Jiří Novák, Petra Nováková                                     Vloženo 6.3.2012

50B. Pravda o životě a ukřižování Ježíše Krista II

                                             

___________________________________________________

Příprava Plejáďanů na veřejné ukřižování. Náznaky neobvyklého průběhu ukřižování. Úspěšné zakončení ukřižování podle plánu – žijící Ježíš odnesen v kataleptickém stavu do skalního hrobu. Mimozemšťané zjišťují, že Ježíš z hrobu zmizel. Narychlo připravují náhradní plán. Je potřeba najít pádný důvod, proč se Ježíš nechal ukřižovat. Příprava na vytvoření projekce bytosti Ježíše. Situace se uzavírá předvedením Ježíšova nanebevzetí. Co se skutečně dělo s Ježíšem po ukřižování? Ježíš je temnými bytostmi unesen. Poté je mu vymazána paměť, takže po probuzení nemá tušení, kým je a co dříve dělal. Ve Španělsku se učí novému řemeslu. Začíná pracovat pro skupinu temných mágů. Ježíš pomohl dovést Černé bratrstvo k temné dokonalosti, aniž si byl vědom toho, co vlastně dělá. Co se dělo s Ježíšem po jeho skutečné fyzické smrti a jaká instituce jeho bytost na celé dva tisíce let uvěznila?

________________________________________________________________

Pokračování první části příběhu života Ježíše Krista

Toto je pokračování příběhu Ježíšova života, jehož první část najde čtenář v článku 50A. Pravda o životě a ukřižování Ježíše Krista I. V první části jsem se zaměřil na popis Ježíšova života před ukřižováním a na celkové zhodnocení historické situace před obdobím jeho zrození a jeho působení ve hmotné rovině Planety.

Připomínám nejprve závěrečné informace z prvního pokračování. Poté, co byl zavražděn Jan Křtitel, začalo být reálné i nebezpečí násilné smrti Ježíše. Tehdy začali mimozemšťané inspirující Ježíše vytvářet novou strategii, podle které bude přijatelnější a bezpečnější podstoupit veřejnou popravu, než připustit možnost nahodilé úkladné vraždy. Začal se tak postupně rodit neuvěřitelný a vrcholně nebezpečný plán, jak dospět k veřejné popravě a především jak ji přežít. A když už k něčemu tak hroznému má dojít, tak jak takovou popravu využít k vytvoření nesmrtelné legendy, která přetrvá věky. Pokračujme teď popisem dalších událostí.

Proroky předem předpovídané utrpení?

Biblické zdroje informací o tehdejších událostech naznačují, že proroci Starého zákona předem prorokovali, že Mesiáš bude trpět a vstane z mrtvých. Opakovaně je to naznačeno i v Novém zákoně. Někde to pak říká i samotný Ježíš, ale bylo to především v době, kdy nový plán byl hotov a Ježíš byl Plejáďany ve směru tohoto nového plánu ovlivněn.

Duchovní zdroje informací naopak prokazují, že utrpení Ježíše nebylo naplánováno předem ještě před jeho životem. Více o tom, co bylo skutečným záměrem zrození Ježíše, jsem uvedl v předcházejícím pokračování 50A. Pravda o životě a ukřižování Ježíše Krista I.

Co k tomu říci? Kde vznikl tento rozpor? Mohli proroci předem vidět nadcházející události? Ano, mohli. Jedna věc je to, co bylo dlouhodobě předem pro zrození „božího syna“ naplánováno. A druhá věc je to, co vnímali proroci jako vizi budoucnosti, že se to stane. Někteří lidé obsahující v sobě prvky otevřené nebo skryté magie skutečně měli a zřejmě i doposud mají možnost podívat se na předpokládanou podobu relativně blízké budoucnosti, pokud vývoj poběží bez velkého zvratu podobným způsobem, jako doposud. Mohli tedy vidět dopředu události, které v reálném čase ještě neproběhly. Protože vzhledem k dosavadnímu vedení národa Hebrejců Vesmírnými lidmi vše směřovalo k velké destrukci, k tragédii.

Podstatné však je, že tato samotná tragédie nebyla Vesmírnými lidmi předem naplánována. A když už k tomu muselo dojít, Vesmírní lidé pak udělali vše pro to, aby pravda už nemohla vyjít najevo.

Další možný důvod je v nevěrohodnosti informací v Bibli. Bible je soubor textů, které byly postupně vybrány z velkého množství záznamů všeho druhu a původu. Přebíralo se, přidávalo a zase ubíralo a pak se dělaly i zásahy do těch textů. Také překlady mnohdy znamenaly další změny v původní podobě textů. A na pozadí toho všeho bylo dohadování různých větví tvořící se církve, co tam dát, co ne a v jaké podobě. I přes všechny tyto zásahy do původních textů si řada pasáží v Bibli odporuje. Rozpory jsou i mezi informacemi v Bibli a dalšími texty, které do Bible zahrnuty nebyly, a které jsou označovány jako apokryfy (viz například http://cs.wikipedia.org/wiki/Apokryf).

Všechny tyto rozpory jsou jasně zřetelné i přesto, že církevní cenzura opakovaně měnila původní zdroje tak, aby si alespoň v některých zásadních bodech odpovídaly a nebyl tam rozpor. A aby to lépe odpovídalo novému pojetí, ke kterému církev svým vývojem postupně dospěla.

Napojení na minulost prostřednictvím andělů Dhyanů a Přírody

Andělé Dhyané a Příroda nám umožnili napojit se přímo do minulosti na některé zásadní rozhovory, které v té době v pozadí událostí Ježíšova života probíhaly. A přenést tímto způsobem další důležité informace týkající se života Ježíše. Duchovní přenosy těchto rozhovorů a popisy situací z minulosti uvedené v tomto článku (s výjimkou popisu Ježíšova života od ukřižování až do fyzické smrti získaný v červenci 2004) jsem prováděl společně s Petrou Novákovou.

 

K problematice získávání autentických informací z minulosti je důležité vysvětlit následující. Duchovní přenos informací z dostatečně vysokého duchovního nadhledu nepoužívající otevřené ani skryté magie je schopen jednoznačně rozpoznat energie události proběhlé bez přetvářky od energií události zatížené naopak kamufláží a lží. Dokáže vystihnout i skryté záměry, rozhodující síly v pozadí, které událost ovlivňovaly. Naopak přenos dílčích detailů, které jsou z  pohledu celkového vývoje nepodstatné, je při duchovním přenosu informací vždy do jisté míry omezen. Duchovní přenos dokáže jednoznačně rozpoznat trvale zaznamenané zásadní nosné energie události. Nepodstatné dílčí detaily se však s postupujícím časem čím dál více vytrácejí a postupně rozmazávají do neurčitosti.

 

Z pohledu celkového vývoje je například nepodstatné, v jakém místě se oživený Ježíš poprvé zjevil svým učedníkům. Jestli to bylo přímo ve skalním hrobě nebo až později mimo něj. Kdo jej poprvé spatřil. Jestli byl hned poznán nebo ne. Nebo jak dlouho trvalo vystupování Ježíše po oživení, než byl veřejně předveden zázrak nanebevzetí.

