Jiří Novák                                                               Vloženo 20.4.2010

24. Původ a poslání menhirů a dalších megalitických staveb

                                                                     

_________________________________________________________

Lidé v dávných dobách věděli, že na Zemi existují místa, na kterých je dobré pobývat a konat zde obřady zprostředkující styk s Přírodou a Vesmírem. Pokud chtěli zesílit účinek posvátných míst nebo pokud taková místa v jejich okolí chyběla, vystavěli kamenné megalitické stavby. Těmi byly vztyčené vysoké kameny - menhiry, buď jednotlivé nebo uspořádané do kruhů či řad, a také složitější kamenné stavby. Jak takové kameny nebo i složitější stavby fungují? V tomto článku popíšu i způsob aktivace přírodních míst. Soustava uměle vztyčených menhirů, kamenných staveb i přiroze­ně existujících energetických míst, kde vystupuje zemská bioener­gie, pak kdysi před tisíci lety vytvářela energeticky působící trojúhelníkovou síť na povrchu planety. Síly zla však menhiry v minulosti likvidovaly.

_________________________________________________________________________________________

Jak vznikl tento článek

    Základní informace o menhirech, i o dávné megalitické síti na povrchu Planety, byly uvedeny v článku 9. Světlo a temnota v duchovním pozadí světa, i s fotografiemi několika menhirů. V souvislosti s přípravou Fotogalerie významných energetických míst a jevů přichází místo i na fotogalerii Kamenné bytosti - menhiry.

    Menhiry hrály důležitou roli v dávné minulosti před tisíci lety. V novém věku přichází příležitost toto jejich původní poslání obnovit a rozšířit. Proto jsem se rozhodl informace o menhirech z článku 9 znovu připomenout a podrobněji rozšířit. A poskytnout další informace o tom, jak menhiry vlastně fungují, co je jejich duchovním úkolem a proč je důležité se jimi zabývat i v dnešní době.

    Výsledkem se stal tento původně neplánovaný samostatný článek o menhirech. Jeho doplněním je již zmíněná fotogalerie Kamenné bytosti - menhiry. Na stránce Komunikace s menhiry v oblasti Javorníku na Šumavě najdete i naše duchovní komunikace s některými menhiry.

Posvátná místa zprostředkující styk s Přírodou a Vesmírem

    Lidé v dávných dobách věděli, že na Zemi existují místa, na kterých je dobré pobývat a konat zde obřady zprostředkující styk s Přírodou a Vesmírem. Pokud chtěli zesílit účinek posvátných míst nebo pokud taková místa v jejich okolí chyběla, vystavěli kamenné megalitické stavby. Těmi byly vztyčené vysoké kameny - menhiry, buď jednotlivé nebo uspořádané do kruhů či řad, a také složitější kamenné stavby. Nejdokonaleji fungují­cími byly stavby uspořádané kruhově, v Británii označené slovem „henge“, např. Stonehenge.

    Megalitické památky jsou staré tisíce let. Již samotný povrch menhirů a jejich nesmírná tvrdost na člověka dýchne tisíciletou minulostí. Přehled dochovaných megalitických monumentů na evropském kontinentu uvádí Jan Zeman („Evropa ve stínu megalitů“, Skryté skutečnosti 24/2001). Na našem území je jich méně, protože jeho dostatečná členitost umožňovala více využívat přírodních skal a vrcholků kopců.

Princip fungování megalitů

    Jak takové kameny nebo i složitější stavby fungují? Způsob fungování jednotlivých menhirů i kamenných kruhů popisuje Pavel Kozák (Místa působení, Tajemná místa na samém jihu Čech), který vztyčil menhir a sestavil kruh a poté sledoval, jak se oba útvary postupně během několika měsíců rozpomínaly na svoji úlohu, kterou mají vykonávat. Měřením zjistil a potvrdil velmi pozoruhodné skutečnosti. Především to, že kosmická bioenergie za běžných podmí­nek zůstává několik metrů nad povrchem planety. Až k zemi sestu­puje pouze v místech, kde jí přichází vstříc bioenergie zemská.

