Petra Nováková                                                                Vloženo 18.9.2012

Z11. Příležitost k rozvázání dalšího úseku své minulosti     

          Druhá návštěva Osvětimanských skal na Jižní Moravě

                                                                         

_______________________________________________________________

Druhá návštěva Osvětimanských skal, 17.8.2012

Tentokrát jsme se rozhodli kromě další návštěvy Osvětimanských skal, kterým se též říká Čertovka, podívat se i na rozhlednu Brdo stojící na nejvyšším vrcholu chráněné krajinné oblasti Chřiby.

Po zdolání skal jsem si opět lehla na vrchol kamene, kde jsem ležela i při minulé návštěvě. Větve byly těsně nad hlavou, probleskovalo jimi slunce. A všude okolo se rozprostíraly stromy ve velké hloubce. Ležela jsem jakoby na vrcholu toho všeho a připadala si tak blízko nebi.

Jakmile jsem se ponořila do vnímání, hned ke mně přišla bytost Přírody.  Kamarádka, která byla u skal se mnou, vnímala z druhé strany skal nepříznivé energie. Příroda mě k tomu místu vzala. Vnímala jsem prohlubeň dovnitř. Dříve všude okolo skal žily bytosti laní, chodily k místu pít z leknínů. Jedna z nich, byla v místě prohlubně pohřbena, zabita. Zůstala tam uvězněná. Vnímám, jak tam je v podobě lidské bytosti jako za sklem a nemůže ven. Příroda říkala, že v tom nemůže pomoci, že to musíme my. Jakmile jsem řekla, že pomůžeme, místo jakoby se otevřelo. A ze země do různých výšek vystoupaly lekníny. A začaly hrát krásnou melodii. Každý měl jiný tón, jinou výšku. Jako hra na skleničky. Pak jeden velký leknín vyplul pode mnou. Byl velký, vešla jsem se do něj. Byl krásně měkký, sametový. Začal se mnou klesat dolů. Všude bylo krásně. Zeleno, květiny, lekníny. Klesla jsem až na dno, kde byl jiný svět a jiné bytosti menší než my. Dvě bytosti na mě čekaly a pomohly mi vystoupit. Každá mě chytla z jedné strany za ruku. Nebylo to jako v podzemí. Spíš pocit, že se kolem mě tyčí skály jako ochrana a jsem v hlubokém údolí.

Bytosti zde žijící chodily po strmých výšinách zelení porostlých svahů a sbíraly z leknínů bělavou tekutinu. Tu pak střádaly do malého jezírka uprostřed, které mělo také bělavou barvu mlhy. Ale byla to tekutina, která však byla do určité míry průhledná. Sáhla jsem dovnitř, jezírko, spíš kalužka, nebyla hluboká. Tak po loket, v průměru zhruba 30, 40cm. Na dně rostly květinky. Jednu jsem vytáhla i s kořínky.

Bytosti působily jako děti, veselé, hravé, nadšené, pořád mě někam táhly a skotačily plny radosti. Řekly mi, ať květinku vezmu na náš svět a někam zasadím. Že však potřebuje lidské teplo. Byla krásná, asi 20cm vysoká, bílá, celá zářila, asi od kapiček vody. Působila dojmem křehké krásy.

Pak mě bytosti vzaly k vysokému převisu, z nějž k zemi padal z obří skály ohromný vodopád. Nebyl však tvořen vodou, jejíž síla by člověka smetla. Byl z bílé energie, která se jako mlha snášela dolů a celou mě promyla. Krásný pocit.

Prožitek dokonalého propojení s Přírodou

Pak mě bytosti vzaly k takovým lehátkům z mechu. Když jsem si do něj lehla, Příroda mě celou zarostla, přikryla a stala jsem se v tu chvíli plně její součástí. Součástí Země. Její potřeby byly mými. Vnímala jsem dokonalé vysoké vyladění, dokonalé porozumění, soulad, propojení. Cítila jsem Přírodu jako sebe samu.

Pak jsem vnímala nahoře na skále duchovní část bytosti mého kamaráda. Bytosti mě k němu vzaly.  Duchovní část mého kamaráda mi ukázala výhled ze skály. Pak mě vzaly bytosti zpátky. Nerozuměla jsem tomu. Už jsem seděla zpátky v leknínu, když bytosti duchovní část mého kamaráda za mnou přivedly. Podal mi ruku na rozloučenou, vnímala jsem ten stisk, dotek. Leknín se mnou začal stoupat. On zůstal. Bylo to, jakoby tam asi musel být. Zároveň však o něj bylo postaráno a měl se tam dobře.

Nahoře mi pomohla Příroda z leknínu a ptala se, jak se mi tam líbilo. Já odpověděla, že moc, ale že tomu všemu nerozumím, jak to souviselo s tím kamarádem. Příroda řekla, že se vše dozvím v komunikaci. Teď ať vnímám.

