Jiří Novák                                                       Vloženo 13.3.2014

69C. Nejvyšší Svatyně ve hmotné rovině naší Planety

                                                        

___________________________________________________

Nejvyšší Svatyně měla v minulosti svůj odraz i ve hmotné rovině Země. Nejvyšší Svatyně v Jeruzalémském chrámu. Zeď nářků jako připomínka na Chrám s Nejvyšší Svatyní. Archa úmluvy známá z doby putování Hebrejců pouští do země zaslíbené. Čím ve skutečnosti byla tato Archa úmluvy? Archa úmluvy byla zařízením inspirovaným mimozemšťany. Pozemská Svatyně v Jeruzalémě jako kopie skutečné nebeské Svatyně? Pozemská Svatyně spojovaná s očištěním hříchů krví. Skutečné důsledky obětních rituálů byly vždy katastrofální. Umělý Bůh, umělý Stvořitel a technicky uměle posílená komunikace s Bohem. Inspirace Vesmírných lidí. Místa s mimořádně silnou energií bývají také označována jako svatyně. Pojem Svatyně je na Zemi značně rozšířen a nemá vždy výrazně světelný nádech.

________________________________________________________________

Nejvyšší Svatyně měla v minulosti svůj odraz i ve hmotné rovině Země

Podle Barbary Ann Brennan byla Nejvyšší Svatyně místem, kde se člověk „stává zajedno se Stvořitelem“. Měla snad tato slova naznačovat, že jde o místo zprostředkující spojení na úroveň Stvořitelů? Nebo snad mělo jít přímo o místo, ve kterém Stvořitel sídlil, přebýval? A kde se s ním člověk ze hmoty může duchovní částí své bytosti setkat? Pokusme se postupně dát v tomto článku a následujícím pokračování odpověď na tyto otázky. A to z výše duchovního nadhledu, který poskytuje Nová duchovní cesta.

Pokud pátráme po tom, čím skutečně je Svatyně Svatých, je důležité nejprve připomenout i následující výskyt tohoto pojmu v souvislosti s náboženstvím na Zemi. Pojem Nejvyšší Svatyně (Svatyně Svatých, Velesvatyně) se objevil na Zemi již před naším letopočtem v rámci nábožensky laděných textů týkajících se historie zdrojů křesťanství.

Cituji:

Svatyně svatých či velesvatyně je označením pro nejvnitřnější část Jeruzalémského chrámu, kde byla uložena - archa úmluvy. Sem vstupoval velekněz pouze jedenkrát do roka, a to o svátku jom - kipur (Lv 16,2-9, Žid 9,7).

Zdroj: http://www.iencyklopedie.cz/svatyne-svatych/

Předcházející slova byla odvozena z citací ze 3. knihy Mojžíšovy (Leviticus), která je součástí Starého zákona, a z Listu Židům, který je součástí Nového zákona. Tato hebrejská tradice, která je zmíněna v Bibli, však zřejmě do jisté míry navazuje na tradice předchozí – egyptské, i proto, že Knihy Mojžíšovy se týkají  čtyřicetiletého putování Hebrejců právě z Egypta do země zaslíbené. Také staré egyptské chrámy a později i chrámy řecké, byly budovány na podobném principu jako Jeruzalémský chrám. Napovídá tomu i symbol Sfingy, o kterém bude více v jiném textu, a který je typický pro Egypt. Možná tento řetěz tradic vede až do dávné Atlantidy. Jak naznačíme v jiném článku právě v souvislosti se symbolem Sfingy.

Nejvyšší Svatyně v Jeruzalémském chrámu

Z Wikipedie pak vybírám následující informace:

Podle židovské tradice byl první Jeruzalémský Chrám zbudován králem Šalomounem (který vládl v době 970-931 př. n. l.) na Chrámové hoře. Nemáme o něm žádná přímá archeologická svědectví kvůli přestavbám, které na tomto místě proběhly. Prosévání půdy z Chrámové hory přineslo jen nepřímá svědectví, mezi nimi razítko jedné kněžské rodiny, která je zmiňována v Knize Jeremjáš.