I jednotlivá Evangelia obsažená v Bibli se v těchto i v mnoha dalších detailech zásadně liší. I přes opakovanou církevní cenzuru těchto zdrojů byly tyto dílčí odporující si detaily ponechány bez povšimnutí, protože na celkové pojetí tehdejších událostí nemají zásadní vliv.

 

Takže pokusy prokazovat, že to a to v našem textu neodpovídá přesně té a té větě z Bible nemají význam. Stejně jako nemá význam detailně zjišťovat všechny možné dílčí rozpory v Bibli. I bez toho je zřejmé, že samotná Bible je velmi problematickým zdrojem, pokud jde o skutečnou pravdu, jak to tehdy vlastně proběhlo. Takže jako zdroj pravdy nemůže moc dobře posloužit.

 

Cílem tohoto článku není detailně rozebírat nedůležité dílčí detaily, ale naznačit hlavní linii tehdejších událostí. Identifikovat skryté duchovní síly v pozadí a rozpoznat jejich zásadní záměry, které tehdy nejvíce ovlivnily probíhající události.  Kam vše směřovalo, jaké byly skryté důvody a cíle. Které všechny skryté síly měly možnost do vývoje zasahovat. A jaké výsledky tato kamufláž prováděná ve jménu světelného vývoje nakonec dlouhodobě přinesla.

Příprava Plejáďanů na veřejné ukřižování

V tuto chvíli není podstatné zkoumat, co přesně vedlo Jidáše k tomu, aby „zradil“. Podstatné však je, že veřejná poprava Ježíše se stává nezvratnou. Vesmírní lidé vše připravují tak, aby Ježíš byl zachráněn - aby při ukřižování nezemřel.

Je to vůbec reálné, přežít takové utrpení? Vypadat jako mrtvý a přitom nebýt mrtvý? Samozřejmě! V roce 1835 byla zveřejněna zpráva o indickém jogínovi, který se nechal zaživa pohřbít na celých 40 dnů. Jiný egyptský fakír znal způsob, jak si tlakem na určitá nervová centra navodit kataleptický stav. V zapečetěné rakvi strávil téměř 24 hodin pod vodou. Odkazy lze najít na internetu, např. http://pravdu.cz/fakir/fakiri-jogini . V jiném zdroji jsem kdysi četl, že dokázat se uvést do kataleptického stavu a takto se nechat pohřbít na několik dní braly některé duchovní skupiny jako duchovní zkoušku vlastní schopnosti dokázat zvítězit nad hmotou, nepodléhat zákonům hmoty, být nad těmito zákony.

 

Jak zajistit, aby se na tyto skryté cíle a kamufláž během popravy nepřišlo? Detailně informovat co nejméně osob - např. ani Ježíš nebyl detailně obeznámen s tím, co přesně se bude dít. Spíše je řídit, aby udělali přesně tu a tu věc – např. podali mu ve vhodnou chvíli houbu nasáknutou drogou. Nebo aby zajistili, aby ho někdo z milosti nezabil se záměrem ukončit jeho utrpení, tj. zadat konkrétní dílčí úkoly. Poprava se tak stala skrytě řízenou událostí. Je to velmi riskantní operace, cokoliv může selhat.

 

Rozhovor plejádské skupiny připravující akci

Prvním je rozhovor v rámci plejádské skupiny, která připravovala akci ve hmotné rovině Planety.

Jeden z mužů přitom namítá:

„Co když se nám nepodaří celý plán do všech detailů realizovat? Co když zasáhnou neočekávané okolnosti a celý plán se jejich vlivem zhroutí?“

Velitel Plejáďanů odpovídá:

„Takovéto pochybnosti jen velmi nerad slyším. Máme přece k dispozici velmi dokonalou techniku, kterou nikdo jiný na Zemi nemůže disponovat. Kdo by nám tedy mohl zabránit v realizaci našeho plánu? I přírodní situace máme pod kontrolou a dokážeme přesně odhadnout, co všechno se bude v té době dít. Nevnímám žádnou mezeru, kudy by se do našeho plánu mohly dostat neočekávané vlivy. Budeme přece nepoznáni v nejtěsnější blízkosti probíhajících událostí. A to nám dává možnost v případě nouze se zviditelnit a zasáhnout jako vyšší božská síla. Doufám však, že nebude nutné, aby k tomu muselo dojít, protože bychom museli celý plán zase měnit. Takže držme se plánu. A buďme připraveni v kterémkoliv okamžiku zasáhnout, pokud by se přece jen vyskytly nepředvídatelné situace. To je vše. Pojďme do akce.“

Oni věděli, že dokážou svými technologiemi dokonale napodobit Boha a v případě nutnosti vyvolat situace, které by pozemšťané chápali jako božský zázrak. Protože to vše už dříve dlouhodobě používali v období skrytého vedení Mojžíše. Je také pravděpodobné, že věděli, že skutečný Stvořitel je příliš vysoko a nikdo z pozemšťanů ani samotných Plejáďanů s ním nemá spojení. To je chránilo před jakýmkoliv odhalením. Všechny trumfy, jak dokonale využít majestátu Boha či Stvořitele, tak měli ve svých rukou. A mohli jich kdykoliv v případě nejvyšší nouze využít.

Jaké byly další záměry Plejáďanů s Ježíšem po ukřižování?

Jaké záměry měli Plejáďané s Ježíšem poté, co se ukáže, že přežil ukřižování?

Opět citujeme velitele Plejáďanů:

„Uvědomme si všichni, že tato nadcházející událost má šanci stát se rozhodujícím mezníkem v dějinách této Planety. Již tisíce let se zde snažíme směrovat vývoj správným směrem. Musím však uznat a připomenout, že některé dřívější kroky se nám zcela nepovedly. Pokud však dokážeme tuto událost dotáhnout do úspěšného konce, všechny naše dřívější omyly tím budou zapomenuty a nahrazeny velkým vítězstvím Boží moci.

Ježíšovi se již podařilo získat určitý vliv mezi lidem. Na celkovou změnu to sice ještě nestačí. Ale pokud se nám podaří dotáhnout do konce jeho vzkříšení a navrácení do života, bude to znamenat obrovský zlom v jeho popularitě. Na stranu jeho učení se po této události logicky připojí i ti, kteří předtím byli na vážkách nebo dokonce nedůvěřovali. Nezapomeňme na to, že náboženské cítění pozemšťanů a jejich víra v Boha je velmi silná a hluboce zakořeněná.

