Jiří Novák                                                                Vloženo 31.3.2012

51B. Mučednictví jako cesta k ovládnutí lidstva II

                                                                   

___________________________________________________

Stigmata jako Boží znamení? Energetické prověření dvou případů doložených stigmat. Příčinou stigmat byl přisedlý černý bratr. Příroda naznačuje, že některá první stigmata v historii si dotyčný svoji vysokou temnou magickou silou dokázal přivolat sám. Proč byla stigmata podporována? Novodobé mučednictví Jana Palacha a dalších. V čem je čin Jana Palacha jiný? Ani hmotně laděné mučednictví není vhodnou cestou k posílení pravdy. Takové činy však často výrazně zahýbají veřejným mněním. Z pohledu duchovní evoluce není žádné mučednictví doporučováno. Varianty mučednictví v jiných kulturách: Mučednický terorismus. Svatá válka podporovaná Vesmírnými lidmi. Japonská rituální sebevražda harakiri. Sebevražedné útoky kamikadze. Německé sebevražedné jednotky. Jaké duchovní síly jsou v pozadí drtivé většiny forem mučednictví? Čím byla inspirována sebevražedná upálení?

________________________________________________________________

Stigmata jako Boží znamení?

Vybírám z časopisu Enigma speciál (podtitul: Zaostřeno na paranormální jevy, článek „Dokazují Mariánská zjevení a stigmata všudypřítomnou boží sílu?“, 2009):

„„Srdcem, rukama, nohama jako by mi pronikal meč – tak velká je bolest, kterou cítím,“ píše svému příteli italský kapucínský kněz Otec Pio Forgione (1887 – 1968). Na jeho rukou, - dlaních i hřbetech - a na jeho nártech se totiž od roku 1918 až do jeho smrti objevují mokvavé krvácející rány – stigmata. Nejčastěji má jít o stejná poranění, jaká utržil Ježíš Kristus při svém ukřižování. Vědci tyto krvavé úkazy přičítají silné sugesci věřících katolíků, kteří si prý rány nevědomky vyvolávají sami právě silným soucítěním s Ježíšovým utrpením.

Jak ale vysvětlit stigmatické rány u nekatolíků? O Velikonocích roku 1972 je stigmaty postižena desetiletá Američanka Cloretta Robinson (naroz. 1962). Lékaři, kteří dívenku následně vyšetřují, potvrzují, že z její ruky skutečně viděli prýštit krev. Žádnou příčinu záhadného krvácení však nenacházejí. Případ je o to víc záhadný, když vychází najevo, že dívka není vychovávána v katolické víře. Stigmata se u ní objevují jen jednou a více se již nevrátí. Existují však případy, kdy nevysvětlitelné krvácení ochromí lidi na desítky let a lékaři i další vědci zůstávají zcela bezradní.“

V tomto článku jsou popsáni i další lidé, kteří byli pronásledováni stigmaty:

„Snad nejslavnější případ stigmat pochází z 20. století. Tereza Neumann (1898 – 1962) z německé vesničky Konnersreuth má roku 1926 záhadné vidění. Od té doby ji pronásleduje „krvavé prokletí“. Každý pátek žena krvácí přesně z těch míst, kde měl podle křesťanské tradice krvácet i Ježíš – z rukou, nohou, boku, ale také z očí!… Navíc prý až do své smrti Tereza nemůže jíst a pít nic jiného než svaté hostie a víno. Jak mohla přežít více než 30 let pouze s touto stravou, a navíc oslabována pravidelným krvácením, při němž údajně ztrácela až půl litru krve?“

Objevení se stigmat naznačuje přítomnost vysokého stupně magie

Dokonce i některé sošky světců podle mnohých svědectví roní slzy, nebo dokonce krev. Jaké je skutečné pozadí těchto jevů? Pomůže nám skutečnost, že v uvedeném časopise jsou i fotografie jmenovaných lidí přímo s krvavými stigmaty? Z nich by mělo být možné zjistit, co právě v té době na dotyčného člověka působilo z duchovního pozadí světa.

 

Podstatné na tom všem je, že objevující se stigmata naznačují jednoznačný zásah do struktury hmoty a jejího fungování. K tomu těžko může stačit jen pouhé ztotožnění se s údělem samotného Ježíše Krista, který taková zranění skutečně prožil. Nezbytnou se v takové situaci ukazuje přítomnost umělé tvořivé síly v podobě dostatečně vysokého stupně magie. Jsou pak dvě možnosti. Buď touto magií disponuje člověk, u kterého se tato stigmata objevila. Nebo magií disponuje jiná bytost či systém, které jsou k člověku se stigmaty energeticky napojeny.

 

Energetické prověření dvou případů doložených stigmat

Prověřím z energetického pohledu nezávisle dva případy, u kterých jsou v časopise uvedeny přímo fotografie krvavých stigmat. Nebudu však uvádět, o koho jde. Karma dává svolení napojit se na energetická těla postupně obou bytostí v okamžiku pořízení této fotografie. A to za účelem prozkoumání a vysvětlení tohoto jevu a nalezení jeho skutečné podstaty.

Z celkového vyzařování těchto bytostí zjišťuji následující: U prvního člověka je procento temné energie 22 % a procento temné síly 15 %. U druhého člověka je procento temné energie 18 % a procento temné síly 9 %. V obou případech tedy jde o běžné zašpinění temnými energiemi u silně věřícího člověka. Navíc procento temné síly je u obou z nich zřetelně menší než procento temné energie. Co z toho všeho vyplývá?