    Na povrchu planety existuje řada energeticky silných posvátných míst, kde vystupu­jící zemská bioenergie dokáže přitáhnout kosmickou, aby se s ní spojila. Takovými místy nejčastěji bývají skalní útvary, vrcholky kopců, vodní prameny i volné vodní plochy. Na jiných místech však musel být vložen kámen nebo silněji působící celý kruh, aby obě energie přivolal, spojil, a výslednou transformovanou bioenergii vyzařo­val do prostoru.

    K postavenému menhiru se shora postupně přibližovala kosmická energie a později vytvořila kolem něj soustředné válce. Půl roku po vztyčení již menhir měl vysokou úroveň kosmické energie. Navíc začal samovolně vytvářet energetické linie na další podobné ener­geticky významné body v okolí i na kilometrové vzdálenosti. Tuto schopnost má každý menhir i kamenný kruh.

Posvátná místa čekají na své probuzení

    Další posvátná místa na povrchu naší planety jsou doposud skrytá a energeticky ochráněná nebo naopak zanesená nahromaděnými stagnujícími negativními energiemi, které tam zanechali jako památku na svoji činnost lidé. Taková místa čekají na své probuzení nebo znovuprobuzení spojené s očištěním. Očekávají poutníka, kte­rý přijde a energiemi své bytosti dokáže přitáhnout kosmické bioenergie, které místo oživí, obnoví v něm původní harmonii a zno­vuprobudí mimořádné proudění energií. Tím se uvolní místní ener­gie a s nimi i dávné informace v nich obsažené.

    Znovuaktivovat je může pouze dostatečně připravený člověk nebo skupina bytostí, kteří na tato místa vstoupí a potřebný aktivační klíč přinášejí sami v sobě. Totéž, co dokáže postavený menhir za dlouhé měsíce, tedy přitáhnout kosmickou energii k povrchu plane­ty a spojit ji se zemskou, může připravený člověk dokázat během několika desítek minut.

Způsob aktivace přírodních míst

    Pokud vstoupím na určité místo v Přírodě a vnímám vnitřní impuls, abych jej aktivoval, v tichosti se zastavím a uvolním. Požádám o provedení aktivace místa a vedení celé operace předám Přírodě a Spojeným silám světla. Pro tuto chvíli se stávám součástí Přírody a Kosmického vědomí, které budou řídit akci. Sám vědomě nepodnikám vůbec nic, jen jako nezúčastně­ný pozorovatel vnímám proudění bioenergií svým tělem.

    Nejprve re­gistruji proudění bioenergie shora směrem do země. To svědčí o tom, že na místo je přitahována kosmická energie. Ta čistí mís­to, připravuje je na oživení a zároveň přitahuje zdola energii zemskou. Po několika minutách či desítkách minut toto proudění ustane a nastane krátké uvolnění. Místo je očištěno a začíná se aktivovat, kosmická a zemská bioenergie se spojují.

    Po chvíli vnímám počátek mnohem silnějšího proudění zdola směrem nahoru - jako kdyby se otevřel pomyslný energetický pramen. Místo bylo nastartováno a transformovaná bioenergie z něj začíná tryskat do okolí. S touto bioenergií někdy vnímám i informace týkající se dávné historie tohoto místa a některých událostí, které zde kdysi proběhly.

Dávná megalitická síť na povrchu planety

    Soustava uměle vztyčených menhirů, kamenných staveb i přiroze­ně existujících energetických míst, kde vystupuje zemská bioener­gie, pak kdysi před tisíci lety vytvářela energeticky působící trojúhelníkovou síť na povrchu planety. Dnes je většina dávných menhirů zničena, zbytky této sítě mezi přirozenými vrcholky kopců však doposud existují, jak dokládá Pavel Kozák ve svých knihách.