Král David učinil Jeruzalém centrem izraelského království a přenesl do něj Boží Archu úmluvy (2 Sam 6,1nn). Šalomoun pak vybudoval Chrám jako „dům Božího přebývání“ a jako symbol připoutání lidu k Davidovu rodu. Stavba celého objektu trvala pravděpodobně celých 16 let (4. - 20. rok Šalamounovy vlády, tj. přibližně 966-950). Šalomoun od lidu vybíral pro účel stavby vysoké daně a při stavbě mu byli nápomocni tyrští stavitelé.

Svatyně měla 3 základní části: 1. Předsíň — vchod do svatyně, 2. Svatyně — místo, kde se odehrávala bohoslužba (stál zde oltář a menora), 3.Velesvatyně — tam byla umístěna Archa úmluvy.

První Chrám stál na pahorku téměř 400 let. Roku 586 př. n. l. byl vypálen vojskem babylonského krále Nebukadnezara II. při dobytí Jeruzaléma, po kterém následovalo babylonské zajetí.

Druhý Chrám byl zbudován navrátilci z babylonského zajetí… zhruba sedmdesát let po zničení prvního Chrámu… V druhém Chrámu již chyběla Archa úmluvy (ve svatyni tak zůstal jen kámen, na kterém schrána stála)…

Tento jednoduchý a prostý druhý chrám byl postupně přeměněn v honosnou stavbu… Na místě stál až do r. 70, kdy byl vypálen římským vojskem. Chrám pak již nikdy nebyl obnoven…

Zeď nářků jako připomínka na Chrám s Nejvyšší Svatyní

Připomínkou na tento Chrám s Nejvyšší Svatyní uvnitř je Zeď nářků (Západní zeď), ta je pozůstatkem části vnější hradby, která dříve území Chrámu obklopovala. Dnes je to nejposvátnější místo Židů… Ke Zdi přichází mnoho (nejen židovských) poutníků z celého světa, aby zde vyslovili své modlitby. To bývá mnohdy provázeno zvykem, při kterém je modlitba napsaná na papírovém lístku vsunuta mezi kameny, z nichž je Zeď vybudována.

                         

                  Modlitba u Zdi nářků, Wikipedie, autor: Chmouel

Archa úmluvy známá z doby putování Hebrejců pouští do země zaslíbené

Zařízení nazvané Archa úmluvy, které mělo být později ukrýváno v Nejvyšší Svatyni Jeruzalémského chrámu, je známo ze čtyřicetiletého putování Hebrejců pouští z Egypta do země zaslíbené, a to pod skrytým vedením Plejáďanů. Tomuto období jsem se již blíže věnoval v textu 36C. Praktiky mimozemských zásahů na Zemi. V tomto dřívějším článku jsem se však nezmínil o zařízení nazvaném Archa úmluvy, které Hebrejci na této cestě používali. Narazil jsem na něj pouze okrajově v textu A18. Egyptský magický kříž anch je veřejně protlačován do oblasti ochrany Přírody. Čím vlastně byla tato Archa úmluvy? Šlo jen o jakési komunikační zařízení, které umožňovalo přímé spojení s Bohem, tedy ve skutečnosti s Plejáďany? Nebo o energetický zdroj, jak naznačuje Jiří Wojnar ve své knize UFO, Bible a konec světa?

                                   

S určitou nadsázkou je fungování tohoto zařízení naznačeno v americkém filmu Indiana Jones a dobyvatelé ztracené archy z roku 1981. Filmu, na kterém se podíleli dva velikáni Steven Spielberg a George Lucas často se zabývající nadpozemskými tématy. A který shodou okolností znovu běžel v televizi v den, kdy jsem dokončoval tento článek. Cituji z webových stránek http://www.csfd.cz/film/8650-dobyvatele-ztracene-archy/ :

Rok 1936, Amazon/Tibet/Egypt… Indy (Harrison Ford) je pověřen vládou Spojených států, aby našel Archu úmluvy se zvláštní mystickou silou, kterou chtějí získat pro své nekalé cíle nacisté...