 

Už vícekrát jsem vysvětloval, jaký význam má procento temné energie a co naznačuje procento temné síly. Jen pro připomenutí:

Procento temné energie odráží energetické složení vyzařované energie. A naznačuje, do jaké míry je bytost člověka zatížena temnými návyky a současně nakolik je již ovládnuta temnými systémy. To však ještě nemusí být pro celkové působení to hlavní. Protože malé množství temné bioenergie vysoké frekvence může mít na vývoj podstatně větší vliv než velké množství zašpiněné světelné bioenergie nízké frekvence. Celková situace toho člověka a přítomnost umělé tvořivé síly v podobě jakékoliv magie se lépe vyjádří procentem temné síly. Pokud je procento temné síly vyšší než procento temné energie, je to dokladem toho, že součástí samotné bytosti člověka je obvykle umělá magická tvořivá síla. A to ať už o tom vědomě ví, nebo neví. Pokud však je procento temné síly naopak nižší než procento temné energie, pak bytost tohoto člověka určitě žádnou umělou tvořivou silou v tomto životě nedisponuje.

Co tedy naznačují výsledky zjištěné u obou bytostí? V obou případech jsou procenta temné síly výrazně nižší než temné vyzařování. To jednoznačně prokazuje, že součástí jejich samotné bytosti není žádná aktivní magie. To, co se s nimi děje, musí mít tedy původ v něčem jiném. Musí být přítomna ještě jiná skrytá neviditelná síla mimo samotnou jejich bytost, která je schopna tyto jevy vyvolat. Buď jiná bytost na nich přisedlá, nebo jiný umělý tvořivý systém na ně odkudsi napojený.

Příčinou stigmat byl přisedlý černý bratr

Prozkoumám nyní, v jaké situaci se nachází jejich vnější duchovní energetická těla. Vnímám, že vnější duchovní těla jejich bytostí rozhodně nejsou v pořádku. V obou případech je patrná těsně nalehnutá přisedlá temná bytost. Pohledem do nitra člověka je patrné, že v obou případech je jejich vnitřní Já zcela odříznuto, tedy nefunkční. V obou případech se tedy jedná o typického černého bratra, který nasedne na záda své oběti, dvojicí energetických vláken se napojí dovnitř a odřízne jeho duchovní část. Skutečným vnitřním hlasem takového člověka pak není jeho vlastní nitro, ale vliv přisedlého černého bratra na zádech (podrobnosti o nehmotném Černém bratrstvu byly uvedeny v článku 16. Magie z pohledu historie).

Zeptám se teď znovu: Jaké je celkové vyzařování tohoto komplexu pozemské bytosti s napojeným černým bratrem? U prvního člověka s černým bratrem na zádech je celkové procento temné energie 72 % a celkové procento temné síly 100 %. U druhého člověka s přisedlým černým bratrem je celkové procento temné energie 69 % a celkové procento temné síly opět celých 100 %. Tyto údaje jednoznačně naznačují, kde je původ magické síly, která vyvolala stigmata.

 

Samotný pozemský člověk sice v sobě žádnou magii neměl, zato nejvyšší temnou magii v sobě měl přisedlý černý bratr. A touto „dokonalou“ magií byl schopen vyvolat změny ve fungování hmoty.

 

Proč byla stigmata podporována?

Důvod, proč to černý bratr dělal, je nasnadě. Co nejdéle udržet nepravdivou legendu o ukřižování Ježíše Krista, jeho následném vzkříšení a sejmutí hříchů z lidstva svojí obětí. Občas to lidem připomenout ve formě stigmat, aby nezapomněli. Aby nepřestali ve své pevné víře. Protože udržení této víry bylo předpokladem pro pokračování temné moci Černého bratrstva nad touto Planetou a pozemskou civilizací.

 

Podstatné je, že tato doba v roce 1999 skončila. Ještě dnes po třinácti letech se však z karmických vrstev vynořují zapadlí černí bratři, kteří v minulých existencích ovládali své oběti.

Které bytosti se staly těmito černými bratry?

Kdo je tím černým bratrem? O jakou bytost jde? V jednom případě vnímám pozemskou bytost, duchovního mistra, zástupce lidských Duchovních hierarchií. Ve druhém případě původně Vesmírného člověka – velitelé celé skupiny, který vymyslel onu větu o sejmutí hříchů ukřižováním. Obě tyto bytosti hrály zásadní vliv při samotném ukřižování Ježíše. A výrazně tak přispěly k vytvoření a udržení myšlenky o sejmutí hříchů. Takže jejich karmické zatížení za další vývoj na Zemi je nesmírně vysoké. Obě bytosti měly hlavní slovo v tomto podvodu na lidech planety Země. Podvodu, který způsobil zatemnění následujícího vývoje na Zemi (viz článek 50E. Pravda o životě a ukřižování Ježíše Krista V).

Čím více uškodíte světelnému vývoji, tím větší zásluhy získáte na temné straně. Obě tyto bytosti se vysokými zásluhami na celkovém zatemnění vývoje na Zemi dopracovaly k jakési temné dokonalosti a později se staly černým bratrem, který usiloval o pokračování předvedené kamufláže.

Ještě další věc. Při karmickém čištění bylo vícekrát zjištěno, že pokud původní nitro člověka s přisedlým černým bratrem dostatečně nerezonovalo s myšlenkami, které byly takto člověku vnucovány, černý bratr po určité době zapadl jako součást karmické vrstvy dovnitř a přestal být funkční. Dostal se do stavu podobného hibernaci - mimo vývoj, mimo reálný svět. To vysvětluje, proč se u někoho jev stigmat objevil pouze jednou. Pokud však šlo o hluboce věřícího člověka, jeho rezonance se záměry černého bratra byla dokonalá a takový jev se pak mohl udržet desítky let.

