Marie Mejdrová

Souvislost nadřazenosti a přílišné podřídivosti

Duchovní komunikace z 30.12.2011                                Vloženo 24.1.2012

                                                                                            

_______________________________________________________________

Ta samá bytost se obvykle potýká s oběma extrémy

Centrální Karmo pro nový vývoj, prosím o informace o mechanismu souvislosti a vzájemného působení mezi postoji nadřazenost, snaha manipulovat, ovládat až vládnout a naopak přílišná podřídivost až posluhování, postoj nechávat se ovládat a zneužívat, které se opakují na různých úrovních karmických vrstev během hloubkové očisty. Děkuji.

 

Centrální Karma pro nový vývoj: „Mezi těmito dvěma typy protikladných vnitřních postojů existuje úzký vztah, vzájemně se podmiňující. A to i v rámci jedné bytosti, nejen mezi dvěma bytostmi či institucemi. I když to vypadá při zběžném pohledu jako jasný protiklad, vzájemně neslučitelný. Při nadhledu z většího časového odstupu se ale vždy ukáže, že ta samá bytost se potýká v různých životech nebo i v různých situacích během jednoho života s oběma extrémy.

Proč tomu tak je? Na to je celkem jednoduchá odpověď. Na základě mnoha momentálních okolností každého člověka, které jsou ovlivněny jeho převážnými tendencemi z minulých životů, obsahem karmických vrstev, typem výchovy a vzdělání, osobnostní výbavou a vlohami v daném životě, rodinným prostředím a dalšími lidmi, se kterými se setkává, apod., se přiklání buď k extrému podřídivosti nebo naopak nadřazenosti.

Do extrémů se vychyluje postoj člověka, který není ukotven v pravdě o sobě a o světě

Jakmile člověk není ukotven ve středu, to znamená v pravdě o sobě i o světě kolem, začne zaujímat více či méně vychýlený postoj jednoho ze dvou opačných extrémů. Čím větší je jeho vnitřní vychýlení, oddálení od pravdy, tím větší extrém ve svých postojích zastává. Nejprve pouze vnitřně a pak i otevřeně, na veřejnosti. Tím vypadne ze stabilního duchovního světelného vzestupu.

 

Jeho čakry se uzavírají vesmírných energiím přinášejícím pravdivé informace, které potřebuje ke svému zdárnému vývoji. Člověk se před nimi doslova uzavírá, vnitřně zamyká. Namísto aby je přijímal a využíval ve svých každodenních rozhodnutích, odmítá jim naslouchat a řídit se jimi.

Nejen to, dokonce začne postupně vyzařovat naopak ven svoje vlastní názory, projekce. Projektuje si na svět kolem vlastní náhled, který je pod korekturou a diktátem vlastního rozumu a ega, vlastních omezených znalostí a zkušeností. A příslušné čakry se mu začnou otáčet na druhou stranu, což znamená převahu vysílání ven nad příjmem.

Extrémy se často musí vyhrotit do extrémní podoby, aby je člověk přestal přehlížet

Ovšem jeho intuice, vlastní podvědomí, karmická instituce, řekněme sám Vesmír a Příroda, a samozřejmě také lidé kolem, člověku zároveň přinášejí impulsy k tomu, aby si těchto svých vychýlených postojů všiml a napravil je, srovnal je.

 

Všimnout si jich a zabývat se jimi znamená obvykle nutnost projít si bolestivými vztahy a situacemi, kdy se okolnosti vyhrotí do takové míry, že je není možné dále přehlížet. Ovšem zdaleka ne vždy si člověk již v této chvíli uvědomí, že podstata jeho problému je v něm samém, ne ve vychýlených lidech kolem. Že v závislosti na jeho vnitřních postojích se mu seskupují v životě situace, které k sobě svým chováním přitahuje. Jinými slovy zákon akce a reakce.

 

Někdy jsou to situace zřejmé, třeba když je příliš ustrašené a nesebevědomé dítě šikanováno druhými ve školním kolektivu. Nebo když naopak silný a charismatický vůdce party dospívajících, s touhou po uznání a vůdčí úloze, šikanuje druhé. Jindy jde o skrytější formu podřídivosti a ovládání a energetického zneužívání, například v partnerském vztahu či v zaměstnání.

