Vltava

                                                                                Vloženo 28.1.2011

Vltava je nejdelší českou řekou. „Je tedy paradoxem, že se vlévá do podstatně kratší a menší řeky Labe. Samotný soutok obou řek u Mělníka opravdu působí nesouměřitelně. Vltava má v průměru o 50 % větší průtok než Labe, a také opticky působí mnohem mohutněji. Dalo by se očekávat, že už v pravěku lidé považovali za hlavní českou řeku právě Vltavu, a nikoliv Labe. Nestalo se tak.“ (Jan Kroča: Řeka Labe – posvátný tok Bohemie, časopis Skryté skutečnosti č. 32/2002)

Zatímco střední průtok Vltavy je kolem 150 m3 za sekundu, průtok Labe je pouze kolem 100 m3 za sekundu. Je to naprosto logické, protože Vltava odvádí vodu z území o dvojnásobné rozloze než Labe do tohoto místa. Povodí Vltavy je 28 tisíc km2, povodí Labe až do soutoku pouze 14 tisíc km2. Přesto se další pokračování řeky jmenuje Labe. Zavinili to prý už Keltové. Jaké k tomu měli důvody? Jan Kroča v citovaném článku poskytuje následující vysvětlení: Labe bylo dobře splavné, zatímco Vltava byla původně místy mělčinatá a naopak v oblasti nad Prahou protékala několika nepříjemnými soutěskami s prudkým proudem a nesplavnými místy. Zadruhé, Labe pramení v nejvyšších českých horách, v místě s nadmořskou výškou 1386 m. V místě, které bylo zřejmě odedávna významným kultovním místem dávných národů. A konečně zatřetí, Labský důl má unikátní postavení z pohledu energií. „Tento až 200 metrů hluboký kaňon, připomínající mytickou obří propast, je plněn extrémním množstvím energie, strhávané řadou vodopádů přes hranu kaňonu. Voda Labe je zde sycena takovou intenzitou přírodní energie, která při dalším toku řeky spolehlivě strhává energii všech, tedy i větších a delších průtoků.“ (Jan Kroča).

Vydejte se s našimi fotografiemi podél toku Vltavy. Vltava začíná nejen oficiálním pramenem, položeném na svahu Černé hory ve výšce 1172 m nad mořem. Své vody čerpá z řady dalších malých potůčků a potoků, které odvádějí vodu z šumavských rašelinišť a jezírek. Větší část Šumavy je odvodňována přímo do Vltavy, druhá část pak do Otavy, která se s Vltavou spojí v místě Orlické přehrady u hradu Zvíkov. Otavě a jejím přítokům budeme později věnovat samostatnou stránku a fotogalerii. Dalším přítokem Vltavy, který je pozoruhodný z hlediska přírodních krás, je Sázava, která se vlévá do Vltavy u Davle. Také Sázavě budeme později věnovat samostatnou fotogalerii.

Na toku Vltavy nalezneme celou řadu přehradních nádrží. Hned v podhůří Šumavy je to Lipno, přehradní nádrž s největší rozlohou v České republice. Dále menší nádrž Hněvkovice u Týna nad Vltavou pro jadernou elektrárnu Temelín. A následuje vltavská kaskáda s druhou největší nádrží – Orlíkem a dále Kamýk, Slapy, Štěchovice, Vrané. Po průchodu naším hlavním městem, Prahou, Vltava pokračuje až do Mělníka, k soutoku s Labem, kde její pouť končí. Autory větší části fotografií jsou provozovatelé těchto stránek Jiří Novák, Petra Nováková, Marie Mejdrová. Ostatní fotografie byly převzaty z webových stránek www.wikipedie.cz. Jejich volné publikování je podmíněno uvedením autorství a zdroje. Všechny uvedené fotografie bez ohledu na autorství jsou prostřednictvím Přírody spojeny s realitou a při prohlížení vyzařují bioenergii znázorněného místa v tomto reálném čase bez ohledu na okamžik pořízení fotografie.

   

Níže na této stránce najdete tři fotogalerie: 

        Vltava v Jižních Čechách

        Vltavská kaskáda od Orlíku po Vrané

        Vltava od Prahy k Mělníku 

 

Kliknutím na kteroukoliv fotografii si tuto fotografii zvětšíte a dole pod ní najdete možnost spustit automatickou postupnou prezentaci celé fotogalerie. Prohlížíte-li fotografie po jedné, je potřeba si všimnout přechodu na další stránky fotogalerie - najdete jej vlevo pod první desítkou fotografí.

 

Další informace o Vltavě zjištěné duchovní komunikací naleznete na samostatné stránce

        Duchovní informace o Vltavě