Marie Mejdrová                                             Vloženo 10.12.2012

A26. Kam směřuje svět a lidstvo na konci roku 2012? – část IV,

film Atlas mraků

                                                                        

___________________________________________________

Na konec roku 2012 se dlouho čekalo jako na zlom ve vývoji Planety. V tomto období již není důvod vývoj na Zemi zničit. Zásadní pro další vývoj je pokračování karmické očisty. Aktuální je i další karmické rozvazování vazeb s ještěřími civilizacemi. Karmická očista je zásadně ulehčena dobrovolným přístupem bytosti. Svět se nemůže pohnout dál, dokud dostatek lidí nepochopí, v čem chybují. I v duchovní oblasti platí zákon zachování energie. Bez vytrvalé duchovní práce na sobě se nemůže dostavit trvalé řešení. Skutečný dlouhodobý pokrok závisí na duchovním stavu lidstva. Film ATLAS MRAKŮ. Děj ukazuje přecházení bytostí z jednoho života do druhého. Náš další osud určují často krátké okamžiky, ve kterých se rozhodujeme. Hlavní motto filmu – vše je propojeno. Podobným varováním před zneužitím moci byl román „1984“ George Orwella. Poselství filmu Atlas mraků.

________________________________________________________________

Na konec roku 2012 se dlouho čekalo jako na zlom ve vývoji Planety

V následujících duchovních komunikacích předáváme další informace o tom, jak vnímají dnešní svět z pohledu shora Síly Světla vedoucí současný nový vývoj. Tato čtvrtá část navazuje na úvodní článek A23. Kam směřuje svět a lidstvo na konci roku 2012? - část I a první dvě části duchovních komunikací v pokračováních  A24. Kam směřuje svět a lidstvo na konci roku 2012? - část II, A25. Kam směřuje svět a lidstvo na konci roku 2012 – část III. Ve druhé části tohoto článku je informace o novém filmu Atlas mraků, který se v této době objevil v našich kinech. A který pro každého, kdo jej plně pochopí, přináší důležité poselství.

 

MM: Centrální Karmo Nového vývoje, prosím o informaci o vývoji teď na konci roku 2012 a o výhledu na nejbližší období. Také bych prosila o informace o vyvazování lidské civilizace s ještěřími větvemi v našem Stvoření nebo kdekoli jinde, k jehož snad už poslední fázi došlo tento týden. Děkuji. (Duchovní komunikace ze 2. a 3.12.2012)

Centrální Karma Nového vývoje: „Dostali jste impuls, že je nyní třeba zveřejnit další informace o aktuálním stavu celkového vývoje. Protože na toto období závěru roku 2012 se dlouho čekalo jako na duchovní zlom ve vývoji planety Země. A třeba i zásadní hmotný zlom, který s tím byl v předpovědích často spojován. Očekávání mnoha lidí se proto upíná k datu letošního Slunovratu. A naopak mnozí lidé se tomu jen vysmívají, jako báchorkám pomatenců. Informace z nadhledu Nové duchovní cesty by proto určitě neměly chybět v této záplavě dohadů. Je potřeba se k těmto očekáváním vyjádřit, nastínit aktuální stav takový, jaký skutečně je.

Konec světa nenastane, o tom už jsme mnohokrát mluvili a myslím, že to v této fázi ani mnoho pozemšťanů takto nebere, ať už jsou duchovně probuzení nebo ne. V tomto bodě by z pozemské katastrofy mohly mít prospěch leda Temné síly. Protože to znamená vždy obrovský chaos, spoustu destrukce, utrpení, zničení nejen lidských výtvorů, ale také přírodního prostředí, masy zajatců Planety v astrální sféře v důsledku děsivých prožitků těsně před smrtí apod. Je to obrovská rána pro každou planetu, pokud to vůbec jako taková přežije.

 

V tomto období již není důvod vývoj na Zemi zničit

Není dobrý důvod tento klíčový svět ničit vzhledem k tomu, že na Zemi již téměř 13 let běží nový duchovní vývoj, který dokáže od základu odhalovat i ty největší kamufláže, nepravdy a Temnotu. Který je schopen prozkoumat a vyčistit postupně všechny duchovní adresy a záležitosti, které se odkrývají a měnit tak duchovní pozadí Planety i celého souvisejícího Vesmíru a Stvoření ve smyslu světelné evoluce.

Pomíjejí tím hlavní příčiny, proč se planeta Země stávala nesnesitelnou přítěží a doslova časovanou temnou bombou pro okolní Stvoření. Namísto aby byla centrem světelné evoluce, jak jí bylo kdysi předurčeno. Protože pro to má ideální polohu ve Vesmíru, celkové přírodní podmínky, skladbu lidské civilizace, již dlouhou dobu také karmické vazby bytostí žijících na Zemi nebo nacházejících se v astrální sféře v duchovním obalu Planety, atd.

