Jiří Novák                                                       Vloženo 18.12.2013

67B. Tři možné duchovní orientace člověka II

                                                     

__________________________________________________

Dnešní lidstvo toho ví nejvíce o astrální rovině. Co všechno vázalo člověka na astrální úroveň? Vazby světových náboženství na astrální úroveň. Význam živlového a bioenergetického fungování u člověka. Další duchovně orientované praktiky, které vážou člověka na astrální úroveň. Astrální způsob duchovního vedení světa neprokázal vyhovující výsledky. Proč není volba astrální cesty správná? Světelná cesta i Temná stezka představují protikladné formy skutečného vývoje. Důvody pokračujícího duchovního úpadku Světla. Temná strana dokázala ovládnout i Světelné instituce. Temné bytosti se naučily stoupat i v rámci světelných struktur. Astrální cesta směřuje mimo vývoj, pryč od skutečné evoluce. Náš svět je dvoupolární, rozhodující pro vývoj je protiklad Dobra a Zla. Člověk na astrální cestě se stává hříčkou v rukou temných systémů. Také dnes mohou některé metody Staré cesty přinést lidem dílčí zlepšení.

_______________________________________________________________

Čtyři světy v jednom

Tato druhá část bezprostředně navazuje na článek 67A. Tři možné duchovní orientace člověka I. Ten doporučujeme čtenářům přečíst ještě před tímto textem. Nejprve si zopakujme základní informace vysvětlené v předcházejícím prvním pokračování:

Náš hmotný svět, který především jsme schopni svými běžnými smysly vnímat, má tři různá nehmotná duchovní doplnění:

  1. Astrální svět tvořený živlovými energiemi,
  2. Duchovní svět Světla tvořený pravotočivými bioenergiemi,
  3. Duchovní svět Temna tvořený bioenergiemi levotočivými.

Z pohledu Nové duchovní cesty však není hmota oddělena od duchovního pozadí, jak to předkládá nesprávná mimozemská teorie o dvanácti dimenzích. Naopak, tyto tři různé duchovní roviny jsou přirozeným doplněním prostředí hmotného materiálního světa. A dohromady pak tvoří náš hmotný svět společně s těmito třemi duchovními světy jediný nedělitelný celek.

Budovat duchovní cestu nebo jít duchovní cestou představuje snahu člověka postupně se v tomto hmotném životě dopracovat ke spojení s jedním z těchto tří nehmotných duchovních doplnění hmotného světa. A z tohoto spojení čerpat impulsy, energie a důležité informace, kterými se pak začne řídit ve svém hmotném životě.

A podle toho, která z těchto tří možných duchovních vazeb bude u člověka převažovat, pak můžeme rozlišovat tři možné duchovní cesty člověka. Ty představují tři možné duchovní orientace člověka ve hmotném světě:

  1. Astrální duchovní cesta (zkráceně Astrální cesta),
  2. Duchovní cesta Světla (zkráceně Světelná cesta),
  3. Duchovní cesta Temna (zkráceně Temná stezka).

Dnešní lidstvo toho ví nejvíce o astrální rovině

Ze tří nehmotných sfér v pozadí za hmotným světem toho lidstvo ví nejvíce právě o astrální rovině. Protože k ní mělo svým duchovním nasměrováním nejblíže. Bytost člověka do astrální úrovně přechází po překročení prahu fyzické smrti, aby poté pokračovala v přechodu do oddělené posmrtné dimenze. Proto se ve většině duchovních učení Staré duchovní cesty považuje za správnou duchovní cestu člověka snaha informačně se spojit s bytostmi astrálního světa a čerpat odtud informace. Podle Staré duchovní cesty lze totiž právě v astrálním světě nalézt nashromážděnou moudrost světa za předcházející éru vývoje zde ve hmotě na planetě Zemi.

Právě v této úrovni za hmotou se prý nacházejí ti moudří duchovní mistři, kteří již po údajném zvládnutí a dokončení evoluce ve hmotě mohli zůstat natrvalo mimo hmotu, jak o tom hovoří vychýlené teorie Staré duchovní cesty, které však neodpovídají skutečné situaci.

Pomyslný ráj astrální úrovně a oddělené posmrtné dimenze

Atraktivnost astrální úrovně a nadzemské posmrtné dimenze pro člověka vyplývá také z toho, že zde má astrální duch člověka otevřenější vědomí a tím i rozšířenější vnímání reality. Bytost je schopna toho vnímat více. Nejde však o skutečný vyšší duchovní nadhled. Jde o pohled, který má svůj strop a navíc vůbec nemusí být správný.

Výši skutečného duchovního nadhledu a tím i úroveň poznání vyšší pravdy není dána pouhým odpoutáním se od hmotného těla. Na stupeň vnímání pravdy u daného člověka nemá vliv ani jeho sečtělost, úroveň ovládnutí všech možných duchovních teorií, ani aktivní zkoušení všech možných duchovních pomůcek.

Stupeň vnímání pravdy člověka určuje úroveň jeho vnitřní čistoty, neboli výše světelné frekvence, na kterou je bytost vnitřně vyladěna. Do jaké míry je tedy duchovně vyčištěna, odblokována, zharmonizována. To je to, co udává výšku skutečného nadhledu nad situací. A je přitom jedno, jestli je člověk ve hmotě nebo mimo ni. Pokud člověk neměl dostatečný duchovní nadhled nad situací ve hmotě, nebude jej mít ani po odpoutání se od hmoty po smrti nebo při astrálním cestování.

Více o tom bylo v článcích U14. Jak dále prohlubovat a rozvíjet vzestupnou světelnou cestu?, U15. O úrovni vnímání pravdy rozhoduje vnitřní čistota člověka.

V astrální úrovni se evoluce člověka zastavuje

Astrální úroveň i oddělená posmrtná dimenze zdánlivě fungují jako dokonalý svět, kde se vše mění a tvoří na základě pouhé myšlenky. Člověk zde netrpí bolestmi, nemusí spát ani jíst, nezná únavu, zbavil se starostí o své hmotné tělo a jeho potřeby. Zde se stává pánem nad prostorem a časem, může se pouhou silou myšlenky pohybovat kamkoliv si představí (viz článek 55C. Nadzemská posmrtná úroveň a její úloha v novém vývoji).

