Jiří Novák                                                                          Vloženo 7.1.2011

39E. Duchovní hierarchie Bratrstva Světla

                                                                           

___________________________________________________ 

Ještě předtím, než andělé Dhyané úplně ztratili spojení s lidskými civilizacemi ve hmotě, navrhli, aby nejvyspělejší lidské bytosti vytvořily jakýsi duchovní předvoj. Ten povede duchovní vývoj civilizace, aby se už neopakovala situace s Atlantidou. A sami pak tento předvoj pomohli vytvořit. Dnes pro něj používáme název „Duchovní hierarchie Bratrstva Světla“. Jakým způsobem mělo být lidstvo 2. typu dovedeno k duchovnímu probuzení a k určitému zlepšení duchovního vnímání? Je genetické naočkování duchovních schopností předpokladem vzestupu? Ve zlomových obdobích je potřeba naopak včas odhodit staré, aby se mohlo zrodit nové. Magie ani dokonalá technika duchovní vzestup lidstva nezajistí. Vytvoření lidských Duchovních hierarchií nebylo optimální, protože vývoj člověka 2. typu nesprávně nasměrovalo mimo hmotu. Sami andělé Dhyané tak na dlouhé tisíce let upevnili starý přežitý systém.

_________________________________________________________

Andělé Dhyané postupně ztratili spojení na lidstvo ve hmotě

Jak už jsem vysvětlil v předchozích částech tohoto tématu 39, tak jak sestup bytostí pokračoval směrem dolů, frekvence a tím i čistota a úroveň harmonie nosné energie se postupně snižovaly. Ani po vytvoření posledního nejnižšího hmotného světa na žebříčku světů a úrovní se frekvenční pád nezastavil. Také celá naše Planeta i bytosti na ní postupně frekvenčně klesaly. Hmota, původně měkká a pružná, se stávala tvrdou. Prostředí se stále více kalilo nepříznivými energiemi chyb, omylů a neetických činů, stávalo se pro čisté duchovní energie neprůchodným, podobně jako hustá mlha pro paprsek světla.

Andělé Dhyané proto postupně ztráceli spojení s lidmi ve hmotě a klesala i možnost jejich vlivu na lidi. Vývoj dole ve hmotě se Dhyanům začal zcela vymykat. Hmota a bytosti v ní si začaly tvořit vlastní cestu vývoje, která obvykle nenásledovala duchovní impulsy přicházející shora. Jednoduše proto, že lidské bytosti a systémy ve hmotě přestávaly duchovní impulsy shora vnímat. A pokud ještě některé impulsy vnímaly, pak je zase nechtěli následovat.

Vytvoření lidských Duchovních hierarchií

Andělé Dhyané již od samého počátku projektu člověka 2. typu, což bylo zhruba před 200 tisíci lety, uvažovali podle vlastních slov o tom, že jednou v budoucnu předají řízení lidstva nejvyspělejším lidským bytostem. Ale konkrétní kroky ve prospěch tohoto vedení začaly být prováděny v oblasti naší Planety a Sluneční soustavy až v období pádu Atlantidy před 12 tisíci lety.

Ještě předtím, než andělé Dhyané úplně ztratili spojení s lidskými civilizacemi ve hmotě, navrhli, aby nejvyspělejší lidské bytosti vytvořily jakýsi duchovní předvoj. Ten povede duchovní vývoj civilizace, aby se už neopakovala situace s Atlantidou. A sami pak tento předvoj pomohli vytvořit. Dnes pro něj používáme název „Duchovní hierarchie Bratrstva Světla“ (slovo hierarchie pocházející z řečtiny znamená stupňovitou soustavu hodností). Někteří autoři používají též název „Velké Bílé Bratrstvo“.

Na internetu dnes najdeme řadu textů, jakýchsi novodobých pohádek o tomto světelném seskupení, o jeho možnostech, o jeho formách působení na svět, o duchovních centrech, která byla jeho součástí, i o duchovních mistrech, ze kterých bylo toto seskupení v duchovních obalech naší Planety složeno. Pravdivost drtivé většiny těchto textů vzhledem k dnešnímu vývoji se však podle Přírody pohybuje na nízké hranici 10 – 20 %. Rovněž pravdivost z historického pohledu, tedy co alespoň platilo v určité minulosti, je jen o málo vyšší a nepřekračuje hranici 25 %. Při zpracování tohoto tématu jsem proto musel čerpat výhradně z informací zjištěných duchovní komunikací s Přírodou, Karmou a anděly Dhyany a dále z karmického čištění řady osob na vzestupné cestě.

Počátek fungování Duchovních hierarchií

Zeptal jsem se přímo andělů Dhyanů, jak a kdy začaly fungovat lidské Duchovní hierarchie, jakou roli v tom hráli Dhyané (duchovní komunikace z 28.12.2010):

Andělé Dhyané: „Až do pádu Atlantidy oficiálně vedli duchovní vývoj na Zemi andělé Dhyané. V poslední závěrečné fázi vývoje Atlantidy začala být na základě impulsů Dhyanů vytvářena oddělení lidských Duchovních hierarchií. Do těchto umělých seskupení byly jmenovány, vytaženy či přemístěny ty lidské bytosti, které se Dhyanům zdály jako duchovně nejvyspělejší. Logicky to byly „vývojově starší“ bytosti, které se v té době nebo těsně před ní na Planetě rodily ještě jako lidé 1. typu s otevřeným duchovním vnímáním. A už dříve tito lidé patřili mezi jedince ovlivňující a usměrňující vývoj ve hmotě na straně Světla. Tehdy měla tato skupina mistrů mimo hmotu ještě oboustranné duchovní spojení s Dhyany. V Planetární a Sluneční Duchovní hierarchii však nebyly od samého počátku výhradně pozemské bytosti. Do těchto institucí byly anděly Dhyany dosazeny i mimozemské bytosti v té době působící v oblasti Země a dokonce sem byly přemístěny další bytosti z jiných vesmírných civilizací na posílení vlivu na hmotný svět. Takto se do struktur Duchovní hierarchie v oblasti Země a Slunce dostaly od samého počátku také bytosti z oblastí Siria, Plejád, Andromedy.

Společně s Dhyany a pod jejich dohledem byl připraven plán vývoje na další období po katastrofě. V té době se mluvilo o duchovním růstu ve smyslu zdokonalování duchovního vnímání a duchovních schopností. Lidé 2. typu s novou výbavou v tomto období ještě nenašli cestu k duchovnímu probuzení a jejich duchovní vnímání zůstávalo po celou dobu hmotného života zastřené. Přitom v té samé době již bylo zřejmé, že lidstvo 1. typu postupně zmizí z povrchu Planety. Do té doby se musela najít cesta, jak zrozené lidské bytosti 2. typu se zastřeným vnímáním dovést k duchovnímu probuzení a k určitému zlepšení duchovního vnímání.

Všeobecně panující názory doporučovaly systematickou výuku dávných magických věd a pokračování v praxi zasvěcování nejvyšších panovníků, vládců, duchovních vůdců ve hmotě. Navíc se v té době mělo za to, že vzájemným křížením obou typů člověka ve hmotě se na potomky smíšených párů postupně geneticky přenese alespoň část hmotných předpokladů pro dobré duchovní vnímání, nebo dokonce přímo část probuzené duchovní výbavy původního lidstva. Tyto postupy byly v té době považovány za nejlepší možnosti, jak postupně dovést nové lidstvo k probuzení. Panovaly názory, že jednak tímto genetickým přenosem a dále výchovou, vedením ve hmotě „duchovně vyspělými bratry“, lidmi 1. typu s otevřeným duchovním vnímáním, se nové lidstvo 2. typu alespoň částečně přiblíží ke schopnostem, vnímání a výbavě původního lidstva 1. typu. Toto byl od samého počátku zásadní omyl vycházející z nepochopení filozofie projektu člověka 2. typu. Nikoho v té době ještě nenapadlo, že nové lidstvo nemůže jít cestou následování předchozího lidstva 1. typu, ale že musí najít úplně novou, zcela odlišnou duchovní cestu, která bude odpovídat zcela odlišné struktuře jeho duchovní výbavy.“

Duchovní hierarchie několika úrovní

S pomocí andělů Dhyanů tak postupně vznikly lidské Duchovní hierarchie na různých stupních: na úrovni Planety, Sluneční soustavy, Galaxie, Vesmíru, a ještě jedna vyšší úroveň nad všemi dílčími stupni. Členům těchto seskupení se obvykle říká duchovní mistři, někdy však také andělé a v nejvyšších pozicích archandělé. Přestože tyto lidské bytosti nemají s andělskou větví života nic společného. Tato duchovní seskupení nad světem udržovala svoji moc pomocí magie. A postupně si také přivlastnila dohled nad karmou lidské populace. Lidé tak převzali vládu sami nad sebou. Otěže světového vývoje ve hmotě po zaniklé Atlantidě převzal Egypt a nová egyptská civilizace.

