezaujatý čtenář dokáže v těchto slovech rozpoznat nepřesvědčivou demagogii, která se pokouší ospravedlnit neospravedlnitelné („nezasáhneme, protože to přece zákon nedovoluje, ale přitom zasáhneme, protože tím bude lidstvu dána pomoc“). A dodávám: ti, kteří o pomoc třeba formou meditace nebo přímého telepatického spojení požádali, budou následně evakuováni, zatímco těm zbývajícím, kteří takovou pomoc nepřijímají nebo s ní nesouhlasí, připravili „vesmírní bratři“ utopení ve vysokých vlnách. Občané Československa již jednou v roce 1968 zažili podobné diskuse o tom, co je zákrok a co bratrská pomoc. V roce 1968 se hovořilo o tzv. „zvacím dopisu“, kterým si část bývalého vedení KSČ vyžádala bratrský zásah spřátelených zemí „proti všude se rozšiřující kontrarevoluci“. Dopisu, který byl zřejmě napsán na objednávku těch, kteří tehdejší zákrok provedli.

Na seminářích jsme těsně před koncem roku 1999 vážně diskutovali o to, co uděláme v případě evakuace – zda nastoupíme do lodí nebo ne. Zda je to opravdu jediná možnost, která nás zachrání před katastrofou. Jestli je to pro nás vhodné. Jestli vůbec nějaká katastrofa bude. Nemáme-li udělat něco úplně jiného.

Proč asi Ivo A. Benda skrytě i otevřeně řízený Galaktickou konfederací objížděl v letech 1998 a 1999 České země a snažil se získávat co největší masovou podporu pro mimozemské myšlenky? Proč asi stále znovu vyzýval národ, aby v pravidelnou hodinu meditoval na podporu vesmírných bratří? A tento počet skutečně neustále rostl od stovek, přes tisíce až k milionům obyvatel celého světa. Proto byly jeho Rozhovory od září 1997 šířeny všemi možnými způsoby. Proto tehdy fungovaly webové stránky Vesmírných lidí i v angličtině a dokonce také v čínštině a chorvatštině. Proto se počet přímých kontaktérů neustále zvyšoval. Aštar 8.1.1998: „Rozhovory již přečetlo 380 tisíc lidí.“ Aštar 12.3.1998: „Počet čtenářů dosáhl čísla 4,6 milionů, z toho v zahraničí 2,6 milionů a počet kontaktérů již dosahuje 2500 lidí, to je výborné.“ Aštar 19.6.1998: „Právě se dnes počet čtenářů dostal na číslo 300 milionů ve světě, zde v českých zemích je to 3,7 milionů, počet lidí v kontaktu zde v českých zemích je nyní 265 tisíc.“ (K tomu bych poznamenal, že zřejmě nepočítali počty různých osob, ale počty pouhých nahlédnutí do knihy nebo na webové stránky, nebo počty připojení se k meditaci – jeden člověk třeba desetkrát za den, nebo jeden člověk k deseti různým meditacím. Proto jsou ta čísla tak vysoká, až nereálná).

Strategie Vesmírných lidí byla jasná - mají-li provést očistný zásah, je potřeba získat žádost co největšího počtu obyvatel Planety. Podporu kolika obyvatel Země potřebovala tehdy Galaktická konfederace k tomu, aby schválila násilný evakuační zásah na Planetě, který byl dlouhodobě slibován?

