Marie Mejdrová                                                       Vloženo 24.5.2012

P5. Systém komunismu čerpal svoji sílu z milionů osob, které mu padly za oběť

                                                                                   

______________________________________________________________

Sen o cestě do emigrace

Po probuzení ráno 28.4.2012 jsem vnímala tlaky na hrudi, na srdci a za krkem.

V noci se mi zdál následující sen: Jsem matka dvou dětí raného školního věku, světlovlasý kluk a holka. Jedu s nimi vlakem, sedíme v kupé se stolem, interiér je jednoduše a prostě vybaven, převážně ze dřeva. Jedná se o nucenou cestu, možná do emigrace nebo nějakého tábora. Manžel s námi není, nevím, co s ním je a jestli ho ještě někdy uvidíme. Dávám dětem k jídlu asi tři jablka, je to skoro to poslední, co máme. Podmínky se zhoršují, mám starost, co dám dětem jíst zítra, co s námi bude.  Jsme chudí, nemáme s sebou téměř nic. Ve vlaku je ještě spousta dalších lidí, kteří jsou na tom podobně, jsme patrně vyhnanci nebo uprchlíci. Je to směsice lidí všech společenských tříd a věkových kategorií, ženy, muži i děti. Tak jako my, odjeli i všichni ostatní narychlo, nevědí, co je čeká a přišli o všechno. Jedeme dlouho, někteří si ve vedlejším velkém společném vagónu suší prádlo. Později všichni z tohoto oddělení vystoupili nebo byli přemístěni. V paměti mi utkvěla žena v dlouhých šatech z lesklého hedvábí, bílých s růžovým lemováním, jistě původem z bohaté rodiny, vypadala bezradná, smutná a ztracená. Vnímám, že se jedná o speciální výpravný vlak, hromadně organizovanou akci. Z okna jsem zahlédla státní znak Norska na jeho hranici, jedeme dál. Podle zařízení vlaku a stylu oblečení odhaduji, že se děj odehrává v období mezi 1. a 2. světovou válkou.

Nansenovy pasy

Při zapisování snu se mi vybavily informace z mé dovolené v Norsku před dvěma lety týkající se norského polárního badatele, vědce, sportovce a politického aktivisty, komisaře Společnosti národů (League of Nations), držitele Nobelovy ceny míru, Fridtjofa Nansena, 1861 - 1930. Viděla jsem památník věnovaný tzv. Nansenovým pasům za radnicí v Oslo a četla jsem si o životě tohoto muže při prohlídce slavné lodě Fram postavené pro jeho expedice k severnímu pólu přes Severní ledový oceán. (Později ji zapůjčil také Amundsenovi na závod k dosažení jižního pólu.)

Jeho životní příběh mě fascinoval jako ukázka toho, co vše může dokázat cílevědomý člověk s vysokou morální integritou, když se neúnavně zasazuje o dobrou věc, a to i za mimořádně obtížných společenských podmínek.

Ve 20. letech 20. století Nansen pomohl stovkám tisíc uprchlíků z Ruska, Turecka a Asie. Zejména šlo o pomoc s azylem uprchlíkům po Říjnové revoluci a občanské válce v Rusku. Tito uprchlíci přicházeli bez dokladů, Lenin jim odejmul státní příslušnost, a tudíž neměli nárok na udělení azylu, bylo jim znemožněno překročit státní hranice. Pro tyto uprchlíky bez státní příslušnosti Nansen vynalezl tzv. „Nansenův pas“, dokument identifikace, který nakonec uznalo 52 vlád.

Další podrobnosti o humanitárních aktivitách F. Nansena uvádím pro zajímavost v dodatku níže.

Útok temných systémů za komunismem

MM: Centrální Karmo, prosím o bližší informace o mém dnešním karmickém čištění, které o sobě dalo vědět nepříznivými pocity a navíc prožitkem zvláštního snu. Při mém vyšetření byla zjištěna následující duchovní situace: Jde o karmické čištění, které není doprovázeno žádným současným útokem. Na zádech temná zrůda představující skrytou duchovní mocenskou sílu za ruským komunismem, Leninem apod. Její moc a tvořivá síla pochází z rozsáhlého temného zdroje, ve kterém jsou nakupeny duchovní části mnoha umučených a ubitých z počátků komunismu. Jde o 20. léta 20. století. (Duchovní komunikace z 28.4. – 2.5.2012)
 

Utíkali jste jako odpůrci režimu, nepohodlné osoby

Centrální Karma: „Ano, ten výjev z minulosti skutečně souvisí s Nansenovými pasy, které poskytovaly možnost vycestovat z Ruska a dalších zemí a získat (politický) azyl v zahraničí. Souvisí s humanitární angažovaností Fridtjofa Nansena v období po skončení 1. světové války a zároveň po Říjnové revoluci, bolševickém státním převratu v r. 1917 v Rusku.