Zeptal jsem se andělů Dhyanů na vzájemné vztahy mezi jednotlivými úrovněmi Duchovních hierarchií a na způsob jejich vzniku (duchovní komunikace z 4.1.2011): Jednotlivé úrovně Duchovních hierarchií si nebyly navzájem podřízené. Vznikaly jednak z našich impulsů a jednak z impulsů silných duchovních hnutí ze hmotné úrovně. Pouze v rámci nižších stupňů Sluneční soustavy fungovala určitá podřízenost. Duchovní planetární hierarchie tak byla mocensky podřízena Duchovní hierarchii Slunce. Podřízenost úrovně Slunce vůči úrovni Galaxie však už tímto způsobem nefungovala. Impulsy a záměry těchto odlišných úrovní Duchovních hierarchií se střetávaly až ve hmotě a mohlo tak docházet k rozporům, které jsi na začátku své duchovní cesty pocítil sám na sobě.“

(poznámka: Na začátku cesty vzestupu, když jsem se frekvenčně dostal do oblastí působnosti Duchovních hierarchií, jsem skutečně vnímal, že na mě shora „mluví“ více institucí. Duchovní hierarchie Slunce, Vesmírní lidé - Plejáďané působící v oblasti Země, ale v jiných úrovních hutnosti hmoty, ale také vyšší úrovně Duchovních hierarchií. Tyto impulsy si v některých situacích odporovaly, snažily se mne vést k odlišným činnostem. Tehdy mne dost překvapilo, že duchovní vedení shora není jednotné. V té době jsem však netušil, jaká je situace v systému duchovního řízení civilizace. A přičítal jsem tyto rozpory vlastnímu nedokonalému vnímání. Až dalším vzestupem jsem se dostal výše a vedení shora se vyjasnilo. Začaly přicházet jedním směrem zaměřené impulsy andělů Dhyanů, Planety, Přírody, Kosmického vědomí, Stvořitelských sfér a brzy poté i dalších vyšších úrovní nad naším Vesmírem.)

„Andělé Dhyané dali jednoznačný impuls ke zřízení Duchovní hierarchie Planety a Slunce. Ne však již ke zřízení dalších vyšších stupňů. Duchovní hierarchie Galaxie vznikla z iniciativy mocenského seskupení Galaktické konfederace před zhruba 10 tisíci lety. Duchovní hierarchii Vesmíru založilo rovněž hnutí Vesmírných lidí v oblasti Galaxie v Andromedě před 9 tisíci lety. A úroveň, kterou lze označit jako „nadvesmírnou“ – to už byli samozvaní vládci nad vším ve Vesmíru pocházející z jedné polotemné civilizace v jiné galaxii.“

Problematika Duchovních hierarchií a jejich případný další vliv na hmotný svět – to vše systémy NDC řešily během roku 2005. Více o tom bude v další části 39F. Řízení karmy lidskými Duchovními hierarchiemi.

Synové bohů a Synové člověka v Egyptě

Že v minulosti byly skutečně brány v úvahu možnosti dědičného přenosu části duchovní výbavy lidstva 1. typu na nové lidstvo 2. typu, potvrzuje i Elisabeth Haich ve své knize „Zasvěcení“, str. 172. Když otec faraon říká své dceři, která se rozhodla podstoupit zasvěcení, následující slova:

„Máš zrcadlo a viděla jsi svou hlavu, že ano? A co ti bylo nápadné? Že mám mnohem delší lebku než ostatní lidi. Ale i ty a většina těch, kdož pocházejí z našeho rodu, jak nás nazývají Synové boží, mají toto zvláštní dlouhé záhlaví… Proč máme jiný tvar hlavy než synové člověka?“

A dál vypráví o tvořivých změnách probíhajících na Zemi po celá tisíciletí. Kdy jeden lidský život nedostačuje k tomu, aby byly povšimnuty a pozorovány. Pak však po určité době dozrává situace, kdy se celý proces začne viditelně projevovat:

„I nyní žijeme v takové době, kdy jsou změny právě patrné. K těmto jevům patří, že jsou různé rasy lidí – které mají kulatou lebku – vedeny vládci, kteří stojí duchovně mnohem výše a liší se i tělesně. Mají jemnější postavu a dlouhé záhlaví… Země se nyní nachází v období, kdy působí proces materializace. To znamená, že božsky-tvůrčí síla vniká stále hlouběji do hmoty a moc na Zemi přechází do rukou stále hmotnějších ras. Výše stojící duchovní rasa postupně vymírá. Stahuje se z hmoty na duchovní rovinu a ponechá lidstvo nějakou dobu – měřeno pozemským časem mnoho, mnoho tisíciletí, o samotě, aby mohlo stoupat vzhůru, bez viditelného vedení svou vlastní silou… Až jednou přijde čas, kdy (nové lidstvo) převezme vládu na Zemi. Vyšší rasa však musela, než opustila Zemi, naočkovat níže stojící rase své duchovní síly, aby – podle zákona o dědictví – byl po dlouhém, velmi dlouhém vývojovém procesu opět umožněn vzestup ze hmoty.“

Je genetické naočkování duchovních schopností předpokladem vzestupu?

Toto naočkování duchovních schopností v přechodné době, kdy spolu koexistovaly lidské bytosti 1. i 2. typu, se může do jisté míry projevovat tak, že někteří z nás mají vyšší předpoklady pro rozvinutí duchovního vnímání a většina dalších takové předpoklady nemá. Na první pohled vypadá tento způsob genetického předávání určitých schopností zdánlivě nižší rase velmi pozitivně. Přitom bylo v minulosti důsledně dbáno na genetickou čistotu smíšených manželství: „Synové boží si vybírali ženy lidí za manželky, aby předávali potomkům své duchovní síly.. Proč plodili děti pouze Synové boží s dcerami lidí, ne však dcery boží se syny lidí?... Krev čistokrevného Syna božího zůstává čistá i tehdy, když zplodí děti s dcerou lidí. Ale krev čistokrevné dcery boží by se stala smíšenou, kdyby uzavřela manželství se synem lidí.“ (Zasvěcení, str. 179).

Jak jsem však vysvětlil v článku 39C. Prokazuje dobré duchovní vnímání karmickou čistotu?, existence takových předpokladů není jednoznačným dokladem toho, že osoba je duchovně na vzestupu, ani z nich nelze usuzovat na případnou vyšší karmickou čistotu. Naopak lidé s dobrými předpoklady pro duchovní vnímání často mnohem hůře přijímají informace o Nové duchovní cestě. A pokud už tyto informace přijmou, mají větší problém se na cestě stabilního duchovního vzestupu udržet. Zkušenosti mnoha osob tak prokazují, že stopy dědičného přenosu určitých duchovních schopností, které se v nás za dlouhé tisíce let udržely, nejsou vhodnou pomocí pro otevření cesty neomezeného duchovního vzestupu u člověka 2. typu.

Znovu se tím potvrzuje skutečnost, že lidstvo 2. typu si potřebovalo najít úplně novou vlastní duchovní cestu. A jakékoliv vnitřní duchovní, genetické i jiné vazby na magii i jinou duchovní výbavu lidstva 1. typu, nejsou výhodou, ale naopak překážkou pro nastoupení cesty neomezeného duchovního vzestupu.

Rozkvět egyptské říše po pádu Atlantidy

 Egypt znamenal ještě jednu další šanci tehdejší civilizace využít nashromážděných duchovních i vědeckých znalostí, vynálezů a technologií k radikálnímu duchovnímu pozvednutí lidstva. Šance však zůstala nevyužita a dávný Egypt se tak stal poslední z pradávných slavných říší potomků původního lidstva 1. typu i hvězdných bytostí z jiných končin Vesmíru. Ve srovnání s pozdní Atlantidou zaznamenal Egypt zpočátku určitý duchovní vzestup a bylo znovu obnoveno bohatství dávných civilizací ve formě hermetické vědy.

