Jiří Novák, Petra Nováková, Marie Mejdrová     Vloženo 10.4.2014

69F. Sfinga jako strážce vědění a duchovních prahů

             

__________________________________________________

Pátrání po významu duchovního symbolu Sfingy. Původně Sfinga představovala spojnici mezi hmotným a duchovním světem. Rozhovor s oživující energií Sfingy. Také symbol Sfingy nedokázal v průběhu věků odolat invazi Temných sil. Původní poslání symbolu Sfingy postupně upadlo v zapomnění. Otázka původu Velké Sfingy v egyptské Gize. Precesní cyklus planety Země a Platónský rok. Sfinga a trojice pyramid jako hodiny precesního cyklu. Období stavby trojice egyptských pyramid podle Edgara Cayce. Příběh Ozvěny minulých životů – Sfinga. Trojice pyramid byla postavena v místě, kde už v té době stála Velká Sfinga. Duchovní hledání přesnějšího data vzniku Sfingy. Snaha mágů otevřít tajemství Sfingy vedla k zablokování zařízení. Velká Sfinga měla být napojením na Nejvyšší Svatyni. Mimozemští stavitelé Sfingy. Zásady nevměšování civilizací ve Vesmíru. Observatoř Sphinx v Alpách.

_______________________________________________________________

Jiří Novák

Pátrání po významu duchovního symbolu Sfingy

V tomto dalším pokračování se zaměříme na vysvětlení, k čemu sloužil duchovní symbol Sfingy i na další detailní informace týkající se vzniku a významu hmotné Velké Sfingy v egyptské Gíze.

Nejprve uvedu další dílčí část komunikace s Heyoanem:

JN: Heyoane, jakou úlohu hraje symbol Sfingy, který byl použit při vstupu do Nejvyšší Svatyně. Má to nějakou souvislost s Velkou Sfingou v egyptské Gize, kterou známe zde na Zemi? (Duchovní komunikace ze 17.2.2014)

Heyoan: „Symbol Sfingy obecně vyjadřuje jakéhosi Strážce duchovních prahů, Strážce vědění. Tento symbol je typický pro vstup do Sféry Stvořitelů, i pro překonání některých dalších duchovních prahů. A proto byl použit i jako vstupní prvek do Nejvyšší Svatyně. V podobném smyslu byla také v minulosti vybudována Velká Sfinga v dávném Egyptě.“

A ještě na dokreslení dodám další duchovní komunikace týkající se Sfingy.

_______________________________________________________________ 

Petra Nováková

Původně Sfinga představovala spojnici mezi hmotným a duchovním světem

PN: Spojené Síly Světla, prosím, kdo mi můžete dát konkrétnější aktuální informace, jaký význam měl a případně ještě má symbol Sfingy? Mnoho se o ní mluví v textech, kde strážila cosi nebo byla vstupem někam výš. Z čeho tento její význam pochází, co to znamená? Případně jaké to má souvislosti se sférami Stvořitelů? Děkuji. (Duchovní komunikace z 29.12.2013)

Příroda: „Se Sfingou je to složitější. Vždy byla vyobrazována na místech, která měla nějakou souvislost s energiemi a s možností dotknout se něčeho vyššího, co přesahuje lidský svět. Představovala tak určitého strážce.

Ať už šlo o strážce vědění, nebo o bránu kamsi do jiných světů. Lidé si v tomto smyslu zvykli na symbol Sfingy doprovázející pyramidy. Věřili, že Sfinga ochrání to, co bylo v pyramidě ukryto. Když byly později pyramidy chápány jako hrobky faraonů, Sfinga měla podle těchto zdeformovaných názorů strážit klid mrtvých, ale také mohla pomáhat v přechodu duše do jiného světa. A když bylo dříve správně chápáno, že pyramida je místem zasvěcení, pak Sfinze byla připisována podobná funkce. Měla napomoci vejít tam, kam bylo obyčejné bytosti zapovězeno vstoupit. Myšleno ne do pyramidy. Ale byly tím myšleny jiné reality, světy, energie, dimenze. Byla klíčem, bránou střežící nové rozměry reality.

V mnoha bájích či pohádkách Sfinga také jako strážce střežila vstup do určitého posvátného místa. A kdo nebyl připraven, neprošel. Stihla ho nějaká pohroma. Například tím, že Sfinga, která se probudila, sežehla bytost pohledem. (Poznámka PN: Například ve filmu Nekonečný příběh je toto dobře znázorněno, když hlavní hrdina musí projít mezi Sfingami určitou bránou do nového světa, nové existence. Ale musí to udělat tak, aby jej Sfingy nesežehly svým pohledem.)

Funkce a poslání Sfingy však byly lidmi postupně upravovány podle aktuálního vývoje. Původní prvotní poslání Sfingy mělo trochu jinou funkci, než je zcela známo. Sfinga byla dosazována na místa, která měla co do činění s duchovním pozadím světa. S energiemi. Měla napomoci toto spojení umožnit. Lidé věřili v její sílu a věřili v posvátnost místa, jež měla střežit.

Původně tedy Sfinga představovala spojnici mezi hmotným světem dole a duchovním světem nahoře. Podobně jako vztyčený menhir spojuje energii pozemskou s energií sluneční a vesmírnou, tak Sfinga měla propojovat energie ze hmoty s energiemi duchovního pozadí světa. Případně transformovat čisté duchovní energie do podoby, která byla pro lidskou bytost vnímatelná.“

Rozhovor s oživující energií Sfingy

PN: Spojené Síly Světla, prosím, kdo mi můžete dát další aktuální informace k významu symbolu Sfingy? Děkuji. (Duchovní komunikace z 30.12.2013)

Vnímám světlo v hlavě Sfingy, na místě třetího oka, uvnitř její hlavy, mám pocit, že se ozývá přímo Sfinga. Může to vůbec být možné?

Oživující energie Sfingy: „Já nejsem přímo Sfinga, ale jsem oživující prvek, energie, která byla do Sfingy vložena, byla její součástí. Sfinga představovala bytost, která v sobě nosila úctu, vznešenost. Byla jí připisována velká moudrost, jakési vědění. Strážila vstup do určité duchovní knihovny, ve které byly důležité záznamy. Tyto záznamy však nebyly uloženy ve formě běžných knih, tak jak je znáte z hmotného světa. Ale spíše v podobě energetických záznamů příběhů, které bylo možné spustit, podobně jako u vás přehráváte dříve nahrané videozáznamy dějů.