Vy jste cestovali odněkud z Ruska nebo dalších zemí, které se později staly součástí SSSR. Tyto oblasti byly už tehdy několik let v područí komunistů a doznívala tam bouřlivá občanská válka mezi mnoha různými společenskými frakcemi, hnutími a národnostmi. Tvůj manžel byl zatčen jako odpůrce režimu, nepohodlná osoba, která se odmítá přizpůsobit. A navíc pochází z „nedůvěryhodného“ rodinného prostředí. Tak jako ty.

Systém komunismu čerpal svoji sílu z milionů osob, které mu padly za oběť

Ohledně aspektu temného systému za komunismem, který se vyjevil v tomto čištění:
Stejně jako v případě fašismu, také tento rozsáhlý a vlivný temný systém komunismu ve hmotě na Zemi byl a je vybudován na bioenergiích získaných násilně a neeticky z milionů lidí, které mu padly za oběť. A to mnoha různými způsoby – byli mentálně ovládáni, manipulováni a zneužíváni, dokonce i fyzicky likvidováni důmyslnou politickou propagandou a členy komunistické strany, novými zákony a nařízeními, cenzurou, policií včetně jejích tajných složek, případně milicí a armádou.

 

To je stejný princip jako u magie a dalších temných systémů, jejichž síla spočívá v nakradené energii mnoha bytostí, často i Přírody a Planety. Čím více bytostí systém zneužije či přímo zlikviduje, tím větší temné duchovní síly nabývá. A čím více se zvyšuje temná síla systému, tím dokonalejší je jeho schopnost zaslepovat, ovládat a zneužívat.

 

Komunismus spustil vládu teroru, fyzickou likvidaci odpůrců

V případě ruských bolševiků nejenže byla hned spuštěna vláda teroru, fyzická likvidace, vraždy statkářů, buržoazie a šlechty, nepohodlných intelektuálů, monarchistů, nacionalistů apod. Navíc se ještě přidal mocenský boj s dalšími politickými stranami, vnitrostranický boj a zuřivá občanská válka. Doplněná později ještě o válku s Polskem o strategický vliv nad územími na západě země. Výsledkem byl naprostý hospodářský kolaps a hladomor, masová emigrace. Během několika málo let zemřely takto miliony lidí. (Uvádí se přibližně 8 milionů mrtvých; asi 2 další miliony lidí, především s vyšším vzděláním, emigrovaly).

Proslulé pracovní tábory (gulagy)

K tomu se přidávají (již od roku 1919) nechvalně proslulé tisíce pracovních táborů pro všechny nepohodlné občany, zpočátku i válečné zajatce. Režim je využil na těžké práce za nelidských podmínek, k budování obrovských hospodářských projektů, k těžbě surovin apod. Tedy na ekonomické a politické obohacení a posílení diktatury tak, aby byla schopná se udržet u moci.

 

Vězni na to doplatili svým zdravím, často i životem. Jejich lidská práva, nárok na vhodné jídlo a oblečení, slušné zacházení, dostatečný odpočinek po práci, lékařské ošetření apod. nikoho nezajímal. V odlehčené variantě toto probíhalo i u vyhnanců, kteří měli zakládat města a budovat průmysl, železnice, doly na Dálném východě. K tomu všemu navíc šikanování lidí, těžká manipulace, neustálý dozor, donášení, udávání, korupce, vyhrožování, vydírání, mučení vězňů. Zatýkání, soudy a věznění na základě nesmyslných amorálních zákonů nebo i jen nevraživosti při vyřizování osobních účtů.

Další a další oběti neustále posilovaly sílu temného systému v pozadí za komunismem

Tohle vše geometrickou řadou podporovalo sílu temného systému v duchovním pozadí za režimem i ideami komunismu. Byla to obdoba německého nacismu, mrtvých a poškozených bylo ovšem nakonec mnohem více, jen to bylo dlouhou dobu dosti umně skrýváno. Lidský život ztratil hodnotu, záleželo jen na podpoře systému. Svoboda, právo, pravda, morálka, tyto pojmy, i řada dalších, ztratily v komunistické diktatuře svůj pravý význam. Jejich chápání a výklad byly mylným učením a cílenou propagandou překrucovány do absurdity tak dlouho, až mnozí občané úplně ztratili vnitřní schopnost vnímat jejich původní význam.