Jenže tento pomyslný ráj nepředstavuje místo vyšší evoluce. Skutečný vývoj zde neprobíhá. Bytost člověka zde ztrácí schopnost udržovat duchovní spojení s vyšším světelným duchovním vedením. Ani nemá k dalšímu udržování tohoto spojení motiv. Protože jednodušší je zde přece vše ovládat a tvořit svým vědomím a svojí vůlí, když je to tak snadné. A tvořit přitom jak to vhodné, prospěšné, tak také to špatné, destrukční. Je to vlastně ráj pro dokonalé uspokojení potřeb svého ega. Není to však ráj pro vyšší úrovně světelné evoluce, jak teorie Staré duchovní cesty mylně předkládají.

Více o astrální rovině je v sérii článků 55A. Astrální svět a význam astrálního ducha pro dnešního člověka, A21. Zhodnocení meditací z nadhledu Nové duchovní cesty, 55B. Procesy probíhající během fyzické smrti člověka, 55C. Nadzemská posmrtná úroveň a její úloha v novém vývoji, 55D. Zablokování další evoluce člověka v období mezi životy, 55E. Zásadní chyby v plánování a využívání nových zrození, 55F. Průběh procesu zrození pozemského člověka dříve a dnes.

K astrální rovině má člověk frekvenčně velmi blízko

Možnost snazšího informačního napojení na astrální úroveň je důsledkem toho, že k astrální rovině má člověk frekvenčně velmi blízko (viz 67A. Tři možné duchovní orientace člověka I). A proto jsou z minulosti zdokumentovány především kontakty právě s astrálem. Duchovní komunikace v rámci Staré duchovní cesty však není dostatečně věrohodná. Člověk ve hmotě obvykle nedokázal spolehlivě rozpoznat, s kým vlastně komunikuje, kdo se to vlastně na něj napojil.

Více o tom bylo v článcích o duchovní komunikaci 34A. Komunikace s duchovními bytostmi a institucemi, 34B. Komunikace na Nové duchovní cestě, 60A. Nezbytnost duchovní komunikace na světelné cestě, 60B. Telepatie a další formy duchovní komunikace, 60C. Jak správně začít duchovně komunikovat.

Co všechno vázalo člověka na astrální úroveň

Lidstvo skutečně po celou dlouhou historii navazovalo kontakty především s astrální úrovní. Nejde jen o široce rozšířený spiritismus, navazování kontaktů s duchy zemřelých. Jde také o to, že doposud všudypřítomná magie, která je již dlouhé věky považována za jednu z hlavních metod duchovní práce, je aparátem živlových energií vázána na astrální rovinu.

A nejenom to, i většina dalších v dnešní době uznávaných teorií, principů, metod Staré duchovní cesty má vazby na astrální svět – nejen magie, spiritismus, astrální cestování, ale také meditace, navazování spojení s duchovními mistry, s umělými majestáty duchovních mistrů, mimozemská teorie dvanácti dimenzí, šamanismus, procedury zasvěcení, vazby na různé metody duchovní léčby mimozemského původu, vazby na další duchovní učení v rámci Staré duchovní cesty.

Další příklady činností a systémů, které mají aktivní vazbu na astrální úroveň, uvedu v následující části tohoto článku.

Vazby světových náboženství na astrální úroveň

A co světová náboženství, která se přece oficiálně kontakty s astrálem nezabývají? A naopak dávají od astrální úrovně ruce pryč jako od něčeho nízkého a nečistého? Místo toho hovoří o andělech, archandělech, bozích, polobozích, bodhisatvech, svatých, atd.? Kam se ve skutečnosti napojují?

Podívejme se na klíčové duchovní vazby světových náboženství. Například v křesťanství se lidé vážou na svatou trojici: Otec, Syn a Duch svatý, ve Starém zákoně je navíc Otec – Bůh označován jako Hospodin. Jedná se o vazby na skutečné Stvořitele tohoto světa? Nebo je v pozadí těchto vazeb něco jiného, jiné bytosti, systémy, duchovní instituce?

Na těchto webových stránkách nezpochybňujeme existenci skutečných Stvořitelů světů, naopak jsme si vědomi jejich reálné existence. A uznáváme i existenci Stvořitele našeho Vesmíru. Stejně tak nezpochybňujeme existenci Ježíše (Syna). O těch pravých Stvořitelích bylo více v článcích 4. Základní rozdíly duchovního a hmotného pohledu na svět, 7. První a Druhý plán Stvořitelů, lidstvo 1. a 2. typu, 8. Druhý plán Stvořitelů - dnešní lidstvo, 36A. Co všechno se skrývá pod pojmem Bůh?, 36B. Stvořitel, andělé, Kosmická inteligence, mimozemšťané. O životě Ježíše pak bylo více v textech 43A. Ježíš Kristus a poselství Velikonoc, 43B. Ježíšovo poselství pro lidstvo, 50A. Pravda o životě a ukřižování Ježíše Krista I50E. Pravda o životě a ukřižování Ježíše Krista V.

V případě Otce (umělého Stvořitele), Syna, Ducha Svatého, Hospodina a dalších však jde o umělé bytosti, které postupně vytvořili Vesmírní lidé svojí duchovní tvořivou silou, tedy magií. O skutečné povaze těchto bytostí bylo více v článcích 37C. Vesmírní lidé a Galaktická konfederace, 53B. Temné pilíře křesťanství II.

Tyto umělé bytosti měly původně sloužit člověku, jeho víře ve spravedlivý a čistý svět. Jejich neustálé posilování a dotování energiemi miliard lidských bytostí na mnoha planetách však dospělo k tomu, že tyto umělé bytosti začaly mít vlastní život. A naopak lidé jim čím dál více začali sloužit odevzdáváním drahocenné energie (zejména energie životní jiskry, nebo energie plodící nový život produkované pohlavními žlázami). Aniž by to na vědomé úrovni tušili.

Vesmírní lidé a později na Zemi také křesťanství začali ve jménu těchto umělých bytostí provádět masakry, popravy, rozpoutávat války. Čím více válek bylo rozpoutáno, čím více masakrů a poprav provedeno ve jménu těchto umělých bytostí, tím více byla posílena jejich temná stránka. A tím více bylo upevněno ovládání věřících těmito uměle vytvořenými symboly či postavami.

Dalším opěrným bodem křesťanství a jiných náboženství byly zázraky a božská zjevení. I v tomto případě jde v drtivé většině takových případů o použití magie, o vystoupení mimozemšťana v zářivé astrální podobě nebo o holografickou projekci Vesmírných lidí, viz článek 36C. Praktiky mimozemských zásahů na Zemi.

