Věra Talandová                                                 Vloženo 23.10.2015

Být v přírodě, a přesto být od ní oddělen

Duchovní komunikace ze září 2015

                                                              

Text připravila k publikování a vložila na web Marie Mejdrová

_______________________________________________________________


Vnímat krásu přírody a otevřít se jejím energiím

 

V poslední době jsem měla několik postřehů, o které bych se ráda podělila s ostatními. Tato vnímání ukazují, jak je možné být v přírodě, a přesto být od ní oddělen. Ne že bych si těchto věcí nějak zvlášť všímala, spíš je to o tom, že pro mě není možné si toho nepovšimnout.

Při letošní návštěvě národního parku Krka v Chorvatsku, na konci léta, jsme procházeli krásnou krajinou, částečně po dřevěném chodníčku, mezi vodními kaskádami, jezírky, tůňkami, potůčky. Byla to úchvatná scenérie, nádherná podívaná, všude plno života, krásné energie. Po dřevěné lávce procházeli další lidé a člověk by si myslel, že i je ta krása zaujme. Ale tak to být nemusí.

Kolem nás procházela paní, která telefonovala, přitom se rozčilovala a živě gestikulovala. Neustále se dívala pod nohy, aby nezakopla. Nezvedla ani hlavu, aby se podívala po okolí. Možná, že i kdyby vzhlédla, tak by ze svého okolí nic nevnímala, protože byla zcela pohroužena do rozhovoru a její mysl byla plně zaměstnána. Telefonovala dlouhou dobu, možná prošla větší část naučné stezky a nic z okolí nevnímala. Procházela tak nějak izolována.

Po pár dalších krocích jsme potkali výpravu studentů. Mnoho z nich hledělo do svých chytrých mobilů a hrálo hry, někteří psali SMS zprávy. Prostě šli s hlavou sklopenou a myslí někde jinde. Uzavření ve virtuálním světě. Nic z okolí nevnímali, jedinou výhodou bylo asi to, že byli na čerstvém vzduchu.  Úplně jsem vnímala, že ač v přírodě, tak jsou oddělení. Nejsou s ní ve spojení.

I když člověk není na světelném vzestupu a tím vyladěn s Přírodou, tak vždy, když je v přírodě, vnímá její krásy a vnitřně se jim otevře, má s ní na určitých úrovních spojení.

Při té příležitosti jsem si vzpomněla na další podobné zážitky.
Například, když lidé procházejí přírodou se sluchátky na uších a neslyší tak nic ze zpěvu ptáků, či jiných v přírodě přirozených zvuků.

Vzpomenu další příhodu loni v Bulharsku. Procházeli jsme po nábřeží v Nesebaru a ke břehu připlula velká výletní loď. Rozléhala se z ní „hudba“ v podobě neskutečného randálu, který se sléval v hlasité dunivé dusy, kdy už ani nešlo rozeznat jednotlivé písničky. Přijel autobus s mládeží. Na některých bylo vidět, že již požili, možná, že nejen alkohol. Všichni dostali plastové náramky, aby bylo jasno, že k sobě patří. A zmizeli v útrobách lodi s vidinou, jak na moři zapaří. A dají zabrat svým ušním bubínkům. Když jsme se dostali do dostatečné vzdálenosti od lodi, že bylo zase slyšet racky a šumění moře, oddechla jsem si. Napadlo mě, že možná velká část z nich stráví celou plavbu uvnitř lodi ve společenských místnostech a ven se někteří dostanou jen sporadicky, když půjdou zvracet přes zábradlí do moře. Ale možná ani to ne.

Lidé jsou mimo přírodu už tím, že musí pracovat v klimatizovaných neosobních budovách. A problém je v tom, že ani při návštěvě přírody se nedokážou uvolnit, otevřít se jejím energiím, které by částečně mohly vliv nepříznivého prostředí snížit, eliminovat. Mluvím tady o některých jedincích, kdy jsem toto oddělení od přírody vnímala. Je hodně lidí, kteří přijímají krásu i energie přírody a je to k jejich dobru.
 


Spojení a sladění s Přírodou je základem pro harmonický život
 

Věra Talandová: Spojené Síly Světla, máte pro mě další informace k tomuto tématu?

Příroda: „Téměř celé lidstvo žije dnes v modelu, který je postaven na základech oddělenosti člověka od přírody. Že člověk je samostatná bytost a pak existuje nějaká příroda. A protože tento model funguje již věky, tak se lidské bytosti podle toho chovají i setrvačností. Připadají si přírodě nadřazené, využívají ji, zneužívají, chtějí jí vládnout. Jejich nitro je tak nastavené.

V historii občas skupina bytostí pochopila, že právě spojení a sladění s Přírodou je základem pro harmonický a vyrovnaný život. A tak mnoho různých kmenů, přírodních národů hledalo cesty, jak se se mnou spojit. Tyto bytosti se učily naslouchat mým impulzům.

Čím však civilizace dosahovala většího technického rozvoje nebo čím více používala různé druhy magie a jiných umělých technik, metod, pomůcek, tím se lidské bytosti stále více ode mne vzdalovaly. Měly pocit, že jsou mi nadřazené, že mi mohou vládnout, že ony jsou pány tohoto světa, že jsou na mne nezávislé.

Svým způsobem života hromadily více a více negativních energií, které nikdo nebyl schopen přirozenou cestou vyčistit, zpracovat. A proto čas od času docházelo k přírodním katastrofám, při kterých se toto ohromné množství negativní energie částečně vybilo.