V roce 1998 pak navíc začaly být organizovány hromadné meditace – prosby na Stvořitele o umožnění prezentace Vesmírných lidí v pozemské televizi formou násilného přerušení běžného vysílání, samovolného zapnutí televizorů a následného vystoupení Aštara ve dvou jazycích, česky a poté i anglicky. Tak, jak se to již jednou v minulosti údajně stalo 26.11.1977 v televizi Londýn, kdy pozemské vysílání bylo vypnuto a z milionů televizí, i z vypnutých přijímačů, bylo po celé Anglii slyšet v angličtině hlas mimozemského Aštara (Rozhovory I, str. 180). 5.10.1998, za sedm týdnů od zahájení této nové iniciativy, již počet společně meditujících dosáhl 83 tisíc (Rozhovory II, str. 64). 13.5.1999, v době, kdy Vesmírní lidé zaznamenali již 3 miliony proseb o vystoupení, bylo vystoupení Aštara v české televizi schváleno Vysokou radou Galaxie (Rozhovory II, str. 235). Duchovně vnímavý člověk plně chápe váhu několika milionů proseb za pomoc Vesmírných lidí – nejprve vystoupením v televizi, a bude-li nutné, i následnou evakuaci. To je právě to, co Vesmírní lidí potřebovali pro obhájení svého zákroku – přímou žádost dostatečně vysokého počtu samotných obyvatel Země.

Mocenské nástroje na zákrok

Jaké mocenské nástroje má pro tento zákrok Galaktická konfederace? „Vesmírná armáda (vojáci míru), chrání mír a harmonii ve Vesmíru… na přání Vysoké rady a podle potřeby provádí intervenci na planetách. Kosmičtí strážci střeží planety a dohlížejí nad evolucí národů na tzv. rozvojových planetách (to je nyní případ Země)“(Rozhovory II, str. 364). Nezaujatý čtenář si jistě všimne, že v tomto prohlášení je až příliš mnoho společného s intervenční politikou Světové socialistické soustavy ve 20. století. Tady na Zemi to ovšem bylo v rámci jedné planety, zatímco mnohem dokonalejší uspořádání Galaktické konfederace umožňuje totéž v galaktickém měřítku. Navíc, Vesmírní lidé nejsou v této činnosti žádnými nováčky: „Máme tuto strukturu osvědčenou už z jiných planet, kdy proběhly tyto velké změny, a na kterých jsme se již mnohokrát účastnili. Máme s tímto tolik zkušeností, že nás již nic nepřekvapí...“ (Rozhovory I, str. 112).

Kde bude přebývat evakuované lidstvo?

Dokonalá výbava velkoprostorových kosmických lodí umožňuje přebývat několik let v kosmu. Aštar 23.11.1997 (Rozhovory I, str. 110): „Evakuační lodě jsou obrovské, jsou to disky o průměru kilometrů a mají za úkol dále shromáždit, ubytovat, uklidnit tyto vyzvednuté lidi... převést je na vzdálenější místo od planety Země... seznámí se s novými zákony, podle kterých se budou řídit. Po určité transformaci a přizpůsobení na vyšší frekvenci budou tito lidé přemístěni na planetu Jupiter v 5. dimenzi a tam jim budou přiděleny domy se zahradami... Po určité době se tato část lidstva vrátí zpět na Zemi a bude zde budovat nový domov, a to podle obrazu jiných civilizací.“ 

Jak vyvolat přehození magnetických pólů Země

Zbývá otázka, jakým způsobem je možné záměrně vyvolat přehození magnetických pólů Země a obrácení její rotace. Přitom planeta Nimiru, ani jiné dostatečně velké vesmírné těleso nebylo v tu chvíli na obzoru. Obrátit zemskou rotaci není tak jednoduché. Není to totéž jako jiné zákroky, které hierarchie prováděla, např. seslat zemětřesení nebo jinou menší živelnou pohromu na určitou oblast povrchu Země. Obrácení rotace Země je ohromná energetická změna, při které se radikálně mění moment hybnosti obrovského tělesa, kterým je Země. Jen skutečný mág může posoudit, zda by síla magie stačila na obrácení směru rotace Země. Podle Přírody však samotná magie na takový zákrok nestačí. Jak jsem však již uvedl dříve, pomoci může přiblížení jiné planety, která by měla podobné účinky na zemskou rotaci, jako planeta Nimiru.