Sfinga proto představovala možnost pohlédnout do jiných světů, do jiných rozměrů. Strážila přechody, kterými se dalo proniknout do jiných světů, vyšších duchovních úrovní. Do prostor, míst, energií, které umožňovaly určité vyšší poznání. Sfinga umožňovala nahlédnout tam, kam jinak nebylo možné dojít. Otvírala doslova nové obzory. A zároveň strážila toto vědění, aby nepadlo do nepovolaných rukou.

Nebyla však typickou živoucí bytostí, jak je znáte dnes. Které podléhají Temnu. Byla jakoby stálá, neměnná, nedotknutelná. Oživující světlo v ní zajišťovalo její jakousi věčnost. Neměnnost. Těžko se to popisuje a vysvětluje, protože její význam se od té doby posunul již do jiných rovin.“

________________________________________________________________ 

Jiří Novák

Také symbol Sfingy nedokázal v průběhu věků odolat invazi Temných sil

V dnešní době již víme, že proklamovaná věčnost a neměnnost duchovních institucí v rámci Staré duchovní cesty je pouhou iluzí. Více o tom bylo již v rámci článku 69B. Ilúvatar a Nejvyšší Svatyně na vrcholu našeho Vesmíru v oddíle Teze o dokonalosti a neměnnosti duchovních sfér nad námi jsou neskutečnou iluzí.

Temné síly doposud vždy našly prostředky, jak proniknout přes „dokonalé“ světelné ochrany. A jak původně světelnou instituci zpočátku ovlivnit, zmanipulovat v jejích činech, postupně pak i zcela ovládnout a kompletně ji v další existenci kontrolovat.

Nové poznatky, které přináší nastartovaná cesta světelného vzestupu a stejně tak i dávné historické zkušenosti, to vše potvrzuje, že dříve proklamovaná neměnnost, věčnost, absolutní dokonalost Světla nedokázala odolat tlaku Temných sil. Naopak jedinou možností strany Světla, jak čelit invazi všude se rozšiřujících Temných sil, je trvalý stabilní světelný duchovní vzestup.

Ani samotný symbol Sfingy není výjimkou. Protože ani tento údajně „stálý a nedotknutelný“ symbol nezabránil postupnému dílčímu zatemnění duchovní Nejvyšší Svatyně temnými levotočivými bioenergiemi. A ani nezabránil postupujícímu úpadku egyptské civilizace na území kolem dříve „posvátného a nedotknutelného“ místa na planině Gíza, v blízkosti majestátních pyramid a obrovité Velké Sfingy.

________________________________________________________________ 

Petra Nováková

Původní poslání symbolu Sfingy postupně upadlo v zapomnění

PN: Oživující energie, co bylo tvým úkolem?

Oživující energie Sfingy: „Střežila jsem rovnováhu, život, posvátnost, čistotu. Sfinga umožňovala pohled do světů a míst tak vysokých, že pro lidskou bytost byla jejich představa doslova neuchopitelná.

Jsem velmi prastarou energií, ve vašem světě se v této podobě běžně nevyskytuji. Sfinga byla mým domovem, chrámem, který jsem oživovala, podobně jako vaše životní jiskra oživuje vás.

PN: Co přesně Sfinga společně s tebou střežila?

Oživující energie Sfingy: „Možnost vidět vše. Dotknout se všeho. Být na dosah všemu, co ve světech nahoře existovalo. Bylo zde krásně. Kdysi.

Sfinga také umožňovala přechod na jiné vyšší frekvence. Bytosti, která se k ní svou frekvencí přiblížila, tak umožnila přechod dál. Umožnila jí vstoupit tam, kam bylo ostatním zapovězeno vstoupit. Byla průvodcem, který ukazoval další směr cesty. Byla ve své době důležitá. Její funkce však do určité míry pominula. Já jako oživující světýlko jsem se vrátila na místo, odkud jsem přišla. Tedy mimo Sfingu do nehmotných duchovních sfér vysoko nad vaším Vesmírem.

Sfinga tak ukryla všechno bohatství dob dávno minulých. Mohla by však oživit své vzpomínky, znovu se probudit, kdybych vstoupila znovu do místa, chrámu, který byl pro mě místem bytí. Má funkce však ztratila své posvěcení. Toto nemohu udělat já o své vůli. Nevím, zda ještě existuje někdo takový, kdo by měl právo a skutečně také mohl fungování Sfingy obnovit.

Sfingy ve spolupráci s našimi oživujícími energiemi střežily duchovní klenoty, energie, světy, jejichž existence byla důležitá. Jejichž existence vnášela zvláštní poslání do celého vývoje. Lidstvo však na tyto světy, hodnoty, poklady zapomnělo. Proto se toto původní poslání symbolu Sfingy postupně vytratilo, upadlo v zapomnění. Zkus se zeptat výš, kde myšlenka na naši úlohu vznikla.“

Původní poslání Sfingy bylo uzavřeno, aby nemohlo být zneužito

PN: Kdo dal život myšlence o Sfingách? Kdo symbol Sfingy původně vytvořil, oživil a proč? Kdo mi k tomuto můžete dát aktuální informace. Děkuji.

Ozývá se jakási bytost či energie: „Proč mě budíš z dlouhého snu. Je to tak nutné? Nebyl nikdo, kdo by o mně ještě věděl, kdo by si na mě pamatoval, kdo by dokonce potřeboval mou pomoc. Spánek je teď mým životem. Snad máš dobrý důvod mě volat. Jak o mně však víš?

PN: Energie oživující Sfingu mi o tobě řekla. Potřebovala bych se zeptat, proč byla Sfinga vytvořena, oživena, co to bylo za projekt, atd. Můžeš mi říci více? A kdo nebo co vlastně jsi? Děkuji.

Strážce Sfingy: „Nikdo už mě nezná. Bytosti na Zemi dávno ztratily na mě spojení. Sfinga jim měla pomoci vnímat, uchovat, co mohl už kdysi vnímat jen někdo. Aby to mohl zprostředkovat dalším.

Vývoj se celý nějak pokřivil. Hodnoty upadly a na duchovní světy a původní duchovní vědění se dávno zapomnělo. Jen tytéž zásadní chyby se stále opakují a znovu vytahují na světlo. Ale to podstatné, to prvotní čisté duchovní vědění, to už dnes nikoho nezajímá.