Více o tom, co vše může být součástí karmických vrstev, jsem uvedl v článku 39B. Karmické vrstvy a předpoklady karmické očisty. V posledních letech jsme zjistili, že navíc k tomu všemu, co je tam uvedeno, může být součástí karmických vrstev z předchozích existencí také přisedlý černý bratr. Což se právě v těchto dnech, kdy se blíží další výročí likvidace Černého bratrstva před třinácti lety, 1.4.1999, znovu a znovu potvrzuje v karmických vrstvách některých bytostí na cestě světelného vzestupu. V karmických vrstvách zůstal původně přisedlý černý bratr mimo vývoj až do té doby, než se vlivem karmické očisty dotyčného nebo jiných vnějších očistných impulsů taková vrstva opět obnaží a rozbalí do své původní podoby. A vše v této vrstvě uložené začne být znovu aktivní jako tehdy předtím, než vrstva zapadla.

Některá první stigmata si dotyčný vysokou magií přivolal sám

Závěr o příčině opakovaných stigmat je následující. Stigmata vyvolával přisedlý černý bratr sedící na zádech bytosti. Opakování stigmat bylo umožněno hlubokou vírou pozemského člověka v nepravdivou legendu o ukřižování Ježíše Krista, jeho následném vzkříšení, nanebevzetí a sejmutí hříchů z pozemského lidstva touto obětí. Příroda naznačuje, že některá první stigmata v historii si dotyčný svojí vysokou temnou magickou silou dokázal přivolat sám.

 

Kdo byl prvním „stigmatikem“ v minulosti? Časopis Enigma o tom uvádí následující:

„Až do 13. století prý nemá o stigmatech nikdo ani tušení. Teprve v roce 1224 se krvavé rány objevují u italského světce Františka z Assisi (asi 1181 – 1226). Je ale možné brát tuto legendu vážně? Historikové oponují tím, že církev případ Františka z Assisi přehání a zachází až do extrémů. Vždyť podle legendy se údajně v ranách, jež má světec na rukou i nohou, objevují dokonce hřeby! Něco takového je prý ale nemožné. Navíc vycházejí najevo fakta, podle kterých snad svatý František z Assisi nemusel být prvním dogmatikem. Údajně už před ním, v roce 1222 se záhadné krvavé rány objevují na rukou dvou Angličanů. Ti jsou však upáleni na hranici jako čarodějové. Proč nepotkal stejný osud i Františka, to se dnes můžeme jen dohadovat. Od jeho dob však jako by se stigmata stala takřka módní záležitostí.“

Přinejmenším prvního z těchto tří případů stigmat se týká náznak Přírody, že některá první stigmata v historii si dotyčný svojí vysokou temnou magickou silou dokázal přivolat sám. Víme přece, že manipulace s hmotou nepředstavovaly v minulosti pro magii nic nemožného.

Novodobé mučednictví Jana Palacha a dalších

Doposud byla řeč o duchovním mučednictví. O oběti osob, které položily život za určitou duchovní či náboženskou pravdu. Nebo které za tuto nepravou pravdu trpěly. Je správné ve stejném duchu hodnotit také novodobé mučednictví dvacetiletého Jana Palacha, které mělo přece jen poněkud jiné pozadí? Když jako student historie a politické ekonomie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze sám sebe zapálil 16.1.1969 v horní části Václavského náměstí v Praze? A to vše na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti po okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. Aby tři dny poté zemřel na následky rozsáhlých popálenin. Mezi jeho výroky, které po upálení pronesl, patří:

„Udělal jsem to proto, aby odešli Rusové.“

„Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí.“

Na pomníku Jana Palacha ve Švýcarsku je umístěn citát Václava Havla:

„Oběť Jana Palacha se stala výzvou k hledání cest ke svobodě.“

 

V prvních měsících roku 1969 došlo k vlně dalších sebevražedných pokusů mladých lidí, kteří následovali Jana Palacha. Tato dějinná událost je unikátní v celosvětovém měřítku. Po Palachovi se do konce dubna 1969 pokusilo o sebevraždu 26 lidí, z toho 7 zemřelo. Nejznámější z nich je Jan Zajíc.

Palachův hrdinský čin sebeobětování došel naplnění o dvacet let později, kdy i přes tvrdé policejní zákroky došlo k masovým demonstracím známým dnes jako Palachův týden, a které předznamenaly rozpad totalitního režimu. (Zdroj: Wikipedie)

_______________________________________

V čem je čin Jana Palacha jiný?

Spojené Síly Světla, prosím o stanovisko k sebeupálení Jana Palacha na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Jak vyznívá hodnocení jeho činu z pozice tohoto článku a kritiky mučednictví jako cesty k posílení Pravdy a Světla? Je správné hodnotit to jako hrdinství nebo šlo o zbytečně zmařený život? (Duchovní komunikace z 15.3.2012)

 

Centrální Karma nového vývoje: „Odpověď není v tomto případě zcela jednoznačná, protože jde o kvalitativně zcela jiný čin.

V případě běžných mučedníků šlo o pokus vytvořit nové duchovní hnutí. Nebo změnit dosavadní pojetí duchovní práce, které tehdy na Planetě panovalo. Navíc oni k tomu byli jasně inspirováni, vnitřně nuceni, duchovními silami, které tehdy vedly vývoj. Jejich rozhodnutí tak nebylo zcela svobodné a nezávislé na vnějším tlaku. Tito mučedníci jednali jako kolečka mašinérie určitého systému, který mučednické mise vysoce hodnotil.