 

Zásadní pro další vývoj je pokračování karmické očisty

Co můžete očekávat koncem roku a začátkem roku nového? Samozřejmě bude pokračovat silná karmická očista, zaměřená na nejproblematičtější body z vaší minulosti, které vás stále nejen duchovně ohrožují, ale také stahují. Které vás brzdí v rozletu, ve vašem potenciálu. Které zpomalují duchovní i hmotné možnosti celkového nového vývoje.

Proč je další karmická očista tak důležitá? Zároveň s každou rozvázanou těžkou karmickou vazbou, s každou očistou prostředí, i s další likvidací temných pozůstatků minulosti všeho druhu, se stále snižuje počet a zázemí temných ovládacích a magických systémů. A to zdaleka nejen na této Planetě. A to vše je naprosto zásadní pro další vývoj ve světelném směru.

 

Aktuální je i další karmické rozvazování vazeb s ještěřími civilizacemi

Ke zmíněné současné fázi karmického rozvazování s ještěřími civilizacemi z ještěří větve Stvoření:

Kontakty lidí s ještěřími civilizacemi i jednotlivými bytostmi těchto civilizací napáchaly v minulosti mnoho škod.

Civilizace lidí a ještěrů jsou vzájemně nekompatibilní. Nemohou žít vedle sebe, v jednom prostředí, aniž by si vzájemně neškodily. Jejich soužití není přínosné ani pro jednu stranu. Protože každá tato civilizační větev má naprosto odlišné požadavky na hmotné zázemí, prostor, potravu, částečně i přírodní podmínky.

Vaše vzájemné pomíchání bylo nešťastným chybným krokem určitých stvořitelů. Jejich předpoklady a plány nevycházely z vyšší pravdy a tehdejší reality ve hmotě dotyčných planet. Vzájemně se tak tyto civilizace spolu zamotaly do těžkých karmických vazeb. A tyto složité vazby nebylo možné rozvázat za podmínek, které až donedávna panovaly a s prostředky, které byly doposud k dispozici.  
 

Až v tomto období je možné tyto problematické vazby na ještěry rozvázat

Tyto vzájemné těžké karmické vazby lidí a ještěrů se staly velkým karmickým břemenem planety Země, řady ještěřích světů a mnoha jejich obyvatel, včetně bytostí pro vývoj klíčových. Právě v těchto dnech je možné dokončit duchovní rozetnutí této situace ve všech zásadních bodech. A dokončit tak proces, který probíhal již od začátků budování NDC.

To znamená vzájemně se omluvit a odpustit si, duchovně oddělit, karmicky rozvázat, energeticky dočistit. Na toto téma Vám již v poslední době přišlo několik impulsů a tento týden jsem za tímto účelem zprostředkovala i duchovní setkání pověřeného zástupce ještěřích světů s lidskými zástupci nového vývoje na Zemi.

 

Karmická očista je zásadně ulehčena dobrovolným přístupem bytosti

Jako při všech očistách, i zde platí, že když se jakákoli bytost čistí dobrovolně, je její očista zásadně ulehčena. Ostatní případy jsou energie nuceny čistit násilným způsobem. Již není možné na nikoho čekat a poskytovat donekonečna benevolentně nové a nové příležitosti. Proto pokaždé, jakmile se na NDC objeví nové informace a další příležitosti k očistě, je třeba se jich neprodleně chopit a plně je využít.

Civilizace tohoto světa dospěla ve svém duchovním úpadku tak daleko, že v mnoha oblastech se stávají nezbytnými skutečně efektivní, rychlá a často dosti radikální řešení.

______________________________________________________________

Svět se nemůže pohnout dál, dokud dostatek lidí nepochopí, v čem chybují

Planeta Země:  „Dokud dostatečná část lidí na Planetě nepochopí, v čem stále chybují, v čem se mýlí a jaké to má důsledky pro ně samotné a okolí, svět se nemůže pohnout dál trvale pozitivním směrem. Je potřeba konečně pohlédnout vyšší Pravdě do očí. Pochopit, na jakých duchovních principech Vesmír funguje.

 

I v duchovní oblasti platí zákon zachování energie

Že i v duchovní oblasti platí zákon zachování energie (tedy bioenergie). A z toho se odvozuje vše ostatní: Věčná, nehmotná podstata bytostí, která je také tvořena jistým druhem energie, přechází mezi jednotlivými životy. Každou hmotnou věc a záležitost doprovází i její nehmotné, energetické pozadí. Žádný čin a postoj nezůstává bez odezvy. Energie jím zplozená se nikam prostě nevytratí, ale někde se zákonitě znovu objeví. Vynoří se jako vlna a její projev a účinek bude odpovídat charakteru hybné síly, která jí dala vzniknout.