Některé texty hovoří o tom, že existuje planeta Mesiáš Alfa v nehmotné éterické podobě. Jedná se o planetu, která se stala místem pobytu bytostí Duchovních hierarchií. Z duchovních sfér byly některými mistry přeneseny informace, že tato modrá planeta by se mohla objevit na obloze v období Vánoc 1999. Doba Vánoc nebyla vybrána náhodou. Šlo o snahu vyvolat podobnost s prvním příchodem Ježíše Krista, jehož zrození bylo církví umístěno právě na Vánoce. Proto také akce „Druhý příchod Krista“, která měla být spojena s evakuací, výběrem vyvolených a následnou katastrofou, byla naplánována na Vánoce,  zřejmě na 24.12.1999.

Pokud by se planeta Mesiáš Alfa v blízkosti Země na určitou dobu zhmotnila, mohla by vyvolat podobný efekt jako planeta Nimiru vlivem svého magnetismu, který by mohl být navíc magicky posílen. Mohou něco takového Vesmírní lidé dokázat? Víme už, že jsou schopni provést odhmotnění i zpětné zhmotnění celé kosmické rakety i s její posádkou. Je však otázkou, zda by tatáž výbava stačila na dočasné zhmotnění neviditelné éterické planety.

Meditace na modrou barvu

V období prosince 1999 někteří z mistrů zrozených na Zemi navíc doporučovali účastníkům seminářů - „meditujte a myslete na modrou barvu“. Bylo to zdůvodněno tím, že člověk si vytvoří energetickou ochranu před narůstajícími negacemi a působícím zlem. Nabízí se i jiné vysvětlení. Co když bude hodně lidí takto meditovat? Z přitažlivosti shodných duchovních energií vyplývá, že takový typ hromadné meditace může pomoci přitáhnout modrou duchovní planetu Mesiáš Alfa do blízkosti Země. Nebo alespoň doloží, jaké množství lidí si přiblížení této planety přeje. Bylo by pak možné říci, že meditující lidé sami požádali o pomoc a oni sami spustili běh událostí. Navíc, pokud myslíme na modrou barvu, objeví se nám i v auře. Organizátoři evakuace nás pak dobře poznají a my si tím zajistíme místo v kosmické lodi.

Záchrana civilizace nebo její naprostý zánik?

Zamysleme se nad tím, jestli by taková násilná akce, která je vydávána za přátelskou pomoc, mohla vést k evoluční záchraně lidské civilizace a k očištění od zla. Vesmírní plánovači této akce se domnívali, že ano. Ve skutečnosti je tomu právě naopak, jak vyplývá z duchovních zákonů, které v tomto Vesmíru fungují, a z poměru sil mezi dobrem a zlem na planetě Zemi. Co to znamená, když nějaká bytost z jiné civilizace si osobuje právo takto řešit běh dějin? Můžeme to přirovnat k obrovskému násilnému masakru, který ukončí fyzický život více než pěti miliard bytostí na Zemi a zbytek zmanipuluje a nasměruje určitým směrem. Každopádně je to gigantická manipulace s jinou civilizací. Je to zločin takového rozsahu, jaký v našich měřítkách ještě nepamatujeme. Je to čin, který by vytvořil ohromné množství negativní energie, a tato energie by se musela později karmicky vybít. Vesmírní lidé nedokázali domyslet, že jejich násilné vyvolání katastrofy Země by ještě přiložilo další negativní energii navíc.

Ze zákona karmy, který ve vesmírném měřítku funguje naprosto automaticky, vyplývá, že taková uměle vyvolaná katastrofa by pořádně přiložila pod kotel temného vzestupu všem temným silám v oblasti Planety. A docela dobře by mohla odstartovat úplné převzetí moci Černým bratrstvem a dalšími typy temných sil nad celou Planetou – tedy to, co se nepodařilo nacistům v době 2. světové války. Navíc zrození černí bratři by si mohli zajistit místa v evakuaci, jako mistři předstírání by se snadno dopracovali k vůdčí úloze při novém osídlování a snadno by zmanipulovali zbývající vybrané poddajné bytosti. Tím by urychlili ovládnutí Planety a později i celého Vesmíru zlem. Výše frekvence energie člověka totiž není to nejdůležitější – podstatná je pravotočivost nebo levotočivost bioenergie. To však mágové, ani Vesmírní lidé rozlišit nedokážou.