A vrcholná scéna tohoto filmu, když nacisté chtějí neopatrně uvolnit, vyzkoušet mystickou sílu, která je v této zvláštní truhle ukrytá? Odklápějí víko Archy a místo očekávaných nejrůznějších pokladů nacházejí jen zdánlivě obyčejný písek. Za několik okamžiků však Archa začíná startovat svoji skutečnou sílu. Vystřelující paprsky z ní začínají útočit na přítomné nacisty v okolí a usmrcují je přesnými zásahy. Z Archy vylétají cáry, chuchvalce bílé mlhy, které se seskupují do podoby obličejů zprvu zdánlivě andělských. Postupně se však mění ve smrtky, které představují symbol smrti a zkázy. To vše dohromady vytváří stále se zesilující energetické víry, které postupně uchvátí, rozdrtí a doslova rozpráší, rozpustí hmotná těla všech přítomných nacistů. Nezbyde po nich vůbec nic, jako kdyby tito lidé nikdy neexistovali. Přežije jen Indiana Jones se svojí partnerkou, přivázaní v té době nacisty ke sloupu.

A jak nakonec v tomto filmu dopadla samotná Archa úmluvy? Americké tajné síly ji zatloukají do dřevěné bedny, označí evidenčním číslem a ukládají do obrovského skladu, kde se nacházejí tisíce podobných exemplářů, za kterými se takto zavírají dveře.

Čím ve skutečnosti byla tato Archa úmluvy?

Podle bible byla touto svatou relikvií nádherná schránka ze dřeva (zevnitř i zevně vyzdobena ryzím zlatem), která obsahovala dvě kamenné tabulky, na něž Bůh napsal deset přikázání.

Archa byla 114 cm dlouhá a 69 centimetrů široká a vysoká, s těžkým zlatým víkem ozdobeným dvěma anděly. Po stranách měla zlaté kruhy a skrz ně prostrčená dlouhá bidla, na kterých se vyzvedla na ramena vybraných nomádských nosičů, kteří ji takto přenášeli při putování pouští… Archa prý vyzařovala božskou energii, která ničila jejich nepřítele…

Archa také způsobila strašlivou nevolnost, znetvořující vředy a hromadná úmrtí Filištínských poté, co ji ukradli Izraelitům - což jsou podle dnešních vědců příznaky nemoci z ozáření. Vyskytlo se mnoho různých vysvětlení včetně elektrické baterie, miniaturního jaderného reaktoru, až po potravinářský stroj vyrábějící Izraelitům manu na dlouhé cestě pouští při hledání zaslíbené země.

Zdroj: http://www.tajemstvi.mysteria.cz/archa.htm

Například Jiří Wojnar ve své knize UFO, Bible a konec světa, str. 96, uvádí:

„Zhotovíme-li podle biblického popisu kopii archy, vznikne elektrický kondenzátor, ve kterém … vzniká životu nebezpečný náboj o vysokém napětí. Při rekonstrukci archy z originálních materiálů v měřítku 1 : 5, provedené studenty jedné vysoké školy v USA, bylo ověřeno, že konstrukce tvoří samonabíjecí elektrický kondenzátor. Napětí na svorkách modelu přesáhlo 700 Voltů.“

V této knize dále vysvětluje, k čemu všemu mohlo takové zařízení sloužit: Především k pohonu létající vzducholodi Strážců (Plejáďanů), která představovala onen „oblak“, který doprovázel Hebrejce vedené Mojžíšem při cestě pouští. Pohybovala se bezhlučně a k jejímu řízenému pohybu byl podle Jiřího Wojnara využíván zdroj energie, kterým byl kondenzátor nazvaný Archa úmluvy. Další přídavná zařízení na Arše pak umožňovala používat archu také jako komunikační nástroj pro spojení s Bohem, tedy ve skutečnosti s mimozemskými Strážci (Plejáďany). Vyrovnávání elektrostatického náboje tělesa vzducholodi proti zemi pak mohlo probíhat ve formě blesků (oheň od Hospodina sestupující z nebe), které někdy posloužily jako prostředky demonstrativních poprav revoltujících příslušníků kmene.

Archa úmluvy byla zařízením inspirovaným mimozemšťany

Tehdejší Archa úmluvy byla každopádně zařízením inspirovaným mimozemšťany. Mimozemšťané měli již tehdy možnosti jak řízeně zacházet s energiemi jiného typu, než jsou pro vědu běžné elektromagnetické energie, tedy i s bioenergiemi, případně přímo živlovými energiemi. Z toho pak mohly vyplývat technické možnosti takových zařízení, které nejen že překračovaly tehdejší chápání běžného pozemského člověka, ale dokonce jsou i v dnešní době mimo vysvětlující možnosti soudobé vědy.