Zjednodušeně, buď to bude vlna, která člověka vyzvedne k lepším zítřkům. Poskytne mu příznivé i příjemné příležitosti k dalšímu posunu ve Světle. Umožní mu rozhlédnout se lépe po okolí a nasměrovat optimálně svoji další cestu.

Nebo to bude naopak vlna, která ho smete svou neúprosnou silou na chvíli pod hladinu. Kde bude muset ve stresu bojovat, aby se mohl znovu dostat nad hladinu, nadechnout se a plavat dál. Dá mu nepříjemným způsobem najevo, jaký důsledek jeho zaslepené jednání v minulosti zplodilo. Takovým způsobem, aby si z toho mohl vzít ponaučení.
 

Bez vytrvalé duchovní práce na sobě se nemůže dostavit trvalé řešení

Bez skutečné hloubkové a vytrvalé duchovní práce na sobě, se může dostavit jen částečné a chvilkové zlepšení, jako tomu bylo již v historii tolikrát. A poté nejen, že vždy nastal návrat k předchozímu stavu, ale nastal ještě hlubší úpadek civilizace.

Protože mezitím se zdokonalily Temné systémy v duchovním pozadí světa i ve hmotě. Karmické vazby se dále zauzlovaly a nahromaděná nepříznivá karmická energie jednotlivců i celé civilizace se zvětšila. Zdokonalila se ovládací a vojenská technika, prohloubilo se odtržení od Přírody. Snížil se frekvenční dosah lidstva, a tak i možnost duchovní komunikace a vůbec energetického napojení na čisté světelné duchovní sféry a bytosti apod.

Skutečný dlouhodobý pokrok závisí na duchovním stavu lidstva

Příliš mnoho pozemšťanů stále doufá v zázraky techniky a vědy, které mají všechny stávající problémy vyřešit. Ale skutečný dlouhodobý pokrok závisí na duchovním stavu lidstva, na jeho souznění a spolupráci s Přírodou, nikdy ne na technice a různých umělých postupech!! Nejen celá dlouhá historie planety Země, ale i mnoha dalších světů je plná důkazů tohoto tvrzení. Od stupně čistoty duchovního pozadí jednotlivých bytostí a celé Planety se odvíjí vytváření možností pro jejich příznivou budoucnost.

Dovedete si představit, jak by tenhle svět mohl vypadat, kdyby se každá světelná bytost dobrala poznání, proč je teď tady a co má dělat?“

_______________________________________________________________

Film ATLAS MRAKŮ, uváděný právě nyní v kinech

Tento film byl natočen podle stejnojmenného románu Davida Mitchella, vydaného poprvé v r. 2004. Scénáře a režie se chopili sourozenci Andy a Lana Wachowští, tvůrci známé trilogie Matrix, jejíž první část byla uvedena v r. 1999, a Tom Tykwer.

Děj filmu se liší od knihy v nepodstatných bodech a obohacuje vyprávění o další prvky. Je dosti složitý, nese v sobě spoustu vrstev a „vzkazů“. Je poměrně obtížné je napoprvé všechny zachytit a uvědomit si jejich plný dosah, postupně v člověku dozrávají.

Doporučuji sledovat závěrečné titulky, kde se rozkryje herecké obsazení všech postav. A tím jejich identita v jednotlivých příbězích, které představují navazující životy (reinkarnace). V řadě obsazení herců je zakomponován vývoj těchto bytostí ve smyslu karmickém, duchovním. V knize je tento aspekt rozvinut mnohem jednodušeji, jen u několika hlavních postav.
Rozepsáno je to také např. ve Wikipedii, na stránce věnující se filmu:  

https://cs.wikipedia.org/wiki/Atlas_mrak%C5%AF_(film)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Atlas_mrak%C5%AF


Děj ukazuje přecházení bytostí z jednoho života do druhého

Děj filmu pokrývá několik po sobě jdoucích staletí historie Země, včetně naší současnosti. Je zde ukázána posloupnost životů několika lidí v šesti příbězích z různých období. Každá z těchto bytostí přechází v průběhu staletí z jednoho zrození ve hmotné rovině do dalšího. Kdy je zase někým úplně jiným, žije v odlišných osobních i vnějších podmínkách. Navíc i celková situace ve hmotě se mezitím zásadně změnila. Těchto šest zrození dochází až k bodu, kdy se svět dostal do extrému zcela temného společenského řádu postiženého i ekologickými problémy, nukleární katastrofou. Aby nakonec dospěl až k celkovému pádu civilizace na Planetě. Je přitom naznačeno, co tomu předcházelo, jaké jsou příčiny tohoto úpadku. A jak se vyvíjí život na Planetě dále po katastrofě – opět opakování starých chyb. Ale naděje umírá poslední…

 