Sfinga byla krásnou, dokonalou představou. Jak uchovat všechny ryze světelné skutečnosti existující zde v duchovních světech pro ty, kteří ještě nepřestali hledat. Kteří chtěli více. Ne však ovládnout, ale poznat. Dotknout se nedotknutelného, spatřit nespatřené, obohatit svou existenci o něco nového, co je mohlo změnit. Získat nové poznání, které prolne celou jejich bytostí. Stane se jejich součástí, aby je mohlo vést dál v jejich životech. Sfinga nebyla jen jakousi hračkou, metou, o níž se snažili duchovně pokročilí. Neměla být symbolem jejich pokročilosti a vyspělosti. Byla cestou, poznáním, hloubkou. Jen ten, kdo skutečně hledal, byl k ní doveden a mohl vstoupit dál.

Ale vše začalo být zneužíváno. Proto bylo původní poslání symbolu Sfingy uzavřeno. Už nebylo nikoho, kdo by ho otevřel. Naopak symbol byl stále více zneužíván pro duchovní praktiky rádoby duchovních zasvěcenců. Kteří se chtěli dostat k tomu, co Sfinga dříve umožňovala.“

PN: A co jsi, kdo jsi?

Strážce Sfingy: „Nemám jméno, které bych ti mohl sdělit, aby ti vyjasnilo mou existenci. Energie, pomozte, jak bych se mohl představit, abych nezůstal v anonymitě?

„Strážce věčnosti“

Sfinga jako Strážce duchovních prahů

PN: Heyoane, prosím, jaký význam má symbol Sfingy, který popisovala Barbara Ann Brennan při své duchovní návštěvě Nejvyšší Svatyně? Když vstoupila do Nejvyšší Svatyně mezi tlapami Velké Sfingy? Děkuji. (Duchovní komunikace z 31.12.2013)

Heyoan: „Každá nová úroveň světů, do které bytost mohla svým vzestupem vstoupit a nahlédnout, měla určité brány. Duchovní prahy, přes které nešlo jen tak vejít. Každý duchovní svět nahoře byl do určité míry chráněn před nahodilým vstupem kohokoli. Obezřetnost se však postupně ztrácela, protože tak vysoko bytosti již nedokázaly díky svému způsobu života dosáhnout. Tyto ochrany však fungovaly nezávisle. Byly trvalé. Jako Strážci duchovní prahů – Sfingy, které ožívaly díky energii do nich vložené. Tato energie se probouzela ve chvíli, kdy se přiblížila bytost, návštěvník, která by mohla svět za Strážci, za Sfingami navštívit.

Byla to do určité míry i ochrana pro samotné přicházející. Protože vědění, které bytost zahlédne dříve než je připravena, není příznivé pro její další duchovní růst a vývoj. Naopak může přinést nepokoj, chaos, nesoulad a destrukci. Navíc není v našem zájmu ukazovat vědění bytostem, které nedokážou pojmout celý jeho rozměr nebo alespoň část v takové podobě, jakou skutečně je. Zkreslené, nepochopené poznání ztrácí svůj smysl. Pro nás i pro vás. Naopak může být zárodkem komplikací, problémů. Úpadku. A o to nikdo nestojí.“

_______________________________________________________________ 

Jiří Novák

Otázka původu Velké Sfingy v egyptské Gize

Po těchto úvodních duchovních komunikacích se zaměřím na informace o původu Velké Sfingy v Egyptě dostupné z běžných vědou uznávaných zdrojů. Egyptologové datují vznik Velké Sfingy do období panování faraona čtvrté dynastie Chafrea, tedy do let 2520 – 2494 př. n l. Sami egyptologové však přiznávají, že neexistuje jediný starověký nápis, který by Sfingu s Chafrem spojoval. A jak píše Graham Hancock v knize Zrcadlo nebes – Hledání Ztracené civilizace (autorkou schémat a fotografií v knize je Santha Faiia), str.66:

„Jinými slovy, řečený monument je anonymním kamenem. Vytesán byl jako jediný celek z podloží Gízské planiny… Jako takový není vhodný k radiokarbonové dataci, metodě, jejíž pomocí lze stanovovat stáří jen u organických látek. Stejně jako neexistuje jediný starověký nápis, který by se Sfingy týkal, neexistuje v současné době žádná metoda, jež by nám dokázala s přesností říci, kdy byl monument vytesán. Teoreticky se to mohlo stát kdykoli poté, co se pískovce Gízské planiny před desítkami milionů let uložily v někdejších oceánech.“

Profesor Robert Schoch na základě studia eroze pískovce, ze kterého byla vytesána Sfinga, usuzuje, že známky opotřebení Sfingy se mohly vytvořit jen za tisíciletí vydatných dešťů. Které skrápěly Sfingu až poté, co byla vytesána. Takové deště však padaly na území dnešní Sahary mezi lety 7000 a 5000 př. n. l. A takto stanovil minimální stáří Sfingy na 7000 let (při vytesání 5000 let př. n. l.).

      

         Velká Sfinga v egyptské Gíze (Great Sphinx of Giza)

                            Wikipedie, autor: Hajor

 

Jeho kolega John Anthony West si dokonce myslí, že památka může být ještě mnohem starší:

„Řekl bych, že Sfinga vznikla před koncem poslední doby ledové, pravděpodobně před rokem 10 tisíc př. n. l., snad dokonce už před rokem 15 tisíc př. n. l. Jsem přesvědčen – vlastně víc než jen přesvědčen – že její stáří je nesmírné.“ Zrcadlo nebes, str. 67.

Tento jeho výrok se však nezakládá na vědeckém výzkumu, ale spíše na určitých dohadech, případně duchovním vnímání.

Jak souvisí trojice egyptských pyramid s Platónským rokem?

Další indicie týkající se vzniku trojice egyptských pyramid a Velké Sfingy poskytla astronomická bádání Roberta Bauvala. Ještě než budu citovat z knihy Zrcadlo nebes, připomínám základní poznatky týkající se precesního cyklu zemské osy a tzv. Platónského roku. Zmínka o tom byla v článku 32. Transformace lidstva - skutečně probíhá nebo ne? V tomto textu tyto informace rozšířím.

Při pozorování oblohy víme, že vzhled oblohy a poloha hvězd se mění v závislosti na běžném denním čase, jinak vypadá obloha ve 23 hodin, jinak pak ve 24. Tento jev je způsoben rotací Země. Dále je poloha hvězd odlišná v tom samém denním čase podle ročních období (způsobeno oběhem Země kolem Slunce). A navíc se ještě relativně velmi pomalu z pohledu jednoho lidského života mění poloha hvězd v tom samém čase v souvislosti s precesním pohybem zemské osy.