Bez hloubkové karmické očisty se člověk extrémů v sobě nezbaví

Ale i když si člověk již jasně uvědomí a připustí, že příčina problému je v něm samém, cesta k vnitřní vyrovnanosti je ještě dlouhá a trnitá. Vždycky jde totiž i o čištění příčin takového chování v minulých existencích, o tendence v minulých životech a o nápravu následků z toho plynoucích pro vlastní bytost i pro lidi a svět kolem. Bez hloubkové karmické očisty není možné všechny související příčiny, tendence, energetické vazby důkladně vykořenit, včetně energetické očisty a nápravy.

Neradno spoléhat na psychotropní látky v moderních lécích, psychoanalýzy, psychoterapie ani různé regresní a další umělé techniky všeho druhu. Všechny se snaží nalézt nějakou rychlou zkratku k bezbolestnému řešení, ale nanejvýše se jim podaří srovnat dočasně nějakou vrstvu psychiky na povrchu. V horších případech vrstvy psychické nebo i karmické uvnitř zpřehází a zasunou, takže se rozvazování komplikuje a zpomaluje. Nejhorší variantou je skryté napojení hledajícího na temné systémy v pozadí určitých metod, terapeutů, duchovních mistrů.

 

Když je psychika jakoby na rozkolísané houpačce, neukotvená v optimálním středu, sama se v určitém bodě přehoupne z jednoho extrému do druhého. Čím větší byl jeden extrém, tím větší bude i ten opačný, do něhož pro změnu spadne.

Extrémy ve vztazích jsou impulsem ke karmickému vyvazování s druhými

Člověk má pak snahu se srovnat, aby vůbec ty nepříjemné pocity vycházející z nevyrovnaných lidských vztahů dokázal psychicky zvládnout. Anebo také aby sám před sebou podvědomě „obstál“.  A vyrovnává to pak protikladným extrémem v jiné rovině vztahů. Ve stejném období se chová k někomu nadřazeně a manipulativně a vůči druhému je zase v roli podřídivého poskoka. Psychicky tam tak probíhá podvědomá snaha o vyrovnání výchylek z rovnováhy.

Zároveň jsou tyto situace pro něho duchovními impulsy k harmonizaci a ke karmickému vyvazování s oněmi lidmi, které nepotkal ve svém životě náhodou. Vzájemná přitažlivost karmických energií zajišťuje taková setkání a dává člověku zakusit na vlastní kůži střídavě oba extrémy, aby byl tlačen k pochopení, kde dělal, případně stále ještě dělá, chyby a co tím působí. Jak tím poškozuje sebe i své okolí.

 

Pokud není takové střídání extrémů zřejmé v rámci jednoho života, pak se každopádně projeví v delším časovém měřítku. A to je pak jasně vidět s odstupem v karmickém čištění, kdy se tyto postoje dané bytosti střídají v karmických vrstvách.

 

Postupně, podle výše frekvence energií a závažnosti přehmatů, a také v návaznosti na momentální vnější situace a vnitřní postoje, se obnažují člověku skupiny karmických vrstev s určitým společným tématem z různých minulých životů. Společným pojítkem bývají kontakty s určitou bytostí, typ vlastního postoje nebo určitý typ situace.

Pro dosažení karmické očisty musí být splněny určité předpoklady

Vrstvy se odbrušují postupně v tematických okruzích, nelze přitom zásadním způsobem přeskakovat přirozenou posloupnost energetických frekvencí, na kterých byly určité činy v minulosti prováděny. Člověk se musí nejprve vnitřně vyladit na takovou úroveň, aby pro něj ten konkrétní druh postoje vykrystalizoval jako zřejmý a jasně nepřijatelný.

 

Zároveň nemůže být karmická vrstva s takovým postojem zapadlá ještě příliš hluboko pod dalšími. A navíc musí být již dostupná možnost ji plně na všech úrovních zpracovat. Pak teprve se může vynořit na povrch a dát o sobě vědět. Proto je vždy k hloubkovému karmickému dočištění třeba důslednosti v duchovních i hmotných činnostech a spousta trpělivosti. To, co člověk dělal chybně celé věky, nelze odčinit za měsíc.“

_______________________________________________________________

© Marie Mejdrová, leden 2012

    www.novaduchovnicesta.cz

Anketa

Byl pro Vás tento text přínosem? Ohodnoťte prosím známkou od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší).

Celkový počet hlasů: 194