  • 1. příběh - Otrokářství v 19. století 
    Tehdejší privilegovaní příslušníci bílé rasy považují toto rozdělení společnosti za přirozený stav věcí. 
    Diskutují o knize, jejíž autor pokládá otázku, zda když řád zavedl Bůh, jak člověk ví, že ho má právo měnit. Co je skutečný přirozený řád a co řád zavedený člověkem?
    Zároveň naznačeno, že na řešení práv žen, otázky feminismu, tenkrát ještě nedozrál čas.
    Až poté, co se jeden z nich osobně seznámí se situací černošských otroků, jejich dřinou v horku na plantážích a tělesnými tresty, začne měnit svůj názor. Definitivně ho přesvědčí čin otroka, který mu zachrání život před chamtivým lékařem. Rozhodne se přidat ke skupině, která se veřejně staví proti otrokářství.
    Jeho tchán ho varuje, že ho lidé zlynčují, vysmějí se mu, že jeho názory a boj zaniknou jako kapka vody v oceánu. Odpoví mu, že oceán není nic jiného než spousta kapek.


    Dnes už víme, že tento druh otroctví v USA za nějakou dobu skutečně pominul. Pravdu tedy neměl onen konzervativní zatemněný skeptik, jemuž otrokářství finančně vynášelo. Ale ten kdo přišel s novou, pokrokovější a zároveň čistší vizí budoucnosti lidské společnosti. Čistší, citlivější, odvážnější jedinec, který byl ochoten převzít zodpovědnost za své jednání. A stát se tak jedním z těch, kdo podnítí pokrok celé společnosti.

    Ovšem divák zároveň ze zkušenosti ví a film mu to dále ukazuje, že na Zemi se objevily nové, mnohem záludnější, skrytější, dokonalejší způsoby zotročení lidí. V jejichž posilování hraje důležitou roli rozvoj techniky a zbraní.

Technika nás neosvobodila. Může nás dokonce zničit, když se odtrhneme od Přírody. Sama nás nemůže spasit. Může nás naopak zotročit novými způsoby. Záleží, kdo s ní zachází. Na co a jak je používána. Zda zneužívá a drancuje přírodní zdroje Planety, ať už hmotné nebo bioenergetické. Zda jsou při její výrobě, zkoušení a používání pošlapávána lidská práva. Jestli představuje umělé zásahy do Přírody, na které člověk nemá právo a která s Přírodou nekonzultoval. Technika v rukou duchovně upadlého člověka je nebezpečnou zbraní, protože on nedokáže (dostatečně) rozlišit Dobro od Zla. Nemá takový nadhled, aby pochopil, co mu ve skutečnosti dlouhodobě škodí a co je prospěšné. Nedokáže dohlédnout, co s ním a jeho životním prostředím určité umělé zákroky a technika udělají.
 

  • 2. příběh - Doba mezi 1. a 2. světovou válkou
    Příběh mladého nadaného hudebního skladatele, jehož jeho otec vydědil. Příběhem se prolíná mj. homofobie, antisemitismus, jeden si chce přivlastnit výsledky práce druhého a vydírá ho, touha po slávě a bohatství apod.


     
  • 3. příběh - Začátek 70. let 20. století
    Příběh odvážné novinářky uprostřed nelítostného mocenského boje o trh s energiemi mezi naftaři a podnikateli v oblasti jaderných elektráren.

 

  • 4. příběh - Příběh nakladatele v současném Londýně
    Vydírají ho kriminálníci bez skrupulí, vychází najevo, že on sám se také v daném životě nechoval v určitých situacích eticky. Požádá o pomoc bratra, který ho ale pošle do domova důchodců. Tento domov důchodců však funguje jako vězení, ve kterém nemají staří lidé žádnou svobodu ani práva a není možné ho opustit. Jsou tam uvězněni a tyranizováni bezcitným personálem. Jejich rodiny je tam odložily, aby se jich zbavily. Díky vzájemné spolupráci se skupince důchodců podaří uniknout.

 

  • 5. příběh - Korea ve 22. století, město Neo Soul
    Temný řád, nesvoboda. Všemu vládne byznys, korporace, peníze. Každý člověk má voperovaný čip s osobními údaji. Několik vrstev společnosti:  základní dělení je na  „čistokrevní“ a geneticky modifikovaní ; další na privilegovanou kastu, která může cokoli a se všemi manipuluje, jejich zcela ovládnutí poskoci, běžní lidé – „spotřebitelé“, lidé na samém okraji společnosti, jídlonošky jako jeden z typů geneticky upravených, naprogramovaných otroků.
    Tito poslední nemají žádná práva a žádnou svobodu, je s nimi nakládáno jako se spotřebním zbožím, jsou recyklováni. Jsou uměle živeni koktejlem chemických látek a organických živin z jejich recyklovaných druhů, což samozřejmě netuší. Je jim odepřena znalost čehokoli mimo velice úzce vymezenou oblast sebe sama a světa. Je zde i narážka na absurdní podobu úplné deformace náboženství – katechismus, který je udržuje ve slepé poslušnosti.