 

V případě Jana Palacha nejde o pokus prosadit jiné duchovně zaměřené hnutí. Jde o reakci na hmotné činy, hmotný útlak. Navíc v tomto případě nelze mluvit o nějakých vnitřních hlasech, které by mu toto rozhodnutí vnucovaly i přes jeho pocit, že by si raději měl život zachovat. Jan Palach nebyl součástí žádného hnutí, ani hmotného, ani duchovního. Není známo nic o tom, že by měl duchovní napojení, a že by k tomuto činu byl inspirován duchovními informacemi shora. Vše naznačuje tomu, že se k činu rozhodl naprosto sám svým svobodným hmotným rozhodnutím, které učinil bez duchovního napojení.

 

Jinými činy tohoto typu jsou také například hmotné hladovky, kterými lidé reagují na nesouhlas třeba s rozhodnutím soudu, apod. Tento typ mučednictví vznikl inspirací z původního mučednictví, které započal svým obětováním na kříži Ježíš. Takže toto hmotně zaměřené mučednictví je pouhým odrazem mučednictví duchovního. Je výsledkem toho, jak je tady na Zemi na mnoha místech opěvován mimořádný význam mučednických smrtí duchovně laděných mučedníků. To vše vytváří určité veřejné mínění, které pak člověka při podobných rozhodnutích ovlivňuje.

Ani hmotně laděné mučednictví není vhodnou cestou k posílení pravdy

A jako není duchovní mučednictví vhodnou cestou k posílení Pravdy a Světla, tak také ani toto hmotné mučednictví není způsobem, jak optimálně vyjádřit protest proti jakémukoliv rozhodnutí. Život každého člověka je nesmírně cennou příležitostí a možností, kterou ten člověk zrozením v tomto období dostal. Přitom na Planetě je teď kolem sedmi miliard lidí, zatímco v jejím duchovním obalu jich bylo před několika lety v období počátků NDC zhruba desetkrát tolik. Ne každému tedy byla dána možnost zrození.

 

Jakékoliv násilné ukončení svého života je hazardem se svým duchovním vývojem. A na tom nic nezmění slova ostatních, kteří budou takový čin hodnotit jako odvážný hrdinský čin. Pokud člověk bojuje proti určité formě zla, potřebuje k tomu používat nástroje, které budou namířeny přímo proti tomuto zlu. A nikoliv proti sobě samému, jak se to stalo v případě Jana Palacha. Navíc, aby člověk mohl účinně bojovat proti organizovanému zlu, potřebuje nutně zůstat ve hmotě. Protože zde ve hmotě má k dispozici všechny potřebné podmínky a nástroje. Dobrovolným zmařením příležitosti svého života a odchodem do astrální úrovně už nemůže účinně změnit ani sebe, ani situaci ve hmotném světě."

O významu hmotné úrovně v evoluci dnešního člověka 2. typu bylo více v článcích  20A. Největší omyly Staré duchovní cesty, 20B. Co s informacemi od starověkých učitelů lidstva?, 47D. Nepříznivé vlivy Staré duchovní cesty na dnešní vývoj. O dobrovolném odchodu ze hmoty jako o útěku od vlastní zodpovědnosti za vývoj, bylo více v článku  47E. Odchod lidstva ze hmoty by byl útěkem od vlastní zodpovědnosti . Závěry tam uvedené se netýkají jen dobrovolného přesunu civilizace mimo hmotu. V platnosti zůstávají i při dobrovolném odchodu člověka ze života prostřednictvím sebevraždy.

 

Centrální Karma nového vývoje:Z pohledu celkového duchovního vývoje světa i z pohledu dílčího vývoje jeho bytosti šlo o neuvážený čin, kterým tento mladý člověk zmařil příležitost svého života, která mu byla dána. Doplatí na to podobnými destrukcemi, jako kterýkoliv další mučedník. Jeho další zrození, pokud k tomu dostane příležitost, rozhodně nebudou jednoduchá. Bude muset překonávat neobvyklá poškození patrná v rámci jeho hmotného těla i jeho energetických orgánů.

 

Takové činy však často výrazně zahýbají veřejným míněním

Teď je tady ovšem ještě druhé hledisko. Nakolik takový čin přinesl pozitivní impulsy pro další vývoj. Nakolik skutečně zahýbal vývojem v následujících letech. Zde už není situace tak jednoznačná, pokud jde o konkrétní výsledky takového činu. Oběť Ježíše vyvolala ve svém důsledku vzedmutí moci Černého Bratrstva. Upálení Mistra Jan Husa vyvolalo husitské hnutí, které se postupně zvrhlo do násilných nájezdů směrem do okolních zemí a vyvrcholilo zradou v rámci samotného hnutí.

 

V případě mučedníků typu Jana Palacha je naopak zřejmé, že podobné činy čistě hmotného rázu obvykle značně zahýbají veřejným míněním. Znamenají výrazný impuls k překonání pasivity a burcují občany, aby začali hledat cesty k nápravě situace.

 

Jde o výrazně silnější impuls, než při rozšiřování jakýchkoliv duchovních sdělení přijatých shora. Protože větší část populace je zaměřená hmotně a nezabývá se problematikou duchovního pozadí světa. S každým, i s tím, kdo přesně nechápe pozadí probíhajících událostí, takový čin zahýbá. Naznačí i těm, kteří v tu chvíli nechápali, že okupace je zásadně vadná a nesprávná, že něco není v pořádku, když je mladý člověk schopen se na protest proti této okupaci upálit.

 

V tomto směru lze říci, že dobrovolná smrt Jana Palacha burcovala další jednotlivce k boji proti okupací vnucenému režimu, proti nesvobodě a praktikám Státní bezpečnosti. Proti tomu všemu, co v posledních letech zaznělo v rámci mnohých televizních pořadů, např. v seriálech Zdivočelá země, Vyprávěj. Výsledkem se stal skrytý boj odvážných, který pokračoval Chartou v roce 1977 a vyvrcholil v roce 1989 událostmi „Palachova týdne“ v lednu a sametovou revolucí v listopadu.