Výsledkem pak bývají neobvyklé jevy zavánějící fantastičnem, které je pak snadné vysvětlit zásahy nebeského Boha. Stejně tak tomu bylo v případě dávných zbraní na bázi bioenergie využívaných ve válkách mezi Bohy a démony (Eposy Mahábharata, Rámajánam, atd.). I v tomto případě vysvětlení dnešní vědy zaostává za tehdejší realitou.

Archa úmluvy a Velesvatyně v Jeruzalémském chrámu jsou připomínkou na rozhovory s údajným Bohem z období života Mojžíše a putování Hebrejců z Egypta do země zaslíbené. Dodnes tak odrážejí potřebu a touhu člověka komunikovat s vyššími duchovními bytostmi. V tomto případě však nešlo o skutečného Stvořitele, ale o mimozemské bytosti, které samy sebe pasovaly do postavení Bohů, Stvořitelů. A nešlo tedy ani o přirozenou duchovní komunikaci, ale o používání umělých pomůcek na duchovní cestě. Což nemůže člověka dovést na světelný vzestup, ale naopak jej to tlačí do pádu.

Těmto věcem jsme se věnovali v řadě článků, například v textech U6. Jaké jsou výhody a možnosti na Nové duchovní cestě?, 26. Které činnosti přitahují a znovuobnovují zlo?, 30A. Cesta čistého vzestupu dnes není populární, 30B. Proč je většina lidí na Planetě v duchovním pádu?, 30C. Zhodnocení metod a pomůcek na duchovní cestě z hlediska moudrosti Přírody, Hodnocení dalších umělých pomůcek a metod pro zdraví a vzestup.

Pozemská Svatyně v Jeruzalémě jako kopie skutečné nebeské Svatyně?

V křesťansky orientovaných textech najdeme následující informace:

„Když apoštol Jan směl ve vidění pozorovat Boží chrám v nebi, viděl, že "před trůnem hořelo sedm světel." (Zj 4,5) Viděl anděla "se zlatou kadidelnicí, jak předstoupil před oltář; bylo mu dáno množství vonných věcí, aby je s modlitbami všech posvěcených položil na zlatý oltář před trůnem." (Zj 8,3)…

Nebeská svatyně se otevřela znovu (Zj 11,19) a Jan nahlédl za vnitřní oponu svatyně svatých. Tam uviděl "truhlu (schránu) Boží smlouvy", kterou na zemi znázorňovala posvátná truhla, do níž Mojžíš uložil Boží zákon…

Lidé, kteří hledali řešení vzniklé otázky, našli neklamný důkaz, že v nebi existuje svatyně. Mojžíš postavil na zemi svatyni podle vzoru, který mu Pán ukázal. Apoštol Pavel učí, že vzorem je pravá svatyně, která je v nebi. A Jan dosvědčuje, že ji v nebi viděl.

Nebeská svatyně, ve které slouží Ježíš Kristus v náš prospěch, je originál, zatímco svatyně vystavená Mojžíšem byla její napodobeninou…

Pozemská svatyně byla jakýmsi "stínem" či kopií skutečné svatyně, která funguje v místě Božího trůnu. A právě na obětním systému ve svatyni, na jejím uspořádání a každodenním provozu, se mohli izraelité dovědět o Božím plánu záchrany člověka…“

Zdroje: http://www.ellenwhiteova.cz/dejiny-vykoupeni/svatyne/

http://www.bibleazdravi.net/pp.svatyne.html

Pozemská Svatyně spojovaná s očištěním hříchů krví

A podle této církevní teorie se Svatyně čistila krví. Ta pozemská krví zvířat, zatímco ta nebeská krví Krista, která byla prolita při jeho obětování na kříži. Cituji nejprve jednu větu z Listu Židům a poté vysvětlující úvahy Ellen Whiteové z výše uvedeného odkazu:

„Nebeská svatyně je očištěna nikoli krví obětních zvířat, ale krví Krista (Žd 9,23)…

Ve starozákonní době byly hříchy lidu přenášeny obrazně do pozemského svatostánku krví za hřích obětovaných zvířat. Krev pozemských obětí za hřích symbolizovala krev Božího Beránka Ježíše Krista. Ve skutečnosti se tedy naše hříchy přenášejí do nebeské svatyně krví Kristovou.

