Jiří Novák                                                                           Vloženo 27.2.2012

Ilustrace Ivana Zámečníková

49B. Tři úrovně života ve hmotném světě II 

                                                                                              

___________________________________________________

Tři úrovně bioenergie – vitální bioenergie přímého vlákna, pravotočivá životní bioenergie, bioenergie třetí úrovně – plodivá reprodukční síla. Zdroje bioenergie ve Vesmíru. Riziko magických zásahů – nevědomé generování levotočivé bioenergie. Používání magie vyvolává dlouhodobý pád k temné straně světa. Pyramida jako příklad magicky ovlivněné megalitické stavby. Planeta a Příroda nepodporují samostatné oddělování destrukčního pólu. Rostlinná sféra dokáže transformovat bioenergii přímého vlákna na pravotočivou. Člověk potřebuje organickou formu vitamínů a minerálů. Zvláštní úloha drobných kamenných bytostí. Oprávněnost existence jednotlivých úrovní života. Člověk ve Vesmíru funguje jako katalyzátor evoluce obřích vesmírných bytostí. Jak člověk urychluje evoluci Vesmíru? Využití duchovních předpokladů lidstva. Kdy se člověk stává přítěží pro Vesmír? Další možnosti nové evoluce.

________________________________________________________________

Pokračování tématu z předchozího článku

V první části 49A. Tři úrovně života ve hmotném světě I jsem znovu připomenul, že oddělení destrukčního a tvořivého pólu z prvotní akaši a bioenergie přímého vlákna postupně vedlo ke vzniku dvou nových energií – pravotočivé a levotočivé bioenergie. Dlouhodobým výsledkem tohoto kroku oddělení destrukce a čistého tvoření byl postupný vznik dvou svébytných a samostatných sil, které začaly spolu soupeřit. Postupem doby se tento konflikt převedl do podoby, kterou známe dnes: Dobro proti Zlu, Světlo proti Temnotě.

V této druhé části se zaměřím na podrobnější popis tří úrovní života ve hmotném světě, na jejich duchovní i energetické možnosti. I na možnosti transformace jednotlivých druhů bioenergií v jiné typy. A detailně rozeberu důvody, proč lidstvo existuje ve Vesmíru a jaké je jeho dlouhodobé duchovní poslání.

Neorganická sféra

Duchovní obal neorganických struktur a celků Přírody je tvořen bioenergií přímého vlákna. Proto také všechny tyto neorganické struktury potřebují ke svému fungování právě tuto energii. Jakým způsobem se spotřebovaná energie tohoto typu ve Vesmíru obnovuje?

Bioenergie přímého vlákna tvoří energetickou hladinu, která proniká naším Vesmírem a zároveň je vnějším duchovním obalem, který náš Vesmír obklopuje a do jisté míry i chrání. A takto stvořený Vesmír a společně s ním zřejmě i další paralelní Vesmíry jsou i se svými duchovními obaly součástí úrovní Stvořitelů (o sférách Stvořitelů bude více v pokračování Tři úrovně Stvořitelů a tři verze životní síly v člověku).

Tyto nadřazené duchovní světy Stvořitelů jsou jakoby vnějším prostředím, ve kterém náš Vesmír vznikl, a ve kterém existuje. Jsou obdobou mateřského lůna, ze kterého Vesmír čerpá potřebné energie pro svoji existenci, podobně jako zárodek dítěte čerpá vše nezbytné z těla matky, které pro něj představuje vyšší svět.

Zdroje bioenergie ve Vesmíru

Vesmír však má i své vlastní zdroje bioenergie přímého vlákna. Těmi mohou být centra galaxií, o kterých ví pozemská věda zatím velmi málo nebo další útvary, které prozatím přesahují měřítko našeho pohledu a tím i možnosti našeho chápání. A stejně tak mají vlastní zdroje tohoto typu bioenergie i běžné hvězdy a dokonce i planety obsahující příznivé podmínky pro život organických bytostí.

V článku 27. Vitální, životní a informační bioenergie  jsem o těchto zdrojích bioenergie uvedl následující informace:

Ivo Wiesner v knize Děti moudrých draků, kapitola „Záhadná energie Universa“ nebo v dřívější knize Světlo z dávných věků naznačuje, že reakcí, kterou tato bioenergie vzniká, je fúze těžkých jader probíhající v nitru hvězd a některých planet za vysokých teplot a tlaků. Na povrchu takových planet, a jednou z nich je naše Země, je pak této bioenergie dostatek a planeta je vhodná pro existenci organického života.

Místa s mimořádně příznivou energií

Citlivý člověk vnímá zesílené vyzařování této bioenergie přímého vlákna z povrchu naší Planety zejména na určitých místech, kterými mohou být některé přirozené přírodní útvary, jako vrcholky kopců, neobvyklé skalní bloky i jednotlivé kameny, horské masivy, vodní nádrže apod. Vysoká koncentrace této bioenergie v těchto místech člověka energetizuje, energeticky nabíjí, činí jej vitálnějším, živějším, aktivnějším - člověk se pak cítí celkově lépe.

Lidstvo od nepaměti na takových místech budovalo pravěká hradiště a obětiště, později pak kostely, kapličky, hrady a zámky (viz též článek 9. Světlo a temnota v duchovním pozadí světa).

A jak už jsem uvedl v článku 24. Původ a poslání menhirů a dalších megalitických staveb, pokud lidé chtěli zesílit účinek těchto energeticky významných míst nebo pokud taková místa v jejich okolí chyběla, vystavěli kamenné megalitické stavby. Těmi byly vztyčené vysoké kameny - menhiry, buď jednotlivé nebo uspořádané do kruhů či řad, a také složitější kamenné stavby.

Vždy však jsou dvě možnosti: Ten, který menhir vztyčil, buď spojil tuto svoji činnost s vědomým či nevědomým magickým zásahem, nebo naopak žádnou otevřenou, ani skrytou magii nepoužil. Pro člověka, který dokáže svým vnímáním rozpoznat charakter přijímaných a vyzařovaných energií je to jednoduše rozpoznatelné.

 

Pokud se ptám Přírody na charakter energií přítomných na energeticky významných místech v Přírodě - vrcholcích kopců, skalních útvarech nebo i v blízkosti vztyčených menhirů, které nebyly magicky ovlivněny, dostávám následující odpověď: Taková místa vždy přijímají různé typy bioenergie přímého vlákna (zemskou, sluneční, kosmickou) a vyzařují buď celoplošně nebo ve formě energetických linií (Lay lines) opět bioenergii přímého vlákna, ovšem určitým způsobem transformovanou. Lze tedy říci, že pokud taková místa v Přírodě či vybudovaná megalitická stavba nebyly magicky ovlivněny, pak na člověka působí jednoznačně pozitivně.