 

Rozhodnutí k sebeupálení nejsou zatížena lží a kamufláží

Duchovně laděné mučednické mise byly jednoznačně součástí boje mezi dobrem a zlem, který probíhal v duchovním pozadí světa i ve hmotě. A z důvodů lží a kamufláží ze strany světelných pracovníků došlo k tomu, že takové činy ještě více zatlačily Světlo dolů do pádu.

V případě Palacha nikdo z těch, co usilovali o lepší vývoj, nelhal. Nejsou zde známky toho, že by ho určité duchovní světelné instituce nutily, aby dokázal překonat vlastní pud sebezáchovy a aby šel na smrt. Nebo že by jej ovlivňoval přímo někdo ze hmoty. Rozhodnutí Palacha tedy nebylo zatíženo nánosem lží a demagogií, jako tomu bylo v případě Ježíše a dalších mučedníků hned od počátků budování křesťanské církve. Také proto mohla taková akce ve svém důsledku přinést pozitivní výsledky. Například určité vyburcování veřejného mínění k tomu, aby se lidé nepoddávali násilnému tlaku okupačního režimu. Aby hledali nejrůznější cesty, jak se proti tomu postavit.“

Z pohledu duchovní evoluce není žádné mučednictví doporučováno

Jaký je však celkový závěr? Ani mučednictví tohoto typu není z pohledu duchovní evoluce člověka a světa doporučováno. I když může přinášet dílčí pozitivní výsledky. A to i z toho důvodu, že při takovém rozhodnutí člověk zapomněl sám na sebe a na příležitost svého vývoje, kterou tím zmařil. Byl tak až příliš jednostranně vychýlen z optimálního středu.“

 

Tolik komunikace s Centrální Karmou nového vývoje. Jenže nic není náhoda. Nebyla tady přece jen v pozadí určitá skrytá duchovní síla, která jej inspirovala? Opravdu šlo o naprosto nezávislé rozhodnutí mladého muže, při kterém jej nikdo a nic z duchovního pozadí světa neovlivňovalo? Ještě se k tomu vrátím v samotném závěru tohoto článku.

_________________________________________________

Byla již situace v té době připravena na změnu?

Jaké byly celkové podmínky té doby? Bylo možné zoufalými činy několika jednotlivců nebo dokonce i desítek mladých lidí změnit vývoj? Byla tehdy šance dosáhnout toho, aby nás SSSR vypustil ze sféry svého mocenského vlivu? Každý chápe, že situace se musela nejprve připravit, aby se něco zásadního mohlo pohnout v celoevropské politice. K sametové revoluci v listopadu 1989 došlo u nás až po změně vývoje v samotném SSSR směrem k „perestrojce“ pod vedením Michaila Gorbačova oficiálně schválené v roce 1985. A také až po zhroucení berlínské zdi 9.11.1989. Teprve poté začaly zásadní změny počínaje událostmi 17.11.1989 také u nás.

 

Sám člověk svým zoufalým činem celkovou situaci ve světě nezlomí. Více možností však má v duchovní oblasti. Tam může ovlivnit mnohem více, dosáhne-li výjimečného světelného duchovního vzestupu. A z duchovního pozadí světa se poté vše s určitým zpožděním promítne i do hmoty. I v tomto případě se však musí seskupit další celkové podmínky, aby situace dospěla až k jasnému zlomu ve hmotě.

 

Podstatné však je, že pokud bude člověk pracovat právě takovým duchovním způsobem na změně celkových poměrů, jeho osobní karmická i energetická situace se tím obrovsky zlepší. Na rozdíl od mučednické sebevraždy, kterou si může přivodit nepříznivá poškození v dalších životech, jak jsem vysvětlil v článku 51A. Mučednictví jako cesta k ovládnutí lidstva I. A navíc si sebevraždou nepolepší ani karmicky. Protože tímto činem nikoho bezprostředně nezachránil. A navíc ještě k podobným činům inspiroval další.

Inspirování všeobecně panujícím veřejným míněním

Rozhodnutí Jana Palacha bylo určitě do jisté míry ovlivněno všeobecně panujícím veřejným míněním. Mohl být inspirován Ježíšem a Janem Husem. Mohl skutečně považovat takový čin za posílení pravdy. V naší zemi má přece hluboké tradice katolická církev. A o ní je známo, že z mnohých mučedníků z dávné minulosti udělala svaté. Celá řada žijících osob v dávné minulosti, které církev později prohlásila za světce, byli přece mučedníci. Církev tím chtěla dát najevo, že tito lidé se mají po smrti nejlépe, že jsou uctíváni, že jsou nám všem vzorem dokonalého postoje. I tyto okolnosti mohly přispět k rozhodnutí Jana Palacha, ať už byl věřící, nebo ne.

Varianty mučednictví v jiných kulturách

Při pohledu do minulosti, i na to, co se děje v současném světě, se setkáme také s jinými variantami mučednictví. Podívejme se ještě v další části tohoto článku alespoň na některé z nich.

Mučednický terorismus

Jednoznačně jde o nejhorší a pro svět nejvíce nebezpečnou variantu mučednictví. Když člověk obětuje svůj život s cílem, aby přitom zlikvidoval co nejvíce protivníků. Takovým útokům padly v minulosti za oběť nejen desítky nic netušících občanů, ale mnohdy i stovky nebo dokonce tisíce.

