Jiří Novák                                                               Vloženo 28.3.2010 

19. Mystické zážitky a vzestup do sféry Věčného Já

                                                                     

____________________________________________________

Mnozí lidé se domnívají, že existuje nejvyšší úroveň pravdy, Nejvyšší Bytost, Absolutno. Každý dnešní člověk však v sobě má ukrytu možnost neomezeného duchovního vzestupu. A pokud si tuto schopnost v sobě probudí, může zjistit, jak tomu ve skutečnosti je. Jakmile vědomí člověka začne přesahovat nad úroveň prvních sedmi těl, člověk tím překročil hranice jediného pozemského života. Začíná informačně zasahovat do sféry Věčného Já své bytosti a stává se takzvaně „osvíceným“. Již dříve mohl výjimečně zažívat doteky s touto sférou označované jako mystické zážitky. Na této úrovni člověk začíná rozumět podstatě koloběhu jednotlivých znovuzrození. Učí se pochopit, vnitřně vymezit a uvést do praxe hranice své bytosti ve vztahu Já – Planeta, Já – Příroda, Já - Kosmické vědomí. Učí se nacházet optimální vyváženost mezi vlastním rozhodováním a mezi přijímáním rozhodnutí vyššího duchovního vedení.

_________________________________________________________________

V tomto světě jsou všichni, kdo tady mají být

    Mnohé názory říkají, že většina lidí do tohoto světa nepatří. Že jsou tu omylem, že prý nemají dostatečnou čistotu na takovou sílu doby. Nesmysl. Nikdo nemá právo takto hodnotit. Mé zkušenosti z praxe naznačují, že právě ti, co se nejvíce zajímají o duchovní knihy, přednášky, semináře, jsou těmi, kteří mají největší karmické zatížení z minulosti. A přitom si mnozí z nich připadají, jak jsou dobří ve srovnání s těmi, co jenom chodí do hmotné práce. Ve skutečnosti však nikdo neví, jaké karmické vrstvy v člověku jsou, dokud se nezačne den za dnem čistit. A nezačne se zjišťovat pravda o jeho vlastní minulosti v tomto Vesmíru i ve vyšších světech.

    Neposuzujte proto, kdo tady má být, nebo kdo si zaslouží tady být. Situace je nastavena tak, že jsou tady všichni, kteří tady být mají. Někteří ovšem opět selhali. Odešli předčasně, protože ve svých životech nenašli správnou cestu. Podlehli nemoci. Nedokázali zpracovat silný náznak, který jim nemoc přinášela. Nebyli schopni ve svém životě udělat potřebné změny, aby nemoc překonali a mohli v životě pokračovat. Nezvládli dožít se období, ve kterém se rozhoduje o všem. O další budoucnosti jednotlivců, planety Země i celého lidstva.

Rozhodující je zjištění, zda jsem na duchovním vzestupu

    Už poněkolikáté opakuji, že rozhodující otázkou dne pro každého by mělo být zjištění, zda duchovně stoupám nebo klesám. Pokud je člověk v duchovním pádu, karmické čištění neprobíhá. Naopak den za dnem se v něm ukládají další karmické vrstvy obsahující jeho chyby, přehmaty, nebo odrážející situace, kdy jej někdo jiný ovládá. Kdy jsou na něj skrytě nakládány další a další drobné energetické úpisy. Místo aby spěl svým vývojem k očištění se z minulosti, tak naopak den za dnem zhoršuje svoji dosavadní situaci nabalováním dalších vrstev.

    V situaci pokračujícího duchovního poklesu je drtivá většina dnešní pozemské populace. I mnozí z těch, kteří se domnívají, že jsou na duchovní cestě. Horlivě se sice zajímají o všemožné duchovní teorie, ale ve skutečnosti duchovně klesají. Takže rozhodující pro člověka je dostat se čistým přirozeným způsobem na cestu duchovního vzestupu a směřovat k duchovnímu probuzení. V předchozích dvou pokračováních týkajících se 12 úrovní duchovního těla člověka jsem popsal úlohu prvních sedmi energetických těl člověka v pozadí za hmotou. V článku 15. Duchovní vzestup člověka a trojice hybných sil evoluce jsem vysvětlil, co je to Nižší Já a duchovně neprobuzený člověk. V části 18. Cesta k duchovnímu probuzení člověka pak co je to Vyšší Já tvořené 5. až 7. tělem a duchovně probuzený člověk. Dnes půjdeme ještě výše, nad rovinu jediného pozemského života. Zbývá nám vysvětlit význam a způsob fungování nejvyšších čtyř energetických těl.

Existuje nejvyšší úroveň pravdy?

