Petra Nováková

Pravými vlastnostmi Světla jsou vytrvalost, síla, dynamika a rychlost

Duchovní komunikace z 15.12.2011                  Vloženo 14.1.2012

                                                                            ________________________________________________________________

Světlo potřebuje, aby se prosazování nových záležitostí příliš nevleklo

Impulz od neznámé sféry: „Dotkni se mě, ještě výš se natáhni, pak se spojení mezi námi může uskutečnit. Zatím je vše mlhavé, je potřeba více síly.“

 

Prosím, kdo se mi to ozýval? Cítím tvé energie. Kdo nebo co jsi, prosím o komunikaci. Děkuji. (Duchovní komunikace z 15.12.2011)

 

Neznámá sféra: „I já už tě teď vnímám zřetelně. Naše spojení bylo uskutečněno.

Prostřednictvím tebe chci oslovit všechny lidské bytosti, první oslovení tebe však nebylo náhodné. Máme spolu z minulosti silnou vazbu, která byla násilně přerušena. Ale hlavní teď je, kdo jsem, jak mě můžeš oslovovat. Vnímáš mě, a přesto nenacházíš vhodné pojmenování. Mé energie se dají jen těžko k něčemu přirovnat. Jsou neuchopitelné. Stále proudí, přinášejí čerstvý vítr. Jsou proudem, který pohání řeku. Silou, která dává do pohybu vzduch. Jsou jako let ptáků, plující oblohou. Mávnutí křídel, šustění listí. Mé energie představují pohyb.

Někdy je vnímáte, když máte pocit něčeho neurčitého, tajemného, co má teprve přijít. A věci změnit. Nové impulsy, svěží závan. Předzvěst. I já hledám správný výraz pro mé pojmenování. Mým úkolem je rozhánět mračna, rozpohybovat stojaté vody. Umožnit, aby ty správné impulzy mohly včas dorazit až k vám. Zajišťuji dynamiku. Protože ta je pro tvorbu nových věcí nezbytná.

 

I v duchovním pozadí musí být správný švih, aby se věci příliš nevlekly. A tento švih dlouho chyběl v duchovním pozadí i ve hmotě. Temným vyhovovalo vše zpomalit na minimum, aby než se jakákoli změna prosadí, síla jejího impulzu dávno vypršela. I proto vše trvá tak dlouho. Nejenom protože to chce svůj čas, ale protože dostatečná síla rychlosti na prosazení ve hmotě a nejen u ní chyběla.

Vytrvalost, síla, dynamika, rychlost – to jsou pravé vlastnosti Světla

PN: Jsi bytost nebo sféra?

 

Neznámá sféra: „Správná otázka. Jsem obojí. Moje energie pronikají všude a do všeho. Jsou přítomné ve všem. Teď jsem se probudila plně k životu. Má činnost byla velice ochromena. I přesto jste mé impulzy mohli vnímat. Můj obrázek ti už přišel. Bytost v pohybu, které vlají šaty. Znázorňují pohyb. Vše rozhýbávám. To neměnné měním. Jsem jako ochránce za celým vývojem duchovním i hmotným, který zajišťuje, aby nenastala stagnace. Jsem spouštěcím impulzem, zažehávací jiskrou. To všechno jsem.

 

I Světlo má svou obrovskou sílu, vůči které je Temno bezbranné. Tyto skryté síly se objevují až teď, jak se jednotlivé sféry ozývají. Zajišťuji příchod a rozvod těchto energií. Jako pramen, který rozvádí nové energie do všech končin tam, kam patří. A hloubí cesty tudy, kde už vše dávno vyschlo. Kde se zdá být pusto a prázdno. Kam světelné energie nedopadnou.

 

Jako posel Světla roznáším jeho pravé energie, jeho pravou podstatu. Jako pumpa, která rozvádí energii pro život všude, kde je potřeba. SFÉRA ŽIVOTA. To je ten pravý název pro mne. Roznáším Světlo, roznáším život. Nový život, který se vyznačuje pohybem. Mým úkolem je pomoci obnovit pravé vlastnosti Světla. Vytrvalost, sílu, dynamiku, rychlost.

 

Světlo bylo působením Temnoty jako v hibernaci. Proto nebylo schopné Temnu vzdorovat. Proto působilo jako slabé, nemohoucí. Tohle ale nebyly jeho původní vlastnosti. I proto nebylo lehké vybudovat N.D.C. jako cestu pro znovu obrození Světla. Protože chyběla tvůrčí síla, kterou však Světlo v sobě má. Teď se vše probouzí. A vše se začne měnit. Protože Světlo se konečně stává tím, kým by mělo být a kým skutečně je. Nikdy však nemělo příležitost veškeré své schopnosti probudit, rozvinout. Než k tomu došlo, bylo Temnem ovládnuto.