Důležité je, že za protivníky může sebevrah považovat třeba naprosto běžné občany světové velmoci, kterou nenávidí. Zkušenosti naznačují, že těmito teroristy se mnohdy stávají i naprosto obyčejní lidé, kteří jsou jen zapáleni do určité ideologie, kterou považují za jednoznačně správnou nejen pro sebe, ale i pro celý svět. A ve jménu této ideologie pak neváhají zmařit svůj život a současně i životy mnoha dalších lidí.

 

Tito lidé si o sobě nemyslí, že slouží zlu. Řada z nich jde do akce s čistými myšlenkami, že to, co dělají, je jedině správné. Že to tak Bůh chce. Že jejich boj je Svatou válkou za lepší svět. Že konají to, co po nich chce Bůh. Že jejich boj je symbolem vzdoru proti utiskovatelům, proti nevěřícím, zkaženým, zvráceným a zaslepeným lidem.

 

Na tomto příkladě je důležité sledovat, jak ošidné může být ohánět se ve svých rozhodnutích Bohem. Slovem, které má v poslední době více temný nádech než světelný. Vesmírní lidé se přece oháněli Bohem, Otcem, Stvořitelem, když válečnou operací obsadili jinou Planetu a vnutili jí svůj styl evoluce. Nebo když zabité bytosti těchto civilizací přetvářeli ve svých posmrtných linkách na bojové roboty (bioroboty), které poté používali v bojích proti dalším civilizacím. Zločinci se také někdy pomodlí a pokřižují, když jdou vyloupit banku. Teroristé ve jménu Svaté války jdou a bombou například v obchodním domě, na veřejném shromáždění zabijí nejen sami sebe, ale i desítky či stovky jiných běžných občanů.

Na prvním místě obvykle bývá náboženské vyznání, určitý náboženský fanatismus těchto lidí. A do toho se jako rozbuška přimíchají další důvody, které jsou z pohledu dnešního světa pravdivé: Drancování přírodního bohatství ze strany bohatých zemí světa. Vykořisťování druhých zemí. Nenasytný kapitalismus korporací, které chtějí stále více a více. Války vedené vyspělými státy ve jménu ovládnutí přírodního bohatství jiné země. Těmto mučedníkům je v rámci jejich víry slibováno, že pokud takto položí svůj život, budou to mít po smrti lehčí, dostanou mnoho výhod, budou se příště mít mnohem lépe. Na Zemi se stanou oslavovanými a respektovanými hrdiny a v nebi Budou chváleni Bohem. Nebo bude pamatováno i na jejich rodiny. Ale nic z toho nemůže ospravedlnit jejich čin.

Pojem Svatá válka – džihád pochází z doby Mohameda (Muhammada)

Vybírám z knihy Muhammad – slovo Alláhovo. Autorka Anne-Marie Delcambrová v ní na straně 87 vystihuje duchovní význam Svaté války následujícími slovy:

„Slovo džihád (Svatá válka) znamená „úsilí směrované k určitému cíli“. Pro věřící je to snaha namířená do vlastního nitra, jejímž cílem je morální a náboženské zdokonalení. V právním slova smyslu jde o ozbrojenou akci, zaměřenou k expanzi islámu, či eventuálně k jeho obraně. Avšak tento princip musí být spojován s dalšími principem: tolerance existence i jiných náboženských systémů se Svatými knihami, křesťanství a judaismu.“

Tento původní význam Svaté války však byl již za života Mohameda zneužit k ničím neospravedlnitelnému hmotnému násilí, k aktivním výpadům proti jiným kmenům, k zabírání jejich majetku a postupně i k vraždění a násilným masakrům. A to vše proto, aby bylo čím dál více rozšiřováno zázemí pro rodící se další náboženskou komunitu. Jak k tomu mohlo dojít? Kdo ve skutečnosti nejvíce ovlivňoval Mohameda? Kdo byl tou silou v pozadí, která mu předávala duchovní poselství?

Kdo ve skutečnosti vedl Mohameda?

V téže knize jsou na straně 42 uvedeny informace o opakovaných zjeveních Archanděla Gabriela před Mohamedem:

„Muhammad si pomalu na zjevení zvyká už proto, že se často opakují. Je to však vždycky bolestný a trudný zážitek. Celé hodiny zůstává v tranzu, jako by byl opilý. Je roztřesený a silně se potí. Slyší podivné zvuky, řinčení řetězů, bití zvonů, šumění křídel. „Ani jednou jedinkrát“, řekne později, „se mi nedostalo zjevení, aniž bych přitom neměl pocit, že mě připravuje o duši“.“

Co k tomu říci? Jak jsem vysvětlil v článku 9. Světlo a temnota v duchovním pozadí světa, právě takové účinky má na člověka přítomnost vysoce koncentrované temné levotočivé bioenergie, nebo dokonce zjevení temné bytosti. Podobným způsobem jsou popisována i setkání Hitlera s nehmotnou temnou bytostí, viz článek 12. Opakované pokusy temných sil ovládnout hmotný svět. Čtenář ať už sám z toho udělá závěr o povaze duchovní síly, kterou v té době, v 7. století, vyzařoval Archanděl Gabriel. Přes to všechno se Mohamed podřizuje a dobrovolně přijímá hlavní zásady islámu (strana 43):

„Slovo islám znamená „odevzdání se do vůle boží“. Odvozené slovo muslim označuje toho, kdo se podřizuje, kdo je poslušný. Podřídit se Bohu, být mu poslušen – taková je hlavní zásada zjevení, jež přijímá Muhammad. Bude kázat, že je moudré podrobit se Alláhovi, jedinému všemocnému Bohu, jenž je s to probudit k životu mrtvé a zničit nevěřící. Alláh u posledního soudu bohatě odmění spravedlivé a ztrestá hříšné.“

Původní pojem Svaté války byl zneužit k provádění masakrů

Pojďme však dál. Mohamedovo hnutí strádá hladem, horečkou a úplavicí. Je třeba něco podniknout.