Karmické následky uměle vyvolané katastrofy

Duchovní zákon karmy v tomto Vesmíru zatím funguje tak, že čím je člověk duchovně výše a čím silnější má duchovní vyzařování, tím dříve přichází karmické vyrovnání jeho činů. Určitá vesmírná skupina, hnutí, se pokusí zničit jinou civilizaci a zbytek zmanipulovat? I tato civilizace dopadne podobně a bude později zničena. Na Planetě a v jejím okolí by v takovém případě byly přítomné síly, které vykonaly hrůzný čin - násilné zvrácení vývoje pozemské civilizace špatným směrem.

Místo aby násilný zákrok Vesmírných lidí odvrátil katastrofu Slunce, mohlo by dojít k pravému opaku. Tak totiž funguje přírodní karma. Každý umělý nepřirozený násilný zákrok vyvolává karmické následky a ty pak přitahují další nepříznivé události podobného typu. Nahromaděná negativní karmická energie v této oblasti Vesmíru by mohla automaticky přitáhnout obrovskou katastrofu Planety a případně i nejbližšího okolí v rámci naší Galaxie. V jakém termínu by k takovému karmickému vyrovnání mohlo dojít a o jakou katastrofu by se mohlo jednat? Muselo by se jednat o období a vesmírnou událost, která přináší náboj obrovské evoluční změny. A nejbližším takovým datem měl být počátek května 2000, kdy mělo dojít k zvláštnímu postavení planet, o kterém již byla v tomto textu řeč, a které mohlo vyvolat obrovské změny na Slunci.

Jak to nakonec dopadlo?

Až do poslední chvíle byl v roce 1999 patrný záměr Vesmírných lidí týkající se katastrofy a evakuace (Rozhovory II, str. 232, z 23.4.1999): „Doba možné evakuace stále ještě nebyla schválena, neboť k rozhodnutí je potřeba mnoho souhlasů. O celé situaci se neustále radí Nejvyšší rada… Vzhledem k tomu, že dochází k průniku dimenzí a ke konkrétnímu střetu negativních a pozitivních sil, nechává Stvořitel sám všemu volný průběh, protože věří, že pozitivní síly mohou leccos ještě vybojovat a zvrátit… Ještě stále je zlomek času, který umožní lidem přiznat chybu a obrátit se k Bohu.“

A poslední sdělení z knihy Rozhovory II, str. 289, z 16.7.1999: „Ano, nyní jsou naše flotily v permanentní pohotovosti na celé planetě Zemi provést evakuaci na pokyn Stvořitele milovaného. Máme vše do puntíku připraveno a nic není ponecháno náhodě. Všechny bytosti, které se rozhodnou evakuovat, budou vzaty na paluby, pokud splní vibrační kritérium lásky. Planetka se neustále přibližuje a den očisty se blíží.“

Tyto citace ukazují, že vše bylo měsíce předem detailně připraveno. Je tady zmínka i o kosmickém tělesu, které se má přiblížit, přitom žádné hmotné těleso v tu dobu Zemi neohrožovalo. Nakonec se však Vesmírným lidem nepodařilo řízenou katastrofu Země o Vánocích roku 1999 vyvolat. Na konci roku 1999, ani v roce 2000, se žádná evakuace nekonala. Proč a z jakého důvodu? Vysvětlení podám v dalším pokračování 37G. Převedení Země přes období hrozících katastrof.

© Jiří Novák, říjen 2010

    www.novaduchovnicesta.cz

Anketa

Byl pro Vás tento text přínosem? Ohodnoťte prosím známkou od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší).

Celkový počet hlasů: 246