A další duchovní vazby na bytosti, které stály svým hmotným životem u zrodu daného náboženství (Ježíš, Buddha, Mohamed) a později i na další svaté, kteří svým hmotným životem významným způsobem přispěli k rozvoji náboženství (Svatý Petr, atd.)? V tomto případě jde o vazby na uměle vytvořené modly, automaty, majestáty těchto zrozených bytostí, viz článek 43H. O božských bytostech uměle vytvořených lidmi.

Pro náboženství byly dále typické vazby na anděly a archanděly. V současné době již v evoluci zůstali pouze nejvyšší andělé Dhyané, ti jsou však mimo dosah metod Staré duchovní cesty i světových náboženství. Na ty se běžný člověk, který v sobě nedokázal otevřít cestu neomezeného světelného vzestupu, nemá šanci informačně napojit, ani je zahlédnout. Andělé z nižších úrovní již z Nové evoluce vypadli, takže ani takové kontakty již není možné v dnešní době realizovat.

Pokud se tedy i dnes člověk napojuje prostřednictvím různých pomůcek (karty, obrázky, mandaly, atd.) na anděly a archanděly, jedná se opět o uměle vytvořené majestáty těchto bytostí. Pod slovem archanděl se lidstvo v době úpadku na Zemi nenapojovalo na anděly Dhyany, ale na duchovní mistry v astrální sféře, nebo na Vesmírné lidi. Rozvedeno je to v prvním pokračování 67A. Tři možné duchovní orientace člověka I.

Takže i v případě světových náboženství jde ve skutečnosti o vazby na stupínky v hierarchii duchovní a církevní moci nad lidstvem, světem a Vesmírem, která byla uměle vytvořena Vesmírnými lidmi a lidskými Duchovními hierarchiemi různých úrovní. A to vše funguje v rámci astrální úrovně.

Význam živlového a bioenergetického fungování u člověka

V článku 37B. Arkturiané, Plejáďané a další kosmické civilizace jsem vysvětlil, že lidské bytosti na Zemi a ve Vesmíru fungovaly a fungují buď na bioenergie, nebo na energie živlové, případně kombinovaně na obojí. Zatímco běžný dnešní pozemský člověk 2. typu nepoužívající magii funguje výhradně na bioenergie, pak Atlanťané fungovali podle Přírody z 50 % na živlové energie a pouze z 50 % na bioenergie. A například Vesmírní lidé Plejáďané z planety Erra, vměšující se opakovaně do vývoje na Zemi, fungovali na konci 20. století ze 70% na živlové energie a pouze z 30% na bioenergie (více o způsobech jejich vměšování bylo v textu 36C. Praktiky mimozemských zásahů na Zemi).

Právě fungování nás lidí 2. typu na bioenergie je to, co nás váže nikoliv do astrálu, ale do volného duchovního pozadí tohoto světa a odtud dál a výš mimo tento Vesmír do vyšších světů. Právě s tímto typem fungování je spojena naše schopnost neomezeného světelného duchovního vzestupu. Energetická vazba na živlové energie a astrál stabilní duchovní vzestup člověka neumožňuje.

Civilizace fungující na živly mají tendence ve svém vývoji opouštět hmotu (a ještě navíc pak tuto cestu vnucují druhým). Zůstávají pak natrvalo energeticky uzavřeny uvnitř tohoto Vesmíru a jeho astrálních či duchovních rovin. A to na nalezení skutečně vzestupné světelné evoluce nestačí, jak jsem vysvětlil v článku 20A. Největší omyly Staré duchovní cesty.

Další duchovně orientované praktiky, které vážou člověka na astrál

V období zpracování tohoto článku jsem jel metrem a přečetl jsem si vývěsku s reklamou na thajskou masáž. To mne inspirovalo k tomu, abych článek ještě doplnil o další možnosti vazeb dnešního člověka na astrál a jeho živlové energie.

Zeptal jsem se Přírody, jaké procento energií proudících do člověka je orientačně v průměru tvořeno astrálními živlovými energiemi při dobrovolném zvolení a přijetí dané techniky, při používání umělých pomůcek na duchovní cestě, při navazování duchovních spojení, nebo při studiu určitého duchovního učení?

Dostal jsem následující odpovědi: thajská masáž 50%, techniky Tantry 45%, Reiki 70 – 90%, zasvěcení Šambala až 70%, dávné zasvěcení ve Velké pyramidě v Gize 99%, léčebná metoda SRT až 50%, meditace 70% a více, komunikace s umělým majestátem duchovního mistra, Stvořitele, anděla 90% a více, náboženská modlitba 50% i více, žehnání knězem při církevní mši nebo svatbě v kostele 90%, pokřižování se 99%, léčitelský zákrok používající otevřeně nebo skrytě magii 30 – 90%, kineziologie 30 – 50%, kraniosakrální terapie až 90%, vyzařování mandal až 50%, vyzařování umělých orgonitů až 75%, studium učení MCEO 70%, studium učení o dvanácti dimenzích a přechodu lidstva do nehmotné 5. dimenze 85%, atd. Takto bychom mohli probírat jednu z metod Astrální cesty za druhou.

Závěr z toho všeho je následující:

Právě magie a vazba na jakékoliv praktiky fungující plně nebo alespoň částečně na živlové energie se vlastně snaží nás vývojově navracet do období dávné Atlantidy. Navracet nás k energetickému fungování člověka 1. typu, který byl výsledkem Prvního plánu Stvořitelů, a který jednoznačně na Zemi selhal. A navíc se tímto bere dnešnímu člověku 2. typu to, co je jeho největší skrytou možností a schopností – šanci na otevření cesty neomezeného světelného duchovního vzestupu přes všechny bariéry a duchovní prahy.

Lidstvo už dávno ví, že duchovní pozadí světa je prvotní a rozhodující

Esoterní duchovní učení v rámci Staré duchovní cesty už celé věky respektují, že ve fungování světa je prvotní a rozhodující, co se děje v duchovním pozadí tohoto světa. I lidské Duchovní hierarchie, které v období po pádu Atlantidy postupně převzaly duchovní dohled nad lidskou civilizací, uznávaly tuto základní tezi. Toto skryté duchovní vedení lidstva se domnívalo, že pokud zřídí Duchovní centra na různých místech astrální úrovně, a z nich bude kontrolovat vývoj ve hmotě, že má vyhráno.