    Existuje jakási absolutní pravda? Která je nejvyšší, neměnná, stabilní a takto přetrvává věky? V řadě diskusních příspěvků z poslední doby jsem zaznamenal různé názory. Například názor mágů: „Není nic kromě dvanácti Vesmírů v Projeveném... Stvořitel Všech Stvořitelů, ten, který je Jediným, Vším, Absolutním. Kdo vnímá něco jiného, je duchovní slepec.“ Další lidé se zmiňují o Nejvyšším, Božské Prozřetelnosti, Prvotním Stvořiteli. Jak by to bylo krásné, kdyby nad námi byla jakási Nejvyšší Duchovní Instituce, Nejvyšší Úřad, Nejvyšší Bytost, která nad vším dohlíží a o všechno se spravedlivě stará. Jak by to bylo jednoduché, kdyby to, co je předáváno ve stovkách dostupných knih, byla nejvyšší duchovní pravda. Jenom bychom se ji naučili, pochopili ji a bylo by to.

    Asi vás zklamu. Dostanete-li se na cestu ničím neohraničeného vzestupu, sami si budete moci svým rozšířeným vnímáním osahat, jak to vlastně v duchovních sférách nad námi vypadá. Kdo kde sídlí, na jaké frekvenci, na jaké úrovni harmonie. Ať už jde o nejvyšší anděly Dhyany, planetu Zemi jako bytost či vědomí, Vesmír – Kosmické vědomí, Stvořitele tohoto Vesmíru, a tak dále.

Domnělá nejvyšší pravda z pohledu neomezeného vzestupu

    Zjistíte pak, že i ta úroveň, která se vám zdála nedosažitelná, nedostupná, absolutně nejvyšší, představuje pouze jednu z úrovní harmonie na cestě neomezeného duchovního vzestupu. Více o tomto novém pohledu bude v článku 21. Nová duchovní cesta – vzestup za hranice Vesmíru.

    Aby si někdo nemyslel, že se vyvyšuji – připomínám ještě jednou, že schopnost neomezeného duchovního vzestupu přes všechny bariéry a duchovní prahy má v sobě ukrytu každý dnešní člověk zrozený na planetě Zemi – viz článek 8. Druhý plán Stvořitelů - dnešní lidstvo. Protože každý dnešní člověk je již člověkem 2. typu. Protože toto je již tisíce let závazný vzor pro zrození obsažený v morfických polích současné lidské civilizace na Zemi. Záleží proto na každém jednotlivci, zda si tuto schopnost neomezeného vzestupu probudí nebo ne. V tomto seriálu článků k tomu poskytuji podrobný návod. Jsou však okolnosti a podmínky, které otevření neomezeného vzestupu brání, například používání magie.

    Z tohoto pohledu pak nic nenasvědčuje tomu, že by měla existovat nejvyšší úroveň pravdy. Dokonalý Bůh nebo jakési absolutno. Každá pravda totiž odráží výši frekvence bioenergie, kterou je vyjádřena. Vyšší frekvenci odpovídá vyšší hladina pravdy. Ke každé frekvenci bioenergie však existuje frekvence vyšší. To je přece jednoduchá vlastnost čísel dokázaná matematikou. Proto i ke každé úrovni pravdy existuje úroveň vyšší. A je logické, že pokud budu duchovně na vzestupu, bude se úroveň pravdy, kterou přijímám, a kterou třeba pomocí článků předávám ostatním, neustále zvyšovat. 

Věčné Já a osvícený člověk

    Trojice energetických těl od devátého do jedenáctého vytváří Věčné Já (ducha) člověka. Tato rovina bytosti se snaží usměrňovat své Nižší Já a Vyšší Já z hlediska dlouhodobé evoluce věčné by­tosti člověka. To znamená z pohledu, který přesahuje rámec jedi­ného fyzického života. Obsahuje informační výbavu, která pro člo­věka zůstává nedostupná až do doby, kdy dosáhne výrazného duchovního vzestupu. Pokud člověk dosáhne informačního spojení s touto úrovní sama sebe a ve svém životě se řídí především informačními podněty z této nejvyšší roviny, je označován jako osvícený.

    Význam termínů „osvícený“, „osvícení“ chápeme z pohledu Nové duchovní cesty jinak. Marie Mejdrová ve své úvaze 19A. Tradiční a nové pojetí termínu osvícení  k tomu uvádí následující:

    „Stav osvícení (přesněji řečeno jeho poslední fáze) je v tradičním pojetí popisován v superlativech. Jako absolutní dokonalost a harmonie, naprostá vnitřní čistota, karmické dočištění na 100 %, poznání všeho. Od té doby, co se otevřela Nová duchovní cesta, se naše obzory rozšířily. Nyní víme, že nad tím, co jsme doposud považovali za vrchol dokonalosti a poznání, je nespočet dalších úrovní vhledu, poznání, čistoty, harmonie, pravdy.