Navíc se dá logicky očekávat, že pokud bude Ježíš z vůle samotného Boha vzkříšen, zastaví to jakékoliv další pokusy těch, co ho chtěli odstavit. To už si pak nikdo nedovolí. Každý, kdo by chtěl něco takového znovu opakovat, by musel být úplný blázen. A to už si dokážeme uhlídat. Po Ježíšově vzkříšení jej budeme nepřetržitě sledovat a hlídat. Už si nemůžeme dovolit žádné šlápnutí vedle. Máme přece v rukou nesmírné nástroje. Kdykoliv se můžeme veřejně projevit jako skutečná Boží síla.“

 

Plejáďané zjevně předpokládali, že Ježíš bude po svém vzkříšení pokračovat ve své kazatelské činnosti a dále probouzet lidové hnutí. Předvedený zázrak měl vyvolat masový nárůst jeho příznivců a konečně spustit lavinu lidového hnutí. Navíc zázrak jeho přežití měl původní nepřátele zastavit a odradit od jakýchkoliv dalších pokusů o likvidaci Ježíše. Protože Bůh dal přece vzkříšením jasně najevo, že chce, aby Ježíš nadále kázal. Plejáďané však byli až příliš sebejistí. Podceňovali běžné obyčejné pozemšťany, protože měli pocit, že jsou svými schopnostmi vysoko nad nimi. Netušili však, že zde existují i skryté temné síly, které mají frekvenčně daleko vyšší duchovní napojení než Plejáďané a disponují i značnou skrytou magickou mocí.

Náznaky neobvyklého průběhu ukřižování

Více badatelů se zabývalo rozborem Ježíšovy smrti. Například Ivo Wiesner (Do ráje projdeš peklem, Díl 2 : Konec předpeklí ráje), Jiří Wojnar (UFO, Bible a konec světa), Elmar R. Gruber (Záhady Boží) a další. I pouhá logika při čtení dochovaných textů bez jakéhokoliv duchovního napojení jim stačila k vyslovení odvážného tvrzení, že Ježíš nezemřel. Důvody k tomu jsou následující:

● Ježíš nezůstal na kříži několik dní, ale pouze několik hodin,

● nebyly mu zpřeráženy kosti jako dalším dvěma odsouzencům,

● byla mu podána houba čímsi nasáklá, za chvíli poté zemřel,

● rána kopím do žeber, která obvykle probodne srdce, byla pouze povrchová,

● druhý den byl sabat – svátek, takže odsouzenci nesměli zůstat na kříži po západu Slunce; vše urychlil příchod zatmění Slunce 4 hodiny po pověšení na kříž,

● Ježíš byl spěšně sejmut a odnesen do skalního hrobu,

● byl zabalen do plátna napuštěného zřejmě posilujícími léčivými bylinnými látkami – toto plátno bylo později označeno jako turínské plátno a byla již o něm napsána celá řada nejrůznějších hypotéz.

Úspěšné zakončení ukřižování

I přes veškerá známá i neznámá rizika proběhlo ukřižování přesně podle mimozemského plánu. Zdánlivě mrtvý Ježíš byl spěšně sejmut z kříže, a odnesen do připraveného skalního hrobu.

Další rozhovor po úspěšném průběhu ukřižování přímo ve skalním hrobě:

„Zkontrolujeme teď pouze, jak Ježíš na tom zdravotně je. Teď jej stejně ještě nemůžeme začít probouzet, vše musí být přesně naplánováno na vhodnou dobu. Léčivý zábal a léčivé energie, to vše bude mezitím účinně působit.“

Jsou zjevně spokojeni, životní funkce Ježíše jsou sice stále ještě výrazně zpomaleny působením drogy, ale Ježíš je naživu.

„Neměli bychom jej hlídat?“ ptá se jeden z nich. Velitel na to odpovídá.

„Celá akce klapla přesně tak, jak jsme potřebovali. Teď už nám nic nestojí v cestě. Všichni si teď potřebujeme odpočinout. Všechny trumfy teď máme ve svých rukou. Nemyslím si, že je teď nutné nechávat tady nějakou stráž. Ježíš je stabilizovaný a místo je dokonale zabezpečeno. Nikdo přece nebude navštěvovat hrob člověka – to je pro pozemšťany tabu. Nepřátelé jsou v tuto chvíli plně uspokojeni a jeho blízcí zase truchlí. Pro jistotu zde vytvoříme ochranné silové pole, které znemožní vstup komukoliv dalšímu, kromě nás.“

A v tichosti odcházejí s pocitem vítězství a dobře vykonané práce. Netuší přitom, že již v té době je na témže místě s nimi nehmotná temná bytost, která zjišťuje stav věcí, a kterou oni sami nedokážou vnímat. A pro ni nepředstavuje mimozemšťany vytvořené silové pole žádný problém.

Mimozemšťané zjišťují, že Ježíš z hrobu zmizel

Vyzvednut z hrobu a vzkříšen měl být Ježíš v neděli, protože druhý den v sobotu byl sabat, kdy se nesmí nic dělat. V neděli ráno však byl hrob prázdný. Ježíš zmizel. Kdo ho odnesl? Zasáhla další a ještě chytřejší mocnost než Plejáďané. Plejáďané ve své přílišné sebejistotě udělali chybičku, která se vymstila jim i celému lidstvu. Podcenily magické schopnosti skrytých temných sil na Planetě, k jejichž posílení sami za tisíce let přispěli svými neoprávněnými zásahy do vývoje pozemské civilizace.

 

V neděli brzy ráno, dva dny po ukřižování, se na místo vracejí Plejáďané, aby odstartovali další události. Silové pole je sice neporušené, oni však ke své hrůze zjišťují, že samotný Ježíš z hrobu zmizel. To je ovšem pro ně skutečná katastrofa. Okamžitě o celé situaci jedná Plejádská rada na kosmické lodi. Opět se prostřednictvím Přírody napojujeme do minulosti na toto zásadní jednání:

„Vážení, tak to jsme tedy nezvládli. Netuším zatím, jak se to mohlo stát a jaké síly za tím stojí. Rozhodně to nemohou být běžní pozemšťané, protože ti by nebyli schopni naše silové pole překonat. Musela zasáhnout jiná, nám doposud neznámá síla. Každopádně nám nezbývá, než vzít na vědomí, že Ježíš, ať už živý nebo mrtvý, zmizel. A chceme-li se z této situace dostat, potřebujeme vytvořit úplně nový plán. Má někdo z vás nějaký návrh?“

Pod časovým tlakem začíná hledání nového plánu

Ozývá se jeden z těch, co nepoznáni asistovali při ukládání Ježíše ve skalním hrobě:

„Vím, že už těžko můžeme pokračovat v tom, co jsme původně měli v úmyslu. Nabízí se však možnost využít projekce. Technika pozemšťanů je prozatím na primitivní úrovni a nic podobného neznají. Proto by neměl být problém je přesvědčit, že to, co uvidí, je reálný Ježíš.“

Velitel na to reaguje:

„Jaké jsou naše technologické možnosti pro předvedení holografické živoucí projekce člověka, který se nám ovšem ztratil a nemáme teď k dispozici ani jeho osobní věci? Navíc ani nikdy nebyl v naší kosmické lodi, takže nemáme k dispozici ani žádný použitelný záznam?“

Jeden z mužů odpovídá:

„Pro předvedení projekce potřebujeme získat co nejvíce zbytkových energií, které po něm v jeskyni zůstaly. Ještě lepší by bylo najít stopu jeho krve nebo nějaký jeho osobní předmět, něco, co bylo přímo součástí jeho bytosti. Co nosil s sebou, co běžně používal. Pokud nic takového nenajdeme, je zde nebezpečí, že projekce nebude dostatečně přesvědčivá.“

Velitel na to reaguje:

„Dobře, vezměte si s sebou další muže, a zajistěte co nejrychleji přímo na místě sejmutí co největšího množství zbytkových energií Ježíše. Případně se pokuste najít stopy jeho krve přímo na popravišti. Nemůžeme na nic čekat, protože čas teď hraje proti nám. Šance získat dostatečné množství energetických stop se s plynoucím časem stále zmenšuje. Navíc brzy přijdou k hrobu jeho učedníci, aby dokončili, co je potřeba a zjistí, že tam Ježíš není. My se zde zatím poradíme, co dál.“

Využívání holografických projekcí v historii Země

O využívání holografických projekcí v dávné minulosti Země, a to jak v obecné poloze, tak i v přímo v souvislosti s událostmi života Ježíše Krista, se zmiňují některé knihy, například Barbara Marciniaková ve své knize Poslové úsvitu, přejaté od Plejáďanů z budoucnosti. O setkání s nimi v dubnu 2004 jsem se zmínil v textu 37D. Význam naší civilizace pro evoluci Vesmíru. Podstatné je, že oni nebyli ve spojení se současnými Vesmírnými lidmi. V knize Poslové úsvitu se na stranách 113 - 118 píše:

„Tak jako je na této planetě filmový průmysl, jsou ve vesmíru civilizace, které ovládají průmysl holografický. Vytvářejí holografické projekce - dramata, která vypadají úplně jako skutečná – a vsunují je branami do vaší reality. Vzhledem k tomu, že tyto kosmické bytosti se tu pohybují už pěkných pár stovek tisíc let a že frekvence lidstva byly ovládány, je velice snadné lidské bytosti ošálit. Holografické projekce byly na Zemi užívány k manipulaci a ovládání vědomí a ke změně příběhu informací v příběh dezinformace – jen omezeného množství vědomostí.  My to vidíme tak, že těm, kdo užívají holografické projekce, nejde vždycky zrovna o to, aby přinášeli lidem světlo nebo informace nebo povznesení. Mají postranní motivy, přestože je mohou vydávat za světlo. Holografické zážitky, zvláště úkazy na obloze, jsou pořádány, aby ovlivnily vždy velkou skupinu lidí najednou. (str. 113)

Mluvili jsme o bráně na Středním východě, která je dimenzionálním vstupem neboli branou na tuto planetu pro jisté energie, hledající civilizaci. Je gigantická. (str. 116)

Potenciální holografickou projekcí v této bráně je příchod mimozemšťanů. Nebo návrat Ježíše Krista. Příkladem holografické projekce, která byla v minulosti inscenována na této planetě, aby změnila běh historie, je Kristovo ukřižování. Drama, které bylo sehráno a historicky vám předáno, není realita, kterou sem Pomazaný přišel hrát. Část Kristova dramatu, jemuž jste se učili, byla holografická projekce. Takže buďte ve střehu. Mnozí lidé řeknou, že se rouháme, když tohle říkáme, a že jsme ďáblovi spřeženci. Jak můžeme pochybovat o tom, co říká Bible?“ (str. 117, 118)

Plejáďané vytvářejí náhradní plán

Porada poté pokračuje dál a velitel rozvíjí další úvahy:

„Teď potřebujeme vytvořit dostatečně dobrý náhradní plán, a to velmi rychle, abychom dostali celý vývoj opět pod kontrolu. Pokračovat v kazatelské činnosti už rozhodně nebude možné. Můžeme předvést několik veřejných vystoupení Ježíše, ale nemůžeme v tom pokračovat celé měsíce. Protože každou další projekcí se zvyšuje riziko prozrazení. Napoprvé budou všichni nesmírně překvapeni a doslova ohromeni zázrakem. Při každém dalším setkání však bude postupně narůstat odvaha těch skeptiků, kteří se budou snažit přijít věci na kloub – co se to vlastně stalo a jestli se opravdu jedná a skutečného Ježíše. Můžeme pak očekávat nejrůznější pokusy a finty z jejich strany, jak námi vytvořeného Ježíše zkoušet. To nemůžeme připustit.

Musíme to tedy rychle dotáhnout do určitého konce, který bude natolik přesvědčivý, že národ ohromí a rozjede lavinu hnutí na jeho podporu. Myslím, že nejlepší by bylo po dvou či třech jeho veřejných projevech ho demonstrativně vyzvednout do nebe a předvést tak další ohromující zázrak nanebevzetí. A naznačit tak, kudy by v budoucnu mohla směřovat cesta pozemšťanů, pokud se jim podaří vyčistit se až na úroveň vědomí a vnitřní čistoty Ježíše. Ano Kristovo vědomí a s ním spojené zázraky vzkříšení a nanebevzetí, to bude ten cíl, který pak budeme moci nenápadně pozemšťanům podsouvat v kritických obdobích vývoje. Zatím se nám příliš nedařilo dovést je do stádia vyšší evoluce. Ale právě tyto události mají šanci dlouhodobě změnit celý pozemský vývoj.

Tím by se celá záležitost s pobytem Ježíše na Zemi mohla uzavřít. Pak už budeme jednoduše promlouvat jeho jménem z nehmotných duchovních sfér. A bude-li to nezbytné, můžeme kdykoliv zopakovat jeho zářivé zjevení. Teď jde jen o to, jestli dokážeme získat dostatečné množství zbytkových energií, aby projekce byla kvalitní. A vznikne-li časový problém, někteří z vás mohou vystoupit v zářivé podobě jako andělé, aby získali čas na dokončení všeho potřebného.

Ještě máme ovšem jeden problém. Nějak zdůvodnit lidu, proč vůbec musel takto drasticky zemřít. Proč něco tak vrcholně nepříznivého musel podstoupit. Aby si nemysleli, že na duchovní cestě pak musí každý podstoupit totéž. Napadá mne, že bude nejlepší přímo říci, že zemřel dobrovolně. Vždyť je to vlastně pravda, protože o tom předem věděl a přesto neucouvnul. A co třeba k tomu dodat takovýto důvod: Protože se jako boží syn dobrovolně rozhodl svým ukřižováním očistit hříchy celého lidstva. To by mohlo pro tuto chvíli zabrat. A přitom něco takového nelze jednoznačně potvrdit, ani vyvrátit. Ve spojení s božským zázrakem je přece možné všechno. Vždyť víme, že pozemští lidé ve své víře vyznávají, že Bůh je všemohoucí. Později pak uvidíme, co se dá podle vývoje situace dělat dál.