 

Ze zkušenosti však víme, že v Přírodě se nacházejí i místa, na kterých naopak vnímáme neobvyklou stísněnost a silně nepříznivé pocity. Není těžké pochopit, že to vše souvisí se zásahy magie do Přírody a do budovaných kamenných staveb v dávné minulosti. K bližšímu vysvětlení, co se na takovém místě z pohledu bioenergií stalo a jaká energie je v takovém místě vyzařována, se dostanu v dalším textu.

Technické využívání i zneužívání bioenergie

Právě bioenergii přímého vlákna se dávné lidstvo naučilo technicky využívat. Mnohé texty z dávné minulosti naznačují, k čemu všemu dávné civilizace tento typ bioenergie běžně používaly – vznášedla a jiné dopravní systémy, ukládání informací, ale také ničivé zbraně, ovládací energetické sítě apod. Více o tom je možné se dočíst například v knize Ivo Wiesnera Atlantida – zapomenutá velmoc starověku. V další knize Děti moudrých draků Ivo Wiesner uvádí (str. 113):

„Od E. Cayce i dalších pramenů o technologii Atlanťanů se dovídáme, že znali a používali pro získání bioenergie (Wiesner používá název energie vrill) zvláštní, značně velké purpurové krystaly… Vyráběli je z taveniny křemene, kterou mísili s neznámou látkou… Po zchladnutí Atlanťané z vyrobené hmoty vyřezali a vybrousili krystaly asi metrové velikosti a ty používali k získání bioenergie jak ze Slunce, tak z nitra Země…“

Vitální bioenergie

Tuto základní bioenergii přímého vlákna potřebuje ke svému životu i člověk. V článku 27. Vitální, životní a informační bioenergie jsem tuto bioenergii ve spojení s člověkem označil jako vitální bioenergii. Ta je hnací silou (palivem) jakékoliv aktivity každé buňky nebo orgánu našeho fyzického těla. Udržuje v aktivním chodu všechny funkce fyzického těla, a to jak ty, které lze ovlivnit naší vůlí, intelektem, city, pocity nebo vědomím (jako např. svalová činnost, udržení pozornosti), tak také vegetativní funkce, které probíhají bez našeho vědomí (např. srdeční činnost, trávení potravy, imunitní reakce).

Kdo dokáže rozložit vitální bioenergii přímého vlákna na pravotočivou a levotočivou?

Rozložit bioenergii přímého vlákna na pravotočivou a levotočivou bioenergii nedokáže podle Přírody ani běžný člověk nepoužívající magii, ani jiný živočich či rostlina. I kdyby to dokázali, bylo by to pro ně příliš nebezpečné.

 

Jako bytosti Světla by sice získali potřebnou dávku životní pravotočivé bioenergie, současně by je však zaplavila odpovídající protidávka bioenergie levotočivé, které by se nedokázali zbavit. A ta by postupně čím dál více narušovala jejich původní harmonii. Schopnost rozdělovat vitální bioenergii na pravotočivou a levotočivou v sobě nemá ani žádný přirozený přírodní neorganický útvar či úsek Přírody.

Něco jiného je však přímá transformace bioenergie přímého vlákna na jiný typ bioenergie. Tuto schopnost některé formy života na Zemi mají, jak vysvětlím dále. Zatím však zůstaňme u rozkladu bioenergie přímého vlákna na pravotočivou a levotočivou bioenergii.

 

Historie naopak naznačuje, že toto rozdělení bioenergie přímého vlákna na pravotočivou a levotočivou bioenergii dokáže zajistit magický zákrok i některé lidmi uměle vytvořené stavby, svatyně, do kterých byly vneseny magické prvky.

 

Není proto náhodou, že na zdech svatyně Newgrange v Irsku, i v místech dalších uměle vytvořených a magicky ovlivněných staveb, se vedle sebe vyskytují pravotočivé a levotočivé navazující spojené spirály. Takové symboly naznačují, že uměle vytvořená stavba dokáže provést rozklad.

Riziko magických zásahů – nevědomé generování levotočivé bioenergie

V místě magických zásahů bývá často přítomno zvýšené množství levotočivé bioenergie. Z jakého důvodu, když přece mág pracující ve jménu Světla nic takového nezamýšlel?

Magie má především velmi zjednodušenou a nepřesnou představu o povaze bioenergií dostupných v našem prostoru. Magie se totiž zabývá především živlovými energiemi (oheň, voda, vzduch, země) a fluidy (elektrické a magnetické fluidum) – viz například František Bardon: Brána k opravdovému zasvěcení. V souvislosti s člověkem pak ještě mluví o jakési jednotné „životní síle“, což by mohlo zahrnovat všechny možné druhy bioenergií. Mágové tedy nevědí prakticky nic o rozdílné povaze bioenergií. Právě proto jsem byl opakovaně napadán mágy v tom smyslu, že z jejich pohledu je pravotočivost a levotočivost bioenergií naprostým nesmyslem.

 

Magie však zároveň poskytuje mimořádnou tvořivou sílu, která dokáže měnit povahu a směr proudění všech typů energií běžně dostupných v okolním prostředí, tedy nejen energií živlových, ale i bioenergií. A to je velmi nepříznivá kombinace – doslova časovaná bomba: mít možnost měnit povahu bioenergií a přitom o bioenergiích a jejich typech prakticky nic nevědět. Právě tato zásadní neznalost mágů v kombinaci s jejich neopatrnými zásahy postupně doslova zavalila tento svět velkým množstvím temné levotočivé bioenergie.

 

Jak k tomu mohlo dojít? Magie pracuje se živly, které vznikly oddělením či rozkladem z prvotní akaši. Rozkladem z původní akaši i bioenergie přímého vlákna však dochází také k oddělení tvořivého a destrukčního pólu akaši. Co se pak obvykle stává? Mág mající v úmyslu pracovat s akašou a ovládat živlové energie bezděčně vyvolává neopatrnými zásahy svého „magického kladiva“ do jemné mechaniky energií také rozklad běžně se vyskytující bioenergie přímého vlákna na pravotočivou a levotočivou bioenergii. Aniž by vůbec tušil, co to vlastně dělá. Protože bioenergie přímého vlákna se vyskytuje prakticky na každém běžném místě Planety (podle Přírody tvoří bioenergie přímého vlákna zhruba 70% z celkového množství bioenergií v našem životním prostředí). A každý magický zásah zaměřený na živlové energie v jakémkoliv místě pak současně působí i na tento typ bioenergie.