Ještě před pádem Atlantidy se v Egyptě objevily dvě skupiny, které znamenaly mohutný impuls pro duchovní vzestup tehdejšího Egypta. „Texty pyramid (sv. IV., str. 27, překlad SS. B. Mercer) hovoří o tom, že kolem roku 10500 př. n. l. přišli do Egypta v několika vlnách z Kavkazu (nebo z Iránu?) vysocí světlovlasí lidé se světlou pletí a s modrýma očima. (Ivo Wiesner: Tvář Země v čase bohů, časopis Skryté skutečnosti, č. 15/2000). Podle Přírody i andělů Dhyanů se jednalo o jeden z dřívějších výsadků lidstva 2. typu. Kavkazané se usídlili na mořském pobřeží v oblasti delty Nilu a vybudovali zde honosné kamenné město s později proslulou Alexandrijskou knihovnou.

Druhá skupina pocházela z Atlantidy. V době největšího rozšíření černé magie a tvrdé perzekuce všech odpůrců tehdejšího režimu odešlo z Atlantidy několik skupin kněží a bílých mágů. Očekávaje nadcházející katastrofu, rozhodli se na několika místech světa vybudovat podzemní prostory a v nich ukrýt vědění Atlantidy spolu se vzorky technologií, materiálů i zbraní. Jedna z těchto skupin kněží a mágů vedená mistrem Thowtem se objevila v tehdejším Egyptě několik století před katastrofou. Mimo jiné s sebou přinesla i knihy na tenkých kovových fóliích o historii a vědě Atlantidy.

Jako zdroj těchto informací je nejčastěji udáván Manethó Heliopolský, který žil ve 4. - 3. století př. n. l. a sepsal ve své knize "Egyptské starožitnosti" dějiny Egypta od pravěku až do tehdejší doby podle záznamů uložených v egyptských chrámech a knihovnách. Jeho dílo se v důsledku zkázy mnoha dávných knihoven ztratilo, dochovaly se však rozsáhlé citace dalších historiků z této knihy. Detailnější informace o tomto období uvádí Ivo Wiesner v knize „Alchymie a theurgie svatého ohně“.

Obě nové skupiny splynuly s původním obyvatelstvem a zrodila se nová egyptská civilizace. Vzájemná spolupráce pak postupně vyvrcholila obdobím velkého pokroku v lidských vztazích. Egypt tak ve srovnání s poslední fází vývoje Atlantidy zažil období morálního, duchovního i hmotného rozvoje.

Egypt jako poslední z dávných říší

Vládnoucí vrstva duchovně vyspělých zasvěcenců inspirovaná shora strukturami Duchovní hierarchie zpočátku skutečně měla přirozenou autoritu. Mezi prostým lidem a zasvěcenci byl udržován odstup, aby se vyloučil únik nebezpečných informací do nepřipravených rukou, které by je mohly zneužít ke zničení lidstva. Bylo to však umělé vytváření elity nad prostým lidem. Historie ukazuje, že vždy, když existuje nepřirozeně vzniklá elita, existuje i možnost náhlého zlomu ve vývoji, jak dodnes dokládají existující případy násilného převzetí moci nad státem armádou nebo jinou dílčí mocenskou skupinou, které se přestalo líbit její postavení. Navíc v případě katastrofy Planety, nebo násilného převzetí moci, a zániku malé skupiny zasvěcenců, by zcela vymizela duchovní síla celého národa.

Egypt je dodnes považován za kolébku magie, hermetismu, zasvěcování. Právě zde bylo na základě znalostí přenesených z Atlantidy dotvořeno, zkompletováno a sepsáno učení, ze kterého pak tisíce let čerpaly tajné esoterní řády na Zemi. Bylo naprosto logické, že přístup k duchovnímu učení magie, které bylo možné lehce zneužít, měli pouze zasvěcenci, ne však prostí lidé. Společnost se tak uměle rozdělila na kasty – na tu, co vládla, ovládala, manipulovala a na ty, co se nechali řídit a ovládat.

Hermetismus je v dnešní době popisován jako vědecky propracovaný systém řízení společnosti, který zahrnoval nejen etiku a duchovní teoretické znalosti o člověku i Přírodě. Ale také astrologii, alchymii a další fyzikální a technické aplikace. Navíc i mentální přípravu, schopnost práce s energiemi, magii a léčitelství jako problematiku působení mentálních polí na člověka a Přírodu. Jeho součástí byla i "theurgie svatého ohně", dávná věda o zasvěcování, o duchovní a tělesné přeměně člověka prostřednictvím duchovních energií nejvyšší frekvence. Pro nezasvěcence bývaly hermetické knihy nepřístupné a odtud zřejmě pochází pojem "hermeticky uzavřený", který se používá dodnes. Podrobnější informace najdeme v knize Ivo Wiesnera „Alchymie a teurgie svatého ohně“.

Ovládání člověka člověkem v Egyptě

 Egypt však postupně převzal i některé z metod ovládání člověka člověkem, které byly pozůstatkem atlantského období. Do atlantské doby se vraťme autentickými vzpomínkami jednoho člověka na minulé životy uvedenými v knize Marty Foučkové (Já jsem, str. 168): „Máme přístup k hlubšímu vědění… Jsme na vysokém stupni poznání, ale oni chtějí ještě víc... Podmanit si lidi a okolní země. K čemu? Děje se něco nekalého, já s tím nechci mít nic společného... Dělají z lidí roboty, takové psychické roboty. Nemají vlastní vůli. Podléhají vůli hrstky lidí a jsou jimi řízeni a ovládáni… Jsou tu lidé, kteří se naučili ovládat druhé… a další, co se snaží ovládat síly Země… a této síly využívají.“

 Jak už jsem uvedl v článku 38B. Vývoj nových návyků člověka a Přírody, v období Egypta byly tyto ovládací metody pozvednuty na dokonalejší úroveň. Edgar Cayce (Tajemství Atlantidy) popisuje instituce v Egyptě zaměřené na léčbu a duchovní proměnu bytostí, nazývané "Chrámy obětování" a "Chrámy krásy". I když tyto chrámy nalézáme v Egyptě, s jejich výstavbou a fungováním jsou spojeni mnozí Atlanťané. V nich byly uskutečňovány tělesné změny i změny duchovní složky člověka. Jedinci byli podle úrovně svého vývoje připravováni na zvláštní služby. Jejich duchovní systém byl redukován a částečně vymazán, aby je žádné pohnutky, pocity či projevy mysli neodváděly od jednoduché činnosti, pro kterou byli určeni. Stali se z nich mentálně přizpůsobení bioroboti, kteří byli nejlevnější pracovní silou. Takto byli využíváni zejména zajatci, které Egypt získal po přepadech okolních států. Po "úpravě" duchovní složky jejich bytostí, jim byly zlepšeny fyzické schopnosti. Stali se silnějšími a odolnějšími, než je běžné, aby mohli lépe vykonávat hrubé tělesné práce. Současně však ztratili svoji identitu, své vlastní Já.

Postupná degenerace vládnoucí dynastie

K jakým důsledkům ve hmotném světě vedl tento magický způsob řízení lidstva, naznačuje vývoj civilizace v Egyptě. Egyptská civilizace postupně směřovala k pádu jako doklad toho, že žádná společnost postavená na nadřazenosti jedněch nad druhými nemůže dlouhodobě fungovat. Během tisíců let duchovní čistota vládců egyptského národa postupně upadala a rozsah jejich vědomí se zužoval. Pokud jde o celkové duchovní prostředí, po zkáze Atlantidy došlo k jeho pročištění, ale vládnoucí vrstva Egypta brzy převzala atlantské tradice a obnovila manipulace s druhými lidmi a jejich mentální ovládání.

Duchovní prostředí Planety se tak opět začalo radikálně zhoršovat. Původní přirozená vznešenost a moudrost byla postupně nahrazována umělou nadřazeností a mocí. Znalosti zatím zůstávaly, ale moudrost se ruku v ruce se schopností jejich používání vytrácela. Budoucí králové již nebyli duchovně a energeticky připraveni na to, aby mohli podstoupit nejvyšší zasvěcovací rituál. Nebylo už koho zasvěcovat a zasvěcovací rituály po uplynutí tisíců let v Egyptě proto postupně vymizely.

Jasně se zde prokázalo, že řízení společnosti zasvěcenci, které vypadá na první pohled jako velmi dobře propracované, je jen další slepou uličkou vývoje. Nejlepším dokladem těchto slov je po počátečním vzestupu dlouhé tisíce let postupující degenerace egyptské společnosti a samotný výsledek takového vývoje. Naprostý pád kdysi slavné říše faraónů, podlehnutí nadvládě římského impéria, zákulisní intriky, zákeřné vraždy, zbytečné bratrovražedné války o moc, kdy dokonce i sourozenci a manželé spřádali úkladné plány proti sobě. To všechno naznačuje příběh poslední egyptské královny Kleopatry, která vládla Egyptu v letech 51 – 30 př. n. l.