Očistění pozemské svatyně bylo vykonáno odstraněním hříchů, jimiž byla poskvrněna, pravé a skutečné očištění nebeské svatyně bude vykonáno skrze odstranění a zhlazení hříchů, které jsou zapsány v nebeských knihách. Je proto nutné přezkoumat knihy, v nichž jsou vedeny záznamy, a určit, kdo po pokání a lítosti nad hříchem a vírou v Kristovy zásluhy má právo na výhody, které přináší usmíření.

Očistění svatyně je možno přirovnat k vyšetřujícímu soudu. Toto dílo musí být dokončeno před druhým příchodem Krista. Neboť podle Jeho vlastních slov, až přijde, aby zachránil svůj lid, přijde i "odplata má se mnou, abych odplatil jednomu každému podle skutků jeho." (Zj 22,12)

Po přečtení těchto citací v člověku nezůstává dobrý pocit – propagování krve a obětí jako prostředků k odstranění hříchů, a tím také podpora mučednictví, Kristus jako nástroj odplaty, když bude účtovat každému podle skutků jeho. Jak dalece je toto pojetí Svatyně vzdáleno od zásad čisté světelné cesty.

Podle Wikipedie byla Ellen G. Whiteová (1827 – 1915) jednou z nejvlivnějších osobností hnutí Adventistů, které se později stalo součástí křesťanské platformy. Byla známá sérií soukromých zjevení a vizí. Přitom hrála v rámci církve jakoby pokrokovější úlohu. Odmítala strnulý dogmatismus církve a kladla na prvním místě důraz na zdravý životní styl, především odmítání alkoholu a tabáku a ve vhodných podmínkách také vegetariánství. To je další příklad toho, že vegetariánství samo o sobě nedovede člověka na vzestupnou světelnou cestu, pokud si nedá do pořádku další zásadní prvky svého světonázoru.

Skutečné důsledky obětních rituálů byly vždy katastrofální

Očištění ve formě obětí s proléváním krve. To se provádělo již před tisíci let v době Keltů, Starého Řecka a Říma, totéž prováděly i další národy. V případě křesťanství je za tím vším jasný rukopis Vesmírných lidí a jejich zinscenovaného obětování Ježíše Krista na kříži a následného zmrtvýchvstání. Kam ve skutečnosti takové oběti vedly, jsme vysvětlili v textech 38C. Vliv astrálních egregorů na vývoj, 38D. Obětní rituály a jejich následky.

A výsledek obětních rituálů v jakékoliv podobě? Invaze temných sil a temných energií na Planetu. Doplatilo na to také křesťanství, které můžeme z pohledu světelné cesty charakterizovat jako stavbu založenou na temných pilířích, viz články 53A. Temné pilíře křesťanství I, 53B. Temné pilíře křesťanství II, 54A. Kristovo vědomí, neviditelnost a údajný přechod do 5. dimenze.

Otázkám života Ježíše Krista jsme se věnovali v článcích 43A. Ježíš Kristus a poselství Velikonoc, 43B. Ježíšovo poselství pro lidstvo, 50A. Pravda o životě a ukřižování Ježíše Krista I50E. Pravda o životě a ukřižování Ježíše Krista V.

Umělý Bůh, umělý Stvořitel a technicky uměle posílená komunikace s Bohem

Touhu mluvit s Bohem či Stvořitelem lidé vždy v minulosti měli. Pokoušeli se oslovit Boha, volat Boha, žádat jej o pomoc. Jenže lidé 2. typu neměli desítky tisíc let možnost, jak tuto svoji touhu naplnit, protože cestu k probuzení skryté schopnosti neomezeného světelného duchovního vzestupu celé věky neměli šanci najít. Mimozemští Vesmírní lidé dokázali tuto mezeru vyplnit svými uměle vytvořenými strukturami Bohů, Stvořitelů, andělů. A dokázali člověku na Zemi ve vizi ukázat i samotný Boží trůn. A to vše bylo ještě posílené umělým zesílením komunikace s údajným Bohem. A lidé přijali s povděkem, že konečně alespoň někdo z nich má napojení na Boha.