 

Rebelové z Unie si vybrali jídlonošku Sonmi 451, aby s její pomocí systém změnili. Věděli, že jedině tito otroci mají za daných podmínek možnost ten systém změnit. Jinými slovy, nespravedlivý temný systém může zcela změnit jen ten, kdo si dokáže udržet nebo znovu nalézt svoji vnitřní čistotu a dokáže fungování systému plně prohlédnout. Nikdo nemůže jídlonoškám, které jsou na dně společenského žebříčku, účinně pomoci, dokud ony samy nezačnou chápat podstatu systému, ve kterém žijí. Jak funguje, jak je s nimi ve skutečnosti zacházeno.

Dokud nepochopí, že jsou záměrně udržovány v nevědomosti, utlačovány a zneužívány a nebudou to chtít samy změnit. Rebelové poskytnou jídlonošce naději a vědění, aby prohlédla, viděla skutečnost. Byl jí odhalen závoj kamufláže, nánosů předsudků, slepé víry a musí se sama rozhodnout, jak s tím naloží.

Jídlonoška Sonmi 451 se rozhodne jednat. Její vzkaz je vysílán po světě. Vzápětí je však vzpoura potlačena a jídlonoška odsouzena. Před popravou vypráví svůj příběh archiváři, takže nezůstane zapomenut.

V  poselství jídlonošky se říká, že:
Smrt je jako dveře, za ní čeká další život.

Pravda je jen jedna. Lidé celé věky čekali, až jim někdo řekne Pravdu. Jsme tady proto, abychom konečně řekli Pravdu, objevili Pravdu, zveřejnili Pravdu. Archivář jídlonošce namítá, že jejímu příběhu nikdo neuvěří. Ona odpoví, že jeden už jí uvěřil. Byl to on sám.

Dalo by se říci, že jídlonoška se nakonec sebeobětuje, ovšem je zde rozdíl oproti obvyklým dosavadním koncům takových příběhů o revoluci, kdy se čistý člověk musí sebeobětovat: Jídlonoška by bývala zemřela zanedlouho stejně, protože pracovní cyklus otroků měl předem určený počet let (v knize 12).

Ovšem její tehdejší krátký život neměl žádný smysl, nikomu by nic příznivého nepřinesl – ani jí samotné ani nikomu dalšímu. Poté je ukázáno v příběhu z budoucnosti, že její činy od doby jejího probuzení nakonec příznivé ovoce nesly. O staletí později je považována lidmi po Pádu v Údolí za bohyni, tedy za vzor moudrosti a etiky.

 

  • 6. příběh - Po pádu – apokalypse, několik století po příběhu z Neo Soulu
    Na ostrově přežívá jeden z roztroušených zbytků civilizace, začíná znovu téměř od nuly – kmeny pastevců z Údolí a krutých, zcela bezcitných lidojedů (Konů), kteří je zabíjejí a zotročují. Výdobytky vědy, techniky a kultury předchozí civilizace byly téměř zcela zapomenuty a zničeny. Představiteli Zla a zcela zkřivené lidskosti jsou zde lidojedi. Pastevci mají pojem o převtělování duší a mají kontakt s astrálními bytostmi. Navštěvují je vyspělejší Jasnozřiví.

     

„Ďábel“ (Starej Georgie) lidem našeptává, svádí je k přehmatům, využívá jejich slabostí jakožto zatemněná část jejich bytosti a zároveň i vnější Temná síla.

Zároveň zde postava ďábla zobrazuje i další provázanost v rámci životů určité bytosti – k jak až hlubokému úpadku vede zaslepené, neetické, kruté a násilnické konání jednotlivce. Neboli v tomto posledním životě se dostal až na samotné dno, už v něm nezbylo nic čistého, lidského. Stala se z něho zrůda.

Zástupce civilizace Jasnozřivých vysvětluje, co zničilo předky:  Nenasytná touha po moci se táhne jako černá niť všemi civilizacemi. Snaha zajistit si ekonomické zisky, snaha udržet si ekonomickou nadvládu za každou cenu. Nelítostná krutost, nelidskost. Zabíjení druhých lidí kvůli penězům. Jednání bez skrupulí, bez soucitu.

Naproti tomu zobrazena protiváha: spolupráce, laskavost, soucit, láska. Pomoc druhým a od druhých v krizových situacích. A také to, že někdy nedokážeme druhým pomoci, postavit se Zlu, ne z chamtivosti, ale z oprávněné obavy o vlastní život.

___________________________________________________


Náš další osud určují často krátké okamžiky, ve kterých se rozhodujeme

Film ukazuje, že náš další osud určují často krátké okamžiky, ve kterých se musíme správně rozhodnout. Náš osud se mění neustále, záleží na všem, co děláme.