Používání magie vyvolává dlouhodobý pád k temné straně světa

Zásahy magie v bytostech i v určitém místě Přírody tak ve většině situací generují oddělenou pravotočivou i levotočivou bioenergii, aniž by to mág měl v úmyslu. Tu pravotočivou běžné světelné bytosti a formy života potřebují, takže magický zákrok jim může v situaci nouze dočasně pomoci. Současně je však zavalí zvýšené množství temné levotočivé bioenergie, která je pro ně nepříznivá, a se kterou si již jejich organismus neví rady. Navíc generované množství nepříznivé levotočivé bioenergie se ještě zvětšuje v důsledku neetičnosti mágova jednání – jako následek neoprávněných zákroků, které překračují zákony dané vesmírným řádem a světelnou etikou.

 

A celkový výsledek při používání magie? Někdy dočasná krátkodobá pomoc, současně však vystavení člověka, Přírody, Planety zvýšenému množství temné levotočivé bioenergie. Právě toto je obrovské riziko vyskytující se při každém používání magie pro účely manipulace s energiemi, bytostmi a místy v Přírodě.

 

Postupné dlouhodobé (i když obvykle skryté) propadání naprosté podřízenosti temné straně je hlavním problémem, který spojuje všechny prostředky, přístroje, stavby, metody, techniky a rituály uměle vytvořené člověkem za pomoci magie. Člověk se při používání magie cítí dočasně lépe, může dokonce získat i další duchovní schopnosti navíc. Místo ochrany či zvýšení odolnosti vůči Temnu se však naopak stává více podřízeným a zavázaným temné straně světa. Dlouhodobým následkem je pak postupný pád civilizace, která běžně používá magii, směrem k temné straně světa.

 

Další podrobnosti jsem uvedl v článku 30B. Proč je většina lidí na Planetě v duchovním pádu?

Umělé magické zásahy do staveb i struktury hmoty oddělují člověka od Přírody

Lidský magický zásah do megalitických staveb, mezi které řadíme jednotlivé menhiry, menhirové řady a kruhy, a také pyramidy, svatyně, chrámy, člověka odděluje od Přírody, místo aby jej s Přírodou spojoval. Výsledkem pak bývá umělá až extrémně vysoká koncentrace přírodních bioenergií přímého vlákna nebo dokonce magicky zajištěný rozklad bioenergie přímého vlákna. Nebo vyzařování energií nesoucích silný ovládající a manipulující náboj, který násilně směruje vývoj člověka určitým směrem.

 

Proto se takové stavby používaly mimo jiné k zasvěcování vybraných adeptů a pomáhaly tak vytvářet umělou elitu nad národem, nad civilizací. Ani to však není cesta, která by člověka spojovala s Přírodou.

 

A pokud jde dokonce o umělý zásah do samotné struktury předmětů, např. orgonity spojující v sobě organické a neorganické prvky? Pak výsledkem bývá jednoznačně manipulace a současně i zřetelné zvyšování podřízenosti vůči straně Temna - viz text: Je možné použít orgonity místo menhirů ke stejnému účelu?

Pyramida jako typický příklad magicky ovlivněné megalitické stavby

Typickým příkladem magicky ovlivněných megalitických staveb jsou zejména pyramidy. Podívejme se například na největší egyptskou pyramidu v Gize z pohledu energií. Příroda k tomu říká následující (duchovní komunikace z 26.2.2012):

Příroda: „ Největší pyramida v Gize funguje následujícím způsobem. Stejně jako každá megalitická stavba přijímá různé druhy bioenergie přímého vlákna – zemskou, sluneční, kosmickou. Magický účinek pak zajistil, aby se tato bioenergie mohla akumulovat v obrovském množství a zesilovala se v neobvyklé intenzitě. Současně je v pyramidě jako vedlejší produkt vytvářeno v důsledku magického zásahu značné množství temné levotočivé bioenergie.

Je známo, že menhiry uměle vztyčené člověkem bez použití magie se po určité době probouzejí jako živé bytosti, které jsou součástí Přírody, a které začnou plnit určité energetické funkce. Tato pyramida naopak zůstává po celou dobu neživou uměle vytvořenou stavbou, která je svým fungováním oddělena od harmonizujícího vlivu Přírody. A která je celé věky řízena magicky zajištěnými skrytými příkazy. V dávné minulosti byla tato stavba využívána k zasvěcování připravených adeptů do nejvyšších světských a duchovních funkcí. Pokud však člověk nebyl na takový zásah připraven, výsledkem naopak mohla být jeho smrt spojená se zásadním narušením, doslova i destrukcí, celého jeho energetického systému, což se pak projevuje v dalších inkarnacích.

V dnešní době jsou zveřejňovány informace, že pyramidy se probouzejí a u některých z nich bylo pozorováno vyzáření zřetelně viditelného energetického paprsku, sloupu energie kolmo vzhůru, tak jak to naznačily některé sci-fi filmy, např. „Indiána Jones a chrám zkázy“. Spíše než nazvat to probuzením pyramidy, by se mělo říci, že se začínají aktivovat určité magické programy uložené v pyramidách. Pro lidskou civilizaci 2. typu to neznamená nic pozitivního, protože tyto programy byly vesměs vytvořeny tak, aby tlačily vývoj lidstva směrem zpět k původnímu lidstvu 1. typu. Příroda za pomoci systémů Nové duchovní cesty zajistí vše potřebné, aby tyto magické programy nemohly žádným negativním způsobem ovlivnit nový vývoj nastartovaný na naší Planetě.“

Planeta a Příroda nepodporují samostatné oddělování destrukčního pólu

Jak už bylo řečeno dříve, původní akaša i bioenergie přímého vlákna v sobě obsahovaly oba póly každé tvůrčí činnosti – rozkladný a tvořivý. Oba tyto póly zde byly jako součást jediné celkové tvůrčí síly, jediného energetického celku. Rozkladný i tvořivý pól v něm byly vzájemně vyváženy a kontrolovány tak, že jeden nemohl existovat bez druhého.