Takto vznikla známá duchovní centra v různých oblastech Planety. Například jedno z hlavních duchovních center Planety nacházející se kdesi nad Mongolskem nebo jiné duchovní centrum – bájná Šambala, o které píše více James Redfield ve svém románu Tajemství Shambhaly - Hledání jedenáctého proroctví. Mimochodem, přestože tato kniha obsahuje mnohé nesprávné teze přejaté z teorií Staré duchovní cesty, podle Přírody je její celková pravdivost vůči Novému vývoji kolem 55%. Což je stále mnohem více, než je pravdivost drtivé většiny dalších knih s duchovní tématikou.

Astrální způsob duchovního vedení světa neprokázal vyhovující výsledky

Tato duchovní centra v pozadí za hmotným světem však čím dál více podléhala nenápadnému postupnému zatemňování. Některá z duchovních center se dokonce kompletně překlopila do Temna a začala sloužit jako předsunutý nástroj temných sil, např. bájná Agharta. Více o těchto duchovních centrech, o Duchovních hierarchiích, o jejich vzniku a postupném vývoji, a také o tom, jak nakonec byly v Novém vývoji odděleny od možnosti dalšího zasahování do vývoje, bylo v článcích 39E. Duchovní hierarchie Bratrstva Světla, 39F. Řízení karmy a vedení bytostí Duchovními hierarchiemi, 39i. Konec vlivu Duchovních hierarchií na vývoj.

Celá tendence pokračujícího a dlouhodobého duchovního úpadku, který postihl nejen lidstvo ve hmotě, ale i jeho duchovní předvoj v astrální úrovni, nás jednoznačně přesvědčují o nesprávnosti teze, že k dosažení světelného vývoje stačí vést a usměrňovat vývoj ve hmotné rovině Země skrytým působením z astrální roviny.

Přestože různé úrovně lidských Duchovních hierarchií dělaly všechno možné ze svého repertoáru umělých privilegií, schopností a magických nástrojů, včetně třeba magického vyvolávání umělých katastrof, celkový vývoj na planetě Zemi i v celém Vesmíru se jim stále více vymykal. Například přestaly zvládat problematiku řízení Karmy (viz článek 39F. Řízení karmy a vedení bytostí Duchovními hierarchiemi).

Karma vytvořená lidskou civilizací se hromadila a její celkové množství narůstalo. Vývoj byl proto doprovázen opakovanými katastrofami a z dlouhodobého pohledu nezadržitelně směřoval k hlubokému duchovnímu úpadku, k pádu do temných osidel (viz článek 39H. Kam až může vést neochota karmicky se čistit). K přibližování se k dokonalé úrovni ovládnutí lidských bytostí skrytou nehmotnou temnou duchovní silou, k iluzi vytvořeného matrixu, jak to bylo ztvárněno v sérii filmů Matrix. Na těchto stránkách o tom bylo více v článcích 62A. Naše minulost a slepá cesta mimozemských civilizací, 62B. Naše současnost a zdánlivá realita matrixu .

Každý vidí kolem sebe, jak vypadá dnešní svět. Jakého máme my a další státy světa prezidenta. Jakou máme vládu. Jací vrcholní politici nás zastupují. Kdo byl ve svobodných volbách zvolen lidmi do Parlamentu. Jaké korupční aféry otřásají politickým světem. Jak na vrcholných státních a politických postech ve státě, na kterých by přece měla převažovat vysoká etika jednání a rozhodování, naopak jednoznačně dominuje ego. Osobní touha člověka využít takového postavení k získání ještě větší osobní moci, většího bohatství, postavení a převahy nad vším a nad všemi.

A pokud jde o Vesmír a Vesmírnými lidmi postupně vytvořenou Galaktickou konfederaci, o které zde stále ještě mnohé knihy tolik básní, více o tom bylo v článcích 36C. Praktiky mimozemských zásahů na Zemi, 37B. Arkturiané, Plejáďané a další kosmické civilizace, 37C. Vesmírní lidé a Galaktická konfederace, 37F. Plánovaná evakuace pozemšťanů Vesmírnými lidmi.

Proč není volba astrální cesty správná?

Když zkusíme nahlédnout do řady duchovně orientovaných knih, na mnohé webové stránky zabývající se duchovní problematikou, pak zjistíme, co je v tomto světě běžné. V tomto dnešním světě doposud jednoznačně převažuje orientace na Astrální duchovní cestu. A mylně je tato cesta vydávána za cestu vedoucí ke Světlu.

Právě Astrální duchovní cesta je nám stále ještě předkládána drtivou většinou duchovních autorů a duchovních učitelů za vzor hodný následování. Přitom však Astrální cesta představuje jednoznačně tu nejnižší možnou, nejméně dokonalou variantu ze tří možných. Představuje cestu, která má nejužší duchovní rozhled. Která nesměřuje nahoru k jednoznačnějšímu a dokonalejšímu vnitřnímu vyladění bytosti člověka. K dokonalejší celistvosti své bytosti, tak jako tomu je u Světelné cesty i u Temné stezky. Přičemž ta první směřuje ke stále vyšší a dokonalejší světelné čistotě a etice, harmonii a spravedlnosti, zatímco ta druhá směřuje k dokonalejším a stále více skrytým formám manipulace, ovládání, parazitování.

Cesta do astrálu je pro každého dnešního člověka 2. typu cestou do boku, mimo vývoj, mimo zrození ve hmotě, cestou do nucené přestávky mezi životy. Naproti tomu Světelná cesta spolupráce s anděly Dhyany, Přírodou, Planetou, Vesmírem a dalšími vyššími světy je pro nás cestou nahoru, do vyšších duchovní úrovní. Tedy cestou evoluce, rozvoje, světelného vzestupu. Na této cestě přitom zůstáváme ve hmotě – nesnažíme se ze hmoty unikat do duchovních sfér.

Světelná cesta i Temná stezka představují protikladné formy skutečného vývoje

Světelná cesta i Temná stezka jednoznačně směřují ve smyslu svého pojetí nahoru, k dokonalejšímu a jednoznačnějšímu vnitřnímu vyladění, k vyšším hodnotám frekvence, na kterou je bytost naladěna. U Světla jde přitom o frekvence pravotočivých bioenergií, u Temna o frekvence bioenergií levotočivých. Obě tyto cesty tedy skutečně představují určitá pojetí duchovní vzestupu.