Význam megalitické sítě na povrchu Planety

    K čemu všemu taková síť i její jednotlivé prvky mohly sloužit? K cílenému udržování stabilní hladiny pozitivní bioenergie na zemském povrchu, k eliminaci působení míst vyzařujících levotočivou bioenergii. K léčení, ovlivňování úrody i k prospívání domá­cích užitkových zvířat, k obřadům, rituálům, astronomickým pozo­rováním, k meditacím za účelem získání rady nebo věštby. Toto všechno pomáhalo zlepšit život dávných obyvatel. Činilo je více nezávislými a soběstačnými.

    Jednotlivé menhiry sloužily také jako koncové terminály - mís­ta, ze kterých bylo usnadněno navázání mentálního telepatického spojení s jiným místem, ke kterému směřovala energetická linie. Pavel Kozák uvádí, že většina menhirů má na povrchu oko s odliš­nou strukturou, které pořizovalo obrazový záznam okolí. Po­pisuje také konkrétní obrazy z dávných dob, které vnímal při men­tální komunikaci s menhiry.

Temná megalitická síť v dobách Atlantidy

    Důležité je také doplnit, že stejně jako člověk zneužíval mnohé jiné přírodní síly, dokázal v době Atlantidy zneužít i princip megalitické sítě. Existují informační náznaky toho, že v době dávné Atlantidy byla vytvářena i „stínová“ temná megalitická síť kolem celé Planety, jejímž účelem bylo rozšiřovat po celém světě magicky ovlivněnou manipulativní energii a usnadnit tak ovládání dalších národů a postupně i celého světa rozpínavou atlantskou civilizací.

    Další příčina toho, proč tato vysoce rozvinutá civilizace, používající magii k tvrdé manipulaci s Přírodou a dalšími bytostmi i celými národy, tady již dnes není. A další varování pro současné pokusy, jejichž cílem je do dnešní doby vracet a takto znovuobnovovat mnohá tajemství z dávné minulosti – magické náramky Atlantů, magicky ovlivněnou diamantovou vodu apod. Přenos atlantských magických technik do současnosti - to přece není to pravé poučení, které si máme z existence a následné zkázy atlantské civilizace odnést.

Síly zla v minulosti likvidovaly menhiry

    Během našeho letopočtu se na Planetě výrazně aktivovaly síly zla, jak jsem naznačil v článku 12. Opakované pokusy temných sil ovládnout hmotný svět. Tyto negativní síly vystupující zejména skrze církev a světskou moc záměrně ničily megalitické památky, aby se národy staly lépe ovladatelnými a snáze manipulovatelnými. Jan Zeman („Evropa ve stínu megalitů“, Skryté skutečnosti 24/2001) uvádí mimo jiné tyto údaje: „Císař Honorius vydal v roce 418 edikt přikazující ničení megalitických památek. V roce 658 církevní koncil v Nantes nařídil zakopat kameny do tak hlubokých jam, aby se z nich už nedaly vytáhnout. V 10. století anglosaský král Edgar nařídil ničení megalitů.“

    V novodobé historii už zbylo těchto dávných menhirů minimum, takže už prakticky není co ničit. Likvidace menhirů proto není na pořadu dnešní doby. Temné mocnosti se postupně soustředily na jiné možnosti. Pro úplnost připomínám to, co už bylo uvedeno v článku 13. Pravotočivost a levotočivost ve hmotě. Hitler přišel s novým a podstatně účinnějším nápadem, jak činit lidi lépe ovládatelnými a snáze manipulovatelnými. Začal dochucovat pitnou vodu smrtelně jedovatým fluorem. Většina svobodných států světa pak po 2. světové válce praktiky Hitlera ochotně převzala i pro vlastní obyvatelstvo.

Příklady menhirů na našem území

    Některé menhiry však přesto přetrvaly věky a dodnes na povrch planety přitahují kosmické energie. U nás je nejznámější osamoce­ný menhir v Klobukách u Slaného, který byl kdysi dávno součástí rozsáhlé kamenné sestavy. Zajímavé informace o tom předává Vladi­mír V. Červený („Tajemství klobuckého menhiru“, Skryté skutečnos­ti 6/1999). Fotografie tohoto i dále uvedených menhirů najdete ve Fotogalerii. Známý je také Zakletý mnich u Drahomyšle na Žatecku.