Nejenom v době Mojžíše, ale již dávno předtím byl na Zemi postupně zaváděn zvyk, že hovořit s Bohem nemůže běžný člověk. Že komunikace s Bohem se stává výsadou privilegovaných lidských bytostí. Dříve to byli nejrůznější zasvěcenci, mágové, velekněží, faraoni, šamani, duchovní mistři. Právě tato zásada pak byla později vložena nejen do nově se tvořící křesťanské církve, ale i do dalších náboženství. Těmito bytostmi, které mají právo hovořit s Bohem, se nakonec stávají pracovníci instituce církve.

Inspirace vesmírných lidí

Až později, po vojenském dobytí zaslíbeného území potomky původních Hebrejců je vytvořen trvalý stánek pro Archu úmluvy – Velesvatyně v Jeruzalémském chrámu.

Takže vytvoření Nejvyšší Svatyně (Velesvatyně) v Jeruzalémském chrámu vzniklo zřejmě z inspirace Vesmírných lidí. A to jako místo, ze kterého mají privilegované lidské bytosti možnost spojit se s Bohem ve smyslu Starého zákona, tedy s Hospodinem. Ještě při čtyřicetiletém putování Hebrejců pouští byl tímto místem Stánek úmluvy. Také o něm se detailně zmiňuje Jiří Wojnar ve výše citované knize, str. 200:

„Budova stánku měla obdélníkový půdorys o rozměrech 17,49 a 5,25 metrů a výšce 5,83m… Stánek byl geniálně vykonstruovaným víceúčelovým zařízením, které pod pláštíkem svatyně fungovalo jako zdroj energie, komunikační centrum, veterinární (biologická) laboratoř, mezisklad potravin a ubytovna. „Bohu“ zde byla odevzdávána nejenom zvířata, ale i jiné vybrané potraviny, jako například mouka a vysoce kvalitní rostlinný olej…“

Místa s mimořádně silnou energií bývají také označována jako svatyně

Svatyní bývají také někdy označovány dávné megalitické stavby, jako například Stonehenge v Anglii, Newgrange v Irsku a další, o jejichž významu jsme se zmínili v textech P12. Zasvěcení v kruhovém chrámu Stonehenge, Magické záměry vnesené do struktur starých chrámů, 27. Vitální, životní a informační bioenergie, 49B. Tři úrovně života ve hmotném světě II. Typické pro tato místa ovšem je, že původní přirozené silné vyzařování bylo v minulosti zdeformováno a někdy i zcela zablokováno tehdejšími magickými zásahy. Více o místech na povrchu Země se silným přirozeným vyzařováním je v textu 24. Původ a poslání menhirů a dalších megalitických staveb.

 Jako svatyně jsou také označována někdy přímo místa s mimořádně silnou přírodní energií. Příkladem na našem území je „Svatyně mezi Nebem a Zemí“ ve Velkých Přílepech, ve které jde o mimořádně silnou přirozeně vyvěrající energii, kterou dokázali využívat lidé v minulosti sídlící v této oblasti:

„Jak píše Ing. Kozák, v dávných dobách mělo místo, a také dnes stále má, zvláštní a aktuální význam. Nadprůměrná síla energie zde vychází zejména z vysoké zemské energie. Přesto tu existuje možnost mentální komunikace nejen se Zemí, ale i k Nebi. Pojmem Nebe v tomto případě autor nemá na mysli totéž, co duchovní prostor, ale spíše Vesmír jako místo existence. A v tom tkví právě výjimečnost místa. Tato svatyně je místem harmonizačním: Člověk se tu stává alespoň na chvíli součástí soustavy Země – Vesmír. Záleží dále již na každém z návštěvníků, jak dlouho v ní setrvá i po opuštění kopce. Přejme si, abychom v této chvilkové harmonii dokázali zůstat již nastálo.“

http://boiohaemum.cz/kamenne-stranky/3817-velke-prilepy-svatyne-mezi-nebem-a-zemi

Pojem Svatyně je na Zemi značně rozšířen a nemá vždy výrazně světelný nádech

Již v dřívějších dobách býval pojem Nejvyšší Svatyně nebo jiný podobný termín používán jako označení místa, kde se mohou „zasvěcenci“ duchovně napojit výše. A to v rámci civilizací, které pěstovaly určité kulty uctívání Bohů, kde se stavěly chrámy k uctívání, zřizovala se místa obětí nebo místa zasvěcení připravených adeptů, místa pro věštění, získání proroctví. Obecně tedy místa, kde se konaly tajemné kultovní obřady pro zasvěcené označované někdy jako mystéria.