Pokud to všechno klapne podle předpokladů, mohli by ho pak velebit jako božího syna, který za ně položil život. To by byl dobrý základ nového duchovního hnutí, které by mohlo změnit nepříznivý vývoj v celé oblasti. A postupně by se mohla tato lavina přenést i na další oblasti Planety. Bude-li potřeba, opět tomu můžeme v budoucnu pomoci naší technikou. Máte někdo ještě jiné návrhy? Nemáte? Dobře tedy, dohodneme se ještě na jednotlivých detailech.“

Je potřeba najít pádný důvod, proč se Ježíš nechal ukřižovat

Všimněte si, že tady v situaci nejvyšší nouze padla zřejmě úplně poprvé věta, pouhý návrh – jako boží syn se dobrovolně rozhodl svým ukřižováním očistit hříchy celého lidstva.

 

Byl to pouhý okamžitý nápad velitele Plejáďanů, jak dodat této oběti i vzkříšení vznešenost a větší sílu. Žádná promyšlená teorie. Jen rychlý nápad v situaci časové nouze. Tento nápad měl však nedozírné následky. Později sepsaná Evangelia se zasloužila o to, aby tato slova, pouhý nápad vyslovený v situaci nouze, byl na Planetě přijat jako nejvyšší duchovní pravda.

 

Navíc tímto způsobem „sejmout něčí hříchy“ (podle křesťanské terminologie), což vlastně představuje karmickou očistu, by bylo obdobou situace, jako by za nás dělala maturitu maminka a diplomovou práci napsal strýček.

Výjimky z duchovní oblasti se přenášejí do výjimek ve hmotném světě

Něco podobného se teď děje v řadách naší politické reprezentace. Proč asi? Jak nahoře, tak také dole. Když je jako nejvyšší duchovní Pravda dodnes na Zemi přijímáno, že někdo zajistí karmickou očistu za všechny ostatní, nemůžeme se pak divit, že tentýž vzor se promítá i do hmoty. Že jedni skládají zkoušky za druhé. Nebo že nejvýše postavení politici a státní úředníci jednoduše opíšou své diplomové práce z jiných zdrojů, aniž by tento zdroj přiznali. Ano, je to nesprávné a nevhodné. Doslova jde o podvod, porušení zásad etiky.

A tito naši političtí a státní představitelé si snad dokonce myslí, že v rámci své vysoké časové vytíženosti na to mají právo. Protože jsou vyššími lidmi mezi obyčejnými. Protože mají pocit, že sami jako zákonodárci jsou nad zákonem. Dokonce jsou zákonem povýšeni nad běžný zákon. Jen si vzpomeňme na ještě nedávno platnou celoživotní imunitu poslanců v naší zemi, která je doživotně chránila před dopadem zákona.

Proč se takové postoje nadřazenosti privilegovaných a výše postavených nad zákon přenesly do hmoty? Protože až do nedávné doby stáli někteří lidé zrození na Zemi nad duchovními zákony světa. Dodnes je to hlásáno jako správná věc, a skutečně tomu tak bylo pro mnohé vysoké vyslance lidských Duchovních hierarchií obdařené umělými privilegii a magickou výbavou a také pro některé pozemské panovníky a další mágy. Někteří z nich byli prohlášeni za Boží syny nebo za Bohem či Bohy vyvolené a to mělo automaticky znamenat, že právě oni mají možnost přenášet „přímou vůli Boha“.

 

Vývoj v našem světě se nemůže narovnat, dokud se nejdříve tyto principy privilegovanosti jedněch nad druhými neodstraní z duchovního pozadí světa, aby se teprve poté mohly nové zásady stejné pro všechny postupně přenést i do hmoty. Nejprve musí lidé na duchovní cestě přijmout skutečnost, že duchovní zákony Planety platí pro každého zrozeného člověka stejně, i kdyby jej kdokoliv označil jako posla Bohů. Až teprve určitou dobu poté budeme mít šanci, aby i zákony ve hmotě platily pro všechny stejně. Aby privilegovaní už nadále neměli právo stát nad zákonem.

 

Z těchto všech důvodů je z pohledu dlouhodobého vývoje nesprávné a nemožné jedním rázem někoho karmicky očistit. Tím by totiž padl celkový smysl karmické očisty – poučení se z chyb, vnitřní pochopení svých přehmatů a vadných postojů natolik, aby mi mé nové vnitřní přesvědčení znemožnilo chyby opakovat, a také zajištění nápravy chyb a vzájemného vyrovnání. Podrobně bylo toto téma rozebráno v článku 41C. Vrcholná pirátská akce upadající magie.

Příprava na vytvoření projekce bytosti Ježíše

Pokračuji v popisu tehdejších událostí, jak nám je zprostředkovali andělé Dhyané a Příroda:

Plejáďané přistávají u skalního hrobu. Jeden hlídá, další dva snímají přístrojem v jeskyni zbytkové energie Ježíše, zbývající hlídají. Přístroj má obrazovku a na té se vždy při nasátí energie ukáže část těla, ze které ta energie byla – např. ruka. Takto se postupně rekonstruuje celá světelná postava Ježíše – jakoby éterické nebo astrální tělo. Nacházejí Ježíšův vlas:

“To je skvělé, to už by mělo stačit. To nám umožní detailnější vypracování.“

Někteří pak spěšně odlétají s materiálem do hlavní lodi. Dva zůstávají na místě, aby v případě nutnosti vystoupili jako andělé v zářivých astrálních tělech. Po určité době pak odstraňují ochranné silové pole. Skutečně brzy poté přicházejí na místo první učedníci. Po určitém váhání nakonec vstupují do jeskyně a vnímají, že Ježíš zmizel. Zbyla po něm jen některá plátna, do kterých byl zabalen.  

Další možná kamufláž Plejáďanů

V Bibli se skutečně uvádí, že přímo v hrobu se objevují jeden až dva muži nebo andělé v bílém či zářícím rouchu, aby vysvětlili, že Ježíš vstal z mrtvých a odešel. Až o něco později je předvedena projekce Ježíše, jakmile bude kompletně připravena.

V Bibli jsou však i zmínky naznačující, že učedníci nejprve vzkříšeného Ježíše nepoznali. To i další okolnosti nasvědčuje tomu, že Plejáďané schopní projevit se ve hmotné i zářivé astrální podobě používali kromě holografické projekce i další možnost. Kdy jeden z nich, třeba částečně zahalený, občas přímo vystupoval jako Ježíš, byl schopen promlouvat Ježíšovým hlasem, a to vše proto, aby učedníky přesvědčil, že jeho bytost je hmotná.

Tak by bylo možné uspokojivě vysvětlit některé rozpory v Bibli – Ježíš zprvu říkal, aby se jej nedotýkali, později třeba prošel zdí. A pak se zase jindy snažil prokázat svoji hmotnou povahu tím, že jedl rybu a nechal sáhnout na své rány. Nebo byl zprvu některými nepoznán („Ale něco jako by bránilo jejich očím, aby ho poznali.“). Později jej zase naopak jasně rozpoznali („Tu se jim otevřely oči a poznali ho; ale on zmizel jejich zrakům.“)

Skutečnost holografické projekce i vystupování dvojníka za Ježíše naznačuje i následující informace z Bible. V Bibli se píše, že se Ježíš „dával spatřit“ učedníkům po 40 dní, než byl „přijat k Bohu“, „vzat do nebe“. Z toho vyplývá, že už nic nebylo jako dříve. Že teď se Ježíš vždy objevil pouze na chvíli a netrávil už s učedníky téměř veškerý čas jako v době před ukřižováním.