Dnešní odkaz Egypta v karmické očistě

Po celé egyptské zemi zůstaly uloženy v karmických vrstvách stopy magie, ovládání, manipulace, zneužívání. To je neblahý odkaz dávné egyptské civilizace. Obrovské problémy vyvolala například procedura mumifikace, balzamování, která měla zajistit důstojné pokračování existence bytostí panovnických rodů po fyzické smrti. Pokud do tohoto procesu ještě navíc účinně zasáhla magie nejrůznějšími příkazy s trvalou dobou platnosti do budoucna, výsledkem se stalo mnoho bytostí na půl cesty mezi životem a smrtí – ani živé, ale také ne úplně mrtvé. Živoucí mumie s ambicemi ovládat žijící bytosti ve hmotě.

Při karmickém čištění řady osob jsem se přesvědčil o tom, že to, co předváděly na první pohled „fantastické“ filmy „Mumie“ a „Mumie 2“ je do značné míry realitou karmických vrstev spojených s Egyptem. Tento odkaz má mnohdy i drtivé následky pro dnešní dobu, když se z karmických vrstev obnaží napojení na takovou živoucí sílu nacházející se mezi smrtí a životem – viz následující příklady.

Následky procedury mumifikace

Příklad 1 (karmické čištění z 10.12.2010): Partnerský pár, který před několika lety navštívil Egypt, mne požádal o pomoc. Citlivější „polovička“ dvojice se necítí dobře, vnímá, že se cosi děje a prosí o kontrolu. Identifikuji další obnažené karmické vrstvy jako památku na jejich návštěvu v Egyptě v tomto životě před několika lety, když ještě nebyli na vzestupu. Vnímám prostředí Egypta, egyptské chrámy. Oba mají na sobě nějakou bytost – u obou je umístěna na zádech od 2. až do 7. čakry. Dostávám informace, že jde o poškozené a dlouhým pobytem zde ve hmotě zmutované lidské duchy, kteří prošli procedurou mumifikace, zůstali trvale vázáni na tento hmotný svět a nenašli cestu do posmrtné dimenze. U takových bytostí je pak běžné, že těžko hledají jiný způsob, jak získat vhodné energie k přežití, než parazitovat na energiích živých bytostí. Dávný faraon a jeho manželka. Oba poškození duchové se na těchto konkrétních žijících lidech zachytili při návštěvě egyptských chrámů před několika lety, během jakýchsi procedur energetického zasvěcování, kterými v těchto chrámech procházeli. Oba duchové potřebují pomoc, obnovení určitých částí své bytosti, aby mohli být konečně po uplynutí tisíců let odvedeni tam, kam patří – do posmrtné sféry Planety.

V čem spočívá hlavní problém mumifikování? Oddělení některých orgánů ještě předtím, než se astrální duch bytosti zcela odpoutá od hmotného těla, u mnoha z nich znamená narušení přirozených procesů spojených s fyzickou smrtí. To vyvolává nepříznivé zásahy do „věčné linie života“ a komplikuje možnosti dalších reinkarnací. Pokud se taková bytost dostane do dalších vtělení, může mít vážné problémy právě v oblasti orgánů, které byly odděleny. Před několika lety jsem řešil nepříjemný případ, kdy osoba byla před mumifikací rozsápána tygrem. Chybějící části těla byly nahrazeny „jiným materiálem“, a teprve poté byla mumifikována.

Každý takový vysoce nepřirozený zákrok, každé takové umělé připoutání astrálního ducha člověka k mumifikací dlouhodobě zachovalému tělu, znamená ohromné problémy pro dotyčného. Mnohé z těchto bytostí se dostávají na dlouhé věky zcela mimo vývoj. Protože nenašly cestu do posmrtné sféry, nemohly se proto znovu reinkarnovat a pokračovat tak přirozeným způsobem ve své evoluci. Další se dokonce stávají aktivními živoucími systémy – zombiemi, které vývoj oblasti a Planety narušují svými energetickými akcemi vůči živým osobám, jak naznačím v dalším příkladu z léčby. Důležité je, že dnešní energie NDC již mají dostatečnou sílu na rozvázání těchto těžkých karmických problémů.

Magický zásah do mumifikace velekněze

Příklad 2 (karmická očista z 22. a 23.2.2005): V té době jsem dostal za úkol zprostředkovat karmickou očistu dávných magických zákroků již dříve zemřelého léčitele z období Egypta. Léčitele. který dokonce v tomto životě veřejně prohlašoval, že v Cheopsově pyramidě je ukryta mumie vysokého velekněze a až se odhalí, tak se tím probudí určité síly pro 3. tisíciletí. Jak jsem k tomu přišel? Jedné z jeho blízkých spolupracovnic se několik let po jeho smrti zdál následující sen a přišla za mnou, abych jí pomohl: „Vybraní lidé se shromáždili při otevírání nalezené mumie. Ta mumie byla podivně živá, začala vstávat, podávala všem ruce. Měla teplou ruku jako normálně žijící člověk. Pak si lehla zpět. Kdo ji teď požádá o pomoc, tomu pomůže.“

Andělé Dhyané mne požádali, abych celou situaci prozkoumal a zprostředkoval její karmické rozvázání. Zjistil jsem následující: Dotyčný léčitel kdysi jako faraon v Egyptě provedl s mumifikovaným veleknězem, duchovním vůdcem země, určitý magický rituál, který z něj udělal živoucí zombii schopnou v budoucnu ovládnout svět, až přijde její čas. Vnímal jsem napojení mumie na zhruba 1000 lidí a její energetické parazitování na žijících bytostech. Hrozba daná existencí této mumie spočívá v tom, že pokud by počet těchto napojení přesáhl určitou kritickou hodnotu (odhadem několik tisíc), hrozilo by nebezpečí, že by dokázala magicky ovládnout celou oblast nebo dokonce i celou Planetu. Tak jak to bylo naznačeno ve filmu „Mumie“. Dotyčný faraon, v naší době léčitel, v té době netušil, co tím vlastně způsobí. Chtěl pouze takto posílit svůj tehdejší magický vliv na svět a převést na sebe část energetické magické síly velekněze. Tato magická manipulace s mumií velekněze byla obrovským přehmatem, protože tím zauzlil další vývoj.

Následující den se duch dotyčného zemřelého léčitele „jakoby náhodou“ objevuje na zádech jiného člověka, poté co tady několik let bloudil. Navázal jsem s ním duchovní kontakt a na to mi odpověděl slovy: „Konečně jsem našel někoho, s kým mohu mluvit.“ Vysvětlil jsem, že žije v iluzi. Že ve skutečnosti jeho život ve hmotě již skončil, protože přešel práh fyzické smrti. Proto se mu nedařilo s lidmi mluvit.“ Byl velmi překvapen: „Myslel jsem, že stále žiju, že teď jen dočasně cestuji astrálně.“ Vysvětluji mu: „Doplácíš na to, že ve svém posledním pozemském životě jsi jako mnozí další léčitelé či mágové používal nevhodné metody duchovní práce. Proto teď nevíš, co je s tebou.“

Andělé Dhyané mi sdělili, že je z hlediska dalšího vývoje důležité, aby tento již nežijící člověk byl karmicky očištěn a teprve poté odveden. Nejprve proto energie zajišťují karmické rozvázání situace s mumií. Dotyčného po vysvětlení vedu k upřímné a hluboké pokoře a pokání. Problém je karmicky rozvázán a čisté energie NDC rozpouštějí karmickou nádrž. V té době jsem se při léčbách ptal na velikost karmy v porovnání s počtem zmařených životů a tehdy mi bylo řečeno, že velikost této obrovské karmy odpovídá pěti miliardám životů, tedy případné likvidaci nebo naprostému ovládnutí a zneužití celé civilizace.