 

Činorodost, odvaha a vůle jít za svým. To byly vlastnosti, které byly dány do vínku Světlu. Temno je však dokázalo ukrást, Světlo učinilo nemohoucím a vše došlo téměř až k bodu, ve kterém by Temno definitivně přebralo vládu nad světem.

Světlo je schopné porazit Temno navrácenými schopnostmi a vlastnostmi

Nyní Světlo definitivně porazí Temno právě těmito navrácenými schopnostmi a vlastnostmi. Protože právě tyto vlastnosti tvoří světelný základ. Umožňují pevně stát jako zdravý zakořeněný strom, zatímco Temno má již kořeny svého Stromu života dávno prohnilé. Na straně Temna je vše založeno na prohnilém základě, který nemá pevné kořeny. Ničeho se nedrží, žádný řád pro něj neexistuje. Proto ani tyto ač stejné vlastnosti nemohou pro Temno dosáhnout takové síly jako ve Světle.

 

Světlo má náboj, který dovede tyto vlastnosti rozvinout mnohem dál, do větších možností než tomu kdy mohlo učinit Temno. A pokud Temno dosáhlo takové síly, že již téměř nebyla šance ho porazit, věřte, že Světlo má takové síly daleko více. A právě se probouzí.“

 

PN: Sféro Života, jak souvisíš se Sférou prvotního Světla? Protože to, co popisuješ, je jako obraz Prvotního Světla, Světla jaké neznáme. Jak to spolu souvisí?

 

Sféra Života: „Ano, máš postřeh. Teprve teď můžeš obraz Sféry prvotního Světla nakreslit. Teď teprve se ukáže, jaké Světlo skutečně je. Sféra prvotního Světla s vámi již mluvila, neotevřela se však ještě její pravá podstata. To až teď. Jsme jako propojené nádoby. Protože Světlo dává život. Muselo však být nejprve samo oživeno. Prostřednictvím mě se tak stalo. Světlo, jeho pravá podoba žije. A roste. Teď je mým úkolem ho pomoci roznést všude. Jako pramen roznáší energie vyvěrající ze Země. Energie života.

Světlo si bere zpátky svoji sílu

Sféra Života umožňuje být Světlu tím, kým skutečně je, probouzí ho a rozšiřuje. Sféra prvotního Světla pak naopak nese život. A rozšiřuje ho všude, kde se zdála být už navěky usídlená Temnota. Život a Světlo k sobě neodmyslitelně patří. V minulosti byly Temnem násilně odděleny. Teď však došlo k jejich opětovnému spojení.

 

Temno už nebude nositelem života. Ani temného. Jen zkázy a zmaru. Pro sebe samo. Život již bude pouze synonymem Světla. Nikoli Temnoty. Od teď navždy. Temný život začne umírat. Hroutit se. Jako když hořící svíčce dojde vzduch.  A rázem zhasne.  Jako když uhnijí kořeny a květ Temnoty bude zničen.

 

Světlo si bere zpátky svou sílu, což automaticky znamená, že Temno ji ztrácí. Protože Síla Temnoty je založena na slabosti Světla. Ve chvíli, kdy Světlo přestane být slabé, Temno již nemá šanci.

Temno se naučilo působit na slabiny každého člověka

Teď však každá bytost na základě těchto vnějších impulsů potřebuje nutně v sobě posílit Světlo, aby se dokázala vzepřít Temnotě. Která čeká jako hyena, až bytost sama padne svým vlastním přičiněním, konáním. Tak dlouho ji ponouká, nahlodává, až ji užene. Anebo ne. Nebo v sobě bytost najde sílu se vzepřít, přijme pomoc, která se nabízí, odhodí vše temné, čemu dosud věřila, co ji však vedlo do spárů Temna.

 

Boj proti temnému v sobě je bojem každého. A každý ho musí zvládnout sám za sebe. Pokud však není schopen ve své zaslepenosti a oblouznění Temnem pomoc spatřit a vydat se jinou cestou, pak svůj boj prohraje. Temnota je nemilosrdná. Působí na slabiny každého. A jen Temno nabízí zbavení se těchto slabin snadno a rychle. Světlo vyžaduje práci na sobě. Odhodlání být lepším a pomocí spolupráce dospět ke vzájemné jednotě.

 

Impulsy k rozvíjení své důležitosti tím, že budu okázale pomáhat Světlu, přicházejí jedině od Temna. Ve skutečnosti jsou však pro Světlo hrobem. Světlo vyžaduje spolupráci a kolektivní pomoc. Kdy člověk a lidské skupiny půjdou ruku v ruce s Planetou a Přírodou. Žádná jednotlivá bytost nemůže být spasitelem. Takové impulsy a poznatky nepřicházejí od Světla. To jsou principy Temnoty.“

_______________________________________________________________

© Petra Nováková, leden 2012

    www.novaduchovnicesta.cz

Anketa

Byl pro Vás tento text přínosem? Ohodnoťte prosím známkou od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší).

Celkový počet hlasů: 160