Vytvoření hologramu Ježíše a první projekce

V kosmické lodi mezitím vkládají paměťovou kartu do velkého přístroje s ovládacím pultem a průhlednou kupolí, na ni vede několik příchytek. Z nich jdou elektrické výboje a uvnitř kupole se vytváří zářivá Ježíšova postava. Nemá však úplné detaily. Do přístroje vloží Ježíšův vlas. Postava Ježíše dostává pravý výraz. Už není potřeba hledat nic dalšího. Je to světelná zářivá postava – jakoby andělská. Vzadu postavě přilepili cosi jako náplast a tím ji budou dálkově ovládat a zajistí její oživení a pohyby. Později sestoupí na Zem a předvedou první projekci Ježíše.

Před některými z učedníků se vznáší zářivá světelná postava Ježíše. Lekli se, stojí zaraženi. Ježíš promluví, oni poklekávají:

„Moji bratři, nebojte se mně. Jsem to pořád já, váš Ježíš. Bůh chtěl, abych žil dál. Avšak má mise jako člověka, jednoho z vás, skončila. Svůj úkol jsem však splnil. Svým utrpením jsem pomohl sejmout z vás vaše hříchy, kterých se během svých životů dopouštíte. Tohle byl můj úkol a vy všichni jste mi ho pomohli splnit. Nadále vám budu nablízku, vyslyším vaše prosby a přání. Budu vám ukazovat cestu a budu vaší hvězdou na nebi, vaší Polárkou. Kdo se mne bude držet, mých rad, mých slov, ten nikdy nesejde na scestí, nikdy se nenavrátí k páchání nových hříchů. Já se vracím jako posel boží. Kdo nevěří v Boha, popírá moji existenci.“

Někdo z prvních chce Ježíšovi líbat nohy. Ježíš ho zastavil odmítavým gestem ruky:

„Ne, prosím, nedotýkejte se mne v této mé nové podobě, dokud plně nevystoupím k Otci. Potřebuji ještě nějakou dobu, abych se plně stabilizoval. Svou přízeň mi nejlépe prokážete tím, že budete naslouchat mým slovům, věřit mým radám a řídit se jimi. Budu vás pravidelně navštěvovat, abyste měli možnost být mi nablízku. Oslavujte můj návrat, vrátil se váš Ježíš. Všem ostatním, kdo tu nejsou přítomni, vyprávějte ten zázrak, kterého jste byli svědky. Šiřte ho dál, ať každý ví, že jsem se vrátil. Teď běžte.“

Situace se uzavírá předvedením Ježíšova nanebevzetí

Plejáďané si říkají, že to vyšlo. Takto se Ježíš ještě vícekrát setkával na různých místech se svými učedníky. Někdy byly zdůrazněny jeho nové neobvyklé schopnosti, jindy zase běžná hmotná povaha jeho bytosti.

Určitou dobu po vzkříšení dochází k jeho poslednímu veřejnému vystoupení:

“Bratři a sestry moje, slyšte mne. Je to naposled, co k vám takto promlouvám, ale neroňte slzy, nebuďte smutní. Vždyť já se vracím tam, odkud jsem přišel… Stále budu s vámi, ve vašich myšlenkách, ve vašich srdcích. Neopouštím vás. Pouze přecházím jinam, do vyšších sfér. Jste již dospělí, mé děti. A jste schopni pokračovat i bez mé přítomnosti. Loučím se s vámi a vy se postarejte o to, aby můj odkaz nezanikl. Aby i vaše děti věděly o zázraku, který se zde udál. Aby i vaše děti věděly, jaký je jejich úkol. Šířit mé myšlenky a věřit v Boha…“ 

A jeho zářivá světelná bytost začíná pomalu stoupat do nebe, obklopena přitom bílou energií. Projekce skončila.

Nanebevstoupení jako Ježíšova cesta

Slova vyřčená Ježíšovými ústy a připravená Plejáďany nebyla náhodná. Tentokrát už jde o záměrné nasměrování vývoje pozemšťanů směrem podporovaným Vesmírnými lidmi. Nanebevstoupení jako další Ježíšova duchovní cesta. Jako návrat tam, odkud Ježíš původně přišel. Jako přechod do vyšších sfér, do sfér s vyšší evolucí.

A co hlásají ještě v dnešní době v různých obdobách některá duchovní učení různých proudů Staré duchovní cesty? Že lidstvo bude teď na počátku 3. tisíciletí novodobé historie následovat cestu Ježíše. Nejprve dosáhnout Kristova vědomí, tedy se co nejvíce připodobnit Kristovi, úrovni jeho celkové čistoty. A poté se postupně stejně jako on změnit na světelné zářivé bytosti, které postupně přecházejí až k neviditelnosti a takto přejít do nehmotné 5. duchovní úrovně.

Tuto teorii přechodu lidstva do nehmotné 5. dimenze připomněli a znovu uvedli v život na konci 20. století opět mimozemšťané, jak jsem vysvětlil v článku 48A. Jaké pojetí duchovních úrovní je všeobecně přijímáno? Kriticky jsem tuto teorii zhodnotil v dalších dvou článcích 48B. Může člověk překonat dokonalost Stvořitele tohoto světa?, 48C. Proč tradiční pojetí dvanácti duchovních dimenzí neodpovídá realitě? A ještě jednou se k tomu vrátím v článku 50G. Zvyšující se frekvence, Kristovo vědomí a údajná neviditelnost, který bude následovat (bude mít jiné číslo, než jsem původně uvedl).

 

Události před dvěma tisíci lety a postupná příprava národa Hebrejců na toto období plná násilí představují nejzávažnější manipulace Vesmírných lidí, kterých se na naší Planetě dopustili. Tyto ohromující manipulace, zastírání i násilí při samotné misi Ježíše i v období její přípravy měly katastrofální následky pro další vývoj pozemské civilizace.

 

K celkovému hodnocení následků Ježíšovy mise a veškeré kamufláže, která ji provázela, se dostaneme v  pokračování 50E. Pravda o životě a ukřižování Ježíše Krista V.