    Proto, pokud použijeme v tuto chvíli slovo „osvícení“, jeho význam musí být nutně posunutý od významu, ve kterém bylo doposud používáno. Mluvíme teď o fázi, kdy vědomí člověka zasahuje do sféry Věčného Já své bytosti. Nic víc a nic míň. To ještě zdaleka neznamená, že duchovní cesta dotyčného člověka skončila nebo vbrzku skončí. Je to pouze začátek další fáze, přechod přes důležitý předěl. Tak, jako člověk předtím úspěšně prošel prahem duchovního probuzení, teď překonal další práh k vyššímu poznání. Ale nikde už tam nad ním není strop.“

Krátkodobé osvícení - mystický zážitek

    Minule jsem naznačil, že člověk může dosáhnout dotyku s touto věčnou úrovní existence již ve sféře Vyššího Já. Takové krátkodobé osvícení bývá způsobeno tím, že lidské vědomí dokáže vlivem mimořádně příznivých vnitřních nebo vnějších okolností na okamžik podstatně zvýšit svoji frekvenci. Záblesk takového krátkodobého osvícení pak bývá označován jako mystický zážitek. Může být vyvolán přirozeným způsobem v důsledku mimořádného zážitku citového, tvůrčího či intelektuálního. Nebo pobytem ve volné Přírodě v místě s mimořádnou bioenergií. Mezi taková místa patří vrcholky některých kopců, památná historická místa, místa v blízkosti vodních ploch. Ne náhodou naši dávní předkové vybrali určitá místa pro stavbu hradišť, opevnění či jiných staveb.

    Přirozené mystické zážitky výstižně popisuje celá řada autorů, např. James Redfield (Celestýnské proroctví). Při mystickém prožitku má člověk pocit ztotožnění se s Přírodou, Planetou i Vesmírem. Vnímá a prožívá mimořádnou harmonii v sobě samém, i své téměř dokonalé sladění s okolním světem. Někdy přitom ztrácí pocit přítomnosti, vnímání běžného času a prostoru. Jakoby se rozplývá v nekonečnosti a věčnosti, cítí se být součástí nekonečného prostoru a věčně trvajícího okamžiku. Prožívá záblesky doteku s celou Přírodou a Vesmírem.

    Takovým zážitkem může být i prožitek vrcholu sexuálního spojení, pokud jej dvojice dokáže prožívat nejen fyzicky, ale i citově a duchovně. Cílem života by však neměly být pouze jednotlivé zážitky tohoto typu. Ale takový stav, kdy si sounáležitost s Přírodou, planetou Zemí a Vesmírem dokážu uvědomovat v každém okamžiku svého života, při každém jednotlivém rozhodnutí. A to lze jedině dalším vnitřním čištěním, dalším přirozeným zvyšováním frekvence vnitřní bioenergie, na kterou jsem naladěn.

Nad sférou pozemského života

    Pokud člověk dokázal dostatečně vyladit své pozemské Já, které je složeno z Nižšího Já a Vyššího Já, frekvence jeho vnitřní bioenergie začne stoupat nad úroveň sedmého těla. Člověk začíná svým vědomím zasahovat nad sféru tohoto života. V tomto období si uvědomuje, že existuje i něco víc než tento jeden pozemský život. Že člověk je věčná bytost, která se rodí opakovaně. Informace tohoto typu získával samozřejmě již dříve ve sféře Vyššího Já. Ale na dlouhou dobu to byly pouze intelektuální duchovní informace, o kterých se neuměl z vlastní zkušenosti přesvědčit a byl odkázán na vysvětlení druhých.

    Jakmile však vědomí začne přesahovat nad úroveň prvních sedmi těl, člověk se začíná o věčné podstatě své bytosti přesvědčovat přímo na základě svých vlastních prožitků a zkušeností. Začíná sám zachytávat informace z duchovních sfér našeho Vesmíru. Odkrývají se mu první poznatky vysvětlující podstatu jeho bytosti - kdo je, proč se na Zemi zrodil, odkud pochází, kým byl v minulých životech. Postupně si na základě vlastní zkušenosti začne plně uvědomovat a plně prociťovat věčnou podstatu své bytosti.

8. úroveň - překonávání druhého duchovního prahu

    Nad úrovní prvních sedmi energetických těl se nachází osmé tělo, které představuje druhý duchovní práh. Ten odděluje sféru Vyššího Já od sféry Věčného Já. Také překonávání tohoto duchovního prahu přináší další vyšší stupeň radikální očisty, kdy najednou probíhá duchovní energetická očista předchozí úrovně Vyššího Já a člověk se musí rozloučit se všemi negativními schématy z této úrovně předtím, než jeho vědomí pronikne do sféry Věčného Já. Při překonávání tohoto duchovního prahu se mluví o tzv. "mystické smrti", o temné noci duše. Jak tyto pojmy naznačují, u někoho může jít o skutečně nepříjemné prožitky, kterými je nezbytné projít, než vědomí člověka prorazí duchovní bariéru.

Vědomí Věčného Já - osvícený člověk

    Okamžik nebo období, kdy člověk úspěšně projde radikální duchovní očistou a podaří se mu tím překonat tento duchovní práh, bývá označováno jako "mystická svatba". Jak uvádějí někteří autoři, dochází při ní ke splynutí nevěsty (duše, Vyššího Já) s ženichem (duchem, Věčným Já). Vědomí člověka tím překročilo hranice jediného pozemského života a vystoupilo do sféry Věčného Já. Člověk dosáhl prozření a stává se osvíceným.