    Další je majestátní Kamenný poutník (Slouha) ve středních Čechách na vrcholku Klepec v blízkosti obcí Přiši­masy a Skřivany. Jeho půdorys je přibližně 8 krát 2 metry, výš­ka 8 metrů a jedná se spíše o skalní ostroh než uměle postavený menhir. Toto místo s širokým výhledem do kraje má mimořádnou energetickou sílu. Na­víc se nachází jakoby v ohnisku české kotliny a je prakticky jako stvořené pro vyzařování energie do rozlehlých rovin středních Čech. Jaký to může mít význam?

    Právě území Čech se podobá gigantické přírodní parabolické anténě. Jak například fungují velké technicky vytvořené antény sloužící k příjmu kosmických signálů? Veškeré přijímané energetické impulsy se soustřeďují do ohniska a odtud jsou odváděny k dalšímu zpracování do centrálního počítače. V tomto případě je ohniskem gigantické přírodní antény mimořádně silný menhir. A co ten s energiemi udělá dál? Jeho schopností je přece spojit kosmické energie s pozemskými a výsledné energie, i informační impulsy, vyzařovat na všechny strany, tedy do rozlehlých rovin Čech. Některé prameny uvádějí, že kdysi dávno v minulosti bylo působení tohoto menhiru ještě zesíleno působením kamenného kruhu postaveného kolem něj.

Novodobé menhiry

    Dnešní člověk také někdy vztyčuje menhiry, přestože možná na vědomé úrovni netuší, jaké je jejich pravé poslání. Ale určité vnitřní impulsy jej k takové činnosti vedou. A tak možná napravuje to, co lidstvo v dávné minulosti zničilo. Majestátní je několikametrový památník „básníka Šumavy“  Adalberta Stiftera (1805 – 1868) nad břehem šumavského Plešného jezera v blízkosti Lipenské přehrady, vybudovaný z více kamenných bloků v roce 1877.

    Největšími uměle postavenými menhiry u nás jsou dva žulové monolity v Praze. Obelisk, žulový monolit, na 3. nádvoří Pražského hradu, byl postaven v r. 1928 u příležitosti 10. výročí založení republiky, jeho historie však nebyla jednoduchá. Projekt a transport z Mrákotína u Telče nikdo nechtěl financovat, až jej na své náklady nechal provést prezident Masaryk. První vytesaný štíhlý monolit (18,2 m, 120 tun) se při transportu v roce 1923 zlomil. Druhý se ukázal být z nekvalitního kamene a tak byl na Hrad převezen až třetí monolit. Přestože se mu při přepravě odlomila z původních 20 metrů třímetrová špička, byl vztyčen na 3. nádvoří Hradu a zapuštěn do betonového dutého zvonu. V r. 1996 byl vršek osazen ocelovým pozlaceným jehlanem. Jedna část zlomeného prvního monolitu byla později vztyčena jako památník padlým z 1. světové války pod Emauzy. Přirozená energetická síla obou těchto monolitů je obrovská.

    Stejně jako dávný menhir dnes funguje žulový kámen vztyčený jako památník Mistra Jana Husa v Mirošovi­cích u Prahy, vyčnívající nad úroveň půdy více než dva a půl met­ru a svou výškou srovnatelný s klobuckým menhirem. Nebo památník Blanickým rytířům ve Voticích. Energeticky vyzařuje také vztyčený téměř dvoumetrový kámen postavený na náměstí v Podbořanech na Žatecku. Na jaře roku 2002 byl umístěn téměř čtyřmetrový menhir u autobusové zastávky MHD mezi pražskou zoologickou zahradou a Trojským zámkem. I tyto novodobé menhiry se postupně rozpomněly na dávné poslání menhirů. Fotografie všech jmenovaných menhirů najdete ve fotogalerii Kamenné bytosti - menhiry.