Propojenost, kontinuálnost bytí, života jako takového, jednotlivých bytostí. Žijeme v současnosti, neustále přitom budujeme podklady pro naši budoucnost, čili sami si tvoříme naši budoucnost. A zároveň jsme přitom neustále ovlivňováni dědictvím naší minulosti, našimi předchozími činy a postoji.


Hlavní motto filmu - VŠE JE PROPOJENO:

  • činy a postoje každého člověka a lidí kolem a jejich důsledky v rámci jednoho života
  • jednotlivé životy každé bytosti (reinkarnace, nashromážděná karma jednotlivé bytosti)
  • jednotlivé civilizace mezi sebou, a to současně na více úrovních – civilizace na určitém místě Planety v průběhu času, národy na různých místech Planety, civilizace mezi různými planetami (nashromážděná karma celých národů a civilizací)
  • minulost, současnost a budoucnost celé Planety (karma Planety jako celku)

 

Ze souboru zobrazených příběhů vyplývá, jak do sebe vše zapadá, že nic není náhoda. Že není náhoda, jak funguje Karma, Vesmír, jaké jsou naše osudy.

Jsme neustále spojeni s ostatními – ve spojení s ostatními žijeme naše životy.

Lidé ve všech příbězích zažívají občas déja-vu, tj. pocit, že už na určitém místě byli, určitou hudbu slyšeli, určitého člověka znají, určitou činnost už někdy dělali apod.

Film naznačuje odpověď na otázku, proč opakujeme stále ty samé chyby v průběhu našich různých životů.

Až teprve když lidé tyto souslednosti, návaznosti pochopili, dokázali vzít svůj osud plně do svých rukou, změnit zásadně svoje vadné postoje, jednat tak, aby to mělo pozitivní vyústění.

 

Film rozšiřuje povědomí o základních duchovních principech

Myslím, že tento film má svoje místo v dnešní době. Jde o jedno z poselství pro lidstvo. Otevírá novou etapu širšího společenského povědomí o určitých základních duchovních principech a naléhavých otázkách k řešení. Varuje, ukazuje důsledky.

Zrovna tak, jako to ve své době udělala trilogie filmů Matrix. Slovo „Matrix“ se od té doby zařadilo do našeho běžného slovníku a téměř každý dnes ví, co si pod ním má představit. Někteří tyto filmy brali jako pouhou sci-fi fantazii. Jiní v nich ovšem spatřují důrazné varování, jak by život na této Planetě mohl v budoucnu vypadat, pokud nepodnikneme určité zásadní změny. Nejen to, takováto virtuální realita zde již nyní v jiné podobě funguje a dokonce i v téměř identické podobě funguje nebo fungovala v jiných světech. Což mohou potvrdit ti lidé na světelném vzestupu, kteří se z takových životů karmicky čistili.
 

Podobným varováním byl román „1984“ George Orwella

Podobným varováním před zneužitím moci byl ve své době například také světoznámý román „1984“ George Orwella, napsaný těsně po traumatu 2. světové války, v roce 1948: 

Velký Bratr se na tebe dívá, každou sekundu tvého života, má vše pod kontrolou, nic mu nemůže uniknout, zná tě dokonale, zná i všechny tvoje myšlenky, má tě plně ve své moci, zná všechny tvoje slabiny, ví, čeho se nejvíce bojíš, co na tebe platí – na co tě dostane, pokud by ses chtěl z tohoto systému osvobodit, změní tě s pomocí své policie a úředníků i proti tvé vůli, je to mistr manipulativního nátlaku…

Krutá vláda a bezmocní slabí lidé. Nečestnost a zrada jsou odměňovány, pravda a láska jsou trestány. Hodnoty jsou zpřevraceny, zcela obráceny. Nikdo nesmí svobodně myslet, natož konat. A ani nebude chtít. I ten nejvíce zatvrzelý jedinec se nakonec systému bude nucen plně odevzdat. Donutí ho zradit nejčistší část sebe sama. Trvale udusit svůj vnitřní boj. Zničit i tu nejčistší vnitřní část své bytosti. Donutí ho diktátora milovat, místo nenávidět.

Paralely mezi tímto románem a režimy diktatur ve světě během 20. století, o nichž vyšla později pravda najevo, jsou ohromující. To jsou však jen příklady nejvíce do očí bijící. K tomu probíhá téměř všude po světě ztráta svobody a soukromí pod rouškou boje proti terorismu a kriminalitě, viz bezpečnostní kamery, odposlouchávací zařízení, sledování e-mailové a telefonní komunikace, špioni, cenzura médií, v tichosti umlčené nebo zlikvidované nepohodlné osoby, věznění bez soudu, předem rozhodnuté soudní spory, skrytá korupce atd. A to stále mluvíme jen o hmotných, očividných záležitostech. Navíc ovšem probíhá skryté ovládání v duchovním pozadí tohoto světa, na obdobných principech, tam jsou paralely ještě mnohem zřetelnější.
 