    Začíná rozumět podstatě koloběhu jednotlivých znovuzrození. Dokáže se dívat jakoby z nadhledu na svůj současný pozemský život a chápe širší souvislosti, které rámec jediného zrození přesahují. Posouvá se od vnímání fyzické dočasnosti, ukončenosti a pomíjivosti jednoho života k pochopení věčné podstaty člověka. Mohou se mu odkrývat informace z jeho předchozích zrození na Planetě. Už to není pouze teoretická možnost, že na Planetě byl již dříve v předchozích životech. Začíná zjišťovat, kým konkrétně byl.

    Osvícení přináší pochopení, že člověk nepotřebuje být ničím jiným než je teď. Stačí jen být sám sebou a navázat trvalý kontakt s duchovní podstatou své bytosti. A vše potřebné, informace, energie i tvořivé schopnosti, pak dokáže nalézt uvnitř sebe. Chce to jenom dostatečně zharmonizovat svoji bytost - své myšlenky a záměry v pozadí, slova, která říká, činy, kterými se projevuje, i bioenergie, které vyzařuje.

9. úroveň – vnitřní vymezení a pochopení hranic ve vztahu k Přírodě a Vesmíru

    Pořadí těl ve sféře Věčného Já je stejné jako v oblasti Vyššího Já, tedy zdola nahoru intelekt, vůle, pocity. Zpracování každé z těchto úrovní však přináší novou náplň této trojici hybných sil člověka. Pokud vědomí člověka zasahuje do devátého energetického těla, člověk se nejprve učí rozumově pochopit a vnitřně vymezit hranice své bytosti ve vztahu Já – planeta Země, Já – Vesmír, Já - Kosmické vědomí.

    Učí se rozlišovat, kdy se má zachovat jako Já – člověk a prosazovat vlastní potřeby, nebo potřeby skupiny lidí, národa, lidské civilizace. A v jakých situacích se má naopak zachovat jako součást Přírody a prosazovat potřeby Přírody, Planety, Vesmíru, jiných forem života. Ať už jde o záležitosti potravy, stavby dálnice, využívání přírodních zdrojů nebo respektování a ochranu jiných forem života.

    Pokud vědomí člověka bylo uzavřeno v úrovni jediné inkarnace, tedy v prvních sedmi energetických tělech, člověk obvykle preferoval zájmy jednotlivce i civilizace nad zájmy Přírody. Vyplývá to z psychologického hlediska, kdy život člověka se zdá být krátkou epizodou ve srovnání s existencí Přírody, která budí dojem věčnosti a odolnosti. Proč bych si tedy tento život nemohl užít. Důsledky dopadů právě takového jednání lidstva za poslední desítky let jsou více než zřejmé.

Na věčné úrovni se člověk učí respektovat Přírodu, Planetu a Vesmír

    Příroda zase není tak odolná, jak se zdála a egoistické zásahy civilizace ve jménu lepšího života člověka a lidstva způsobily její obrovské ničení, které je třeba zastavit. Na věčné úrovni se člověk učí chápat, že planeta Země a její Příroda jsou také živé bytosti, živé systémy. Že nejsou tak nezničitelné a věčně obnovitelné, jak se domnívají mnozí politici, státníci, ekonomové, kteří bez ohledu na Přírodu prosazují své megalomanské akce. Že předpokladem věčnosti Přírody je harmonická rovnováha všech bytostí v ní žijících.

    Co však dělá člověk? Příliš neváhá při provádění rozsáhlých zásahů do přírodních lokalit. Otevírá lomy, hlubinné i povrchové doly, hloubí tunely. Narušuje přitom nebo dokonce zcela likviduje přírodní společenství jiných forem života. A to vše s naprostou samozřejmostí. Jen si vzpomeňte, jak vám vadí, když si kdesi obydlíte dům a kolonie mravenců využijí zrovna vaši kuchyň jako dálnici odněkud někam.

Zachovejme Přírodu i pro budoucnost

    Nejde přece jen o tento jediný život, abych si žil v přepychu, bohatství a nadbytku energie jako v pohádce. Jde o zachování Přírody i pro budoucnost. Pro příští generace našich potomků. Ale také pro nás samotné v dalších zrozeních na této Planetě. Tuto skutečnost může plně chápat až člověk, který si je vědom věčnosti své existence. Až na úrovni Věčného Já člověk plně prožívá své spojení s planetou Zemí, Přírodou, Vesmírem. A cítí jednotu se vším, co existuje.

    Proto je tak důležité nezastavit se uprostřed cesty, jakmile se mi potvrdí existence duchovního pozadí. A místo každodenního úsilí o další a další vzestup se zakopat na dosažené úrovni a číst knihy, navštěvovat semináře, studovat a rozumovat. Prostě se stát duchovním intelektuálem. A myslet si, že právě takto se stanu duchovně lepším, čistějším, dokonalejším.

    Nezastavme se v polovině duchovní cesty, ale pokračujme dál

Mluvím-li o duchovním vzestupu, mám tím na mysli trvalý vzestup. Každý den usilovat o to, abych byl lepší, čistější a vyrovnanější než včera. Abych ještě méně ubližoval druhým. Abych ještě více respektoval Přírodu. Vyvezené staré plechovky do lesa. Vylití podezřelé chemikálie do potoka nebo kamsi do Přírody. Kdo z vás může říci, že to nikdy neudělal?