Precesní cyklus planety Země a Platónský rok

Jak vzniká precesní pohyb? Představíme-li si Zemi na okamžik jako dětskou káču nebo vlčka, tak precesní pohyb poznáme podle toho, že se káča bude při rotaci kolem své osy kolébat ze strany na stranu. Ale kolébání bude pravidelné v tom smyslu, že konec držadla káči se bude pohybovat po kružnici.

Viz http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/990-pohyby-zeme

Jeden precesní cyklus znamená, že konec držadla káči opíše celou jednu otáčku – jednu plnou kružnici, tedy 360 stupňů. Podobně i osa planety Země vykonává precesní cyklus, při kterém „horní konec“ zemské osy (přesněji průsečík zemské osy s pomyslnou nebeskou sférou) opisuje kružnici. Perioda precesního pohybu Planety, tedy doba, za kterou „horní konec“ zemské osy opíše jednu celou kružnici, je však z pohledu jednoho lidského života obrovská. Vědou byla upřesněna na 25725 let (v dřívějším textu 32. Transformace lidstva - skutečně probíhá nebo ne? jsem uvedl méně přesnou hodnotu 24 tisíc let, která vycházela z jiných zdrojů). Tato doba bývá často označována jako Platónský rok. Jde o dobu, za kterou projde jarní bod postupně všemi dvanácti znameními zvěrokruhu, ale v pořadí obráceném, než jsme běžně zvyklí z nejrůznějších horoskopů.

(Poznámka: Klíčovým pojmem pro precesní cyklus je „jarní bod“. V tomto článku se nechci pouštět do podrobných astronomických vysvětlení doložených grafickými schématy. Proto jen stručné vysvětlení, které může čtenář přeskočit. Země obíhá kolem Slunce, ale zemská osa není kolmá k této rovině oběhu, jak by bylo možné logicky očekávat, ale je skloněná o hodnotu 23,5o. Tzv. světový rovník vznikne promítnutím zemského rovníku dál do prostoru. Naproti tomu promítnutím oběžné dráhy kolem Slunce na nebeskou sféru vznikne ekliptika, která je vůči světovému rovníku skloněná právě o hodnotu 23,5o. Vlivem toho, že osa Země je vůči rovině oběhu skloněná, vzniká jev, že Slunce během roku stoupá a klesá na obloze. V naší zeměpisné šířce je nejvýše v létě a naopak nejníže v zimě. Skloněná ekliptika pak protíná světový rovník na dvou místech – v jarním a podzimním bodě. Tedy v bodech na nebeské sféře, kde se nachází Slunce v okamžiku jarní nebo podzimní rovnodennosti. Pro astronomii se stal základním právě „jarní bod“, který je považován za počátek souřadných systémů. Ten nastává kolem 21. března každého roku. Více o tom najde čtenář například na adrese

http://www.hvezdarnaplzen.cz/2010/12/27/minislovnicek-jarni-bod/ ).

Platónský rok se dělí na 12 platónských měsíců (říká se jim též eony nebo věky, například Věk Vodnáře, Věk Lva, atd.). Každý z nich trvá přibližně 2150 let. Platónské měsíce jsou pojmenovány podle znamení zvěrokruhu a tím i současně podle odpovídajícího souhvězdí, které svítí na obloze těsně před rozbřeskem v tom místě, v jakém vychází nad obzor Slunce v den jarní rovnodennosti.

Dva vrcholy Platónského roku

Kde je ovšem začátek tohoto Platónského roku? Jakým měsícem Platónský rok začíná? Obvykle se za něj předpokládá období, kdy Slunce vstupuje do znamení Lva, neboli když Slunce v den jarní rovnodennosti vychází na obloze přesně v místě, kde se nalézá souhvězdí Lva s jasnou hvězdou Regulus. Tento počátek je prvním zásadním vrcholem cyklu Platónského roku. V dalším textu naznačím, že právě tento počátek souvisí s trojicí egyptských pyramid. Druhým vrcholem Platónského roku je bod nacházející se přesně v polovině celého cyklu, ten souvisí se souhvězdím a astrologickým znamením Vodnáře.

Z pohledu dlouhodobého vývoje lidské civilizace na Zemi bylo vypozorováno, že právě tyto dva vrcholy Platónského roku (počáteční bod a bod v polovině) opakující se přibližně každých 12860 let, představovaly období přinášející předpoklady velkých změn.

Jak už jsem uvedl v článku 32. Transformace lidstva - skutečně probíhá nebo ne?:

Na předchozím vrcholu Platónského roku před přibližně dvanácti tisíci lety došlo k definitivní zkáze dávné Atlantidy a k ukončení období fyzické existence vysoce rozvinutých pozemských civilizací prvního typu - dávné Atlantidy, Lemurie, Hyperborei. Bohové a polobohové ve hmotném světě začali být definitivně nahrazováni obyčejnými lidmi. Dnes, v období blížícího se dalšího vrcholu Platónského roku, se nové lidstvo potřebuje jednou provždy zbavit i zbytků původní tvořivé výbavy lidstva 1. typu a také všech technik, které se snaží člověka navracet k dávným schopnostem z minulosti. Především teď mám na mysli všechny odrůdy magie, jakékoliv formy zasvěcování a mnohá dávná duchovní učení z minulosti.

Vrcholy Platónského roku, opakující se přibližně každých 12,9 tisíc let, bývaly často v minulosti doprovázeny dramatickými událostmi. Vždy se jednalo o historická období naplněná energiemi provokujícími zásadní změny – buď mimořádný vzestup, vzedmutí duchovní evoluce nebo naopak drastický pád v podobě celoplanetární katastrofy.

Sfinga a trojice pyramid jako hodiny precesního cyklu

Staří Egypťané považovali souhvězdí Orionu za nebeský obraz Usira (Osirise), Pána Duatu (Duat v egyptské mytologii představuje posmrtnou sféru, místo kde sídlí Osiris, další Bohové a nadpřirozené bytosti). Právě Robert Bauval ukázal, že rozmístění pyramid v Gíze odpovídá poloze tří hvězd v pásu Orionu. S během Platónského roku se trojice hvězd v pásu Orionu vůči sobě mírně posouvá. Bauval použil astronomický program Skyglobe a zjistil, že vzájemná poloha tří pyramid v Gíze přesně odpovídala vzájemné poloze tří hvězd v pásu Orionu v období kolem roku 10500 př. n.l.