Další přehmaty ve sférách Dhyanů a Stvořitelů

Poté mne andělé Dhyané požádali o další pokračování: „Ještě jej musíme „vytáhnout“ na úroveň naší sféry, protože tam má další rozsáhlou karmu.“

Začínáme frekvenčně stoupat nahoru, kam bude osoba mimo život dočasně vyzdvižena, aby se podařilo rozvázat karmický přehmat, který tíží celou Planetu a zejména další vývoj lidstva 2. typu. Poté mi andělé vysvětlují, v čem jeho přehmat ve sféře Dhyanů spočíval:

„Jako vedoucí anděl Dhyan nad civilizací Egypta neutnul další používání magie, když docházelo k míchání dvou typů člověka ve hmotě. Rady, impulsy shora, naznačovaly ukončit používání magie a přestat vytvářet privilegovanou kastu lidí – Synů božích. Místo toho dal magii zelenou a inspiroval lidské duchovní mistry k jakési obrodě magie. Starý Egypt se tak stal kolébkou novodobého hermetismu, novodobé magie, nauky o zasvěcování. Tyto věci měly být zapomenuty, místo toho však byla vyzdvižena a mimořádně zdůrazněna jejich důležitost. Toto učení se promítlo do vytváření hmotných mocenských žezel, která byla ještě dlouho po vymizení Synů božích zneužívána v nejrůznějších formách magických rituálů spojených s mučením, obětováním a sexualitou. Toto vše je důsledkem nepřirozeně vyzdvižené magie v dávném Egyptě. A to v době, kdy říše Atlantidy právě kvůli zneužívání magie mizí z vývoje Planety a končí na smetišti dějin. Toto byla největší chyba, která drtivě poznamenala nástup éry nového člověka 2. typu. Dodnes se nemůžeme zbavit pozůstatků magie. I v dnešní době představují jednotlivé typy magie značný problém. Tento člověk to jako hlavní anděl zavinil, jeho chyba je obrovská. Tehdy stál prakticky sám proti všem, a přesto dokázal své názory prosadit. Chyba je však i na straně těch, kteří jej do té funkce dosadili i těch, kteří se nechali jeho nesprávnými argumenty přesvědčit, přestože na jejich straně byla rozhodovací většina.“

Tím celá záležitost nekončí. Je potřeba ještě rozvázat další přehmat ve sférách Stvořitelů, který s touto záležitostí souvisí. Tady má dotyčná bytost další karmický přehmat jako Stvořitel:

„Byl tehdy jedním z vůdčích Stvořitelů ve sféře Stvořitelů Moudrých Draků (pozn.: o třech sférách Stvořitelů nad tímto Vesmírem ještě plánuji v budoucnu napsat článek). Jednalo se o tom, zda nový člověk 2. typu bude mít magii nebo ne a za jakých podmínek bude vysazen na Planetě. Byly dvě varianty: Zaprvé, úplně čistá Planeta po drtivé katastrofě, kdy celá civilizace zahyne. Podstatné je, že takové katastrofy tady opakovaně probíhaly. Stačilo by tedy vyčkat na další takovou příležitost. Nebo druhá možnost, vysazení na obydlené Planetě, kde v té době ještě žije lidstvo 1. typu s rozsáhlými magickými schopnostmi. Aby tito lidé s vyšším duchovním vnímáním byli po určitou dobu novému člověku vůdci, učiteli i rádci. Drtivá většina Stvořitelů doporučovala naprosto čistou Planetu bez civilizace a tím i bez magie. Protože nový člověk je zřetelně odlišný a soužití obou typů člověka by mohlo nového člověka 2. typu negativně poznamenat. On však tvrdě hájil druhou variantu a dokázal ji proti většině také prosadit. A po tomto rozhodnutí jako Stvořitel pak sestoupil níže do sféry andělů Dhyanů, aby zajistil realizaci tohoto plánu. Budoucnost pak skutečně ukázala, že soužití obou typů člověka vedle sebe spíše negativně poznamenalo nového člověka 2. typu, než by mu pomohlo. Počáteční vedení a učitelství ze strany Synů božích bylo vystřídáno nepřiměřenou oddaností bohům, podřízeností bohům, kteří se však postupně stávali temnými bohy nebo byli nahrazováni uměle vytvořenými modlami. Navíc existence magie velmi zdeformovala vývoj nového člověka.“

Pro zajímavost dodávám, že celá tato složitá léčebná operace tehdy trvala 120 minut.

Ve zlomových obdobích je potřeba včas odhodit staré, aby se mohlo zrodit nové

Jak už jsem uvedl, existence a znalost magie v Egyptě vedla k rozdělení společnosti na určité kasty. To, že samotná existence magie znamená nikoliv sjednocení národa, ale naopak jeho rozdělení, se potvrzuje i v dnešním světě, kdy někteří mágové dávají světu jasně najevo svůj pocit nadřazenosti nad ostatními.

Uchovávání duchovních informací, i včetně magie, a jejich předávání z generace na generaci po celou dobu našeho letopočtu až do dnešní doby je však třeba považovat za vysoce prospěšnou činnost. Jako lidstvo bychom se nemohli magie svobodně vzdát, kdybychom během věků zapomněli, co vlastně magie je, a kdybychom tak nemohli objektivně zhodnotit, k čemu všemu byla magie v minulosti používána. Dnes nastává nové období v lidských dějinách. A v tomto období zlomu je důležité objektivně z dostatečně vysokého duchovního nadhledu zhodnotit úlohu magie v historiiviz články 16. Magie z pohledu historie, 17. Srovnání cesty čistého vzestupu s cestou magie. Je nezbytné správně vyhodnotit, co dál s magií, i co dál s informacemi o duchovním pozadí světa, které jsou již zastaralé, a jejichž úroveň pravdivosti neodpovídá potřebám dnešní doby.

Ve zlomových obdobích vývoje vzniká potřeba dokázat včas odhodit staré, aby se v plné míře mohlo zrodit nové. Lpění na starých přežitých systémech se naopak stává brzdou nového vývoje. Kam by asi dospěl náš automobilový průmysl, kdyby vynálezci i nadále trvali na pohonu dopravních prostředků vlastní silou člověka a vytvářeli by jen nové a nové varianty jízdních kol? Kam by dospělo poznávání Vesmíru lidstvem, kdyby lidé neustále trvali na představě, že Země je plochá, nebo že všechny hvězdy a další planety obíhají kolem Země?

Je smutné, když se dnešní mágové ještě teď, na počátku nového věku, snaží propagovat důležitost umělého systému tvořivé síly, kterým magie je. Přestože zkušenosti z naší lidské historie o tom, kam dospěla společnost řízená magií, mluví jasnou řečí. Impuls ke změně vývoje na konci 20. století nemohl přijít ani od lidských Duchovních hierarchií fungujících na principu magie a umělých privilegií, ani ze hmoty z žádného esoterního seskupení propagujícího dávný hermetismus, magii, zasvěcování, ani od žádného z náboženství, ale musel přijít úplně odjinud.

Náboženství nemohou zajistit vzestup lidstva

Přitom především systémy hlavních světových náboženství dnes k sobě připoutávají velké procento světové populace. Následující údaje jsou z Encyklopedie Britannica z roku 2005, kdy celosvětová populace čítala 6,5 miliard obyvatel. Počet příznivců největších světových náboženství v roce 2005 byl následující: křesťanství 2,15 miliard, islám 1,32 miliard, hinduismus 0,87 miliard, tedy 870 milionů, čínské státní náboženství 410 milionů, buddhismus 380 milionů. Tedy celkem 5,13 miliard proti 910 milionům ateistů a lidí bez víry.

Jak vznikla tato hlavní náboženství? Hinduismus vycházel z dávných indických tradic a v postavách svých hlavních Bohů odráží světelné i temné vzory. V případě buddhismu, křesťanství a islámu šlo o pokusy přenést do hmoty čisté duchovní učení zrozením jedné klíčové bytosti, budoucího vůdce celého hnutí, a dalších pomocníků. Jak to dopadlo, víme. Původní pokus Buddhy o čistý vzestup byl pro jistotu „posílen“ zázraky a magií. Ježíše „posíleného“ magií nejvyšší kategorie vydal vlastní národ na popravu. Výsledkem jeho mise se pak stalo budoucí křesťanství, jehož destrukční vliv na vývoj jsem již zhodnotil v článku 38C. Vliv astrálních egregorů na vývoj. Islám vycházející z původně relativně čistého učení Mohammeda dnes zase mnozí ve světě spojují s terorismem.

Proč se to všechno tak zvrtlo? Všechny tyto pokusy o čisté duchovní učení byly zneužity temnými silami. V dnešní době představují tyto systémy směsi polopravd, nepravd i kamufláží, které jsou protkány temnými energiemi manipulace, ovládání a zneužívání. A co je důležité – těmto systémům víry podle statistik do jisté míry věří a nechá se jimi vést 79 % obyvatel Planety, což je více než 5 miliard.