Rozhodně to však neznamená, že bioenergie přímého vlákna v sobě obsahuje temnou bioenergii. Temná levotočivá bioenergie vzniká až teprve tehdy, když byl rozkladný pól oddělen a zbaven vyváženosti s tvořivým pólem. Na ukázku uvádím kousek vlákna dvoupólové bioenergie přímého vlákna, tak jak jej vnímala a zakreslila Ivana Zámečníková.

                

                            Dvoupólová bioenergie přímého vlákna

 

Až oddělení obou pólů do pravotočivé a levotočivé energie a osamostatnění destrukce do samostatné energetické síly způsobuje problém. Také proto byly přírodní systémy Planety a Přírody vytvořeny tak, aby za žádných okolností takové oddělení destrukce od tvoření neumožnily. Jak už jsem uvedl výše, schopnost rozložit vitální bioenergii přímého vlákna na pravotočivou a levotočivou bioenergii v sobě nemá žádný člověk nepoužívající magii, ani jiný živočich či rostlina, ani žádný přirozený přírodní neorganický útvar či úsek Přírody. Žádný z přirozených přírodních pochodů tedy neumožňuje oddělovat destrukční pól v podobě temné levotočivé bioenergie.

 

Ještě připomenu další důležité okolnosti uvedené v článku 27. Vitální, životní a informační bioenergie:

Temné levotočivé síly v počátcích budování Planety a Sluneční soustavy dokázaly přetvořit některé běžné přírodní procesy do levotočivé podoby. Proto se stalo, že jaderné procesy v nitru naší Planety a dalších vesmírných těles, např. Slunce, produkují jednak neutrální bioenergii přímého vlákna, ale také v menší míře temnou levotočivou bioenergii. To celé věky zhoršovalo dnešní situaci strany Světla.

 

Problémy tedy vznikají až při používání magie. Právě magie umožnila oddělování čisté destrukce. Magie tedy stojí v pozadí za zavalením našeho světa ohromným množstvím oddělené samostatné levotočivé bioenergie. Vývoj tedy nemůžeme vrátit ke Světlu, pokud se nejprve důsledně nezřekneme magie ve všech jejích otevřených i skrytých podobách.

 

Rostlinná sféra a transformace bioenergie přímého vlákna na pravotočivou

Druhou úrovní života na Planetě a ve Vesmíru je rostlinná sféra (flóra). Ta spotřebovává neorganickou bioenergii přímého vlákna (vitální bioenergii) produkovanou neorganickou sférou. A jako výsledek svého fungování pak rostlinná sféra produkuje vlastní bioenergii druhé úrovně - organickou životní (oživující) bioenergii. Ta může být pravotočivá nebo levotočivá.

 

Právě toto je mimořádným přínosem rostlin patřících ke sféře Světla – umožňují nikoliv rozklad bioenergie přímého vlákna, ale její přímou transformaci na bioenergii pravotočivou. V rostlině příznivé pro stranu Světla probíhá zvláštní asimilační reakce, která dokáže vitální bioenergii přímého vlákna přímo transformovat na bioenergii pravotočivou, aniž by byla rostlina současně zahlcena bioenergií levotočivou.

 

Člověk potřebuje organickou formu vitamínů a minerálů

Rostlinná sféra navíc dokáže transformovat neorganické prvky Přírody, např. původní minerály doprovázené bioenergií přímého vlákna, do organické podoby minerálů a vitamínů. Tato organická podoba minerálů a vitamínů se vyznačuje tím, že místo duchovního obalu tvořeného prvotní bioenergií přímého vlákna se tyto látky stávají nositeli duchovního obalu vytvořeného z pravotočivých bioenergií. A to je mimořádně důležité jak pro člověka, tak také pro zvířata.

Člověk je totiž bytost s pravotočivým energetickým obalem. Obnovit své tkáně u něj znamená nejen obnovit jejich narušenou hmotnou část, ale současně zajistit i obnovu duchovního obalu tkání. Pokud tělo člověka přijme vápník ve formě běžného neorganického vápna nebo vápník uměle průmyslově vyrobený z neorganických látek Přírody, pak ho také v případě nouze využije k obnovení hmotné části tkání. Nevhodné doprovodné bioenergie však způsobí, že duchovní část tkáně už obnovena nebude, naopak bývá konzumací podobné stravy ještě více narušena.

 

Člověk proto potřebuje vápník přetvořený bylinami, který s sebou přináší pravotočivé bioenergie. Jedině taková forma vápníku se stává stavebním kamenem potřebným pro obnovu hmotné i duchovní části jeho kostí a tkání. A právě tuto podobu vápníku najdeme například v jakékoliv zelené listové zelenině, drobných semínkách, ořechách, luštěninách i některých obilovinách, atd. Nebo v potravinových doplňcích, které jsou připravovány z bylin. Proto je rostlinná strava obsahující byliny s pravotočivým duchovním obalem pro člověka tak mimořádně důležitá.

 

Více o výživě bylo v článcích 13. Pravotočivost a levotočivost ve hmotě, 22. Optimální stravování z pohledu bioenergií I, 23. Optimální stravování z pohledu bioenergií II, 42B. Přirozená živá strava, 42C. Život v souladu s Přírodou a Silami Světla, 42D. Voda - základ života.

Existují však i levotočivé formy bylin, které vytvářejí levotočivou bioenergii nepříznivou pro běžného člověka. Některé z těchto bylin jsou pro člověka přímo jedovaté, ostatní pak mají negativní účinky až z dlouhodobého pohledu. Člověk se je však přesto naučil využívat pro jejich krátkodobé povzbuzující působení. A to především ve formě léků nebo povzbuzujících drog, kterými si zpestřuje svůj život.

Uvedu alespoň některé typické případy: jedovatý náprstník (digitalis), který je součástí léků na posílení činnosti srdce.

Nebo známý strom jinan dvoulaločný (ginkgo biloba), u kterého jsou uváděny významné léčebné a posilující účinky. Více o tom bylo v článku 27. Vitální, životní a informační bioenergie.

Další je tabák, jehož sušené listy obsahující návykový nikotin kouří kuřáci. A také některé levotočivé druhy kávovníku, z jehož pražených plodů obsahujících kofein se vaří káva. Nebo levotočivý druh konopí, ze kterého se připravuje marihuana tak rozšířená v dnešním světě. Více o pravotočivosti a levotočivosti v oblasti potravin bylo v článku 23. Optimální stravování z pohledu bioenergií II.