Za pomoci Skyglobu „natočil hvězdy nazpátek“ a to, co viděl na nebi, porovnal s umístěním trojice velkých pyramid dole na zemi – zjistil, že existovala pouze jediná epocha, v níž si nebe i země dokonale odpovídaly. Bylo to v době kolem roku 10500 př. n. l., v nejnižším bodě čili počátku – vlastně v „prvotním čase“ – současného precesního cyklu Orionu. Právě v této epoše, a jedině v ní, by bylo rozmístění pyramid na Zemi přesnou replikou rozmístění trojice hvězd v pásu Orionu.

Jistě, mohla to být šťastná náhoda… jenže pak musí být šťastnou náhodou i to, že se ve starých egyptských písemnostech  o Usirovi/Orionu opakovaně hovoří jako o bohu „Prvotního času“. Zrcadlo nebes, str.70.

                             

                                       Souhvězdí Orion

                           Wikipedie, autor Torsten Bronger

        

Samozřejmě, to samo o sobě neprokazuje, že pyramidy byly postaveny právě v té době. Jde jen o poměrně jasný náznak. V té době však mohl být vytvořen pouze projekt jejich stavby. Nebo dokonce jejich stavitelé znali detailně precesní cyklus a tuto znalost do stavby pyramid vložili.

       

                   Trojice velkých pyramid v egyptské Gize

                       Wikipedie, autor: Ricardo Liberato

 

A k tomu ještě další důležitá souvislost týkající se Velké Sfingy:

„Počítačové simulace dokládají, že v roce 10500 př. n. l.… souhvězdí Lva za jarní rovnodennosti se hodinu před úsvitem sklonilo k obzoru přesně na východě, v místě, kde brzy na to vycházelo Slunce. To znamená, že Sfinga se lvím tělem, orientovaná přesně k východu, hleděla onoho rána na oblohu přímo k jedinému ze souhvězdí, které mohlo být důvodně považováno za její vlastní nebeský protějšek.“ Zrcadlo nebes, str. 72.

Vzhledem k těmto zjištěným skutečnostem bývá Sfinga s trojicí pyramid označována jako „hodiny precesního cyklu“, „hodiny věků na Zemi“.    

Období stavby trojice egyptských pyramid podle Edgara Cayce

Při hledání data původu trojice pyramid a Sfingy zkusme ještě prozkoumat čistě duchovní zdroje informací. Protože pokud nejsou k dispozici jednoznačné hmotné doklady umožňující zjistit stáří objektu, zbývá možnost duchovního vnímání a duchovních zdrojů. O dávné minulosti Atlantidy a Egypta vydávají svědectví duchovní přenosy informací amerického jasnovidce a léčitele Edgara Cayce. Který se při provádění diagnózy svých pacientů napojoval na duchovní struktury jejich bytostí a získával odtud zajímavé informace o jejich životech v minulosti v rámci dávných civilizací. Zůstalo po něm více než 14 tisíc záznamů, výkladů, týkajících se konkrétních žijících osob. Z těchto záznamů lze vyčíst zajímavé informace o dávné minulosti na Zemi.

Z jeho dochovaných osobních rozborů pak byly dalšími autory sestaveny knihy, ve kterých se snažili tito editoři využít odkazu Edgara Cayce k vytvoření určitých závěrů o dílčích historických obdobích - viz např. knihy Edgar Cayce: Ježíš Kristus nebo Tajemství Atlantidy. Tato poslední jmenovaná kniha obsahuje i výklady týkající se dávného Egypta.

V této knize najdeme také odpovědi na otázky týkající se původu Velké pyramidy v Gize, str. 114:

Kdy začala a skončila stavba Velké pyramidy?

Bylo to od 10490 do 10390 před vstupem Prince míru do Egypta.

Přičemž Princem míru je zde myšlen Ježíš Kristus. V řadě výkladů Edgara Cayce se píše o záznamech týkajících se atlantské civilizace, které byly připravovány ještě před zničením Atlantidy. A poté byly uloženy v Egyptě:

Entita byla osobně odpovědna za záznamy, které přinesli vládcové lidu, aby byla zachráněna část lidských zkušeností na zemi…

V Egyptě navrhoval nové budovy. Hlavně ty, v nichž Atlanťané uchovávali své záznamy…

Chrám záznamů a Sfinga podle Edgara Cayce

O Sfinze se však Edgar Cayce zmiňuje jen v náznacích, někdy jako o „hádance“, str. 114:

Entita pomáhala knězi při přípravě stavby chrámu záznamů ležícího nad hádankou, která je tajemstvím tajemství pro ty, kteří chtějí zjistit, jak mysleli starověcí synové, když stvořili člověka, zvíře – jako část vědomí…

Tento poslední výklad naznačuje, že stavba budovy záznamů se uskutečnila v blízkosti hádanky (ve skutečnosti Sfingy). Která obsahuje tajemství všech tajemství. Možná tajemství o stvoření člověka. Tajemství o původu lidstva. Z toho můžeme usuzovat, že Sfinga měla být prostředkem k získání informací o původu a stvoření člověka. Že možná mohla být i určitou možností spojení se samotnými Stvořiteli?

Někteří badatelé z těchto citací usuzují, že Sfinga vznikla ve stejné době jako pyramidy. Ve výkladech Edgara Cayce však jednoznačné potvrzení tohoto tvrzení nenajdeme. Nalezneme spíše náznak, že v době stavby pyramid a chrámů záznamů tam už Sfinga byla.

„Leží v postavení – když Slunce vychází z vod – tam, kde linie stínů (nebo světla) padá mezi tlapy Sfingy, která byla postavena jako strážce místa, kam se nebude moci vstoupit ze spojovacích komor v pravé tlapě Sfingy, dokud se čas nenaplní, dokud nenastanou změny v lidské zkušenosti…“

Opět je zde použit pojem Sfingy jako strážce určitého vědění. Mělo to být vědění zachované až po poslední definitivní zkáze Atlantidy? Nebo vědění z předcházejících dílčích katastrof? Nebo snad dokonce vědění týkající se samotného původu a stvoření člověka na Zemi?

Každopádně datum vzniku pyramid podle Edgara Cayce téměř přesně odpovídá datu, kdy trojice pyramid na Zemi přesně odpovídala trojici hvězd v pásu Orionu. Pro mne už to znamená poměrně přesné určení doby stavby pyramid.