    Až na věčné úrovni dokáže člověk překonat svůj přezíravý vztah k Přírodě a postoj „Já jsem pánem Přírody a Vesmíru“ nahrazuje postojem „Já jsem součástí Přírody“, „Já sám jsem Příroda“. Pokud by lidský druh nedokázal k tomuto pochopení dospět, je pak jen otázkou času, kdy se probuzená Planeta a Vesmír dokážou zbavit druhu, který dlouhodobě usiloval o rozvrácení harmonie Přírody. Dokladů o zmizení a zkáze mnoha dávných a velmi vyspělých civilizací je přece více než dost.

10. úroveň – převedení vnitřního vymezení nových hranic do praxe

    Na 10. úrovni vůle je úkolem člověka naučit se přenášet toto nové vymezení hranic do každodenní praxe. Do každého svého rozhodnutí, každého činu, do nového přístupu k životu. Už ze sféry Vyššího Já člověk ví, že je třeba odvrhnout všechno, co narušuje čistotu jeho bytosti. Že si potřebuje chránit svoji svobodu, ale současně přitom nenarušovat svobodu druhých lidí. Teď jde ještě dál.

    Už si všímá i toho, zda svými činy nenarušuje Přírodu a její čistotu, jestli nezasahuje nešetrně do životního prostředí dalších forem života na Planetě. Naopak se snaží aktivně zasahovat do udržování a obnovování Přírody. Učí se, aby vše co dělá, každý jednotlivý čin, byl vhodný nejen pro něj a druhé lidi, ale také pro Přírodu a jiné formy života. Zdá se vám to těžké? Ale nic jiného nám nezbývá, než se to naučit, chceme-li na této Planetě jako živočišný druh trvale přežít.

11. úroveň – jednota individuality a kosmického vedení

    To, že člověk duchovně postoupil až ke zpracování 11. úrovně, znamená, že už se naučil bez výhrad přijímat vyšší vedení a impulsy z duchovního světa. Stává se však, že dalším postupem výše se lidé příliš vychylují do preferování duchovní složky své bytosti a stávají se postupně zcela odevzdaní impulsům shora. Začínají být prodchnuti myšlenkami duchovního idealismu, že nahoře je všechno dokonalé. Tudíž jakoukoliv starost a péči o sebe i o své tělo považují za zdržující, nepotřebnou, často i zbytečnou.

    Někteří dokonce začínají uvažovat o životě bez jídla, o přežívání pouze z energií. Jak bláhové jsou takové pokusy. Vždyť již Buddha si vyzkoušel, že takováto forma askeze a živoření nikam nevede. Že mé hmotné tělo je nástroj, o který je potřeba den za dnem pečovat i příjmem hmotné potravy a výživy.

    Někteří ve snaze dostat se výše zcela ztrácejí pocit své individuality a mluví o všemohoucích, všeprostupujících, dokonalých božských silách. Začínají být pasivně přijímajícími bytostmi nicneříkajících duchovních sdělení plných slov o bezvýhradné službě druhým, obětavé pomoci, o naprostém odevzdání se Bohu. Jakoby rozpouštějí svoji individualitu do pocitu splynutí s Bohem. V tom nevidím cestu ke zpracování této 11. úrovně. Právě naopak.

Odevzdání se vyššímu vedení neznamená pasivní čekání

    Člověk si musí na této úrovni znovu uvědomit, že hmotná a duchovní část jeho bytosti jsou dva protiklady, které je třeba vyladit v jediný kompletní optimálně fungující celek. Se stejnou váhou pro obě části, 50 : 50. Chci-li postupovat dál, tato úroveň klade ještě vyšší nároky na vzájemné vyladění hmotné a duchovní části člověka.

    Ano, abych dokázal přijímat vyšší duchovní vedení, ale přitom uměl respektovat i svoji individualitu, potřeby své hmotné bytosti. Abych nedospěl k tomu, že budu trávit svůj život meditací v jeskyni bez jídla. Abych přijímal vůli Kosmického vědomí, ale v pravý čas abych dokázal přijmout i vlastní rozhodnutí – jdu se najíst, potřebuji si odpočinout, pro dnešek už toho bylo dost.

    Aby člověk směřoval k tomu, že mezi oběma póly, mezi individualitou každého života ve Vesmíru i jednotou Vesmíru jako celku přestanou existovat jakékoliv rozpory, třenice, sporné situace. Odevzdání se vyššímu vedení zde neznamená pasivní čekání a přijímání, co mi osud a život přinesou, a tím ztratit jakýkoliv vliv na svůj život. Takový člověk by zůstal ovládán nikoliv Kosmickým vědomím, ale vnějšími okolnostmi, zejména politickou a ekonomickou situací, počasím, apod. A také vlastní minulostí – tím, co se obnažuje na duchovní úrovni z vlastních karmických vrstev i z okolí.