Magie ani dokonalá technika duchovní vzestup lidstva nezajistí

Příklady egyptské a atlantské civilizace naznačily, jako už poněkolikáté v historii, že pozvednutí lidské společnosti nemohou zajistit ani umělé tvořivé schopnosti v podobě magie, ani žádná mimořádná věda a technika. Ať jsou tyto prostředky získány jakýmkoliv způsobem a bez ohledu na to, zda jsou veřejně dostupné nebo přístupné pouze úzkému okruhu zasvěcených osob. Proto koketování dnešního lidstva, vlád některých států a ekonomicky silných celosvětových skupin, s mimozemskými civilizacemi a snaha získat takto v předstihu nejrůznější vědecké poznatky a technologie nejen pro hmotu, ale i pro manipulaci s duchovním pozadím světa, není tím nejlepším způsobem, jak vrátit lidstvo na cestu skutečné duchovní evoluce. Naopak všechny takové záměry jen prohlubují nepřirozené způsoby ovládání a manipulace s druhými, které vývoj lidstva už tolikrát zavedly do slepé uličky.

Každý obyvatel Planety potřebuje v dnešní době pokročit zejména ve zvyšování úrovně své vnitřní harmonie. V postupném odstraňování negativních schémat myšlení, jednání a prožívání ze svého života. V odstraňování jakýchkoliv metod manipulace člověka s člověkem, jakýchkoliv pokusů o ovládání druhého člověka, Přírody a přírodních bytostí. Nejde přitom jen o ovládání fyzické, ale i o skryté duchovní ovládání. Ale také nenechat se ovládat, přibližovat se více k Přírodě namísto opačného směru dalšího vydělování se z Přírody. Zejména tímto způsobem se může lidstvo jako celek duchovně pozvednout.

Nestačí však o tom pouze mluvit, jak to dělá mnoho dalších duchovních směrů. Je potřeba najít účinnou efektivní čistou metodu, která právě tyto záměry dokáže do života prosadit, a která vychází z toho, jak je koncipován člověk 2. typu na Zemi. Každý člověk však musí začít u sebe. S tím ostatním pomohou přirozeně fungující kosmické zákony, které se také postupně vyvíjejí k vyšší úrovni dokonalosti.

Vytvoření lidských Duchovních hierarchií nebylo optimální

Vytvoření Duchovních hierarchií může na první pohled vypadat jako chvályhodný čin, za všechno však hovoří výsledky, jakých bylo tímto způsobem vedení lidstva postupně dosaženo. Kam jsme se vlastně dostali za posledních 12 tisíc let od pádu Atlantidy. V jaké etické a duchovní situaci se nachází dnešní lidstvo. A především tendence vývoje, kterou vládnoucí kruhy ve hmotné rovině Planety a jednotlivých států razí.

A dále to, že nejen že nedošlo ke zpracování předchozí karmy lidstva, ale právě naopak. Karma se ještě více nahromadila a možnost drtivé katastrofy se znovu stala aktuální záležitostí. Nehledě k tomu, že lidstvo až do konce 20. století nedokázalo najít spolehlivou cestu vedoucí k přirozenému duchovnímu probuzení a nalezení duchovního vzestupu u podstatné části populace. To, že nakonec byla v roce 1999 objevena a nastartována Nová duchovní cesta, není výsledkem činností Duchovních hierarchií.

V tuto chvíli již lze říci, že samotný krok vytvoření Duchovních hierarchií za pomoci andělů Dhyanů nebyl optimální. S odstupem času je zřejmé, že šlo o další velkou chybu Dhyanů. Tento jejich zásah ještě více zdeformoval duchovní vývoj civilizací ve Vesmíru. Vysvětlím proč. Jsou tady dva rozhodující vážné důvody.

Vytvoření Duchovních hierarchií špatně nasměrovalo vývoj člověka mimo hmotu

Zaprvé, Duchovní hierarchie byly vytvořeny z vyspělých duchovních mistrů mimo zrození, tedy v astrální sféře. Přitom na Nové duchovní cestě teď už víme, že odchodem ze hmoty do astrálu člověk 2. typu ztrácí schopnost dalšího duchovního růstu a evoluce. Že posmrtná existence je pouze odpočinek, přestávka mezi dvěma zrozeními ve hmotě – viz článek 20A. Největší omyly Staré duchovní cesty.

Vytvoření nehmotných Duchovních hierarchií naopak podpořilo dojem, že duchovně nejvyspělejší lidské bytosti mají být mimo zrození a odtud že mají řídit civilizaci ve hmotě. Tak to platilo v dávné minulosti při vysazování prvotních civilizací na Zemi. Člověk 2. typu však byl na Zemi vysazen se zcela jiným záměrem. Aby ve hmotě dokázal najít vzestup. Aby v sobě dokázal probudit skrytou schopnost, která jej povede ke stabilnímu trvalému vzestupu přes všechny duchovní úrovně a prahy. Andělé Dhyané však v situaci nejvyšší nouze, kdy již postupně ztráceli informační spojení na lidstvo, zavedli špičku duchovního vývoje lidstva mimo hmotu. Takto naznačili lidstvu naprosto nevhodný směr vývoje, který šel proti záměrům vysazení člověka 2. typu na Planetě.

Navíc, tento krok vedl k tomu, že špička duchovního vývoje na Planetě přestala duchovně růst. Dalšími a dalšími magickými zásahy přímo ve hmotě i vlivy přenášenými shora do hmoty dokonce přecházela do duchovního pádu ve Světle a čím dál více přitahovala temné energie, jak naznačím v dalším pokračování 39F. Řízení karmy lidskými Duchovními hierarchiemi. Přirozené principy vývoje přitom jednoznačně potvrzují, že když ve vývoji určitého celku stagnuje a dokonce upadá špička, pak se tento trend přenese i na celek touto špičkou řízený. Jak by mohla celá pozemská civilizace růst, když během tisíců let její duchovní předvoj ve Světle upadal?

Cesta mimo hmotu je slepou uličkou vývoje pro lidstvo 2. typu

V dnešní době již plně chápeme a na těchto stránkách předáváme informace o tom, že Stará duchovní cesta směřující ze hmoty do astrálu a oddělené nehmotné posmrtné úrovně je slepou uličkou vývoje. Tento způsob byl sice běžný pro dávné lidstvo 1. typu, jeho podmínky však byly naprosto jiné. Lidské bytosti ve hmotě se tehdy dožívaly tisíců a dokonce i desítek tisíc let. Odchod mimo hmotu měl pro ně jiný význam. Lidé 1. typu se vlastně vraceli tam, odkud před dávnými dobami do hmoty sestoupili obalováním ducha dalšími hutnějšími těly. Pokud ovšem tuto možnost neztratili tím, že na sebe pobytem ve hmotě navázali těžké karmické vazby. Protože to jim znemožnilo tento hmotný svět a jeho posmrtnou sféru opustit. Pokud však nedělali hrubé chyby a přehmaty, jejich odchod mimo hmotu a návrat nahoru do duchovních sfér působily naprosto přirozeným dojmem.

Pro lidstvo 1. typu byl typický systém vnitřních těl, která obalovala lidského ducha. Posledním vnějším obalem pak bylo hmotné fyzické tělo. Odchodem ze hmoty lidská bytost jen odhodila tento poslední vnější obal, fyzické tělo. Lidstvo 2. typu však bylo koncipováno zcela jinak. Od počátku má jiný energetický systém, systém vnitřních těl byl nahrazen systémem vnějších energetických těl, která se naopak rozprostírají kolem hmotného těla – viz články 7. První a Druhý plán Stvořitelů, lidstvo 1. a 2. typu, 8. Druhý plán Stvořitelů - dnešní lidstvo. Vše bylo koncipováno tak, aby nový člověk 2. typu nabýval svých nejvyšších schopností ve hmotném zrození.

Sami andělé Dhyané upevnili starý přežitý systém

Sami andělé Dhyané tak vlastně na dlouhé tisíce let ještě více upevnili přežitý systém Staré duchovní cesty, která nemohla najít cestu vzestupu vzhůru, protože směřovala bokem do astrálu. Pro nového člověka 2. typu to byla opravdová katastrofa, protože posvěcením odpovědných lidských duchovních bytostí nad světem, které v tu dobu vedly vývoj lidstva, měl tento vývoj i nadále směřovat mimo hmotu. Tedy pryč z úrovně, která je přitom jediným místem, kde člověk 2. typu může duchovně růst.

Jaký je výsledek této obrovské chyby andělů Dhyanů? Všude kolem nás jsou dnes k dostání tisíce knih propagujících starou cestu. Propagujících něco, co nemůže fungovat. Obsahujících již jen malou část základních pravd, jejichž platnost trvá i nadále a kromě toho navíc ohromné množství již nepravdivých informací. Pokud však člověk nenajde cestu vzestupu, pak najít střípky pravdy v těchto knihách nedokáže.