Shrnutí: Poselství filmu Atlas mraků

Poselství filmu Atlas mraků, který vlastně ukazuje duchovní cestu jednotlivců a celé civilizace na Zemi, bych shrnula stručně například takto:

Vysvobodit se z útlaku represivních totalitních režimů (hmotných i duchovních), abychom mohli volně dýchat, myslet a tvořit. Tento boj nikdy nevzdávat, i když se zdá, že naděje již neexistuje.

Pochopit provázanost jednotlivých životů z vyššího nadhledu v časoprostoru. Pochopit provázanost bytostí a civilizací mezi sebou, jak se vzájemně neustále ovlivňují, do jaké míry osudy jedné závisí na osudech té druhé. Jak se říká, všichni jsme na jedné lodi.

Respektovat přitom Přírodu a Planetu, těsně s nimi spolupracovat, žít s nimi v symbióze. Nenechat se zotročit umělou technikou. Nenechat v sobě oslabit a zničit to nejcennější přetechnizovaným a uměle vytvořeným životním prostředím, které nás odlidští. Udělá z nás automaticky běžící stroje, které nemají nadhled nad tím, co a proč vlastně dělají, co se s nimi děje, v jakém systému žijí.

Každý pokrokový, relativně čistší člověk v oněch příbězích dokázal posunout evoluci lidstva o kousek dál, ale ne natolik, aby to v delším časovém běhu stačilo k zabránění pádu celé civilizace na Planetě.

Jsme zatíženi svoji minulostí, kterou potřebujeme plně pochopit a zpracovat. Je třeba otevřít se vyšší pravdě, uvědomit si svoje chyby, jaké měly důsledky, proč jsme je dělali, napravit je. A přepsat konečně definitivně svoje chování. Jinak zůstaneme v koloběhu katastrof nebo dokonce lidskou civilizaci na této planetě dovedeme do záhuby. Je to na nás, jakou si zvolíme budoucnost…

 

Roviny, na kterých můžeme film přijímat

Film Atlas mraků se dá vnímat na spoustě rovin, od fantazy pohádky až po hledisko odborníka na filmovou historii, ale myslím, že vůbec do největší hloubky ho mají možnost docenit ti, kteří podobné příběhy znají ze svého dlouhodobého karmického čištění. Znají proto spoustu vlastních příběhů z minulosti i příběhy druhých na cestě světelného vzestupu, které si s ničím nezadají se scénářem tohoto filmu. Ať už jsou to příběhy ze životů na této Planetě nebo v mnoha jiných světech a časoprostorech. Mají možnost sledovat jejich návaznost, chápat poselství svých snah a omylů. Ti nejstarší z nás prožili již dlouhou řadu světových katastrof. A tím pádem je takovýto film pro nás zobrazením reality.

 

Úryvky z románu Atlas mraků

Závěrem ještě na ukázku několik úryvků z románu Atlas mraků od Davida Mitchella, a to z posledního příběhu několik staletí po Pádu civilizace:
 

Meronym si přitáhla deku blíž k tělu.
Mí rodiče a jejich generace stejně jako ty, Zachry, věřili, že někde za oceány přežily Pád celý dávný města. Jejich představivost rozněcovaly dávný ména… Melbun, Orkland, Jo’berg, Buenost Yerbs, Mumbayy, Sing’pore.

Lodní žena mi vykládala, vo čem žádnej člověk z Údolí jaktěživ neslyšel, a já beze slova pozorně poslouchal.

Nakonec sme pět desítek let poté, co mí lidi přistáli na vostrově Jasnozřivost, znova spustili na vodu Loď, kerá nás přivezla až sem.

V dálce vyli dingové vo lidech, kerý už brzo umřou, a já se modlil k Sonmi, abychom to nebyli my.

Našli města, kerý jim starý mapy naslibovaly, byly to ale města mrtvýho kamení, města pohlcený džunglí, města vyhubený nákazama, ale ani památky po živoucích městech z vyprávění. My Jasnozřiví sme nevěřili, že slabounkej plamen naší civilizace je teď na celym světě nejjasnější, proto sme pluli rok za rokem, žádnej světlejší plamen sme ale nenašli. Cejtili sme se strašně vopuštěný. Bylo to pořádný břemeno pro dva tisíce párů rukou! Přísahám, že na celym světě je jen pár míst, kerý maj moudro Devatera údolí.

…….

Kdo teda způsobil Pád, dyž ne Starej Georgie?