Živočišná sféra a lidstvo

Poslední třetí úrovní života je živočišná sféra a lidstvo. Také duchovní obaly bytostí této sféry jsou vytvořeny z pravotočivé nebo levotočivé bioenergie. Tato rovina života spotřebovává jak jednoduchou vitální bioenergii přímého vlákna produkovanou neorganickou sférou (bez rizika uvolnění destrukčního pólu v podobě levotočivé bioenergie), tak také organickou životní bioenergii produkovanou sférou rostlinnou.

 

Bytosti Světla, které směřují k vyšší vnitřní harmonii a čistotě, spotřebovávají pravotočivou formu organické životní bioenergie.

 

Naopak bytosti Temnoty směřující k dokonalému ovládání a skrytému zlu využívají levotočivou formu organické životní bioenergie. S narůstáním harmonie neorganického Vesmíru, v našem případě zejména planety Země a Slunce, však lze očekávat, že podíl produkovaných levotočivých energií se bude neustále snižovat.

Životní bioenergie

Organická životní energie pro člověka představuje sílu, která oživuje všechny systémy, orgány a buňky jeho fyzického těla a probouzí je k plnění všech funkcí, které jsou jejich posláním. Zároveň stojí v pozadí za dělením buněk, za procesy růstu organismu i za postupným nahrazováním starých nemocných buněk novými. Je to nejdůležitější energie, která dokáže udržovat život, ale sama o sobě nestačí k zajištění jakékoliv aktivity libovolného orgánu. Životní bioenergie je nezbytná i k udržování celistvosti a harmonie duchovního těla člověka, které je tvořeno systémem vnějších energetických těl.

 

Běžný člověk sám nedokáže měnit vitální bioenergii přímého vlákna na pravotočivou životní bioenergii. Na zkvalitnění svého života proto potřebuje zvýšit příjem životní bioenergie z okolního světa. Z toho důvodu je pro něj mimořádně důležitá přítomnost dostatečného množství bylin a stromů v přirozeném prostředí jeho života.

James Redfield  v knize Celestýnské proroctví ve své vizi budoucnosti o tom uvádí následující (str. 233 a 239):

„Lidé budou typicky žít mezi pět set let starými stromy a pečlivě udržovanými zahradami, ale přesto v dosahu městských oblastí vybavených neuvěřitelně dokonalou, jakoby čarodějnou technikou… Stromy potřebné ke stavbám budou pěstovány ve zvlášť určených oblastech. To osvobodí zbytek stromů Země, aby rostly, stárly a nakonec dospěly v lesy naplněné silou. Nakonec budou takové lesy pravidlem spíš než výjimkou a všichni lidé budou žít v těsné blízkosti tomuto typu síly… To zvedne energii každého člověka… Zrychlí to krok našeho vývoje.“ 

O tom, jaké důsledky pro člověka má nedostatečný nebo nevyrovnaný příjem jednotlivých druhů bioenergií potřebných pro život, jsem uvedl více v článku 27. Vitální, životní a informační bioenergie.

Piktogram Julia set jako vyjádření pravotočivé bioenergie?

V článku 5. Energie duchovní roviny života, akaša, bioenergie a živly jsem uvedl dobře známý a na mnoha místech uvedený piktogram v obilí nazvaný Julia set, který se objevil 7. července 1997 poblíž anglického Stonehenge. Někteří badatelé naznačují, že právě takto vypadá energie duchovního pozadí světa, která je v odborné terminologii také nazývána „energie nulového bodu“, „energie Zero“. Z našeho pohledu jde o pravotočivou světelnou životní bioenergii.

                                        

                                            Piktogram Julia set

Zvláštní úloha drobných kamenných bytostí

V roce 1999 na počátku Nové duchovní cesty jsem vnímal, že se probouzejí drobné kamenné bytosti a začínají pomáhat lidem a Planetě v nastoupení nového směru vývoje. O jejich očistném a harmonizačním vlivu jsem se detailně zmínil v článku 37G. Převedení Země přes období hrozících katastrof. Tak jsem také vysvětlil, jak můžeme ve svém každodenním životě využít očistnou sílu těchto drobných kamenných bytostí.

Z dnešního pohledu vnímám úlohu těchto probuzených drobných bytostí takto. Výrazně světlé kameny přijímají bioenergii přímého vlákna a vyzařují pravotočivou očistnou bioenergii. Naproti tomu kameny tmavé až černé naopak přijímají z okolí nepříznivou zašpiněnou pravotočivou bioenergii nebo dokonce i bioenergii levotočivou a transformují ji na bioenergii přímého vlákna.

Bioenergie třetí úrovně – plodivá reprodukční bioenergie

Bytosti živočišné sféry a zejména člověk produkují třetí nejvyšší úroveň bioenergie, kterou můžeme označit jako plodivou reprodukční bioenergii. Jedná se o vyšší formu životní bioenergie, která dokáže plodit nový živočišný život formou generativního rozmnožování.

 

Během aktu generativního rozmnožování se spojí dvě zárodečné buňky opačného pohlaví a výsledkem je zárodek nové bytosti, který začne postupně růst. Tato „plodivá síla“ úzce souvisí s jakýmikoliv vztahy mezi opačnými pohlavími a doprovází sexuální projevy a prožitky u člověka. Proto je na místě také označení „sexuální bioenergie“.

 

Tento typ bioenergie dokáže uvolňovat hadí sílu v člověku. A prostřednictvím hadí síly se pak stává motorem světelného duchovního vzestupu, hybnou silou duchovní evoluce, duchovního probouzení se.

 

Neznamená to však, že bez sexu se člověk nemůže duchovně probudit. Sexualita samozřejmě může duchovní probuzení usnadnit a mít i pozitivní vliv na další světelný vzestup. Ale pouze pokud jde o sexualitu partnerské dvojice dvou světelných bytostí, které mají vzájemný přirozený energetický soulad. Naopak sexualita v nevyrovnaném páru, nebo zejména sexualita se zatemněnou bytostí, může naopak působit ve směru světelného pádu. V minulosti byla sexualita ve formě sexuální magie dokonce zneužívána ve smyslu dosažení mimořádného temného vzestupu. Tehdy šlo o sexualitu spojovanou dokonce s obětí života a proléváním krve.            

Více o hadí síle a úloze lidské sexuality bude v pokračování Tři úrovně Stvořitelů a tři verze životní síly v člověku a v dalším plánovaném článku o partnerských vztazích a sexualitě.

            

                                   Plodivá reprodukční bioenergie

Tři úrovně bioenergie - shrnutí

Neorganická sféra planet a celého Vesmíru ke svému fungování potřebuje prvotní bioenergii přímého vlákna a sama tuto formu energie množí a vyzařuje kolem sebe. Tato forma bioenergie je současně palivem, vitální hnací silou pro organické formy života.