Působení kamenných řad

    V případě kamenné řady šlo o cílený a dalekonosný přenos bioe­nergií ve zvoleném směru na určité místo. V této souvislosti je známé zejména městečko Carnac ve francouzské Bretani, kde se dochovalo téměř tři tisíce i několik metrů vysokých menhirů uspořádaných do řad délky až pět kilometrů, v dnešní době již přerušovaných.

    V Kounově na Žatecku se nachází miniaturní obdoba ka­menných řad o délce několika desítek metrů. Rozměry kamenů jsou řádově několik desítek centimetrů. Jedná se o jedinou památku to­hoto druhu ve střední a východní Evropě. Zbytky čtrnácti rovno­běžných řad se nacházejí na plošině Rovina, která ční nad okolní krajinou. Na jejích okrajích terén prudce spadá dolů. Zejména na jedné straně, právě ve směru vyústění řad, se nachází celý pás mimořádně vzrostlých majestátních buků jako doklad vyvěrání a koncentrování mimořádně silné bioenergie. Při jedné z cest na Šumavu v dubnu 2010 jsme zjistili, že při hlavní silnici mezi městy Horažďovice a Střelské Hoštice se nacházejí nově vybudované kamenné řady o délce stovek metrů. Také jejich fotografie najdete ve Fotogalerii.

Působení kamenných kruhů

    Tvar kruhu je ideální pro plošné rozšiřování energií na vzdá­lenosti stovek metrů i kilometrů, jak dokládá Pavel Kozák konk­rétním pokusem. Kamenný kruh pak působí celoplošně - vzniká pozi­tivní silové pole, které výrazně potlačuje energie škodlivé zdra­ví a životu, známé jako patogenní zóny. Kruh navíc ve svém středu podstatně usnadňuje telepatické spojení s vyššími duchovními sférami. Jakési mentální a duchovní splynutí s Kosmickým vědomím, kdy člověk prozářený sloupem přicházející kosmické bioenergie dostává přímé odpovědi na své otázky.

    Jen na Britských ostrovech bylo dosud objeveno zhruba 900 ka­menných kruhů. Nejznámější je kruh v Avebury o průměru 338 metrů na jihu Anglie, uvnitř kterého jsou další dva menší kruhy o prů­měrech 110 a 90 metrů. V téže oblasti jsou pak zbytky majestátní megalitické kruhové stavby nazývané Stonehenge. Přitom platí, že čím větší je kruh, tím je jeho energetické působení silnější a dosahuje na větší vzdálenost. Pozitivní silové pole kamenného kruhu o průměru pouhých 12,5 metrů, který vytvořil Pavel Kozák, působilo po několika měsících od postavení kruhu na vzdálenost 300 metrů. Na jakou vzdálenost asi působí mnohem větší kruh v Avebury?

    Astrofyzik Joseph M. Lockerey provedl rozsáhlý výzkum kruhů v Anglii - viz Jan Holeňa (Tajemství UFO). Zjistil, že téměř všechny kruhy jsou vybudovány nad údolími, a jejich plocha je pečlivě srovnána, znivelizována. V některých případech se dokonce upravovaly i svahy hor na horizontu. To podporuje skutečnost, že kruhy byly vytvářeny tak, aby energeticky působily celoplošně na značné vzdálenosti. Jejich vyzařovací schopnost musela být obrov­ská, proto nikde v jejich těsné blízkosti nebylo trvalé lidské sídlo. Extrémně silnou pozitivní energií se totiž citlivý člověk může přebudit, přeenergetizovat a po několika minutách začne mít nepříjemné pocity („třeští mu hlava“) a raději sám z takového místa odejde. Stává se tak například v místě vyústění zemské čakry. Silné pozitivní energie by mu však neměly ublížit.

Další odkazy

    Další informace o dnešní důležitosti menhirů najdete v duchovní komunikaci Petry Novákové: Menhiry se znovu stávají společníky na lidské cestě vývoje.