Otázkou však stále zůstává, kdy mohla vzniknout Sfinga. Její přesné směrování na souhvězdí Lva v den jarní rovnodennosti nemuselo odpovídat témuž počátku Platónského roku, ale mohlo pocházet z jiných dřívějších počátků, které se opakovaly každých 25725 let. Protože přesná poloha souhvězdí na obloze se přece měla opakovat v témže bodu na počátku každého dřívějšího Platónského roku. Tedy nejen v době 10500 př. n. l., ale také v dřívějších dobách 26 tisíc let př. n. l., 52 tisíc let př. n. l., atd. Tyto údaje jsou však pouze orientační, protože vlivem opakovaných katastrof na Zemi mohlo také docházet k menším změnám v hodnotě precesního cyklu.

Příběh Ozvěny minulých životů - Sfinga

K dispozici máme ještě další duchovní zdroj informací. Připomínám znovu příběh Barbary Kubešové nazvaný Ozvěny minulých životů – Sfinga, uveřejněný na pokračování v časopise Skryté skutečnosti, čísla 29 – 30/2001, 31/2002. Příběh, o kterém jsem se zmínil již v článcích 16. Magie z pohledu historie, 37H. Mimozemské temné mocnosti na Zemi. Tento příběh popisuje duchovní vize této ženy, když se dostávala do změněných stavů vědomí a začaly se jí vynořovat informace týkající se jejích předchozích zrození na Zemi v dávné minulosti. I zde najdeme zmínku o důležitosti Sfingy, nikoliv však dataci jejího vzniku. Lze odtud jen vyčíst, že Sfinga vznikla dříve než před 12 tisíci lety.

„Byla to noc oslav dokončení Sfingy. (V tu chvíli jsem chápala a věděla mnohem víc, ale po návratu do normálního stavu vědomí se část toho ztratila). Smysl a důležitost Sfingy je vysoká, vyšší než odhadujeme a byla to skutečně oslavy hodná událost týkající se nějaké úmluvy nebo vyšší smlouvy. Sfinga vypadala jinak. Její zjev obsahoval řadu symbolů, včetně symbolu Slunce. Viděla jsem odrazy světel a třpyt na jejím těle… Atmosféra byla velkolepá a posvátná… Byla to celkově velmi odlišná doba a také mnohem dávnější, než tvrdí vědečtí egyptologové…“

Tyto informace z noci oslav dokončení Sfingy uvedla bez časového údaje. Postupně se pak napojila ještě na prožitky z dalších životů v rámci pozdější doby, z období již těsně před katastrofou Atlantidy, a zde uvádí časový údaj před 12 tisíci lety. Takže Sfinga musela podle jejích informací vzniknout dříve. Zkusíme zeptat se přímo na datum vzniku Sfingy v duchovních komunikacích.

________________________________________________________________

Marie Mejdrová

Trojice pyramid byla postavena v místě, kde už v té době stála Velká Sfinga

MM:  Přírodo, prosím o informaci, jak je stará Velká Sfinga v Gíze v Egyptě. Byla tam už před těmi okolními pyramidami? Případně další informace o jejím vzniku a původním úkolu. V dostupné literatuře se vyskytují různé verze. Děkuji. (Duchovní komunikace ze 6.3.2014)

Příroda: „Jak víte, začátek historie civilizace na území dnešního Egypta se překrýval s existencí ostrovů Atlantidy. A nešlo jen o tisíce let, ale možná i o desítky tisíc let, dle dnešního počítání času - délky roku. Velká Sfinga stojí na daném místě v Gíze jako první lidská stavba s duchovním účelem v této oblasti. Toto místo samozřejmě nebylo zvoleno náhodně.

Poloha tohoto místa byla strategická nejen z duchovních, ale i z hmotných hledisek. Bylo vybráno zástupci vyspělé mimozemské civilizace operující tehdy na Zemi v přátelském duchu vzájemné spolupráce s pozemšťany. V blízkosti delty řeky Nil, která má mimořádný význam pro severní část afrického kontinentu, na výběžku mezi dnešním Rudým a Středozemním mořem a naproti Sinaji, kde byla jedna z pozemských bran do jiných dimenzí a styčný bod s mimozemskými výsadky bytostí a techniky. Je to trasa mezi Egyptem a oblastí Sinaje, mezi Afrikou a Euroasií, která bývala volně průchozí po souši. I tyto záležitosti měla mít Velká Sfinga jistým způsobem duchovně pod kontrolou.

Pyramidy jako zasvěcovací centra, chrámy a pozdější údajné hrobky faraonů byly postaveny až postupně v blízkosti této Sfingy. Jejímž jedním úkolem bylo duchovně je chránit, střežit. Byla jejich ochráncem a vstupní branou k nim, zaštiťovala je. Měla dohlížet, aby se do nich nedostal nikdo nepovolaný. Na její prapůvodní úkol, o kterém jste již komunikovali, se přitom během věků zapomnělo.

Na Sfingu byly postupně navršeny různé úkoly, kódy a „ochrany“ od mágů-zasvěcenců, kteří vládli v Atlantidě a ve starověkém Egyptě, i od mimozemšťanů. Tím ovšem zásadním způsobem klesla i její duchovní čistota a prakticky se zablokovala možnost využít ji k vyladění se výš ve Světle, k dosažení mnohem vyšších úrovní a sfér Světla, než na jaké byli v té době pokročilí lidé na Zemi schopni se naladit. Narušilo se její původní přirozené propojení s Přírodou a planetou Zemí, skrz energie tohoto místa na Planetě a kamenný materiál, ze kterého je vytesána.

Čistota oné části Sfingy, která je v knize Ruce světla označena jako vstup do Nejvyšší Svatyně, zůstala ovšem do značné míry ochráněna. Její existence byla utajena přirozeným způsobem, protože fungovala na bázi pravotočivých bioenergií tak vysoké frekvence a čistoty, že živlové energie magie neměly na toto místo dosah.“

Poznámka: Z dávných map planety Země uveřejněných v knize Ivo Wiesnera Bohové a apokalypsy lze usoudit, že severní části kontinentu Afrika zůstávaly i přes opakující se katastrofy Země v této podobě, jen s nepodstatnými změnami, již nejméně 50 tisíc let, možná dokonce i více než 100 tisíc let. Tedy už od období před zhruba 115 tisíci lety, do kterého Ivo Wiesner datoval srážku Země s troskou planety Maldek nazvanou Nimiru.