Zprostředkování obrazu minulosti

Probrala jsem se z krásného vnímání, slezla jsem ze skály a vydala se mezi stromy v okolí. Běžela jsme po cestičce a najednou dostala impulz u jednoho velkého stromu zastavit. Mé kroky byly jasně vedené. Objala jsem ho a měla pocit, že se známe. Strom mě objal a já začala vnímat, že mě vzal dovnitř sebe. Jeho kmenem jsem vystoupala až na vrchol, do koruny jako výtahem. Byl to zároveň obraz minulosti. Takhle místo dříve fungovalo. Odtud jsem spatřila skály před sebou. Shora do nich vtékaly paprsky zlatavé energie a v jejich středu se setkávaly a opět se rozdělovaly do okolí. Celá země i okolí jimi bylo prosycené. Šířily se jako tlakové vlny. Skály fungovaly jako srdce, které rozhání energie do prostoru. Dovnitř přitékala energie shora, a ta byla jako pumpou rozháněna dál, dovnitř země, napovrch, do hmoty.

Pak vnímání ustalo a já se šla podívat na to místo, které mi předtím ukázala Příroda, že na něm má být uvězněna ona laň. Hned jsem to místo poznala.

          

                                   Místo uvěznění laně

Uvězněná část vlastní bytosti

Vnímala jsem bytost laně jako bytost lidskou. Opírala se dlaněmi o skálu, jako by na ni tlačila, aby se dostala ven. Hladila jsem tu skálu, přiložila své ruce na dlaně té bytosti. Pak jsem hmotně poodstoupila a místo si prohlížela a chtěla jít dál. Najednou mi vytryskly slzy, vnímala jsem, že ta bytost uvnitř jsem já, má část. Znovu jsem přistoupila ke skále a plakala. Pak jsem začala vnímat další souvislosti. Měla jsem pocit, že to vše nějak souvisí s mým kamarádem. Vnímala jsem ho, že stojí ve skále za mnou. Postupně se mi odkrýval celý příběh. Ale vnímání šlo těžce. Měla jsem pocit, že byl tehdy člověkem. Seznámil se s námi laněmi a chodil nás navštěvovat. Byl z toho hodně energeticky posílen, což se nezdálo jiným lidem. Sledovali ho až k místu, mě pak jedna jediná bytost zabila a pohřbila do skály. On se tomu snažil zabránit. Zůstal, byl tu se mnou, aby mě chránil, střežil, než přijde možnost osvobození. Proto jsem ho vnímala předtím uvnitř skal, zůstal zde ve světě leknínů. Nemohl odsud. I přesto, že mu tu bylo dobře, bytosti zde se o něj postaraly.


                                         

                         Místo, kde se pásla laň před napadením

Od těch dob se laně lidem vyhýbají, spatřit je bývá vzácné.

Klíček schovaný v kameni

Pak jsem přišla k velkému kameni, který byl navrchu zcela plochý jako židle, celý porostlý mechem. Vzadu nad zemí měl dovnitř malou jeskyňku s klenbou, jako by byla uměle vyhloubena. Měla jsem pocit, že do ní mám sáhnout. A vnímala, že duchovně vytahuji nějaký klíček, který tam byl schovaný. Kamarádka předtím vnímala, že je to strážce.

         

                              Strážce s komůrkou pro klíč

Chvilku jsem pobyla na tom místě a pak začala mít pocit, že se mám vrátit. Na skále jsem vnímala již z dálky, že tam stojí velká temná bytost.

Zašla jsem ještě ke kameni uprostřed skal, kam jsem si ještě na chvilku lehla. Vnímala jsem, jak sjíždím znovu leknínem dolů a vyzvedávám zde duchovní část bytosti mého kamaráda a beru ho s sebou nahoru. Poděkovala jsem mu, že mě tak dlouho hlídal a zůstal se mnou, než se našla pomoc. Pak jsme šli každý svou cestou.     

Na konci jsme se promyli pod duchovním vodopádem, který vnímala kamarádka nedaleko místa uvěznění laně.

Vnímala jsem, že každý jsme zde měli v minulosti své místo a není náhodné, že jsme tady byli.

                        

                                             Duchovní vodopád        

Kamarádka vnímala, že rozkvetl nový leknín, který se stal středem. Ten starý, který jsem vnímala uprostřed, představoval spojení s minulostí. Je důležité začít něco nového, začít tvořit novou budoucnost.

_______________________________________________________________

Příležitost k rozvázání své minulosti

PN: Spojené Síly Světla, prosím, můžete mi dát informace k událostem posledních dní? Ohledně návštěvy rozhledny Brdo, Osvětimanských skal atd. Děkuji. (Duchovní komunikace z 20.8.2012)

 

Příroda: „Na této další dobrodružné pouti jsem vám byla průvodcem především já. Protože šlo o důležitá místa týkající se vývoje. Proto jste dostali impulz místo navštívit. Pro každého z vás místo představovalo silné impulzy k vašim dalším krokům. Mělo vás naučit dalším věcem, které budete potřebovat v průběhu dalšího pokračování svých životů. Mnoho věcí však běží bez vašeho vědomého zaregistrování, přesto mají pro vás velký význam. Který se však může ukázat až později.