Co se skutečně dělo s Ježíšem po ukřižování

Při energetické léčbě na požádání bytostí, které existují mimo hmotnou rovinu (např. víly, skřítci, přírodní andělé či duchové) často pracujeme ve dvou – a to právě kvůli upřesňování svého vnímání. Podstatné je, že při jednom ze setkání s bytostí Ježíše Krista (více o tom bylo v textu 43B. Ježíšovo poselství pro lidstvo) se nám podařilo napojit na určitou paměť či knihovnu a začal se před námi odvíjet jako film Ježíšův skutečný život po ukřižování. Nechali jsme si jej převíjet vždy jen na nejdůležitější události, i tak to trvalo několik hodin. Uvedu pouze stručný popis událostí:

Je velmi brzy ráno, noc po ukřižování. Najatí lidé vedení člověkem vyššího postavení přicházejí ke skalnímu hrobu. Jsou ještě doprovázeni nehmotnou temnou bytostí, která dokáže na určitou dobu odstínit ochranné silové pole vytvořené Plejáďany. Lidé odvalí kameny před vstupem a pronikají dovnitř. Ponechají na místě část pláten, do kterých byl zabalen Ježíš a zabalí jej do koberce, který si přinesli s sebou. Ve spěchu pak odcházejí. Silové pole je poté obnoveno do původní podoby a neproniknutelnosti. Ten, co je vede, říká:

 „Dělejte rychle, aby vás nikdo neviděl. A neste ho opatrně, není to přece mrtvola.“

Ježíšovi je vymazána paměť a poté je probuzen

Nesou ho do nějakého kláštera.

Přichází kněz, má divné oči, velkou sílu v sobě, je to černý mág. Už bez svědků mu dává několik kapek tekutiny na jazyk. Vypadá to jako roztavený kov. Má to stříbrozelenou barvu. Jakési magické sérum. Ježíš začíná dýchat. Mág zve zpět ty lidi, aby Ježíše očistili a uložili na lůžko.

Sám jde do vedlejší místnosti, kde je nějaká skupina bytostí, co toto všechno zařizovala. Jsou to temné bytosti, úplné zrůdy, jde z nich otřesná energie. Je to tehdejší nejvyšší temná rada Planety, jádro budoucího Černého bratrstva. Nejsou plně hmotní. Sedí u stolu. Jsou to zrůdné útvary, které mají přibližně tvar lidského těla. Mág je potřebuje, dodávají mu temnou energii, ale zároveň sám cítí, že je výš než oni, že řadu věcí, které umí on, oni neumějí. Oznamuje jim, že vše je v pořádku.

Pak se vrací k Ježíšovi, který je sám. Zvedá ruku a zdálky směruje na Ježíše ohromně silný paprsek modrého světla. Ježíš dostal zásah do třetího oka. Energie mu vymazává část vědomé paměti.

Později se Ježíš probouzí. Nic si nepamatuje. Neví, jak se jmenuje, kým byl, co dělal, co bylo dříve. Nějaký čas poté se zotavuje. Začíná nová etapa jeho života, zcela oddělená od života předcházejícího.

Ve Španělsku se Ježíš učí novému řemeslu

Pak jedou na koni – daleko, přes poušť. Ježíš má průvodce. Jsou na lodi. Mají slušné vybavení, dost peněz.

Jsou ve Španělsku. Ježíš se učí řemeslo, stal se z něj obchodník s látkami, plátnem. Má svůj malý obchod. Daří se mu dobře, jezdí za obchodem i do dalších zemí. Postupně získává kontakty na důležitější osoby – biskupa řádu. Všichni si ho doporučují, je v řemesle dobrý. Nakonec se dostává až ke králi.

Ježíš se zaučuje do astrologie, magie a dalších okultních věd

Učenec, prozatím čistá bytost, Ježíše zaučuje – astrologie a další vědy. Představuje jej nadřízenému. Ten už je velmi temný. Ježíš to cítí a nechce s ním pracovat. Oni vidí, že to s ním po dobrém nepůjde. Začínají na něm pracovat magicky. Dávají mu studovat starou magickou knihu, která je skrytě temná. Ježíš čte knihu a přitom do něj z té knihy vstupuje temná energie a nenápadně ho mění. Začíná být jiný. Uvědomuje si, že má v sobě velkou sílu. (Uplynuly 3 roky od ukřižování.) Začíná si uvědomovat, že má v sobě magické schopnosti a ty se mu znovu probouzejí. To je pravý důvod, proč ho chtějí.

Ježíš skládá vrcholnou magickou zkoušku

Ježíš už má svého učedníka. Sám se dostává na učení k další vyšší temné bytosti. Je to mnohem vyšší třída. Tento další učitel má ohromnou temnou magickou sílu. Učí Ježíše ovládat energii, ovládat věci. Čtyři až pět let po ukřižování u něj Ježíš skládá vrcholnou zkoušku – něco jako pohnout hvězdou na obloze. Poprvé neuspěje. On mu říká:

„To je proto, že máš v sobě blok. Dovol mi ho rozpustit.“

Mág mu zřejmě dává temné zasvěcení a ruší tím poslední odpor jeho nitra proti temné síle, která ho po tomto kroku začíná plně ovládat. Ježíš se druhý den probudí a vnímá, že má neomezené schopnosti. Dokáže již doslova pohnout i hvězdou.

Začíná pracovat pro skupinu temných mágů

Jeho učitel ho uvádí do skupiny černých mágů. Jsou nejlepší v oboru. Dokážou zhmotňovat a zviditelňovat své představy. Ježíš je z toho uchvácen. Snaží se vyniknout. Temné energie už ho zcela ovládly. Předvádí něco, co nikdo jiný neumí. Oni ho schválně hecují, aby dělal věci, které sami nedokážou. On dodělává jejich projekty do konce. Dokáže vše, co si usmyslí. Nakonec se stává vedoucím této temné magické skupiny. Dál už je to pořád stejné. Ježíš se takto dožil asi 60 let. Nestal se sám králem, jak o něm píší určití autoři, ale měl možnost působit na krále.

Ježíš pomohl dovést Černé bratrstvo k temné dokonalosti

Podstatná je jiná věc. Nejvyšším temným silám na Planetě chybělo tehdy několik krůčků k dosažení dokonalosti, tedy ke stoprocentnímu vyladění na temné levotočivé bioenergie. Jedině to by jim umožňovalo prorazit určitou bariéru, která tomu bránila a kterou kdysi vytvořily Síly Světla. Ježíš to pro ně dokázal, aniž tušil, co doopravdy dělá.

Takže právě Ježíš jako černý mág dovedl Černé bratrstvo k jejich vysněné dokonalosti, aniž si byl vědom toho, co vlastně dělá. Po jeho zásahu mohlo Černé bratrstvo opustit hmotu a začít skrytě ovládat tuto Planetu. Jako nehmotné bytosti začali černí bratři nasedat na záda nejvýznamnějších osob ve hmotě a takto začali postupně skrytě řídit celý svět. Právě jejich skrytým vlivem dochází k celé řadě nepochopitelných zrad, zrůdností, zákeřností, krutostí.

Jedním z prvních takto postižených významných vládců, kteří byli později obsazeni nehmotnými černými bratry, byl krutý a nelítostný císař Nero, který žil v letech 37 – 68 našeho letopočtu a panoval od roku 54 až do své smrti. Více o Černém bratrstvu bylo v článku 16. Magie z pohledu historie.

 

Důležité je, že i v této podobě zůstaly hluboko v nitru Ježíše původní čisté neovládnuté energie. Byl jen jakoby zvnějšku svázaný, ovládnutý Temnem. Jeho čisté Vnitřní Já se jim však nepodařilo zcela zlomit.

 

Co se dělo s Ježíšem po jeho skutečné fyzické smrti?