Aktivní řízení života ve spolupráci s Kosmickým vědomím

    Na této úrovni je potřeba se dopracovat k aktivnímu řízení svého života ve spolupráci s Kosmickým vědomím. Uvádět do praxe nejen impulsy shora, ale reagovat také na impulsy svého hmotného těla. Udržovat v optimálním stavu své fyzické tělo a přiměřeně uspokojovat své fyzické potřeby. Pochopit, že Kosmické vědomí mne může vést životem a dotvářet okolnosti mého života. Já však si musím stanovit pevný směr své cesty a zároveň si zajistit pevné zdraví, vnitřní rovnováhu a dostatečnou odolnost proti vnějším vlivům.

    Budu pak cítit podporu Kosmického vědomí, je-li tento směr v souladu s mojí dlouhodobou evolucí. V každém okamžiku tedy jde o nalezení optimální vyváženosti mezi vlastním rozhodováním a mezi přijímáním rozhodnutí vyššího duchovního vedení. Kdy mám sám rozhodnout na základě informací, které mám k dispozici, a kdy mám naopak čekat na vyšší impuls, který mi správné rozhodnutí naznačí.

Přístup k dalším informacím

    Pokud člověk dostatečně vyladí úroveň Věčného Já, může získat vědomý přístup k informačním polím vyšších rovin vědomí a jejich prostřednictvím pak může dostávat odpovědi na nejrůznější otázky. Získá tak napojení na další okruh mimořádných informací, a tím se jeho veškeré rozhodování zkvalitní, pokud dokáže tyto informace využívat.

    Může jít například o pokročilejší léčebné diagnózy a informace o energetickém stavu člověka či informace z minulých životů. V tomto případě se už obvykle jedná o informace, které přesahují rámec jediné inkarnace člověka. Tyto informace získává opět nejrůznějším způsobem - nejen přímo mentálním spojením s informačním polem nebo vyšší hladinou vědomí, ale také pomocí kyvadla, formou automatické kresby, automatického psaní apod.

Probuzení léčitelských schopností

    Na této úrovni vědomí se člověk může stát prostředníkem pro přijímání léčivých bioenergií nejvyšší možné frekvence v rámci tohoto Vesmíru. Zde se každý naprosto přirozeným způsobem stává léčitelem a může využívat těchto schopností v zájmu lidstva, Přírody a Vesmíru. Navíc na této úrovni už dokáže pomoci druhým lidem i s mnohem komplikovanějšími problémy než ve sféře Vyššího Já. Zde už nejde pouze o jednoduché energetické vyladění jiného člověka. Jde také o možnost řešení a odstraňování i nadčasových traumat a složitých vazeb člověka s minulými životy. Nebo opravu roztrženého energetického obalu či nefunkčních poškozených čaker.

Co v nás není, to se nás nedotkne

    Člověk, který úspěšně pokračuje ve vzestupu úrovní Věčného Já, začne postupně přitahovat vše, co je v souladu s jeho evolucí. Například potkává právě osoby, které mu pomohou realizovat jeho projekt. Otevře knihu přesně na té straně, kde najde odpověď na důležitou otázku. Dostane neočekávanou finanční injekci právě ve chvíli, kdy ji nejvíce potřebuje.

    A naopak přirozeně odpuzuje vše, co jeho vývoji brání. Ať už jsou to negativní bioenergie druhých lidí, pokusy o mentální ovlivňování svého energetického systému nebo karmické energie projevující se formou kolektivních katastrof na Planetě. Jak se říká – „co v nás není, to se nás nedotkne“. Není to otázka smůly či štěstí, jsou to zákonité důsledky vycházející z fungujících duchovních zákonů. Ale pozor na organizované zlo. Proti němu není ani vnitřní čistota dostatečnou ochranou, viz 12. Opakované pokusy temných sil ovládnout hmotný svět.

Co dál po dosažení úrovně osvícení?

    Ještě dnes považuje drtivá většina duchovních směrů osvícení člověka za vrchol jeho evoluce ve hmotě. V řadě knih je zdůrazňováno, že po dosažení osvícení se člověk nadále již nemusí rodit ve hmotném světě, a po skončení probíhajícího života zůstane trvale v nehmotné duchovní sféře.

    Ano, tak se to skutečně dělo a byl to jeden z největších omylů duchovního předvoje lidské civilizace. Mnohé bytosti, které dosáhly v určitém životě osvícení, se přestaly pravidelně rodit na Planetě, a místo duchovního růstu zůstaly nahoře, aby odtud pomocí impulsů řídili zbytek lidstva dole. Toto považuji za ohromnou chybu, která vede lidstvo od jedné katastrofy k druhé. Tomuto problému se budu podrobněji věnovat v následujícím článku 20. Největší omyly Staré duchovní cesty. Proč duchovní mistři nezkoumali, jestli se dá jít ještě dál a výš? Proč se nepokusili o další vzestup? Jak si mohli myslet, že toto je všechno?

Nová duchovní cesta

    Osvícení dnes považuji pouze za jeden z dílčích postupných cílů evoluce člověka ve hmotě. Zkušenosti řady lidí naznačují, že nejde o poslední a nejvyšší metu. Nad sférou Věčného Já je dnes další duchovní práh, 12. tělo. Ještě před deseti lety tam nebyl, protože v celé historii až do 20. století neměl nikdo touhu a odvahu jít dál a výš.