Je to jakoby začarovaný kruh, protože právě tyto knihy jsou všeobecně doporučovány pro hledajícího člověka. Přitom pomocí drtivé většiny z těchto knih správnou cestu najít nemůže. Pokud začne svoji duchovní cestu rozsáhlým studiem uznávaných knih a návštěvou mnoha seminářů, zanese své vědomí balastem mnoha nepravdivých informací, kterých se pak bude těžko zbavovat.

Na našich stránkách naopak doporučujeme začít jinak – péče o výživu, Pět Tibeťanů a vyhýbání se všemu, co vzestup blokuje. Pokud toto začne člověk ve svém životě praktikovat, vzestupná duchovní cesta se před ním přirozeně otevře. A do cesty si pak přitáhne několik existujících knižních titulů s vysokou úrovní pravdivosti, jako se to stalo mně (kniha Geoffa Boltwooda: Posel, knihy Ivo Wiesnera, Jamese Redfielda: Celestýnské proroctví, Desáté proroctví), které pomohou další cestu upřesnit. Bude-li však následovat rady převážné většiny jiných doporučovaných knih, vzestup si naopak zablokuje. Viz například texty 30B. Proč je většina lidí na Planetě v duchovním pádu?, 30C. Zhodnocení metod a pomůcek na duchovní cestě z hlediska moudrosti Přírody, Jak fungují systémy Reiki a Šambala?, Hromadné skupinové meditace na podporu Planety, Je možné použít orgonity místo menhirů ke stejnému účelu?, Pomohou uměle vytvořené mandaly duchovnímu vzestupu nebo ne?, Hodnocení dalších umělých pomůcek a metod pro zdraví a vzestup.

Podpora vměšování jedné civilizace do druhé

Druhá příčina je neméně vážná. Andělé Dhyané přemístili duchovní mistry z jedné planety a pověřili je řízením jiné civilizace. Tím dali zelenou vměšování jedné civilizace do dalších. Sami takové vměšování vlastně oficiálně začali a odstartovali. A totéž vměšování jedné civilizace do druhé, co už se dávno v minulosti dělo v oblasti naší Planety, najednou vypadalo, že je posvěceno z nejvyšších duchovních sfér vedoucích vývoj. Také hnutí Vesmírní lidé, které nakonec násilně okupovalo tisíce civilizací v Galaxii, mělo zpočátku podporu Dhyanů. V článcích 36C. Praktiky mimozemských zásahů na Zemi, 37C. Vesmírní lidé a Galaktická konfederace, jsem vysvětlil, kam až takové vměšování na Zemi i jinde ve Vesmíru dospělo. Co to vlastně byla Galaktická konfederace. Na porušování jakých etických principů byla založena.

Proč nebylo možné najít cestu k přirozenému probuzení dříve?

Najít optimální výživu z pohledu bioenergií, tak jak je to podrobně rozebráno v článcích 22. Optimální stravování z pohledu bioenergií I, 23. Optimální stravování z pohledu bioenergií II, přece ani tehdy nemuselo být problémem. Vždyť dávné civilizace původně maso nejedly a bylo jim vlastní to, co dnes označujeme jako vegetariánství. Tehdy to bylo běžné, dnes už je to ve většině světa naopak výjimečné. Protože dnes se takto u nás podle určitých odhadů stravuje pouze kolem dvou procent populace, to znamená v poměru jeden ku padesáti. A tomu pak také odpovídají možnosti v nabídce jídel, které vegetariáni mají například ve veřejném stravování.

Je pravda, že vegetariánství bylo a je typické pro řadu národů a civilizací, například části Indie v minulosti i dnes. Ale systém nebyl dostatečně propracovaný vzhledem k bioenergiím. Dodnes je problémem neschopnost rozlišování pravotočivých a levotočivých bioenergií. Nebyla pochopena důležitost syrové stravy. Mnoho takových systémů, např. makrobiotika, bylo jednoznačně chyceno temnými nánosy. Mnoho chudých národů řešilo a dodnes řeší problém dostatku jakýchkoliv potravin, složení a kvalita jsou v tu chvíli podružnými, když jde o samotné přežití.

Také péče o čakry, energetické body a energetické dráhy v lidském těle není novinkou. To všechno obsahují systémy jógy, reflexní terapie, tradiční medicíny z východu, bojová a harmonizační umění – tai-či, kung-fu a další. Opět však jde o tytéž problémy ovlivňující čistotu a účinnost těchto metod – zastaralé a nepravdivé informace o čakrách (třeba rozdíly ve směru rotace čaker u žen a mužů), chycení temnými systémy, nevyvážený systém čaker v minulosti. Navíc účinnost těchto dalších systémů na správný směr rotace čaker je minimální, jak jsem vysvětlil v článku 29A. Pět Tibeťanů - optimální způsob péče o čakry.

A vyhýbat se činnostem, které vzestup blokují? V tom byl odjakživa největší problém. Protože jak andělé Dhyané, tak i lidské Duchovní hierarchie používali, schvalovali a doporučovali jako hlavní metody řízení právě to, co vzestup prokazatelně blokuje – magii, zasvěcování, umělé přístroje a metody na duchovní cestě. Jejich duchovní výbava nepodporovala možnost vzestupu a proto jiné možnosti účinných zásahů do hmoty než magii neměli.

Měli vůbec Dhyané šanci chápat už tehdy z výše svého nadhledu tyto záležitosti naprosto jednoznačně? Je tady totiž navíc jedno zásadní ale. Andělé Dhyané byli zpočátku prodchnuti určitou pokorou, touhou pomáhat, neměli však v sobě touhu jít dál, vše den za dnem zlepšovat, zdokonalovat. Tedy to, co do svého vínku dostal až nový člověk 2. typu na Zemi. Navíc temné síly se postupně dostávaly do jejich bytostí a i původní pokora se během věků vytrácela a v mnohých byla postupně nahrazována pocitem vlastní nadřazenosti a povýšenosti nad lidstvem.

Duchovní komunikace s anděly Dhyany

Obrátil jsem se na samotné anděle Dhyany, jejichž sféra prošla za dobu existence NDC novou obrodou. Mimo jiné v roce 2004 poprvé v historii získali možnost duchovního vzestupu a tím i možnost přímého karmického čištění, aniž by museli sestupovat do hmoty – viz článek 37E. Transformace Arkturianů do nové podoby. V následujících letech pak andělé Dhyané díky nastartovanému vzestupu prošli doslova drtivou karmickou očistou. Výsledkem je nová, karmicky očištěná, sféra andělů Dhyanů  s novými možnostmi i novými úkoly v rámci duchovního systému tohoto Vesmíru.

Přímo andělům Dhyanům jsem položil následující otázky (duchovní komunikace z 15.12.2010):

Kdo vlastně vytvořil projekt člověka 2. typu? Jak to, že andělé Dhyané ještě dlouhé desítky tisíc let tento projekt plně nepochopili a vytvořením lidských Duchovních hierarchií směrovali vývoj stále mimo hmotu?

Andělé Dhyané: Tehdy nám bylo řečeno, že projekt pochází z vyšších světů. Stvořitel či Stvořitelé byli pouze prostředníky, kteří projekt předávali dál. Problém duchovní komunikace v tom nebyl, protože ten projekt přišel jakoby přímou poštou – přímým naprosto jednoznačným způsobem jako očividná inspirace shora – jasná a zcela zřetelná. Nikdo ovšem v té chvíli nedokázal domyslet, jaké budou následky vysazení takového typu člověka, zejména pokud jde o možnost vývoje, vzestupu, evoluce. Možná i samotné zdůvodnění projektu shora nebylo optimální, dostatečně konkrétní. Mluvilo se o vývoji, o zdokonalování, o duchovním růstu. O potřebě motivovat člověka k růstu, ke vzestupu, k práci na sobě čistým způsobem života. Tím však bylo myšleno všechno možné od zdokonalování techniky až po vývoj duchovních informací, duchovních schopností a duchovního vnímání. Přitom však nebyla žádná řeč o nárůstu frekvencí. Ale to bylo právě to, co vysazením ve špinavém prostředí Planety ovládané mnoha druhy temných systémů nebylo jednoduché splnit. Nebylo jednoduché najít cestu, kudy ven z ovládání. Dnes víme, že tou cestou je optimální výživa, péče o čakry, vyhýbat se škodlivostem, nastoupit frekvenční vzestup a zahájit účinnou karmickou očistu. Tehdy to nebylo tak jednoznačně řečeno. Měli jsme za to, že hlavní zásady vývoje se nemění (pozn.: Je pravdou, že když dostanete za úkol pracovat na motivaci člověka, tak mu nebudete dávat jíst zeleninu, ale budete hledat úplně jiné účinné metody). Až v dnešní době jsme pochopili nutnost zbavit se magie a s ní i všech dalších umělých pomůcek, technik a metod na duchovní cestě.