Rostlinná sféra spotřebovává vitální bioenergii přímého vlákna a sama vytváří bioenergii druhé úrovně - životní bioenergii v pravotočivé nebo levotočivé podobě. Ta je oživující silou pro živočišné formy života na Planetě a stojí v pozadí za procesy růstu, za dělením buněk a nahrazováním poškozených a stárnoucích buněk novými. Pokud má člověk této bioenergie nadbytek, může ji vyžít i jako palivo, hnací sílu, podobně jako vitální bioenergii.

Živočišná sféra a lidstvo spotřebovávají bioenergie první i druhé úrovně a sami produkují nejvyšší bioenergii třetí úrovně - plodivou reprodukční bioenergii. Ta je silou plodící nový život a především se stává motorem postupného světelného vzestupu a duchovního probouzení člověka. Úzce souvisí se vztahy mezi opačnými pohlavími a doprovází zejména projevy lidské sexuality.

Oprávněnost existence jednotlivých úrovní života

Neorganická sféra produkuje vitální bioenergii, kterou ke svému životu potřebují rostliny, zvířata i člověk.

Rostlinná sféra vytváří životní bioenergii, bez které se neobejde žádný živočich, ani člověk. Důležitost těchto dvou sfér v rámci hmotné roviny planety i Vesmíru je proto nepochybná.

Zbývá sféra živočišná, která je nejvyšší úrovní života, ale současně se jeví jako největší zátěž pro celou Přírodu a Vesmír.

Zejména lidstvo pouze spotřebovává, další bioenergii produkuje pouze samo pro sebe a zdánlivě nic nevytváří pro jiné roviny života. Naopak produkuje hmotné i energetické odpady, které mají negativní dopady na fungování celého komplexu Přírody.

Podle vědy je existence člověka pouhou hříčkou náhody

Na první pohled by se mohlo zdát, že živočišná sféra je pouhým cizopasníkem na neorganické a rostlinné Přírodě. Pokud by tomu tak bylo, jakýkoliv živočišný život by nutně postupně zanikl jako nadbytečná složka Vesmíru. A skutečně čas od času docházelo v minulosti k tomu, že jakmile určitá civilizace začala prostředí Planety a Vesmíru nadměrně zatěžovat, zanikla a opustila historickou scénu. A totéž platí i pro jednotlivé živočišné druhy. Zde však má vliv i další faktor, kterým je činnost člověka a jím vyvolané zhoršování životního prostředí.

 

Pokud by to ve Vesmíru fungovalo tak, jak ve svých teoriích naznačují konzervativní vědci tvořící většinu vědecké obce, lidstvo jako takové by tady nemělo žádné místo pro existenci. Protože by jednoduše bylo zbytečným článkem, za kterým se zase brzy zavře scéna. Vědecká obec si totiž myslí, že člověk je nahodilým produktem evoluce, pouhou hříčkou hry aminokyselin, sopečného žáru a dalších příměsí, které se náhodně seskupily do určité podoby a takto vytvořily život.

 

Skeptický názor na roli člověka ve Vesmíru naznačuje následující výrok jednoho z nejznámějších světových astrofyziků, Stevena Weinberga, nositele Nobelovy ceny za fyziku z roku 1979, převzatý z jeho knihy „A co Bůh?“ (str. 24 a 29). Část z něj jsem již jednou uvedl v článku 37A. Proč existuje člověk ve Vesmíru?:

„Bylo by jistě krásné zjistit, že starostlivý Stvořitel vložil do zákonů přírody plán, v němž lidé sehrávají nějakou zvláštní roli. Pochybuji o tom, i když s lítostí… A podobně jako se každý z nás musí naučit, že tak jak dospívá, musí odolat pokušení dělat si neodůvodněné naděje ohledně běžných záležitostí, jako je loterie, tak se musí dospívající homo sapiens smířit s tím, že nehraje žádnou hvězdnou roli ve velkolepém kosmickém dramatu.“

Duchovní pozadí světa vnímá existenci člověka jinak

Každý, kdo má spojení také s duchovní stránkou života a světa, se těžko může spokojit s podobnými názory. Ten totiž naopak vnímá, že nic není pouhá náhoda. Že naopak všechno ve Vesmíru má určitý význam, i když ten může být fyzickým smyslům drtivé většiny populace skrytý. Abychom jej dokázali odhalit, potřebujeme svým vědomím proniknout za hranice fyzické reality.

Naznačuje to i následující výrok Alberta Einsteina, kterým Ivo Wiesner začal svoji knihu Předpeklí ráje:

„Nedošel jsem porozumění základních zákonů Vesmíru cestou své racionální mysli.“

 

Proto i lidská sféra má nutně v záloze určitou přednost. Musí mít schopnost produkovat něco mimořádně důležitého, co přispívá k celkovému fungování Vesmíru, jinak by její dlouhodobá existence ve Vesmíru nebyla zdůvodnitelná a člověk by pravděpodobně vůbec nebyl stvořen.

 

Co je tou předností, díky které je lidstvu dovoleno existovat na planetách, a naopak při jejím naprostém nedostatku civilizace ze světa odcházejí, jakoby náhodou vyhlazeny kosmickou katastrofou? Touto otázkou jsem se zabýval již v textu 37A. Proč existuje člověk ve Vesmíru?  Odtud přejímám následující vysvětlení.

Jak vypadá evoluce Vesmíru?

Planety, hvězdy, galaxie, Vesmír – to jsou obří bytosti a jejich přirozená evoluce je z našeho pohledu velmi pomalá. To, co je pro ně pouhý okamžik, pomíjivá vteřina, to pro nás trvá roky a desetiletí. Jejich minuty pro nás představují tisíce let. A jejich hodiny – to jsou naše statisíce a miliony let.

Za dobu jednoho lidského života se základní principy fungování planet, hvězd, galaxií prakticky nezmění. My lidé to proto vnímáme tak, že Příroda a její zákony jsou stabilní a věčné. Hvězda se však také vyvíjí jako člověk – také má svoji evoluci. Ale etapy jejího vývoje se počítají na desítky milionů let.

Jakou úlohu má člověk ve Vesmíru?