    Dnes tam tento další duchovní práh je a tato skutečnost naznačuje, že je možné v duchovním vzestupu pokračovat. Že vše je připraveno pro další vzestup pokročilých lidských bytostí. Že nová cesta dál a výš směrem nahoru je proražena. Od samého počátku pro tento další vzestup používáme názvu Nová duchovní cesta.

    Existuje kniha Geoffa Boltwooda (Posel – cesta duchovního učitele), která mi otevřela oči. Která mi ukázala, že další cesta dál nahoru existuje. Kam se dá ještě stoupat a především jakým způsobem? A jaké podmínky je nutné splnit, aby se tam člověk dostal? Podrobněji o tom budu psát v článku 21. Nová duchovní cesta – vzestup za hranice Vesmíru.

Doporučení, jak pracovat s bioenergiemi

    Na závěr ještě jedno doporučení, jak pracovat s bioenergiemi. A jak pomoci sám sobě se vzestupem. Každodenní povinnost starat se o optimální výživu a optimální fungování svých čaker však ze sebe příjmem energií z duchovních sfér nesejmete. Z tohoto pohledu znamenají bioenergie pouze doplňující pomoc. Je důležité napřed se začít sám starat po určitou dobu o fungování své bytosti. A pak teprve máte etické právo žádat o pomoc ve chvílích nouze. V žádném případě však nemáte právo takto žádat o pomoc pro sebe, když sám vědomě pro svůj vzestup nic neděláte.

    Mám-li pocit, že potřebuji bioenergie z duchovních sfér a vyšších hladin vědomí, jednoduše o ně správným způsobem požádám. Používám toho ve všech situacích, kdy cítím sám u sebe dočasnou vnitřní nepohodu. Kdy se vlivem okolních událostí cítím rozhozen. Nebo vnímám jakýkoliv energetický útok na sebe. Právě takto se příjmem energie o vyšší hladině harmonie rychleji a snáze navrátím ke své původní vnitřní stabilitě.

    O energii žádám rovněž tehdy, když se snažím formou energetické léčby pomáhat druhým lidem. Nebo když přijmu vyšší impuls, pokyn, abych léčil určité místo na Planetě, například čistil místo katastrofy. Nebo přírodní objekt, vrchol, vodní plochu, určitý strom nebo i jakoukoliv jinou bytost.  

Jednoduchá prosba o energie pro začátečníky

    Doporučuji druhým formulku, kterou může použít každý začátečník, který se rozhodl eticky čistým způsobem vstoupit na vzestupnou cestu:

    „Děkuji vám spojené síly světla, karmy a Přírody, že do mne vstupuje čistá světelná energie, a že mne tato energie léčí... (harmonizuje, duchovně čistí, odstraňuje únavu, ochraňuje, umožňuje usnout, uvolňuje připojeného zajatce Planety...)“.  

    Po vyslovení této formule se uvolním, plně otevřu a čekám. Kdo je dostatečně citlivý na energie, ucítí po několika vteřinách začátek proudění bioenergií. Kdo nic necítí, nevadí, bioenergie na tuto prosbu vždy proudí, pokud jste na správné cestě vzestupu.

Jednoduchá prosba, pokud potřebuji energií pomoci druhému

    A pokud potřebuji touto energií pomoci svému dítěti či jiné bytosti, pomoci nemocnému zvířeti, očistit místo v Přírodě, uvolnit uvězněného zajatce Planety, prosba je téměř identická. Rozdíl je v tom, že pokusíte-li se tímto způsobem neoprávněně léčit jinou bytost, bioenergie proudit nezačnou. Jednoduše se nebude dít nic. Jako doklad toho, že chcete něco, co není eticky čisté a správné.

 

    „Děkuji vám spojené síly světla, karmy a Přírody, že skrze mne vstupuje čistá světelná energie do této bytosti... (do tohoto člověka, zvířete, do tohoto místa Planety, do tohoto stromu...)“, a že ho tato energie léčí... (harmonizuje, duchovně čistí, odstraňuje únavu, ochraňuje...)“.

 

    Ano, toto je tajemství eticky čistého přístupu ke všem typům bioenergií, toto je tajemství duchovní energetické léčby, kterou lze pomáhat druhým lidem. Žádná magie, žádná vizualizace. Jen poděkování, požádání a otevření se energiím. A ty pak začnou samy proudit v optimálním množství a frekvenci. Tím dalším, co je k tomu ještě potřeba, je už pouze dostatečná vnitřní duchovní čistota a trvalý vzestup. Jedině tak zajistím, že se na mne nenapojí temné síly a temné levotočivé bioenergie.

Na čem závisí účinnost léčitelských energií?