________________________________________________________________

Jiří Novák

Duchovní hledání přesnějšího data vzniku Sfingy

JN: Přírodo na Zemi, můžeš nám lidem sdělit, kdy přibližně vznikla Sfinga a jaký byl pravý důvod její stavby tehdy v minulosti? A co z tohoto dávného poslání či poselství je ještě platné v dnešní době? (Duchovní komunikace ze 4.3.2014)

Příroda na Zemi: „Informace doposud pro vás dostupné naznačují, že Sfinga vznikla buď současně se stavbou trojice pyramid v egyptské Gize, nebo tam byla již dávno předtím. Nic přesnějšího už z těchto zdrojů zjistit nelze. Co však říkají skutečné otisky dávných událostí, které jsou uloženy v paměti Přírody, planety Země a také v paměti jednotlivců na NDC, kteří v tomto období minulosti žili?

Ani pro mne není jednoduché napojit se na tak dávnou minulost, protože, jak sami víte, celé věky nepoužívané informace se postupně zeslabují a vytrácejí. Mohu se takto napojit jen na určité útržky, které z důvodu své významnosti přetrvaly.

Vnímám obraz planiny v Gíze, na které stojí Sfinga. Všude kolem je klid, nic nenasvědčuje tomu, že by se zde chystala stavba pyramid. Při pohledu do větší vzdálenosti v okolí Sfingy vnímám trosky staveb, dávné zbytky lidského osídlení, ale bez lidské přítomnosti.  Jedná se zřejmě o období po dílčí katastrofě, datace orientačně 25 tisíc let př. n. l.  Z tohoto obrazu vyplývá, že Sfinga vznikla mnohem dříve, než byla postavena trojice velkých pyramid. Její umístění bylo voleno tak, že se nacházela mimo hlavní linie změn na Zemi, mimo pásy na povrchu Země, kde při planetárních katastrofách kilometrové vlny ničily vše živé a dokázaly přenášet celé skalní masivy na jiná vzdálená místa. Z toho důvodu mohla Sfinga přetrvat zřejmě i desítky tisíc let v poměrně zachovalé podobě, protože byla opracovaným přírodním masivem pevně spojeným se zemí.

Zkusím se napojit ještě dál do minulosti. Vnímám Sfingu v období jejího budování. Rozpoznávám lidské bytosti kolem ní. Nejsou to však lidé z planety Země. Jsou to mimozemští přistěhovalci, kteří se rozhodli postavit na tomto místě Sfingu. Proč to tehdy udělali a kdy to bylo? Vnímám, že jde o období po jedné z dalších dílčích katastrof Země, kdy byl plynulý vývoj místní civilizace násilně přerušen. Jde o období zhruba před 50 tisíci lety. Tehdy přicházejí tito mimozemšťané a vytvářejí zde tuto umělou stavbu.

Ve skutečnosti se jedná o zařízení, které mělo pomoci lidem na Zemi dosáhnout světelné duchovní cesty a dopracovat se k informacím, které by umožnily překonat opakované katastrofy. Předpokladem k tomu ovšem bylo, že lidé najdou jednoho dne způsob, jak tajemství této stavby odhalit a jak toto zařízení uvést do provozu."

Snaha mágů otevřít tajemství Sfingy vedla k zablokování zařízení

JN: Přírodo, můžeš zkusit napojit se na období, kdy lidé na Zemi skutečně toto zařízení používali? Nebo se alespoň pokusili dopátrat se jeho pravé podstaty?

Příroda: „Ano, posouvám se vnímáním z tohoto bodu vzniku Sfingy tentokrát do budoucnosti. Vnímám skupinu bytostí, jak zkoumají Sfingu. Je to skupina mágů. Vyzařuje z nich zřetelně temná energie naznačující skutečný důvod jejich návštěvy. Otevřením tajemství Sfingy chtějí získat výhodu nad ostatními a využít toho k získání kontroly nad tehdejší místní civilizací. Zařízení se postupně otevírá, ale pak se vše náhle zablokuje. Zřejmě tam původní Tvůrci vložili určitou pojistku, aby tajemství Sfingy nemohl otevřít člověk s jednoznačně temným vyzařováním. Od té chvíle je zřejmě celé zařízení trvale blokováno. Museli by se vrátit jeho Tvůrci, aby dali šanci vše opět uvést do provozu.“

Velká Sfinga měla být napojením na Nejvyšší Svatyni

JN: Jaký byl skutečný záměr této stavby? Lze to z minulosti vypátrat?

Příroda: „Napojuji se na vědomí lidských bytostí, které Sfingu projektovaly a stavěly. Sfinga měla vytvářet určité napojení na informace duchovní povahy. Nebyla však napojením na anděly Dhyany. Vnímám, že napojení ze Sfingy šlo ještě výše, než byla tehdejší úroveň andělů Dhyanů. Dostáváme se takto až přímo k Nejvyšší Svatyni? Ano, vypadá to tak. Sfinga byla zařízení, které mohlo připraveného člověka napojit až do Nejvyšší Svatyně. A takto jej vlastně nepřímo napojit na Stvořitele tohoto světa.“

JN: A bylo vůbec toto zařízení někdy v provozu? Podařilo se alespoň jedné nebo několika lidským bytostem se takto napojit do Nejvyšší Svatyně a případně až na Stvořitele?

Příroda: „Nemohu jednoznačně říci, kolikrát byla Sfinga v minulosti skutečně používána. Protože v pamětech z dávné minulosti zůstávají jen zásadní události, zatímco informace z méně důležitých období se postupně zeslabují a vytrácejí. Kromě toho jediného destrukčního pokusu o neoprávněné otevření tajemství Sfingy zatemněnými bytostmi se mi nepodařilo napojit na jiná období, ve kterých by Sfinga byla používána. Pokud se pokouším o pohled do jiných období minulosti, vnímám už zařízení jako spící, neprobuzené, neotevřené k plnění svého původního záměru. A tak tomu zůstane i nadále.