A co člověk, jak do tohoto pomalého vývoje Vesmíru a jeho obřích částí zapadá člověk? Rozhodně se zde neocitl náhodou, jak tvrdí vědci. Protože z duchovního pohledu na svět je všechno jinak. Člověk je výsledkem záměrného aktu stvoření. A pokud se někdo rozhodl člověka na Planetu umístit, musel tím něco sledovat. Muselo to mít význam, který nám lidstvu uniká. Význam, o kterém se veřejně nemluví. Přitom odpověď je jasná a jednoduchá. Stačí se zeptat Přírody či Planety a tyto živoucí systémy nám odpoví.

 

Člověk ve Vesmíru funguje jako katalyzátor evoluce obřích vesmírných bytostí. Je tou příměsí, která dokáže tuto stabilní a pomalou evoluci Vesmíru mnohonásobně urychlit, optimalizovat, stabilizovat nebo také naopak ještě více zpomalit či úplně zastavit, zničit. Přítomnost lidstva může přinést obrovské zvraty ve vývoji vesmírných neorganických celků, ať už se jedná o planety, hvězdy či celý Vesmír.

 

Člověk pro Planetu a Vesmír má podobný význam jako enzymy pro člověka a další biologické organismy. Na činnosti enzymů jsou založeny veškeré životní pochody v organických buňkách. Enzymy patří mezi biologické katalyzátory, což jsou látky, které již v nepatrném množství spouštějí a urychlují určité reakce a procesy v živém organismu, například proces trávení. Chemici zase vylaďují příměsi, katalyzátory, aby urychlili chemické reakce.

 

A stejně tak Tvůrci Vesmíru, andělé Dhyané, Stvořitelé a vyšší duchovní síly, šlechtili katalyzátor, kterému říkáme člověk, aby se rozjela evoluce planet a Vesmíru. Protože člověk a celé lidstvo představují katalyzátor, který může spouštět a urychlovat určité evoluční procesy ve Vesmíru a na planetách. Například najít způsob, jak vzdorovat šířícím se silám Temna.

 

Proto Tvůrci vysazovali postupně na mnoha místech ve Vesmíru odlišné civilizace a ty od Tvůrců dostaly vzájemně se lišící počáteční tvořivé a duchovní výbavy. Jiné vnitřní síly a pohnutky, které by je měly dotlačit k evoluci – viz např. článek 37B. Arkturiané, Plejáďané a další kosmické civilizace.

Stvoření lidstva nebylo jednorázovým „dokonalým“ činem

Pokud porovnáváme výbavu více různých civilizací na Zemi i výbavu mimozemských civilizací v našem nejbližším vesmírném okolí, pak je zřejmé, že Tvůrci zkoušeli nejrůznější možnosti, jak zajistit, aby lidstvo našlo duchovní vzestup a dokázalo nastoupit cestu optimální evoluce. Různým civilizacím propůjčovali zcela odlišnou hmotnou i duchovní výbavu, aby dosáhli žádoucího cíle. Poté navíc existující civilizace spojovali, křížili, experimentovali s genotypem.

 

Stvoření lidstva tedy rozhodně nebylo jednorázovým „dokonalým“ tvůrčím činem, jak se dodnes náboženské i jiné kruhy snaží činnost Stvořitelů prezentovat. Spíše šlo o proces postupného hledání, vylepšování, šlechtění lidského druhu.

 

A pokud civilizace selhala a nenašla evoluci, ale naopak parazitovala, vesmírné zákony zajistily, aby taková civilizace z povrchu světa zmizela – dopad asteroidu, výbuch planety i jiné katastrofy. Dříve se však také stávalo, dokud to ještě bylo možné, že samotní Tvůrci nechali takovou civilizaci magickým pokynem spláchnout a zkusili další nový pokus.

Dva příklady působení člověka na celkový vývoj

Během historie lidstva 2. typu na naší Planetě zde již dříve proběhla řada pokusů o zásadní změnu. Začátek byl obvykle stejný. Shora z duchovních sfér přicházely světelné nebo temné impulsy. Ty ale samy o sobě nic neznamenaly, dokud je nepřijal určitý člověk ve hmotě a nezačal je ve svém životě realizovat. Takže až teprve lidé ve hmotě mají sílu a možnosti realizovat určité změny ve vývoji.

Cesta čistého duchovního vzestupu: Cesta čistého vzestupu není na naší Zemi úplnou novinkou. Ale teprve až na konci 20. století dokázali první lidé zachytit impulsy o možnosti probudit v sobě skrytou možnost neomezeného duchovního vzestupu, pokud se ovšem dokážou zřeknout magie. A tím, že začali tyto impulsy realizovat ve svých životech, dokázali přivést dolů na Planetu a do Vesmíru energie z vyšších duchovních sfér nad Vesmírem. Lidé pomohli probudit těmito energiemi kamenné bytosti, celé úseky Přírody, i samotnou planetu Zemi, Slunce. Tím pomohli urychlit jejich vývoj. Celá Příroda tak udělala zásadní skok ve vývoji. V pozadí za tím jsou však konkrétní lidé.

Zneužití energií Přírody proti druhým národům: Nebo naopak – vezměme závěrečnou fázi Atlantidy před 12 – 15 tisíci lety. Lidé na základě temných duchovních impulsů začali zneužívat energií Přírody, Planety. Stavěli gigantické pyramidy, tvořili metrové krystaly umožňující využívání bioenergie. Nakonec začali přirozené síly Přírody využívat k nátlaku proti zbytku světa. Vytvářeli nesmírně ničivé zbraně hromadného ničení a vytvářeli celoplanetární energetické sítě na ovládání jiných národů. A co se stalo? Svojí činností zastavili přirozený vývoj Přírody, způsobili těžké poškození přírodních a planetárních struktur a procesů, vyvolali duchovní pád lidstva. Následkem toho došlo k obrovskému šíření a nové evoluci Temných sil. Příroda, Planeta a Vesmír se nutně potřebovaly očistit od tohoto destrukčního vlivu. Obrovské karmické zatížení pak přitáhlo katastrofu, která takové lidstvo spláchla. Konec. Tato podoba katalyzátoru byla chybná. Pro Tvůrce Vesmíru a civilizací to znamenalo, že je třeba dodat jinou příměs, jiný katalyzátor, jiný typ člověka. Také v pozadí za těmito nepříznivými procesy jsou konkrétní lidé, kteří jsou dnes zrozeni na Zemi.

Jak člověk urychluje evoluci Vesmíru?

Principem evoluce jakékoliv bytosti je zvyšování její vnitřní harmonie a duchovní čistoty. Průvodním jevem tohoto procesu je nárůst frekvence vnitřní energie této bytosti.