Je však třeba si přitom uvědomit, že tyto dvě možnosti jsou navzájem protikladné. Že světelný pád současně znamená vzestup v Temnu a naopak pád v Temnu vede ke vzestupu ve Světle. Obě tyto možnosti se stávají dvěma protikladnými póly duchovní evoluce člověka. Obě tedy směřují ve svém pojetí nahoru.

Světelná cesta míří ve svém žebříčku úrovní s naprostou otevřeností přímo nahoru. Protože Světlo nemá co skrývat – směřuje nahoru eticky čistým způsobem bez manipulací, kamufláží, zneužívání. Temná stezka směřuje ve svém pojetí pozic sice také nahoru, ale z pohledu Světla jinudy, skrytě, utajeně. Temno se snaží dosáhnout vysokých úrovní frekvencí utajenými vedlejšími cestičkami, záludnými a nečistými, zneužívajícími mnoha dalších nic netušících bytostí. Metody, kterých temná strana využívá, jsou pečlivě skrývány. Aby je Světlo nemohlo rozpoznat. Aby se Světlo nenaučilo těmto metodám čelit.

Důvody pokračujícího duchovního úpadku Světla

Srovnání obou těchto směrů duchovního vývoje, Světelné cesty a Temné stezky, však až do konce 20. století nevypadalo příznivě pro Světlo. Skutečností je, že během dosavadního vývoje na planetě Zemi došla špička temné evoluce mnohem výše ve srovnání se špičkou evoluce světelné. Vrcholné temné bytosti dosáhly jednoznačného vnitřního naladění na temné levotočivé bioenergie, a tím i velmi vysoké úrovně frekvence temné bioenergie. Jejich další postup vzhůru nebyl ničím blokován.

Naproti tomu špičky světelné evoluce své původně čisté nitro zašpinily temnými bioenergiemi a svoji světelnou jednoznačnost již dávno ztratily. Jejich jednoznačnost a původní světelná čistota byly narušeny, další světelný vzestup vzhůru tím byl účinně blokován. Ve své naivitě se však i nadále domnívaly, že jsou na vrcholu vývoje, zatímco temné síly nemají šanci dostat se tak vysoko a ohrozit je.

Další důležitý poznatek: Obě tyto dvě formy vývoje jsou zřetelně odděleny a nelze jednoduše přejít z pokročilosti v jedné variantě k pokročilosti ve variantě druhé. Pokud člověk jednu z těchto cest opustí, vypadne z ní, je z ní vytlačen, pak musí jakoby názorně projít nulou, neutrálním stavem a na druhé straně začíná od té nuly, tedy úplně od začátku.

Temná strana dokázala ovládnout i Světelné instituce

Zatímco strana Světla věděla velmi málo o pokračující temné evoluci na Zemi, Temná strana si naopak dokázala zajistit kontrolu nad světelným vývojem. Jakým způsobem? Temná evoluce nemá a nikdy neměla žádných hranic ve vynalézání možností, jak zneužívat světelných bytostí, institucí a systémů. Dokázala pak i zdánlivě nemožné.

Pokud chci nějakou stranu, spolek či instituci kompletně ovládnout, nejlepší možností je přece stát se přímo jejím hlavním vůdcem. Takže nejen že se původně čisté světelné bytosti čím dál více špinily temnými energiemi. Ještě navíc se na některé klíčové pozice vedoucích bytostí lidských Duchovních hierarchií dostaly nepoznány bytosti se skrytou temnou podstatou. Dokonce bytosti, které patřily na straně temné evoluce k nejvyšším. Informace o tom jsem již dříve uvedl v článku 16. Magie z pohledu historie.

Během uplynulých let postupu Nové duchovní cesty bylo zjištěno, že některé bytosti dosáhly vrcholu ve Světle a tisíce let zde byly považovány za jedny z nejvyšších. Ovšem nikoliv z pohledu jejich skutečné vnitřní čistoty a harmonie, ale z pohledu dosažení magických hodností a schopností, propůjčených privilegií, umělých duchovních pozic. Při karmických očistách posledního období pak postupně vyplynulo, že tyto bytosti byly současně vrcholem temné evoluce. Protože temné klony, temné odštěpky těchto bytostí byly identifikovány v pozadí za většinou všeho temného, co se z karmických vrstev mnoha jedinců v dnešním období postupně vynořuje.

Temné bytosti se naučily stoupat i v rámci světelných struktur

Jak je možné, že se temné bytosti naučily stoupat i v rámci světelných struktur a světelných systémů? Když přece světelný vzestup by měl pro ně současně znamenat temný pád? Sloužila jim k tomu například jedna z technik zneužívání čistých světelných energií vysoké frekvence. Konkrétně šlo o vystřelování sond nahoru, kterou jsem popsal v článku 39D. Způsoby umělého řízení Karmy v minulosti, v oddíle Jeden z příkladů technik zneužívání světelných institucí:

Temní ukradli, dokázali vypreparovat, tu nejčistší světelnou energii, co kde sehnali. A ta měla logicky sílu tahu nahoru do čistějších úrovní, institucí a světů na straně Světla. Například ve vyšších světech pak takovou čistou energii s tahem vzhůru použili k vystřelení sondy v podobě harpuny s uvázaným lanem směrem nahoru. Sondu nasměrovali na okraj vyššího čistého světa nebo na okraj tvořivého vědomí vysoko nad jejich současnou pozicí. Tam se sonda pevně zakotvila a přitom zůstala napojená dolů kabelem či hadicí. Aniž by to světelné bytosti v tom světě dokázaly vnímat. My přece také nevíme, co se děje na okraji našeho Vesmíru – kdo se tam napojil a nenápadně odtud čerpá energii.

Temní začali tohoto „napíchnutí“ světa či vědomí nad nimi, a stejně tak i „napíchnutí“ jednotlivé původně čisté světelné bytosti v našem světě, využívat více způsoby. Jednak odtud odebírali čistou světelnou energii, kterou se postupně naučili ovládnout, jakoby svázat, aby poté mohla být využívána pro temné účely. Navíc začali k takto připojené světelné bytosti, instituci, vyššímu světu pumpovat svoji temnou energii a takto inspirovali světelné bytosti a systémy nahoře k činnostem, které je vedly k pádu ve Světle.