Až nedávno se otevřela jedinečná možnost jak dosáhnout toho, že se bytosti stanou mou harmonickou součástí. Kdy dochází k našemu vzájemnému úzkému propojení, vnitřnímu energetickému souladu. Kdy mne bytosti přímo a jasně vnímají a dokážou se mnou komunikovat. To je světelný vzestup Nové duchovní cesty. Negativní energie a temné záležitosti z minulosti se pak mohou zpracovávat jiným, mnohem šetrnějším způsobem.“

VT: Děkuji, Přírodo.

___________________________________________________________________________

 

Temná turistika
 

Myslím, že v souvislosti s výlety, vycházkami do přírody a celkově cestováním, by bylo dobré zmínit jeden rozšiřující se  - nevím jak to nazvat – nevhodný způsob cestování, objevování.

V poslední době jsem narazila na články, nebo zaslechla v televizi termín „temná turistika.“ Jsou to výlety, zájezdy výhradně na místa, kde se udály tragické záležitosti. Jsou to místa atentátů, různých havárií, místa masového vraždění, vyhlazovací tábory, místa poprav, čarodějnických procesů, bitev, či jiných temných záležitostí, různá pohřebiště. Jde také o putování po stopách zločinců aj.

Většině lidí zní toto morbidně. Někteří lidé však potřebují ke svému „vzrušení“ stále silnější podněty. Je za tím jistě určitá otupělost. Výzkumy chování lidí v této oblasti naznačují, že utrpení druhých vzrušuje lidstvo odedávna.

Tady jistě nejde o poučení spojené s historií s výchovným účelem. Nějaké mravní uvědomění si toho, co lidstvo páchalo, a že toto by se již nikdy nemělo opakovat. A z toho důvodu je důležité a zásadní hledat cestu, jak takové činy neopakovat.

Toto spíš vypadá na zvrácené pohnutky, vyhledávání vzrušení nad utrpením druhých.

Pozornost médií určitě ještě rozšiřuje a zesiluje zájem o tyto zájezdy.

 

Vyhledávání míst s temnou energií je nebezpečné
 

Věra Talandová: Spojené Síly Světla, můžete mi k tomu něco říci?

Řídící centrum energií pro tento svět: „Na světelném vzestupu Nové duchovní cesty vnímáte, že se stále více zviditelňují záležitosti, které nejsou světelné a čisté. A je potřeba je uvidět v jasném světle. Proto se více zviditelňují i takovéto záležitosti.

Dá se to přirovnat k rozvírajícím se nůžkám. Na jedné straně přibývá těch, kteří si uvědomují nutnost změny ve prospěch Čistoty a Světla a začínají na tom pracovat. Na druhé straně se zviditelňují věci a situace od těch nesprávných až po ty nejvíce temné.

A čím vyššího světelného vzestupu dosahujete na jedné straně, tím temnější záležitosti se odkrývají na druhé straně.

To vše se zviditelňuje ve světě. A zároveň u jednotlivých bytostí. Bytosti se každou svou myšlenkou, každým svým činem rozhodují, na kterou stranu vývoje se přidávají.

Nacházet se v přírodě a nebýt její součástí není dobré. Je to škoda, nevyužitá příležitost. Ovšem vyrážet do přírody za účelem návštěvy míst s temnou energií pro zábavu, to je přímo velmi nebezpečné.

Samotný název „temná turistika“ je více než výmluvný.

Bytost buď vyhledává Čistotu, Světlo, příznivé energie a s Temnotou optimálně bojuje. Nebo vyhledává na vědomé i podvědomé úrovni temné záležitosti, temné energie, protože rezonují s něčím v jejím nitru. A pokud bytost s touto Temnotou ve svém nitru nezačala něco efektivně dělat, tak další kontakty s temnými energiemi ještě podporují Temnotu v jejím nitru a stahují ji do hlubšího pádu ve Světle. Bytost tímto svým postojem říká, kam směřuje.

Na takto zatemněných místech samozřejmě nachytá další temné energie a napojení, mohou se na ni nalepit i duše nešťastníků, které se v takových místech vyskytují. (Poznámka: Tzv. zajatec planety - astrální duch mrtvého člověka, který se zatím nedokázal dostat přirozenou cestou do posmrtné dimenze. Více viz např. článek 55B. Procesy probíhající během fyzické smrti člověka). Mohou se otevřít i karmické záležitosti z minulosti, ovšem situace ještě nemusí být připravená na to, aby mohly být optimálně zpracovány. Bytosti si dobrovolnou návštěvou těchto míst za účelem zvědavosti, či potřeby morbidních zážitků koledují o problémy. Je to veskrze nebezpečná záliba propadnout této „temné turistice“.

Drtivá většina bytostí rodících se na planetě Zemi má svou temnou minulost. Proto se vývoj Země neustále dostával do katastrof. Po určité době se množství temných záležitostí vždy naakumulovalo přes kritickou hodnotu, která už nešla vybít jinak než katastrofou.

Až proražení světelného vzestupu Nové duchovní cesty znamená šanci tuto Temnotu začít postupně likvidovat, ubírat, karmicky skutečně plně zpracovávat. Čím více bytostí pochopí důležitost čistoty a etiky vlastního života, tím rychlejší mohou výsledky být a projevit se v hmotné rovině Planety. Je to unikátní příležitost, jak vyčistit svoji bytost a posunovat světelný vývoj stále dál. A se zvyšující se čistotou nitra bude tato bytost vnímat, co je světelné a čisté. A co je naopak nevhodné, temné a nebezpečné. A tomu se bude vyhýbat. Nebude takové záležitosti vyhledávat a podporovat.“

VT: Děkuji.

 

© Věra Talandová, říjen 2015
    www.novaduchovnicesta.cz

 

Anketa

Byl pro Vás tento text přínosem? Ohodnoťte prosím známkou od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší).

Celkový počet hlasů: 123