V článku 24. Původ a poslání menhirů a dalších megalitických staveb jsem naznačil, že menhiry a kamenné kruhy dokážou přitáhnout až k povrchu Planety kosmickou energii, spojit ji se zemskou a transformovat ji do nové podoby. Zvyšují tak úroveň harmonie životního prostředí na Planetě i Planety jako celku. Za jejich činností však stojí člověk, který musel menhiry a kruhy nejprve postavit, aby pak začaly naplňovat své poslání.

Většinu z toho, co dokážou kameny a kamenné stavby, však mnohem rychleji a operativněji dokáže i samotný člověk s dostatečně vysokou hladinou své vnitřní harmonie. Kameny se nemohou samy od sebe přemísťovat. Člověk však ano a může tak působit právě na místech, kde je jeho energie pro evoluci planety aktuálně potřebná. Většinou stačí jeho pouhá přítomnost a dotek jeho energie k tomu, aby dokázal aktivovat určitá místa v Přírodě. Člověk však může dokonce i léčit a čistit kameny a probouzet je k jejich původnímu poslání.

Jakmile se kámen probudí ke své činnosti, jeho energetické působení je jednoduché, a v této podobě zůstává stabilní a dlouhodobé. Schopnosti člověka se však během jeho života mohou rozšiřovat a zdokonalovat. Jeho energetický systém je velmi variabilní a poskytuje mnohem širší okruh možných energetických funkcí než jednoduchý menhir.

 

Energetické a vývojové procesy, které v neorganickém Vesmíru probíhají za normálních okolností velmi pomalu, dokáže člověk mnohonásobně urychlit.

 

Využití duchovních předpokladů lidstva

Člověk jako jediná bytost v rámci hmotných i nehmotných úrovní Vesmíru má schopnost a předpoklady ničím neohraničeného svobodného duchovního růstu. Stačí, aby i malá skupinka osob dosáhla mimořádného energetického frekvenčního vzestupu a evoluce Vesmíru bude výrazně ovlivněna. Vlivem vytvořené energie jejich vědomí a energetických obalů pak může dojít ke spuštění a urychlení evolučních změn na Planetě a ve Vesmíru.

 

Právě lidstvo je klíčovým článkem, který může v případě duchovního probuzení a duchovního vzestupu nastartovat novou evoluci Vesmíru směrem k vyšší kvalitě fungování. Protože jedině lidstvo je schopno překonat strop harmonie tohoto Vesmíru. Jedině lidstvo tak dokáže zprostředkovat přivedení energií o vysoké úrovni harmonie zvenčí do našeho Vesmíru.

 

Menhir v sobě tuto možnost zakódovánu nemá. Jeho činnost je ohraničena úrovní harmonie dostupné v našem Vesmíru. Nemůže do našeho prostředí přitahovat energie, které úrovní svojí harmonie Vesmír převyšují. Takovou činnost by mohl začít vykonávat až teprve tehdy, pokud by jej to nějaký člověk naučil.

 

Aby se radikálně změnilo fungování neorganické sféry planety, tuto změnu by musel svými energetickými impulsy nastartovat člověk, který jediný ze všech bytostí Vesmíru má v sobě zabudovánu možnost neohraničeného svobodného světelného vzestupu.

 

Kdy se člověk stává přítěží pro Vesmír?

Jestliže však lidská civilizace začne naopak duchovně upadat a vytváří negativní destrukční energie, stane se pro fungování planety a Vesmíru nejen nadbytečnou, ale i nebezpečnou. Vytvářenými energiemi by totiž mohla vyvolat celkový úpadek Vesmíru nebo dokonce i jeho naprostou destrukci.

Vesmír jako každá živá bytost však má své ochranné mechanismy. A cítí-li se napaden takovou civilizací, zakročí svými prostředky. Proto docházelo v minulé historii planety ke zdánlivě nahodilým katastrofám, které vývoj civilizace zastavily, pokud šla zjevně nesprávným směrem a začala svým vývojem ohrožovat stabilní dlouhodobou evoluci Vesmíru.

Co udělá člověk, aby chránil sám sebe? Když jej napadnou viry, vezme si silný lék. Jestliže paraziti zaútočí na jeho tělo zvenčí, v první fázi se nejprve snaží vlastními silami vetřelce odstranit či zlikvidovat. A když v tom není úspěšný, neváhá zakročit chemickými přípravky. Každá taková okamžitá akce představuje náhlou ničivou katastrofu pro jiné organismy, které člověka ohrozily. Postup člověka i Vesmíru je tedy naprosto analogický. Jak nahoře, tak také dole.

Další možnosti nové evoluce

Jak může strana Světla zajistit destrukci temných struktur, odstranění všeho špatného a přežitého, když nemá k dispozici žádnou oddělenou formu destrukční energie? A pomocí jaké energie dokáže strana Světla odolávat nátlaku temných systémů, útokům temných bytostí? Když samotná pravotočivá bioenergie má tvořivou náplň a s destrukcí nemá nic společného? A přitom Světlo nemůže používat destruktivní levotočivou bioenergii?

 

Celé tajemství je v přirozeném vytváření speciálně zaměřených forem pravotočivé bioenergie Planetou, Přírodou a tvořivými systémy Nové duchovní cesty. Energií, které už nebudou hladit a harmonizovat, ale které dokážou i rozrušovat a bourat.

 

Na následující ilustraci Ivany Zámečníkové je uvedena speciálně zaměřená bojová pravotočivá bioenergie, kterou využívají dnešní Spojené Síly Světla při rozrušování a likvidaci temných struktur a systémů. Ilustrace uvedené v tomto textu znázorňují situaci v době, kdy byly vytvořeny, tedy 25. – 26.2.2012.

Pokud jako léčitel provádím pod vedením Planety, Přírody a karmické instituce určitý léčebný či očistný zákrok, jehož součástí musí být destrukce temných systémů, které například ovládají určitého člověka, pak průchod tohoto typu energií přes své čakry a energetické dráhy zejména v oblasti hlavy jednoznačně vnímám jako nepříliš příjemný. Obvyklé jsou i pocity silného tlaku až řezání.

          

                                  Bojová pravotočivá bioenergie

 

© Text - Jiří Novák, únor 2012

© Ilustrace - Ivana Zámečníková, únor 2012

    www.novaduchovnicesta.cz

Anketa

Byl pro Vás tento text přínosem? Ohodnoťte prosím známkou od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší).

Celkový počet hlasů: 166