Pojem Svatyně je v dnešní době na Zemi stále ještě dostatečně rozšířený a používá se v mnoha významech. Jak ve hmotném smyslu, tak i ve smyslu duchovním v rámci teorií Staré duchovní cesty nebo ve smyslu náboženském. Upozornili jsme zde na Svatyni v Jeruzalémském chrámu, v Bibli se píše o Nebeské Svatyni, na jiných místech najdeme pojednání o Svatyni Země. Jako svatyně jsou označována také místa se silnou přírodní energií, apod.

A kdysi jsem dokonce četl sci-fi povídku Svatyně Země známého autora Roberta Silverberga (časopis Ikarie, 4/1994) popisující budoucnost, ve které obyvatelé Země postupně expandující na další planety v jiných hvězdných systémech čelí invazi jiné vesmírné civilizace ze systému Alfa Centauri. A planeta Země, pravlast jejich předků, je zde označována jako Nejsvětější Svatyně.

Pojem Svatyně, který je na Zemi všeobecně používán, však nemá vždy čistý světelný nádech, který by zaručeně vedl jednotlivce ke světelnému vzestupu. Svatyně bývají často spojovány například s oběťmi a proléváním krve, s magickými rituály, se zasvěcováním. Mnohé teorie Staré duchovní cesty i představy světových náboženství o svatyních tak bývají doprovázeny výrazným stupněm zatemnění levotočivými bioenergiemi.

Přesto není účelné měnit pojem Nejvyšší Svatyně používaný v tomto textu ve smyslu místa, ve kterém se můžeme setkat s bytostí nazvanou Heyoan. S bytostí, která nějakým způsobem souvisí přímo se Stvořiteli našeho Vesmíru. Na takovou změnu nemáme právo. Můžeme však udělat vše pro to, aby tato jednoznačně světelně orientovaná Nejvyšší Svatyně na samém vrcholu frekvencí bioenergií v rámci našeho Vesmíru byla očištěna od všech nepříznivých vazeb. Od vlivů vyplývajících z jiných používání pojmu Svatyně ve smyslu náboženství nebo teorií Staré duchovní cesty – pokládání obětí, mučednictví, zasvěcování a dalších magicky orientovaných rituálů.

Pokusíme se zjistit více informací o Nejvyšší Svatyni z nadhledu NDC

Americká léčitelka Barbara Ann Brennan navštívila skutečnou duchovní Nejvyšší Svatyni, nacházející se na samém vrcholu našeho Vesmíru těsně pod bariérou, duchovním prahem, oddělujícím Vesmír od okolního prostředí. V tomto případě se očividně nejedná o stánek v astrální úrovni vytvořený Vesmírnými lidmi, jako tomu bylo v případě Mojžíše a jeho následovníků. Vesmírní lidé nedosahovali duchovně ani k andělům Dhyanům a už vůbec nemohli mít napojení na samotný vrchol frekvencí v našem Vesmíru.

Pokud je nějaká Svatyně skutečně pravá a vznikla přímou inspirací ze Sféry Stvořitelů Otců, pak to může být právě toto místo popsané léčitelkou Barbarou Ann Brennan. Do tohoto místa se dostala díky své dostatečně vysoké vnitřní čistotě a nikoliv obětí, zasvěcením do nějakého magického systému nebo jinými dalšími činy či prostředky propagovanými v rámci náboženství a Staré duchovní cesty.

Právě touto Nejvyšší Svatyní se budeme detailněji zabývat v následujícím textu. Pokusíme se zjistit, zda byl vznik této Svatyně inspirován samotnými Stvořiteli našeho Vesmíru a života v něm. Podíváme se na tuto Nejvyšší Svatyni z výše duchovního nadhledu, který poskytuje Nová duchovní cesta. Využijeme tak možnost prozkoumat poslání této Nejvyšší Svatyně popsané Barbarou Ann Brennan z pohledu frekvencí bioenergií přesahujících tento náš Vesmír.

© Jiří Novák, březen 2014

   www.novaduchovnicesta.cz

Anketa

Byl pro Vás tento text přínosem? Ohodnoťte prosím známkou od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší).

Celkový počet hlasů: 119