Trvalo pak další desítky tisíc let, než pověřené bytosti začaly chápat, jak má tento projekt vlastně fungovat. Jedna věc byly války mezi Bohy a Démony. Tam zvítězila schopnost lidí 2. typu lépe odolávat mentálnímu nátlaku a schopnost bojovat všemi prostředky. Právě tady se poprvé ukázala výhoda vnějších energetických těl, které do jisté míry chránily hmotné tělo, mozek i vědomí člověka. To ještě ale nemělo nic společného se vzestupem. Protože lidé 2. typu byli v těchto bitvách pouhými vojáky, které vedl někdo jiný. Andělé Dhyané jako kolektiv se nakonec shodli na tom, že pokrok zajistí správnou výchovou nového lidstva 2. typu bez duchovního vnímání pomocí přežívajících lidských bytostí 1. typu a dále pomocí vzdělaných zasvěcenců. To všechno proto, že stále ještě nebylo přesně pochopeno, co je to duchovní růst, duchovní pokrok. Logicky byl za duchovní růst považován postupný nárůst duchovního vnímání a tvořivých schopností, což mělo nové lidstvo přibližovat ke schopnostem lidstva 1. typu. Nikdo v té době netušil, že nové lidstvo musí jít úplně jinou cestou. Že pouhé následování předchozího lidstva 1. typu nikam nevede. Že je slepou uličkou, která směřuje k dalším katastrofám.

Prvním průkopníkem nové cesty byl až za další tisíce let Buddha, který dokázal rozšířit čistým vzestupem své vědomí až na úroveň 10. těla a dosáhl tehdy vyladění příjmu bioenergií a hmotné výživy kolem 85 %. Dnes víme, že do dosažení hranice 95 % vyladění, na které se lidem 2. typu láme vývoj a otevírá se ničím neomezená cesta vzhůru, mu zbývalo ještě hodně. Proto výsledek nedokázal dotáhnout do úplného konce. Energie doby a přítomné příležitosti to tehdy ještě neumožňovaly. Až situace ve 20. století připravila podmínky příznivé pro nalezení skutečného neomezeného vzestupu a pro proražení bariéry tehdy posledního 11. vnějšího energetického těla (pozn.: dnes má člověk 12 vnějších energetických těl, viz článek 19. Mystické zážitky a vzestup do sféry Věčného Já). Nová duchovní cesta nemohla být dříve proražena, protože k tomu nebyly příznivé podmínky. Až kvalita života ve 20. století a příležitosti, které tato doba poskytovala, umožnily cestu neomezeného vzestupu prorazit a tím se o ní i poprvé dozvědět. Jako o něčem zcela novém, co je součástí projektu nového člověka 2. typu, ale nikdo si doposud nedokázal představit, jak tato možnost bude fungovat a především jak se otevře. Přitom citace z knihy Silmarillion naznačuje, že se již tehdy tušilo, že nový člověk má v sobě něco mimořádného a naprosto unikátního, co staré lidstvo nemělo. Postupem času však během dalších tisíců let tato možnost úplně upadla v zapomnění.“

Záměr vysazení nového člověka byl zveřejněn, ale nebyl pochopen

Znovu v této souvislosti připomínám následující citaci, ve které John R. R. Tolkien v knize „Silmarillion – Mýty a legendy Středozemě“, str. 32, vypráví o proslovu Ilúvatára v čase příchodu Adamova lidu na Zemi:

Pohleďte, miluji Zemi, kterou osídlím prvorozenými Quendii a druhorozenými Atany. Quendiové budou nejsilnější ze všech pozemských tvorů, budou mít nejvíc krásy a vymyslí a zplodí ji více než všechny mé Děti, a dojdou v tomto světě větší blaženosti. Ale Atani ode mne dostanou nový dar. Proto určil, aby srdce lidí směřovalo za hranice světa a nenalézalo v něm klid; ale měli mít schopnost utvářet svůj život mezi silami a náhodami světa přes hranice Hudby Ainur (pozn. přes hranice tvořivých možností andělů Dhyanů, i přes duchovní práh, kterým je jejich sféra shora ohraničena), která je pro všechno ostatní jako osud. Jejich působením bude vše dokončeno tvarem i skutkem a svět se vyplní až do posledního a nejmenšího.“

Odtud je jasně patrné, že záměr vysazení člověka 2. typu byl zveřejněn, ale nebyl plně pochopen. Nikdo v této době netušil, jak se má dojít k tomu, aby nový člověk 2. typu dokázal překonat hranice jiných bytostí, i samotných andělů Dhyanů, které jsou jim dány osudem. Jinými slovy, co udělat proto, aby se dostal na vzestup a dokázal překonávat i ty duchovní prahy, které jsou pro anděle Dhyany směrem nahoru nepřekonatelné.

Metoda pokusu a omylu v tvůrčí činnosti

Tímto vším se znovu potvrzuje skutečnost, kterou naznačil ve svých knihách již Ivo Wiesner. Že většina tvůrčích zákroků shora byla prováděna metodou pokusu a omylu. Protože šlo vždy o něco zcela nového, nemohly být předem známy výsledky, které to přinese po uplynutí tisíců let. Magie sice měla možnost nahlížet do budoucnosti v běžných obdobích. Proto bylo možné při vizích proroků vidět hrozby budoucích katastrof. Protože to vše už byly vzory, které v minulosti vícekrát proběhly.

Při zavádění úplně nových záležitostí do hmoty však ta budoucnost ještě neexistovala. Neexistoval žádný takový vzor, který by už někdy dříve proběhl. Proto ani jinak všemocná magie nedokázala v takových situacích odhadnout, co se bude s projektem dále dít, jaké to přinese výsledky. V tomto případě byla jediná možnost – nechat děj proběhnout a pak teprve po uplynutí tisíců let bude možné jej do všech detailů vyhodnotit. A tato možnost nastává právě teď.

Také projekt člověka 2. typu byl pouze jedním z tvůrčích pokusů

Podobné to bylo zřejmě i s projektem člověka 2. typu. Protože dosavadní opakované pokusy s otevřeným duchovním vnímáním u mnoha typů civilizací 1. typu nikam nevedly, padlo rozhodnutí vyzkoušet druhou možnost. Zastřené duchovní vnímání, kratší věk, více příležitostí v mnoha životech po sobě případné chyby napravit. Navíc jinou konstrukcí energetických těl se posílila odolnost člověka vůči mentálnímu ovládání, které bylo tehdy velkým problémem.

Podstatné je, že mnohé detailní informace o povaze projektu člověka 2. typu, o jeho zvláštnostech a výhodách, přinesly po roce 1999 až duchovní komunikace v rámci NDC s bytostmi a systémy, které byly dříve mimo dosah nejen všech pozemšťanů, ale i andělů Dhyanů a Stvořitelů našeho Vesmíru a života v něm.

Takže celou situaci můžeme uzavřít tím, že mnohé bytosti a instituce v té době dělaly z jejich pohledu to nejlepší, co napomáhá vývoji lidstva. Že to tak nefungovalo, je důsledkem jejich nedostatečného duchovního nadhledu nad situací a nedokonalosti jejich duchovní komunikace směrem nahoru do vyšších duchovních sfér a světů. A právě v tomto směru je projekt člověka 2. typu naprosto revoluční, protože umožňuje lidem, kteří vstoupí na cestu stabilního ničím neohraničeného vzestupu, získat pohled „z bodu za nekonečnem“ (viz článek 21A. Nová duchovní cesta - vzestup za hranice Vesmíru), který teprve umožňuje odhalit pravou podstatu věcí, principů, záležitostí, které se v našem světě dějí.

V další části 39F. Řízení karmy lidskými Duchovními hierarchiemi se budu podrobněji zabývat způsobem regulace karmy i metodami vedení bytostí ve hmotě mistry Duchovních hierarchií Bratrstva Světla.

© Jiří Novák, prosinec 2010

    www.novaduchovnicesta.cz

Anketa

Byl pro Vás tento text přínosem? Ohodnoťte prosím známkou od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší).

Celkový počet hlasů: 206