… Jasnozřivá vodpověděla: To Dávný způsobili svůj vlastní Pád.
      Jo, její slova byly jak lano ukroucený z kouře. Dávný ale přece měli moudro!
      Vodpověď si pamatuju: Jejich moudro ovládalo nemoci, míle i semínka a zázraky měnilo na vobyčejnou věc, jedno ale vovládnout neumělo, kdepak, hlad v lidských srdcích, jo, hlad mít víc.
      Čeho víc? Nechápal sem. Dávný přece měli všechno.
      Ó, víc věcí, víc jídla, větší rychlost, delší život, snazší život, víc moci, jo. Svět je velkej, nebyl ale dost velkej na ten hlad, kerej Dávný nutil rvát nebe na kusy, uvařit moře a votrávit půdu poblázněnejma atomama, blbnout se zkaženejma semínkama, takže se vobjevovaly nový nákazy a místo mimin se rodily zrůdy. Nakonec se kousek po kousku a pak bleskurychle státy změnily v barbarský kmeny a Civilizovaný časy skonaly až tu a tam na pár koutů, kde eště doutná pár řeřavejch uhlíků.
      Zeptal sem se, proč todle Meronym nikdá nevyprávěla v Údolích.
      Lidi z Údolí nechtěj slyšet, že lidskej hlad civilizaci přived na svět, že ji ale ten samej hlad zabil. Vim to vod jinejch kmenů, u kerejch sem žila. Nastala doba, kdy někomu řekneš, že to, čemu věří, nejni pravda, a von si myslí, že tvrdíš, že jeho život nejni skutečnej a jeho pravda nejni pravdivá.
      Jo, nejspíš měla pravdu.

…….
Asi eště něco daleko horšího, ozval se ten ve vokýnku, v posledních měsících se k vostrovu Jasnozřivost přiblížila pohroma, západně vod Ank’ridge, jo, strašlivá nemoc, na kerou nemáme lék. Přežije jen jeden ze dvou set, kerý tu nemoc chytěj,  že jo. My Jasnozřiví na Havaji teď musíme jednat na vlastní pěst, páč Loď pravděpodobně nepřipluje.

…….

Dneska pohasínaj vohně vobyvatel Údolí i Jasnozřivejch, nedokazuje to, že sou divoši silnější než civilizovaný lidi?

Divoši nejsou silnější než civilizovaný lidi, přemejšlela Meronym, to jen velkej počet má větší sílu než malej počet. Moudro pro nás bylo celý roky naše plus, stejně jako dneska u Svažitýho jezírka to moje stříledlo, jednoho dne ale dostatečný množství rukou a hlav z tohodle plus udělá nulu.

Takže je lepší bejt divoch než civilizovanej?

Jakej je skutečnej význam těch dvou slov?

Divoši nemaj žádný zákony, vodpověděl sem, kdežto civilizovaný lidi zákony maj.

De to eště hloub. Divoch uspokojuje svoje současný potřeby. Má hlad, tak se nají. Dostane vztek, tak se popere. Popadne ho touha, vrhne se na ženu. Jeho pánem je chtění, a dyž mu todlecto jeho chtění řekne: „Zabij“, tak pude a zabije. Jako zvíře.

Jo, takoví byli Konové.

Civilizovanej člověk má úplně stejný potřeby, vidí ale dál. Polovičku jídla sní teď, druhou polovičku ale zasadí, že jo, aby neměl hlad zejtra. Dostane vztek, tak se zastaví a zamyslí se proč, aby se už příště nevztekal. Popadne ho touha, má ale přece sestry a cery, kerý zasloužej úctu, tak bude ctít i sestry a cery svýho bližního. Chtění je jeho votrokem, a dyž todle jeho chtění nakáže: „Nedělej to!“, tak to neudělá, kdepak.

Tak sem se znova zeptal, esli je lepší  bej divoch, nebo civilizovanej.

Poslyš, divochy a civilizovaný nedělej kmeny, víra ani horský hřbety, kdepak, každej člověk v sobě má vobojí. Dávný měli moudro bohů, ale barbarství kojotů a právě to spustilo Pád. Někerejm divochům kerý znám, v hrudníku bije nádherný civilizovaný srdce. Možná i někerejm Konům. Nejni to dost, aby kázali celýmu svýmu kmeni, ale jednoho dne…. kdo ví? Jednoho dne.

Jenže todle „jednoho dne“ je pro nás dva jen bleška naděje.

Pamatuju, jak Meronym řekla: Jo, blešek je ale těžký se zbavit.

________________________________________________________________

Toto téma pokračuje pátou částí A27. Kam směřuje svět a lidstvo na konci roku 2012 – část V, která obsahuje duchovní komunikace Petry Novákové a Věry Talandové.

 

© Marie Mejdrová, prosinec 2012

   www.novaduchovnicesta.cz

Anketa

Byl pro Vás tento text přínosem? Ohodnoťte prosím známkou od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší).

Celkový počet hlasů: 153