    Na naše stránky jsme na základě impulsu od jedné ze čtenářek dodali také stanovisko k tomu, zda uměle vyrobené orgonity mohou nahradit menhiry. Najdete je zde: Je možné použít orgonity místo menhirů ke stejnému účelu?

    Další ze čtenářek vznesla dotaz, jestli je též možné místo v Přírodě probudit nevědomě. Odpovídáme na stránce Je možné místo v Přírodě aktivovat nevědomě?

© Jiří Novák, duben 2010

    www.novaduchovnicesta.cz 

Anketa

Byl pro Vás tento text přínosem? Ohodnoťte prosím známkou od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší).

Celkový počet hlasů: 295

 

Diskusní téma: 24. Původ a poslání menhirů a dalších megalitických staveb

Datum 30.06.2010

Vložil Jana

Titulek Morava-menhiry, kamenné kruhy a zemské čakry

Děkuji, zajímaly by mne oblasti těchto výskytů na Moravě, máte-li o tom přehled.

Datum 10.08.2010

Vložil Věra Talandová

Titulek Re: Morava-menhiry, kamenné kruhy a zemské čakry

Na Cesty k sobě v kolonce kamenné kruhy je seznam kamenných kruhů a kamenů s místem výskytu. Veliký kruh je v Holašovicích u Českých Budějovic. Byli jsme tam předevčírem a byla to síla.
Pokud by byl zájem, klidně bych mohla přidat fotku.
Doma máme jeden malý vybudovaný, u Šumperka.
Věra
 

Datum 15.07.2010

Vložil Pavel77

Titulek mista

možná bude něco tady: Tajemná místa Brna a okolí / Kozák, Pavel, 2002

Datum 20.07.2010

Vložil Guyver

Titulek megality

Menhiry, dolmeny, kromlechy a šutry jim na roveň postavené opravdu NEJSOU magické pomůcky?????

Datum 26.07.2010

Vložil Jiří Novák

Titulek Re: megality

Působení megalitů? Jistě – pokud do nich někdo vložil magii, pak je magické – viz litopunktura. Když normálně jíte, není to magie. Pokud ale do jídla vkládáte ovlivnění myšlenkou, pak už to magie je. Jednoduše doposud nechápete rozdíl mezi magií a čistým přístupem, proto můžete psát tak nekompetentní komentáře.

Datum 12.08.2010

Vložil M. Pernička

Titulek Osobní zkušenosti s megality

O megality a silová místa se zajímám již dlouho a občas je navštěvuji.Některá jsou velice zvláštní a "své lidi" si jakoby přitáhnou. Mají své příběhy, kterévalo to mohou prozradit. Jedno takové místo si před lety našlo i mě a svůj příběh mi prozradilo. Ne hned, to léta a ani dnes nevím úplně vše. To místo je jakýmsi srdcem celého kraje a klíčem k němu jsou určitá seskupení hvězd. Jak jsem zjistil, stejným seskupením je poznamenáno město, z nějž pocházím. Bylo by to velmi dlouhé povídání, proto přejdu rovnou k závěru: Vše mě nakonec přivedlo k hvězdě, jíž Tolkien říká "Eärendilova". Domníval se že šlo o Venuši, ale musím s politováním konstatovat že se mýlil. Je to stálice. Ovšem v době, do níž jeho příběhy zapadají, musela mít jinou dráhu a být mnohem jasnější. Protože, jak jsem zjistil, jsou tyto stránky vystaveny působením temných sil, nerad bych prozrazoval příliš mnoho. Měl jsem možnost se přesvědčit, že toto místo bylo rovněž vystaveno útokům, stejně jako lidé, kteří jsou s ním spojeni. V dávných dobách se o ně vedl boj, myslím však že ne na této zemi. Nicméně, byl sem přenesen. Dle dostupných materiálů se tam událo "cosi" koncem 17. stol. a v naší době jsem měl možnost setkat se s lidmi, kteří se toho boje účastnili, a to na obou stranách. Záležitost není zdaleka ukončena a měla by zvítězit strana Dobra.