„Na nepřízeň osudu reaguje Muhammad jako beduin. Nachází jediné možné východisko: Razzia – loupežný nájezd. Jde o limitovaný výpad na velbloudech, koně jsou rezervováni až pro závěrečnou jízdu. Razzia není považována za nic nečestného, je schvalována, vždyť tak lze získat stáda dobytka či velbloudů. Většinou se obešla bez zabíjení lidí. Razzia je v podstatě okrajovou formou zásobování…

V prosinci r. 623 přecházejí do útoku, uloupí náklad a triumfálně se vracejí do Mediny s kořistí a zajatci. Výprava bude nazvána loupeží v Nachle. Jeden protivník však je během výpadu zabit a tato prolitá krev je vyděsí, neboť byla prolita během posvátného měsíce radžab, v jehož průběhu je zakázáno zabíjet. Avšak dochází k božímu zjevení, v němž se prohlašuje, že zločiny protivníků jsou mnohem závažnější než krev prolitá v posvátném měsíci. A tak Muhammadovo poselství staví věc boží nad pouštní zvyky.

Na muslimské straně už od této doby nepochybují o tom, že Alláh poslal své anděly Muhammadovi na pomoc. Princip svaté války, princip džihádu ve jménu Alláhově, je tak plně ospravedlnitelný.“ (str. 85 – 87)

 

Jde znovu o to samé, co už bylo podrobně popsáno v případě přípravy mise Ježíše. Jakmile je potřeba provést násilnou akci, která zřetelně překračuje uznávané zákony, odvaha žijících osob je povzbuzena božským zjevením. Bůh, ve skutečnosti Vesmírní lidé nebo archanděl Gabriel v pozadí, tak dávají oficiální Boží posvěcení dalšímu zabíjení protivníků.

 

Takto jsou oficiálně Bohem podporovány další výpady muslimů. A to přesto, že jsou neetické, násilné a v důsledku toho přinášejí obrovskou karmickou zátěž pro celé nové hnutí, i pro Mohameda samotného. Jde o totální duchovní krátkozrakost a zatemněnost. A to vše proto, že ani období Ježíše ještě nebylo v té době správně vyhodnoceno. Výsledkem je proto opakování naprosto stejných zásadních chyb ze strany těch, co vedou Mohameda. O to důležitější je alespoň dnes správně pochopit odkaz z doby Ježíše a všeho dalšího, co z této doby vyplývá.

 

Skutečně pak následují další loupeživé výpady skupiny Mohameda, které už představují doslova masakry. Protože jsou při nich hromadně zabíjeni lidé. Opět stejný scénář jako při přípravě na zrození Ježíše, viz články 36C. Praktiky mimozemských zásahů na Zemi, 50A. Pravda o životě a ukřižování Ježíše Krista I, 50B. Pravda o životě a ukřižování Ježíše Krista II.

 

Z předcházejícího rozboru vyplývá, že posvěcení násilí ve jménu „vyššího duchovního poslání“ pochází již z doby Mohameda. A tím hlavním strůjcem podpory krutého násilí ve jménu víry se stali ti, co z duchovního pozadí nejvíce ovlivňovali misi Mohameda - tedy opět Vesmírní lidé a v tomto případě i archanděl Gabriel.

 

V té době již uběhlo sedm století od ukřižování Ježíše. A ti, co se nejvíce zasloužili o pevné zakořenění nepravdivé legendy o sejmutí hříchů z lidstva, za tu dobu výrazně pokročili ve svém pádu směrem k temné straně světa. Nelze se tedy divit tomu, že v době Mohameda už podporují vysloveně teroristickou činnost. Stejně přece dopadli Vesmírní lidé i v galaktickém měřítku, jak jsem naznačil v článku 37C. Vesmírní lidé a Galaktická konfederace.

Reakce matek na terorismus synů

A jak na tuto formu dnešního teroristického mučednictví dívá islám? Jak reagují matky a další rodinní příslušníci těch mužů, kteří šli takto dobrovolně na smrt? Více o tom naznačuje článek na adrese

http://www.shekel.cz/18045/sebevrazedne-utoky-pod-rouskou-islamu

Cituji:

Ať už jsou motivace jakékoli, faktem zůstává, že zbytečně umírají nevinní lidé. Že umírají ženy i děti a to navzdory slovům proroka Muhammada, který takové zabíjení výslovně zakázal. Oslavování padlých bojovníků a teroru je součástí rozjetého kolotoče, který se zřejmě nepodaří jen tak zastavit.“

I přes tato slova jsou postoje muslimských matek k terorismu svých synů rozporné:

„Děkuji Bohu, že mí synové byli zbožní a padli v boji za vlast. Jsou to skuteční mučedníci.“ řekla matka dvou synů, kteří takové útoky spáchali.

Jiná matka říká: „My matky mučedníků a mučednic nemusíme nutně souhlasit s tím, co udělali. Ale když už se tak stalo, musíme to brát jako součást osudu a být na to hrdé. Jinak se s tím nedá žít.“

Japonská rituální sebevražda harakiri

Součástí tohoto japonského rituálu byla i meditace a složení krátké básně na téma pohrdání smrtí. Poté si muž v kleče prořízl břišní dutinu krátkým samurajským mečem, a to nejprve vodorovně zleva doprava a poté ještě svisle. Pak se sám probodl nebo mu byla useknuta hlava.