Andělé Dhyané a Příroda nám zprostředkovali napojení na zasedání lidské duchovní rady na úrovni Galaxie:

Vnímáme, že poté, co Ježíš zemřel, vrátil se automaticky k těm, kteří ho do zrození vyslali. Zjišťují podle energií, co celou dobu dělal, mluví i s Ježíšem. Jsou zděšeni, když zjistili, že Ježíš se stal vůdcem černých mágů. Jsou přesvědčeni, že to Temno ho definitivně ovládlo. Nejsou schopni rozlišit světelné pravotočivé a temné levotočivé energie. A proto nejsou schopni zjistit ani skutečný stupeň postižení člověka temnými energiemi. A navíc nejsou ani schopni dovést člověka ke karmické očistě a poté mu s ní pomoci. Odcházejí se poradit bez něho. Samotnému Ježíšovi později říkají:

„Musíme Tě zajmout, vymkl ses naší kontrole a sloužil jsi zájmu nejvyšších Temných sil. Stal se z Tebe černý mág. Jako temného Tě nemůžeme nechat na svobodě. Ani Ty sám si nedokážeš představit, co všechno bys mohl způsobit. Nezhoršuj situaci a pojď s námi dobrovolně. To jediné Ti může pomoci.“

Odvádějí ho, někam ho zavřeli.

Mimozemšťané rozhodli, že budou i nadále udržovat modlu Ježíše

Rada o něm dále jedná:

“Tohle se nesmí nikdo dozvědět, že z největší bytosti Světla, na jejíž příchod se všichni tak dlouho připravovali, a jejíž mise měla odstartovat záchranu možná celého Vesmíru, se stala temná bytost. Jak se tohle mohlo stát? Musíme ty dole na Zemi nechat při tom, že Ježíš je stále takový, jakého si vysnili. To by jinak nastal na Zemi hrozný chaos a nechceme raději ani domyslet důsledky. Lidé musí uvěřit, že je vše v pořádku. Kdyby se něco dělo, můžeme přece kdykoliv mluvit za něj. My jsme na to přišli, mohou nám být jedině vděčni. Ježíš musí zůstat zavřený pod přísnou kontrolou. My budeme využívat část jeho energií a pokračovat ve snaze, kterou jsme započali… To, že ho máme, nám dává určitou možnost držet ostatní v šachu a v jeho zájmu dál ovlivňovat dění na Zemi. Nesmíme přiznat naši prohru.“

Vše bylo potřeba utajit i před duchovními pracovníky Planety a Sluneční soustavy

Podle Přírody a andělů Dhyanů Ježíše uvěznila tehdejší lidská Duchovní hierarchie na úrovni Galaxie. A to proto, aby celá událost byla utajena nejen před lidmi ve hmotě, ale i před všemi duchovními pracovníky na Planetě Zemi a ve Sluneční soustavě. Místo Ježíše už byly v té době postupně instalovány umělé modly, umělé majestáty, počítačové systémy, které po celou dobu bytost Ježíše nahrazovaly, hovořily jejím jménem, přenášely do hmoty jeho jménem impulsy. Takže z toho vyplývá, že všechny tak zvané diktáty Ježíše Krista jsou ve skutečnosti inspiracemi pocházejícími od umělých automatů instalovaných Vesmírnými lidmi.

 

Proto i ti z duchovních učitelů na naší Planetě, kteří si dnes o sobě myslí, že se zde zrodili, aby vedli „nový vývoj ve smyslu přechodu lidstva mimo hmotu“ netuší, jak skutečné události Ježíšova života probíhaly. A kde bytost Ježíše ve skutečnosti je dnes, a kde byla celé dva tisíce let. A jaké síly a mocnosti jménem Ježíše sem na Zemi celá léta přenášely duchovní poselství.

 

Tehdy Vesmírní lidé netušili, že čím později vyjde pravda najevo, tím hůře pro pozemské lidstvo. Tím více bude vývoj lidské civilizace zdeformován. A pokud se jim podaří tuto lež veřejně na Zemi udržet po celé dva tisíce let, pak je nanejvýš pravděpodobné, že v rozhodujících okamžicích lidské historie na konci 20. století zvítězí síly kamufláže a Temna. I když budou veřejně tvrdit, že přece bojují za Světlo. A lidstvo bude na nejlepší cestě definitivně propadnout temné straně světa. A tak se také téměř stalo.

 

Plán evakuace pozemšťanů a násilné katastrofy Planety

V roce 1985 bylo stejnou radou na úrovni Galaxie rozhodnuto i nadále držet Ježíše ve vězení.

V roce 1990 byl vytvořen nový plán. Použít Ježíše jako návnadu, protože na jeho druhý příchod čeká mnoho lidí, a jeho jménem zinscenovat evakuaci vybraných jedinců z planety Země. Zajistit jejich následnou převýchovu po vzoru společenství Vesmírných lidí a současně očistit Zemi od zbývajících nepohodlných bytostí řízenou katastrofou (viz článek 37F. Plánovaná evakuace pozemšťanů Vesmírnými lidmi).

Protože to by jim umožnilo definitivně celou kamufláž spojenou s Ježíšem uzavřít, zakrýt a navždy pohřbít pod nánosem dalších událostí. A vývoj pozemské civilizace tak dostat definitivně pod svoji kontrolu. Stejně tak, jako se jim to podařilo v případě mnoha dalších Vesmírných civilizací násilně nedobrovolně připojených ke Galaktické konfederaci (článek 37C. Vesmírní lidé a Galaktická konfederace).

Toto období je typické celou řadou sdělení duchovně přenesených mimozemšťany jménem Ježíše na Zemi, například „Poselství z Borupu“ a další. Více o tom bylo právě v článku 37F. Plánovaná evakuace pozemšťanů Vesmírnými lidmi.

Zázrak se na konci 20. století nekonal

Akce násilné evakuace Planety naplánovaná Vesmírnými lidmi a nazvaná „Druhý příchod Krista“ se však nakonec neuskutečnila. Místo toho byla nastartována Nová duchovní cesta.

 

V poslední době se čím dál více potvrzuje, že žádný takový podobný vřed nelze natrvalo zakrýt. Že dříve nebo později vyjdou události najevo při karmické očistě osob, území, institucí i celé Planety. A to i přesto, že byly podniknuty pokusy, aby doba Ježíše Krista zůstala natrvalo a definitivně zakamuflována. Postupem času jsme totiž zjistili, že v případě období Ježíše byla i řadě důležitých zúčastněných osob přemazána paměť, když odešly ze života. Období bylo zakamuflováno se vším všudy. Takže dobrat se ke skutečné pravdě bylo v tomto případě mimořádně obtížné. A také proto se tato obrovská kamufláž mohla udržet při životě celé dva tisíce let.

 

© Jiří Novák, únor 2012

© Petra Nováková, únor 2012

    www.novaduchovnicesta.cz

Anketa

Byl pro Vás tento text přínosem? Ohodnoťte prosím známkou od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší).

Celkový počet hlasů: 250