A navíc, jestliže už máte nataženo lano nahoru ke světelné bytosti, instituci, systému, nemusíte umět létat, nemusíte mít ani sílu vzestupu, a přesto se dokážete dostat nahoru. Jednoduše tam po tom lanu vyšplháte. A dokážete nepozorovaně proniknout celou svojí bytostí nebo její částí do nitra světelné bytosti nebo do světa nahoře.

Možnosti šíření Temna do dalších a dalších světů

Další problém byl v tom, že každá „starší“ světelná bytost měla v sobě určité zárodky Temnoty v rámci svých karmických vrstev. A to z těch období minulosti, kdy pochybila, selhala, nebo naopak jen přihlížela a nezasáhla v situaci, kdy to bylo potřeba. Když pak taková bytost sestoupila do nižšího světa, aby své chyby napravila, stávalo se, že tyto zárodky Temnoty se jí obnažily v rámci karmických vrstev.

Bytost však mnohdy neměla dostatečnou vnitřní sílu na to, aby se z této nepříznivé minulosti dokázala karmicky vyvázat a očistit. Naopak tuto minulost znovu vnitřně přijala a to ji pak inspirovalo k činům, které daly zelenou Temnotě i v tomto nižším světě. Temno se tak s určitým přispěním nepříznivých karmických vrstev v mnoha bytostech šířilo nezadržitelně do dalších a dalších světů. Více o tom bylo v článku 6. Dobro a zlo jako dvě soupeřící síly, sestupy do nižších světů a také v dalších textech P9. Počátky šíření levotočivých energií světelnými bytostmi, A8. Pohled do minulosti na počátek vzniku magie, A9. Magický systém ovládající lidskou civilizaci na Zemi, A16. Další kolo rekonstrukce karmického systému.

Astrální cesta směřuje mimo vývoj, pryč od skutečné evoluce

Světelná cesta i Temná stezka tedy směřují nahoru, k vyšším úrovním frekvence, k vyšším hladinám jednoznačnosti bytostí. Jen Astrální cesta směřuje mimo vývoj do boku, pouze k prohloubení dalšího pádu bytostí, k dalšímu hlásání nepravd, k dalším snahám o manipulaci s vývojem, které nikam nevedou.

Astrální cesta je sama o sobě ve svých metodách jakoby nemohoucí. Za celé věky nedokázala dovést člověka na skutečný duchovní vzestup, stala se jednoznačně cestou shora frekvenčně ohraničenou. Umožňuje pouze určitou duchovní pokročilost tím, že člověk zvládá kontakty s astrálním světem a v těchto kontaktech dosáhl menší nebo větší dokonalosti. Je přitom vyvoláváno falešné pojetí duchovních úrovní ve světelné evoluci na Zemi. Bytosti mají pocit duchovní vyspělosti až dokonalosti ve Světle. Mohou mít dokonce pocit, že i v tomto období vedou světelnou duchovní evoluci na Zemi.

Ve skutečnosti jsou však tito lidé mimo světelný vývoj. Astrální cesta je vede mimo oblast, ze které lze vývoj dnešního lidstva 2. typu úspěšně řídit a ovlivňovat. Na této cestě dospěli až do situace, ve které už dávno nemají na celkový duchovní vývoj civilizace vliv.

A co je nemohoucí, co v sobě nemá dostatečnou vnitřní sílu na zajištění duchovního vzestupu i určité duchovní svobody a samostatnosti člověka po této cestě kráčejícího, to se obvykle stane dříve nebo později polem působnosti nebo dokonce majetkem jiné duchovní síly.

Ať už propagátoři Astrální cesty nebo adepti po této cestě kráčející chtějí nebo nechtějí, tak jejich Astrální cesta se dříve nebo později dostane do vleku jedné ze dvou zbývajících možností, které skutečně směřují k určitému vzestupu.

Má strana Světla zájem „převzít“ Astrální cestu?

Může to být Duchovní cesta Světla, kdo do svého vleku převezme Astrální cestu? V žádném případě. Světelná cesta přece neusiluje o to, aby někoho jakousi manipulací, skrytým ovládnutím, násilným připojením, dostala do vleku.

Světelná cesta hledá jedince, kteří jsou schopni odhodit dosavadní duchovní předsudky a svým nitrem jsou připraveni na vnímání čistoty a pravdivosti aktuálních informací přicházejících z vyšších duchovních úrovní strany Světla. Pokud tedy někdo přejde z Astrální cesty na Světelnou cestu, bude to důsledek jeho vlastního svobodného rozhodnutí podpořeného postupující vnitřní přeměnou jeho bytosti.  Nemůže to být výsledkem toho, že jej někdo zmanipuloval, ovládl, vzal do vleku.

Principy světelné evoluce přece vylučují používání jakýchkoliv metod skrytého nátlaku, manipulování, ovládání. Proto skutečná Světelná cesta nikdy nebude ovládat, deformovat nebo přebírat jiné cesty. Člověk si ke Světlu vybírá svoji vlastní cestu, která je dostatečně pevná, stabilní, jednoznačná. Světelná cesta nepotřebuje napravovat, přemlouvat jednotlivce, kteří jsou v zajetí starých duchovních praktik. Naopak hledá mezi těmi, kteří nejsou vnitřně zabetonováni duchovními předsudky. A tyto jednotlivce svými energiemi inspiruje. Avšak nepřemlouvá je, nesnaží se je jakkoliv manipulovat či ovládat.

Aby si Světlo dokázalo vybudovat svoji vlastní cestu, potřebuje svůj vlastní jednoznačný směr. Jedinci jdoucí po Astrální cestě bývají často vůči světelné cestě vnitřně zablokováni právě pro vysoký stupeň ovládnutí jejich nitra pevnými duchovními předsudky. A tím i pro jejich neschopnost přijmout nové informace.

Náš svět je dvoupolární, rozhodující pro vývoj je protiklad Dobra a Zla

Pokud se jednotlivci, systémy, skupiny a hnutí nerozhodnou včas opustit astrální cestu a svobodnou volbou přejít na skutečnou Světelnou cestu, ocitají se v jakémsi duchovním vzduchoprázdnu, kdy jejich cesta nikam nevede. Každá bytost, která se o své duchovní pozadí nestará, nebo která je zásadně pomýlená v tom, jak toto duchovní pozadí skutečně funguje, se stává snadným soustem pro agresivní systémy temné evoluce. Které ochotně přebírají každého bloudícího, který to svými chybami a nevhodnými činnostmi umožní. Každého, kdo je vnitřně otevřený k uchopení temnými systémy.