Rituál byl používán proto, aby bojovníci předešli zajetí nepřítelem, nebo získali zpět ztracenou čest. Samuraj mohl být k harakiri vyzván svým pánem. Byla to také jediná forma protestu, kterou mohl dát samuraj najevo nesouhlas s činy svého pána. Pokud samuraj odmítl harakiri spáchat, byl vyvržen ze společnosti a živořil na jejím okraji.

Rituál byl oficiálně zakázán v roce 1873 spolu se zrušením samurajské vrstvy. Jeho obdoby však nalezneme i v moderní japonské historii. (Zdroj: Wikipedie)

Sebevražedné útoky kamikadze (kamikaze)

Toto slovo, které vyjadřuje „tajfun“, původně znamenalo jméno pro tajfun, který ve 13. století podle legendy dvakrát zázračně rozmetal mongolskou flotilu chystající se k invazi do Japonska.

Na konci 2. světové války pak byl tento termín použit k označení japonských sebevražedných letců. Když se piloti s letouny napěchovanými výbušninami vrhali střemhlav na spojenecké lodě. Dosáhli sice určitých úspěchů, ale ty byly draze vykoupeny ztrátou pilota i letadla. A takové plýtvání si Japonci nemohli opakovaně dovolit. Zpočátku šlo o dobrovolníky, později o vybírané mladé muže. Síla oběti mladého čistého muže byla považována za psychologicky velmi účinnou. (Zdroj: Wikipedie)

Německé sebevražedné jednotky

Po příkladu Japonců zřídilo letku sebevražedných útočníků v roce 1945 i Německo. Celkem takto Němci zničili 17 pontonových mostů na východní frontě. Jenže Rusové je byli schopni během několika hodin obnovit, tak se i tento způsob boje ukázal jako neefektivní a ztráty životů jako zbytečné.

Tradiční Velikonoční obřady

Mučednická legenda skutečně zásadně ovlivnila náš svět a smýšlení mnoha lidí v něm. A to až do dnešní doby. Na ukázku uvádím v plném původním znění následující informaci z Teletextu ČT, 22.4.2011. Totéž jsem již jednou uvedl v diskusi pod článkem 43A. Ježíš Kristus a poselství Velikonoc:

„Manila: Desítky Filipínců v pátek absolvovaly sebebičování a několik dalších se nechalo ukřižovat během tradičních velikonočních obřadů. Katolická církev tyto rituály odmítá, ale Filipínci se jich nehodlají vzdát. Navíc i kvůli tomu se v tu dobu na souostroví vydávají tisíce turistů.“

Jaké duchovní síly jsou v pozadí drtivé většiny forem mučednictví?

Zatímco v pozadí původního mučednictví stojí zatemněné Síly Světla, které nepochopily pravý význam takové akce, pak v pozadí všech těchto forem novodobého mučednictví stojí jednoznačně temné síly, které podněcovaly člověka, aby takto položil život, nebo aby znovu jako Ježíš trpěl. Nejčastěji jde o temné síly, které stojí v pozadí světových náboženských hnutí.

 

Skryté působení temných nehmotných duchovních sil mívá obvykle jiný charakter, než je tomu u působení těch sil, které byly řazeny ke Světlu. Hlasy a zjevení Vesmírných lidí, duchovních mistrů, archandělů člověk obvykle vnímal na vědomé úrovni a měl pocit, že na něj mluví určitá Božská síla. A to i přesto, že takové bytosti se již dostaly svým skutečným energetickým vyzařováním na temnou stranu. Naproti tomu Temno působí zpravidla nenápadně na podvědomé úrovni.

 

Pokud je člověk dokonce přímo obsazen černým bratrem, pak duchovní část jeho bytosti je zcela odříznuta a jednoznačně nahrazena temným vedením. A takové vedení má na člověka obvykle velmi silný vliv. Tak silný, že člověk se na vědomé úrovni nedokáže myšlenkám přicházejícím z tohoto zdroje vzepřít. Jednoduše jde a udělá přesně to, co je mu nenápadně podsouváno. A ještě to navíc považuje za své svobodné rozhodnutí, které je jediné správné. Takto pak dokáže třeba i zavraždit. Nebo se sám podrobit neobvyklé mučednické smrti. Právě působení temných sil v pozadí představuje pravou příčinu mučednických smrtí novodobých mučedníků.

__________________________________________________

Čím byla inspirována sebevražedná upálení?

Zeptám se nyní konkrétně, Přírodo, Karmo, prosím, jaké duchovní impulsy byly v pozadí mučednické smrti Jana Palacha v roce 1969? (Duchovní komunikace ze 16.3.2012)

 

Centrální Karma nového vývoje: „Pohled do minulosti naznačuje, že v okolí Jana Palacha se v době rozhodování o mučednické smrti nachází neurčitý temný vliv, který na něj skrytě působí a inspiruje jej v jeho uvažování, rozhodování a konání. Jeho hlava, a tím i mozek a přítomné vědomí, jsou zahaleny oblakem temné energie. Napojení odtud vede k určitému centrálnímu temnému systému v pozadí, který toto řídí a zajišťuje. V tomto případě se nejednalo o přisedlého černého bratra. Další detaily není vhodné v tomto období zveřejňovat, vzhledem k tomu, že se jedná o nedávnou minulost, která je stále ještě v myslích mnoha lidí, a nejen příbuzných, živá. Navíc doba na úplné karmické rozvazování těchto jednotlivých událostí ještě nepřišla.“

_______________________________________________________________

© Jiří Novák, březen 2012

    www.novaduchovnicesta.cz

Anketa

Byl pro Vás tento text přínosem? Ohodnoťte prosím známkou od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší).

Celkový počet hlasů: 181