 

Navíc jednoznačný důraz komunistického režimu na materialismus a popírání existence duchovního pozadí světa, odváděl lidi od duchovních otázek, od hledání hlubšího smyslu života a vyšší pravdy. A tím i od možnosti celý systém prohlédnout a plně se od něho duchovně a hmotně osvobodit.

Uzavřené systémy komunistické diktatury jsou určitým druhem Matrixu

Dá se vlastně říci, že uzavřené systémy těžké represivní komunistické diktatury, jaké panovaly v některých státech zvláště v 1. polovině 20. století a někde přežívají ještě dodnes, jsou určitým druhem Matrixu - uměle a násilně udržované virtuální reality. V rámci které je občanům účinně bráněno ve styku s okolním světem a skrytě také v kontaktu s vyššími světelnými bioenergiemi Vesmíru a Přírody. A tím i s informacemi, výživou, ochranou a očistou, kterou přinášejí.

 

V atmosféře strachu a nesvobody je duchovní rozvoj odsunut na vedlejší kolej

V atmosféře takové míry nesvobody hmotné i duchovní lze pak těžko doufat v možnosti nalezení neomezeného světelného duchovního vzestupu. Lidé hledají místo toho skuliny jak přežít a v dobách uvolnění represí jak trochu slušně žít. Je pak přirozené, že prioritou jsou pro ně v takovém období hmotná výbava, hmotné prožitky.

A na duchovním poli obvykle buď hledání spásy v hluboce konzervativních náboženstvích, které diktatura trpí a nechává přežít, protože ji neohrožují. Nebo v magii, která jednoduše a rychle přináší výhody prostřednictvím obcházení systému. Morálka, způsob myšlení takového národa se vrací zpět hluboko do minulosti. A náprava je velice složitá a bolestivá. To platí pro veškeré druhy diktatur.

Lidé v takovém režimu ztrácejí schopnost reálného pohledu na svět

Cesta ke znovuobnovení svobody, lidskosti, spravedlnosti, pravdivého informování atd. je obtížná i proto, že někteří lidé už si nejsou schopni uvědomit, co všechno jim ve skutečnosti diktatura vzala. A jak zásadní tyto věci pro ně mají být. Jejich stupeň duchovní zaslepenosti a ovládnutí a třeba i lpění na hmotných výhodách, kterých se jim dostávalo, je pro ně bariérou, kterou již nedokážou mentálně a duchovně překonat. A toto vše je někdy ještě ztíženo skutečností, že v dané geografické oblasti spravedlivý systém ani nikdy nepoznali nebo poznali, ale je to tak dávno, že všichni přímí pamětníci jsou již po smrti.

 

Parazitující zrůdy vznikají samovolně z obrovského nakupení zrůdných činů

Co se týče duchovní zrůdy, kterou jsi měla na zádech, to je také typická záležitost. Zrůdy buď iniciují určitou myšlenku, postoj, čin, z jejichž plodů budou profitovat. Nebo naopak prvotní je velký objem nakupené temné bioenergie vysoké frekvence ze zrůdných činů, lží, kamufláží apod. Vzniká tak ideální základ, z něhož se začnou postupně rodit samostatně fungující inteligentní duchovní zrůdy. A ty poté podněcují bytosti k produkování další a další temné energie, z níž žijí a posilují se.

 

Při likvidaci temného pozadí určitých jevů ve hmotě je proto třeba zlikvidovat samotné nádrže nashromážděné temné energie s jejich napojeními, karmické nádrže, energetickou sílu používaných symbolů různých hnutí apod., ale také všechny parazitující zrůdy s tím spojené.“

_______________________________________________________________

Dodatek pro zájemce o podrobnější informace o humanitárních aktivitách F. Nansena:

Nansen státník a filantrop

Pro Nansena krok od průzkumníka a vědce ke státníkovi nebyl velký. Předurčovala ho k tomu kvalita jeho vůdčích schopností, odvaha, vynalézavost a sociální cítění.  Nansen sehrál důležitou roli v procesech, které vedly k nezávislosti Norska v roce 1905, odtržením z nerovnoprávné unie se Švédskem. Využil při tom svého mezinárodního kreditu a hledal pomoc v zahraničí, hlavně u Británie. Posléze se stal velvyslancem Norska v Británii a přítelem britské královské rodiny. Ke konci 1. sv. války vyjednal v USA potravinovou pomoc pro Norsko. Ve funkci předsedy norské asociace Společnosti národů se zúčastnil mírové konference ve Versailles v r. 1919.