To celé bylo výdobytkem určité technologické magie vesmírných bytostí. Dnešní vývoj však již našel jinou, zcela přirozenou možnost, jak tohoto spojení dosáhnout. Magie i technologická magie postupně zmizí v propadlišti dějin. A se všemi odrůdami magie definitivně zmizí i funkčnost těch zařízení, která byla prostřednictvím magie vytvořena. Sfinga tak bude už jen připomínat úlohu původního Strážce vědění, Strážce napojení se nahoru na duchovní informace o původu lidstva na Zemi.“

Druhý pokus o zjištění data vytvoření Sfingy

JN: Heyoane, můžeš nám lidem sdělit, kdy ve skutečnosti vznikla Velká Sfinga na egyptské náhorní planině Gíza? Jestli to bylo během období stavby pyramid v Gize, tedy v období 10490 – 10390 př. n. l., toto datum uvádí Edgar Cayce ve svých duchovních přenosech, nebo jestli to bylo mnohem dříve? A jak ve skutečnosti původní Sfinga vypadala? Jestli měla hlavu lva, jako určitého krále ve zvířecí říši, nebo jestli měla od samého počátku lidskou hlavu? (Duchovní komunikace ze 17.2.2014)

Heyoan: „Ano, i na tuto otázku ti mohu odpovědět. Původní Sfinga představovala lva, krále zvířat, se vším všudy. Právě takový monument skutečně představoval symbol ochranné síly, která střeží vstup na určité území – za určitý duchovní práh nebo k určitým znalostem, k dávnému vědění. Velká Sfinga v Egyptě byla vytvořena, vytesána z jednoho bloku horniny ještě dávno před stavbou pyramid, někdy v období rozkvětu Atlantské civilizace před 50 – 60 tisíci lety. Nachází se na místě, které minuly opakované katastrofy, přesto se však na ní podepsal zub času. Pyramidy byly tedy postaveny mnohem později. A až v období egyptských dynastií dochovaných písemně byla původní lví hlava přetesána na lidský obličej. Aby si takto určitý panovník potvrdil svoji historickou důležitost a nezměrnou moc.

JN: Heyoane, před několika dny jsem se tě zeptal na otázku, jaké bylo původní poslání Velké Sfingy v Egyptě. A co vůbec měl symbol Sfingy naznačovat. Kdy začal být poprvé používán a za jakým účelem? Teď již máš podle svých slov mnohem lepší vnímání dávné minulosti. Můžeš se tedy znovu pokusit najít přesnější odpověď na tuto otázku? (Duchovní komunikace z 5.3.2014)

Heyoan: Ano, tentokrát mohu odpovědět daleko přesněji. Velká Sfinga v Gize na vaší Zemi skutečně vznikla mnohem dříve, než byly postaveny pyramidy. To jen mohu potvrdit. Znovu se mi objevuje období zhruba před 50 až 60 tisíci lety.“

Mimozemští stavitelé Sfingy

Heyoan: „Sfinga byla vybudována mimozemskými návštěvníky po jedné z dílčích katastrof, které z větší míry vyhladily civilizaci na Zemi. Vzpomínám si i na to, že tato mimozemská civilizace měla v té době napojení na Nejvyšší Svatyni, kde sídlím. Byli to lidé 1. typu, jak jste je klasifikovali ve svých textech. Byli původem z oblasti Arktura. Jednalo se tedy o civilizaci, která byla jakousi zálohou pro pozemské lidstvo, pokud by ve svém vývoji selhalo (jak jsi o tom psal v jednom z článků).“

Poznámka JN: Jedná se o článek 37A. Proč existuje člověk ve Vesmíru? Další informace o Arkturianech jsou v textech   37B. Arkturiané, Plejáďané a další kosmické civilizace, 37E. Transformace Arkturianů do nové podoby  .)

Heyoan: „Arkturiané také čas od času navštěvovali vaši Zemi, ale na rozdíl od Vesmírných lidí sdružených do Galaktické konfederace se do samotného vývoje vměšovali minimálně. Přitom se zásadně vyhýbali lidským kontaktům, aby takto nedošlo k neoprávněným zásahům do vývoje. Spíše za sebou zanechávali určité energetické stopy, které měly v budoucnu sloužit k usnadnění dalšího vývoje pozemské civilizace. Postavení Sfingy bylo jedním z takových případů.

Zásady nevměšování civilizací ve Vesmíru

Jak však ukazuje dávná minulost, ani takovéto nepřímé kontakty a zásahy nepřivodily žádný pokrok. Zásada nevměšování spočívá v tom, že civilizace nebude za sebou zanechávat ani energetické stopy tohoto typu. Ani to není vhodné, i když je to podstatně šetrnější než přímé vojenské zásahy, které praktikovaly civilizace Galaktické konfederace.

Takže egyptská Velká Sfinga i další symboly Sfingy použité ve vašem hmotném světě jsou jen vzdáleným odrazem prvotního symbolu Sfingy jako Strážce přístupu k určitému mimořádnému vědění, Strážce přechodu přes určité duchovní prahy. Tak jak to dnes můžete vnímat při pokusu o vstup do Nejvyšší Svatyně. To byl ten původní důvod využití tohoto symbolu v duchovní oblasti.“

Observatoř Sphinx v Alpách

A na závěr tohoto textu ještě jedno vědecké využití pojmu Sfinga. Symbol Sfingy, případně jen samotný název Sfinga (anglicky a německy Sphinx), se stal inspirací také pro jiné oblasti získávání zcela nových informací. Například pro nahlédnutí za závoje ohraničující dosavadní vědecké poznání. Příkladem je observatoř a vědecká výzkumná stanice nazvaná Sphinx nacházející se ve Švýcarsku v sedle Jungfraujoch v Bernských Alpách, v nadmořské výšce 3450 metrů. Relativně čisté ovzduší umožňuje vědecký výzkum ledovců, meteorologie, ale také výzkum kosmického záření a Vesmíru. Observatoř byla dokončena v roce 1937, první astronomická kopule byla instalována na střechu v roce 1950. Okolí observatoře s vyhlídkovou terasou je přístupné veřejnosti.

Sedlo Jungfraujoch je celoročně dostupné ozubenou železnicí. Z konečné stanice je možné se dostat tesanými tunely pod observatoř a použít rychlovýtah na vrchol hory.

Zdroj: Wikipedie

   

                                 Observatoř Sphinx Jungfraujoch

Pohled shora s ledovcem v pozadí        Pohled zdola od ledovce

   Wikipedie, autor: Julius Silver           Wikipedie, autor: Eric Hill

 

© Jiří Novák, duben 2014

© Petra Nováková, duben 2014

© Marie Mejdrová, duben 2014

    www.novaduchovnicesta.cz

Anketa

Byl pro Vás tento text přínosem? Ohodnoťte prosím známkou od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší).

Celkový počet hlasů: 148