    Na mém vnitřním vyladění, na rychlosti a stabilitě mého vzestupu pak závisí účinnost těchto energií a rozsah problémů, které tyto bioenergie procházející skrze mne dokážou vyřešit. Ne však v tom smyslu, že já těmto energiím zvyšuji účinnost a rozsah problémů, které umějí řešit. Je to tím, že z důvodu zvýšení své vnitřní čistoty jsem schopen dosáhnout na vyšší hladinu frekvence energie. A energie z vyšších hladin jsou přirozeně účinnější. A zároveň já jsem vzestupem zase o kousek čistší, a proto tyto dokonalejší energie mohou skrze mne proudit volně, bez ztrát a bez zašpinění.

Proč pomáhat druhému s energií, proč si nepomůže sám?

    Jaký význam má pomoc druhému energií? Každý člověk se může stát kanálem pro přijmutí pouze tak čisté a dokonalé energie, na kterou je vnitřně naladěn. A o pomoc touto energií může požádat nejen pro sebe, ale i pro druhého člověka, pro jinou bytost. A třeba i pro Přírodu. Jsem-li duchovně výše, než můj partner, mé dítě, moji rodiče, pak energie, kterou přijímám pro ně já, bude mít vyšší léčivou sílu než energie, kterou by přijali oni sami. Oni jsou třeba schopni přijmout energii, která jim vyčistí částečně ucpané čakry. Já s vyšším příjmem však mohu přijmout energii, která očistí i zcela „zabetonované“ čakry, nebo dokonce opraví poškozené čakry.

    A je pochopitelné, že pouze jedinci, kteří dosáhli velmi vysoké vnitřní duchovní čistoty, mohou mít oprávnění či pověření od karmických institucí zpracovat, rozpustit obnažené karmické vrstvy. A současně být prostředníkem k tomu, aby se člověk z těchto svých dávných přehmatů vyvázal.

    Předpokladem pro dosažení karmického vyvázání je, že takový člověk léčitel je schopen s duchovními a karmickými institucemi komunikovat. Protože jedině za této situace dokáže léčitel předávat potřebná poselství člověku, u kterého karmická očista probíhá. Poselství, která jsou důležitá pro pochopení chyby, které se člověk v minulosti dopustil. A je logické, že bez přijmutí skutečnosti o svém minulém přehmatu a bez vnitřního pochopení dávné situace, nemůže karmické vyvázání proběhnout.

    Znovu však připomínám, že každá taková energetická pomoc druhému musí být oprávněná. To znamená neléčit podle přání svého ega, rozumu, vlastních tužeb, představ. Nesnažit se znásilňovat energie vůlí, když nechtějí proudit. Ale důsledně se podřizovat vyššímu duchovnímu vedení. Komunikovat s karmickou institucí. Vždy žádat o povolení léčby, ještě než začnu. A sledovat během léčby impulsy, které mi shora přicházejí. To jsou další důvody, proč by měl být léčitel schopen duchovně komunikovat.

Nejtěžším úkolem je udržet si čistotu a trvalý duchovní vzestup

    Zní to jednoduše, problematickým místem však je právě udržet si tu čistotu a trvalý vzestup. Což znamená neustále se karmicky čistit, a to je, otevřeně řečeno, tvrdý oříšek. Řada lidí se domnívá, že na duchovní cestě zvládnou všechno sami. Dokázat sám rozpustit a zpracovat obnažené karmické vrstvy, bez cizí pomoci, však může snad jen ten, kdo je naprosto výjimečně čistý.

    K čemu pak může dojít? Člověk se vydá na duchovní cestu, zlepší podstatně svoji výživu, etiku, denní režim, cvičí Tibeťany. Výsledkem toho se pak čistí víc do hloubky a začnou mu vylézat problematické vrstvy v podobě těžkých chyb, přehmatů a zrad v minulosti. A v tuto chvíli se může zadrhnout. Nepříjemné pocity, prožitky, sny či jiné náznaky jej mohou ochromit. Může se dokonce domnívat, že narazil na strop, a že tahle cesta také nikam nevede. A vrátí se k medicíně, magii a dalším metodám všeobecně propagovaným.

    Co k tomu říci? Celá ta záležitost je pak také o tom, být otevřený těm správným impulsům a ty člověka dovedou ve správný čas k možnostem, jak řešit situaci, jak najít pomoc a pokračovat dál. Člověk musí být schopen pochopit, že na některé situace sám nestačí a naučit se rychle reagovat vyhledáním rady a pomoci. A tímhle stylem je třeba pokračovat neustále vpřed. Není tady místo pro deprese, sebelítost, pasivitu, házení flinty do žita. Výsledek však stojí za to.

 

© Jiří Novák, březen 2010

 www.novaduchovnicesta.cz

Anketa

Byl pro Vás tento text přínosem? Ohodnoťte prosím známkou od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší).

Celkový počet hlasů: 293

 

Diskusní téma: 19. Mystické zážitky a vzestup do sféry Věčného Já

Datum 28.03.2010

Vložil samotář

Titulek Článek 19

Děkuji za tento článek, který je pro mne velice důležitý a velmi potřebný v mé současnosti, výrazně mi pomohl v další cestě!

Datum 17.04.2010

Vložil Martin

Titulek přesně....

tento díl přesně popisuje,s čím se od minulého roku potýkám......a i rezonuju....díky za cestu se srdcem!