Adepti Astrální cesty přece mají v sobě tendence věřit nepravdivému. Jejich nitro je zablokováno duchovními předsudky, které neodpovídají skutečným způsobům fungování našeho světa a jeho duchovního pozadí. A to se Temné straně světa hodí. Je jednoduché začít těmto lidem namlouvat další zkreslené informace. A oni se pak sami chytí do sítí temné evoluce a postupně se stávají důležitými články temné strany světa. Aniž by vlastně tušili, jakou to vlastně duchovní cestou kráčejí. I když začínají jít směrem, který ve svých slovech rázně odmítají.

A to vše proto, že drtivá většina teorií vycházejících z astrálního živlového a magického pohledu na svět tlačí člověka do duchovního pádu, pryč od Světla, mimo vývoj. Taková cesta odsuzuje bytost k nekonečnému bloudění do té doby, než si jej vyzvednou Temní a začnou jej skrytě tlačit blíže a blíže k temné dokonalosti. K větší otevřenosti vůči parazitujícím temným systémům.

Takže shrnu-li předchozí úvahy, pak orientace na Astrální duchovní cestu je pro drtivou většinu jedinců pouze přestupní stanicí ke skryté vyšší temné pokročilosti a tím i k nastoupení Temné stezky.

Původně jsem pro toto téma vybral název „Tři možné duchovní orientace člověka“. Ale během zpracování tématu se vlastně ukázalo, že ať chceme nebo nechceme, nakonec dospíváme k tomu, že možné duchovní orientace člověka jsou pouze dvě: cesta ke Světlu a cesta k Temnu. Protože náš svět je přece dvoupolární. Tak tomu od nepaměti bylo, tak tomu stále ještě je. A tak tomu i bude, dokud se jedné ze dvou stran tohoto sporu nepodaří druhou stranu buď zcela vymýtit, to je cílem světelné evoluce. Nebo se podaří druhou stranu kompletně ovládnout, což je naopak cílem evoluce temné.

Více o vzniku protikladu Dobra a Zla i o vývoji konfliktů mezi Dobrem a Zlem bylo v úvodních článcích na tomto webu 5. Energie duchovní roviny života, akaša, bioenergie a živly, 6. Dobro a zlo jako dvě soupeřící síly, sestupy do nižších světů, 9. Světlo a temnota v duchovním pozadí světa, 12. Opakované pokusy temných sil ovládnout hmotný svět, 13. Pravotočivost a levotočivost ve hmotě.

Temné inspirace „třetí cesty“

Některé teorie Astrální cesty však tuto skutečnost objektivní existence Dobra a Zla neuznávají. K jedné z nejzáludnějších temných inspirací vnucovaných skrytě adeptům Astrální cesty jsou následující typy postojů, podle kterých vlastně Zlo neexistuje. Že o Zlu hovoří pouze vnitřně nevyrovnaný člověk, který ještě nedosáhl dostatečné duchovní pokročilosti. Zatímco pokročilý už se dokáže nad vnímání Zla povznést. I toto je jeden z vadných pohledů Astrální cesty na existující realitu a vývoj. Více o tom bylo v článku 39D. Způsoby umělého řízení Karmy v minulosti:

Toto je velmi zásadní temná inspirace – tvářit se, že Zlo a Temno objektivně neexistují. Že to je jen vada mého postoje, když kolem sebe vidím Temno a nalézám stopy působení Zla. My jsme názorům tohoto typu, nesmírně škodlivým pro další vývoj dnešního světa, říkali „třetí cesta“. Protože tvrdily, že neexistuje rozdělení na Světlo a Temno, na Dobro a Zlo, že je jen jeden vývoj, jediná společná cesta pro všechny. A že proto není žádný důvod k nějakým bojům. Například, že „jediným způsobem „boje“ se zlem je to, co považujeme za zlo, přestat jako zlo vnímat.“

Bytosti nacházející se na cestě světelného vzestupu vnímají ze své pozice dostatečného duchovního nadhledu, že Zlo je objektivně existující realita podložená temnou levotočivou energií a nezávislá tak na hodnocení kohokoliv, jakékoliv bytosti. Účinky temné levotočivé bioenergie jsou naprosto reálné, jak jsem naznačil v článku 9. Světlo a temnota v duchovním pozadí světa. Rozpoznat Dobro od Zla v jejich absolutní podobě dokáže kromě Přírody i člověk, který se dostal na cestu neomezeného stabilního světelného vzestupu a dokáže s Přírodou „tváří v tvář“ duchovně komunikovat.

Člověk na astrální cestě se stává hříčkou v rukou temných systémů

Na Astrální duchovní cestě se bloudící člověk postupně dostává do vleku skrytě působících temných systémů. Takže astrální cesta vlastně v dnešním světě představuje nižší úroveň Temné stezky. Na to, aby se člověk této tendenci svého vývoje dokázal vzepřít, musel by svůj přístup zásadně změnit ve smyslu článků oddílu Jak nastartovat vlastní duchovní cestu?, a v tomto oddíle zejména textu U3. Co za vás nemůže udělat nikdo druhý?

Ti, co se sice rozhodli pro světelnou cestu, ale chtěli této cesty dosáhnout přes vazbu na astrální svět prostřednictvím nejrůznějších metod Staré duchovní cesty, začínají postupně sloužit Temným silám. Protože orientace na astrál vlastně znamená rezignaci na skutečný duchovní vzestup měřený frekvencí dosažené duchovní energie, na kterou je člověk naladěn.

Skutečný světelný duchovní vzestup nahradili tito lidé jakousi duchovní pokročilostí, sečtělostí, schopností orientace v různých duchovních teoriích Staré cesty, schopností duchovního vnímání, schopností používat různé umělé metody a nástroje. A někteří ještě navíc také určitou vyspělostí v magii, počtem přijatých zasvěcení do všech možných učení, získanými uměle propůjčenými duchovními hodnostmi, propůjčenými tvořivými schopnostmi a privilegii.

Ve skutečnosti je to vše pouhou zástěrkou, kamufláží. I přes jejich osobní představy, že patří k duchovně nejvyspělejším ve Světle, je to vše úplně jinak. V praxi se z nich stali začínající adepti Temné stezky, temné evoluce, aniž o tom má drtivá většina z nich tušení. K Temnu směřují proto, že používají takové duchovní metody, které tlačí hledajícího člověka od Světla pryč k Temnu a oddělují jej od podstaty Přírody.