 

Na jaře 1920 ho požádala Společnost národů, aby se ujal úkolu repatriace zhruba 450.000 (uvádí se také 427.000) válečných zajatců. Díky své popularitě v Británii přesvědčil britskou vládu k finanční půjčce a zapůjčení lodí za tímto účelem. Pro zajatce na ruském území čekající na odvoz zorganizoval dodávky jídla, oblečení a léků. Komunističtí vůdci byli nedůvěřiví k západním vládám, které podporovaly Bílé v občanské válce a odmítli jednat s kýmkoli jiným než s Nansenem. Vzájemná výměna zajatců 26 národností byla dokončena v létě 1922.

 

V červnu 1921 Rada Společnosti národů, z popudu Mezinárodního výboru Červeného kříže a dalších organizací, založila Hlavní komisi Společnosti národů pro uprchlíky a požádala Nansena, aby ji spravoval. V průběhu devíti let fungování tohoto úřadu Nansen pomohl stovkám tisíc uprchlíků z Ruska, Turecka a Asie. Z těchto a dalších obtížných úkolů to byly především:

 

- 1921 až 1923 organizace akcí na pomoc v oblastech Sovětského svazu (Povolží), kde vypukl hladomor v důsledku hospodářského rozvratu za občanské války, „pozemkové reformy“ a katastrofálního sucha. Nansen apeloval opakovaně na západní vlády, aby přispěly potravinami, finanční a další pomocí. Vlády se nemohly dohodnout, obávaly se, že by potravinová pomoc posílila komunistický režim. Diplomaté svolali konferenci vlád, na které se Nansen naposledy pokusil apelovat v emotivním projevu na jejich svědomí. Vlády však půjčku ve výši 5 milionů liber (což byl ekvivalent ceny poloviny válečné lodě) neodsouhlasily. Nansen se tedy mohl spoléhat pouze na soukromé charity a mezinárodní humanitární organizaci Červený kříž. Uvádí se, že obětí hladomoru se staly 3 miliony lidí, Nansen jejich počet odhadoval na 7 milionů (tj. více než 2x tehdejší populace Norska).

 

Koncem roku 1922 Nansen obdržel Nobelovu cenu míru. Finanční odměnu, která byla její součástí, věnoval na rozvoj nových zemědělských metod na Ukrajině a v Povolží, např. první traktory v sovětském zemědělství.

 

- Pomoc s azylem uprchlíkům po Říjnové revoluci a občanské válce v Rusku. Tito uprchlíci přicházeli bez dokladů, Lenin jim odejmul státní příslušnost, a tudíž neměli nárok na udělení azylu, bylo jim znemožněno překročit státní hranice. Pro uprchlíky bez státní příslušnosti Nansen vynalezl tzv. „Nansenův pas“, dokument identifikace, který nakonec uznalo 52 vlád.

 

- Řešení komplikovaného poválečného sporu mezi Řeckem a Tureckem, kdy Nansen rozhodl, že jediným řešením je v tomto případě etnická separace populace a přesvědčil o tom řeckou a tureckou vládu. Vzájemná výměna 3 milionů lidí byla dokončena v roce 1924.

 

- Snaha zajistit domov na sovětské straně hranice přibližně 1,5 milionu arménských uprchlíků z Turecka po masakrech v průběhu 1. sv. války. Byla jim poskytnuta právní ochrana a hledaly se možnosti zajištění práce, ubytování, potravin a výdělku, jako např. projekty na kultivaci pouští a ropovody. (Ve spolupráci s Mezinárodní organizací práce – The International Labour Organization, ILO).

 

MM: Tam, kde si vyjednávající strany sporu vzájemně nedůvěřovaly, dokázal uspět Nansen jako nestranný prostředník s vysokým morálním profilem, který byl mezinárodně uznáván. V jeho případě bylo totiž evidentní, že mu jde skutečně o účinnou pomoc strádajícím lidem v nouzi a ne o politické zvýhodnění kohokoli. Svojí neúnavnou osobní angažovaností pomohl statisícům lidí mnoha národností.

 

Na činnost výše uvedené komise navázal v letech 1930 až 1939 Nansenův mezinárodní úřad pro uprchlíky (Office international Nansen pour les réfugiés, zkratka NIOR). Za humanitární činnost získal úřad v roce 1938 Nobelovu cenu míru. Finanční odměnu předal nově vzniklé mezinárodní organizaci pro uprchlíky.

   

                    Nansenovy pasy – z muzea Fram v Oslu

 

 Hladomor v Rusku – Nansenovy apely

______________________________________________________________

© Marie Mejdrová, květen 2012

    www.novaduchovnicesta.cz

Anketa

Byl pro Vás tento text přínosem? Ohodnoťte prosím známkou od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší).

Celkový počet hlasů: 154