I astrální cesta může zpočátku přinést dílčí zlepšení

V tomto textu vycházím z toho, jak celková situace vypadá teď. Ne jak vypadala třeba bezprostředně po pádu Atlantidy, kdy většina toho temného ve hmotě byla dočasně katastrofou zničena. Tím nevylučuji, že před tisíci lety, na počátku dalšího pokusu o nový vývoj po pádu Atlantidy, bylo vše poněkud jiné. Že astrální cesta skutečně mohla do jisté míry znamenat pokrok. To však bylo ještě v době, kdy temná strana světa byla teprve na počátku svého dalšího úseku evoluce. Pak ovšem jakýkoliv dílčí úspěch ve Světle budil dojem, že Světlo má konečně celkový vývoj pevně ve svých rukou. A že byla konečně nalezena trvalá světelná evoluce.

Naprosto zásadní je však ještě jiná skutečnost. Tehdy na sklonku dávné Atlantidy i po jejím zániku šlo ještě o přechodné období, kdy na Zemi přežívaly zbytky dávného lidstva 1. typu. Období nadcházející po pádu Atlantidy je však již obdobím definitivní výměny dřívějšího lidstva 1. typu na Zemi novým lidstvem 2. typu. Morfická pole Planety se postupně přetvářela, měnila a stabilizovala na nový typ člověka.

Nový člověk 2. typu je však na tom úplně jinak, pokud jde o jeho astrálního ducha, energetická duchovní těla a řídící složky jeho bytosti, které přebírají vedení (viz článek 55A. Astrální svět a význam astrálního ducha pro dnešního člověka). To přináší jeho naprosto jiný vztah k astrálnímu světu, který se vlivem morfických polí začal na Planetě po pádu Atlantidy plně prosazovat. To, co mohlo být dříve pro člověka 1. typu prospěšné, najednou u nového člověka 2. typu začalo zřetelně vadit.

Problémem však je, že ty světelné instituce lidských Duchovních hierarchií, které po pádu Atlantidy převzaly duchovní vývoj lidské civilizace na Zemi, to nebyly schopny zaregistrovat. A i nadále pokračovaly v duchovních inspiracích z dřívějších dob, jako kdyby se na Zemi nic nezměnilo. Zelenou měla i nadále magie a orientace na astrální úroveň. A takto to vlastně pokračovalo až do 20. století naší historie. Stalo se tak i z toho důvodu, že lidské Duchovní hierarchie se již dávno informačně i energeticky oddělily od Přírody a Planety. Až Nová duchovní cesta dává šanci toto hodnocení orientace lidstva na astrální úroveň změnit.

Více o tom bylo v textech 45A. Proč právě Nová duchovní cesta? I45E. Proč právě Nová duchovní cesta? V, U5. Jaké zcela nové a naprosto odlišné informace Nová cesta poskytuje?, 7. První a Druhý plán Stvořitelů, lidstvo 1. a 2. typu, 8. Druhý plán Stvořitelů - dnešní lidstvo, 14. Důsledky nepochopení rozdílů dvojího lidstva, 44A. Další srovnání lidstva 1. a 2. typu I, 44B. Další srovnání lidstva 1.a 2. typu II, 44C. Další srovnání lidstva 1. a 2. typu III.

Také dnes mohou některé metody Staré cesty napřed lidem pomoci

I v dnešní době se lidem používajícím některé z metod Staré cesty stává, že jejich celková situace se napřed zlepší. Cvičí jógu, tantru, procházejí zasvěceními, duchovně se probudí, začnou lépe duchovně vnímat (viz jeden z příkladů v pokračování 67D. Tři možné duchovní orientace člověka IV).

Ale pak v určité době zjistí, že už to dál nejde, že další změny nepřicházejí. Že něco je na té cestě začíná blokovat. V jejich životě se mohou začít ve větší míře objevovat destrukce, problémy. Někteří ve svém úsilí ještě přitvrdí, protože mají dojem, že nebyli dostatečně důslední a soustavní. Další se kvůli tomu raději navrátí do náruče materialismu. A jiná skupina zase zkouší další větve a odlišné metody Staré duchovní cesty, které se jim v tu chvíli zdají rychlejší a efektivnější.

Dostali jsme novou šanci, kterou dávné lidstvo k dispozici nemělo

Jen relativně malý počet jedinců je připraven přijmout naprosto jiné informace a pochopit, že to, co dělali doposud, je úplně špatně. Že tudy se na Světelnou cestu dostat nemohli. Ty zcela nové informace jim naznačují, že jsme novým lidstvem vyššího evolučního typu. Máme sice záměrným zásahem Tvůrců zastřené duchovní vědomí a ve srovnání s dávným lidstvem proto na první pohled vypadáme jako duchovně zaostalí. Skutečnost je však opačná.

Naopak jsme dostali novou šanci, kterou dávné lidstvo k dispozici nemělo. Naše skrytá schopnost neomezeného vzestupu nás přímo tlačí k nalezení cesty světelného vzestupu. Abychom však dokázali své poslání naplnit, potřebujeme se důsledně vzdát všech metod a pozůstatků po dávném lidstvu i po mimozemských civilizacích 1. typu. My jako lidé nového typu si potřebujeme vytvořit své vlastní a úplně nové metody duchovní práce, než jsou ty, které běžně používalo lidstvo 1. typu, které tehdejší lidstvo vázaly na astrál, a které jsou opakovaně přenášeny z minulosti i do dnešního světa.

V následující části 67C. Tři možné duchovní orientace člověka III vysvětlím, k jakým úrovním ovládnutí ze strany Temných systémů se postupně propracovávají lidé na Astrální cestě: otroci temných systémů, aktivní spolupracovníci Temna, veřejní aktivní propagátoři metod astrální cesty, lidé na vrcholu temné evoluce. A dále se zmíním o potřebě jednoznačnosti na Světelné cestě, že na dvou židlích sedět jednoduše nelze. I o tom, že o volbě orientace duchovní cesty nerozhodují pouhá slova a předsevzetí, ale den za dnem vykonávané činnosti. Také vysvětlím, jaké jsou možnosti a předpoklady, aby člověk sám dokázal zvládnout přechod z Astrální cesty na Světelnou cestu.

 

© Jiří Novák, prosinec 2013

   www.novaduchovnicesta.cz

Anketa

Byl pro Vás tento text přínosem? Ohodnoťte prosím známkou od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší).

Celkový počet hlasů: 116