Ty jsi měla před sebou velký úkol a vnímala jsi už od začátku, že místo skal je pro tebe velmi podstatné, že se zde ještě něco otevře, že sem ještě musíš jít. A to se ti také potvrdilo. Dostala jsi další příležitost k rozvázání své minulosti. Získala jsi další svůj ztracený kousek. Teď se s ním musíš srovnat, proto můžeš vnímat různé pocity.

Vaše rozhodnutí tvoří budoucnost. Jsem moc ráda, že jsi dokázala zachytit to, co je podstatné. V tom se posouváš vpřed. Je důležité si věřit, zároveň prověřovat. Měj dobrý pocit, že jsi dokázala ty správné impulzy zachytit. To není samozřejmost. Je to o citlivosti, o naladění se na to, co je podstatné. O zachycení nejjemnějších informačních energií, které tě správně nasměrují. Vyhodnocení však nakonec zůstává na vás, protože vy žijete ve hmotě.

_______________________________________________________________

Učit se propojovat duchovní vnímání s hmotným světem

PN: Spojené Síly Světla, prosím o další informace k zážitkům. Co všechno znamenají? Děkuji. (Duchovní komunikace z 21.8.2012)

Příroda: „Místo bylo důležité. Ty jsi zde prožila zážitky velmi silné, které pro tvou další cestu znamenají mnoho. Bylo podstatné rozplést další vazby, které držely jednu z tvých částí uvězněnou. A tuto příležitost dostaly i další bytosti zde uvězněné. Tvůj kamarád dostal možnost vyvázat se prostřednictvím tebe. Protože zatím nebyla situace připravena, aby navštívil místo osobně.

 

Místo je velmi cenné i z hlediska celého vývoje. Jeho energie jsou velmi přínosné, zde jsou mimořádné možnosti. Energie zde vstupují přímo do hmoty, propojují obě sféry, hmotu i duchovní pozadí, a vytvářejí z nich neoddělitelný, neustále propojený celek. Zde jste byli vedeni k tomu učit se propojovat duchovní vnímání s hmotným světem. Správně rozpoznat, co udělat, kam jít a jaké další vnímání to přinese. Každý tu dostal další impulzy pro své další kroky.

 

Je potřeba do hmoty dostávat co nejvíce vyladěných čistých energií, které mají do hmoty dosah, a které s hmotou byly již dříve v minulosti propojené. Jako zde.

Energie byly zcela přirozeně součástí hmotného světa, dokud nebylo místo násilným činem uzavřeno. Tento čin však byl také něčím přitáhnut. Něčím, co již ve vašich bytostech nebylo v pořádku. Každý z vás dělal chyby, měl sklony k nadřazenosti… To všechno pak přitáhlo věčně číhající temné systémy, které byly vždy připravené zaútočit.

Obnovení rovnováhy mezi přírodními a lidskými bytostmi

Toto místo bylo dříve místem, které představovalo souznění. Nejen Přírody a jejích bytostí, ale i těch lidských. Přírodní bytosti však začaly mít pocit, že ty lidské jim toto místo špiní, znesvěcují, z místa je tedy vykázaly a doslova si ho uzmuly pouze pro sebe. Místo, aby lidským bytostem pomohly ukázat správný směr.

 

Vše musí být vyvážené. Nelze v sobě podporovat nadřazenost. Je nutné cestu vyvážit. Správně rozpoznat, kdy už je nutné se chránit a kdy naopak je potřeba druhému pomoci. Ne ho od čistých energií odříznout, protože se momentálně nachází v propadu.

 

Navíc i zde byla používána magie v různých formách. Přírodní, světelná, která však místo postupně zanášela, až přitáhla takový násilný zásah. Proto jste teď lidmi a místo máte očistit a znovu na něj přivést rovnováhu mezi lidskými a přírodními bytostmi, které tu dříve bylo.

Květinku, kterou jsi dostala od bytostí uvnitř skal, tu máš teď stále při sobě. Jak ti bylo řečeno, potřebuje lidské teplo. Uvnitř sebe ji zahříváš, aby mohla dále růst. Až doroste do své krásy, z malé rostlinky se stane krásný květ, pak odhalí svá tajemství, která v sobě ukrývá. Do té doby ji jen zahřívej a starej se o ni. Svou pozorností. Pak ti ukáže, proč k tobě přišla, jaký má pro tebe význam. Nejen však pro tebe. Je to dar celému světu. Jen musí nejprve v těch správných rukách dorůst. A protože její tajemství je určeno pro hmotný, lidský svět, musí dorůst právě v něm.“

Klíč střežící tajemství

PN: Co představoval ten klíček ve velkém kameni?

 

Příroda: „Byl to klíč k otevření tohoto místa, který byl ukryt mimo celou hlavní oblast z důvodu bezpečnosti. Klíč měl střežit tajemství, které bylo uzamčeno před zraky všech. Zatím ještě nebyl použit. Až ve chvíli, kdy se místo zcela očistí. Ale musel být vyzvednut takto prostřednictvím hmoty. Protože už jsem mluvila o tom, že místo má mimořádné možnosti propojení s hmotou. Vnímali jste otevření místa uprostřed skal. To však zdaleka nebylo všechno. Protože temná bytost se v místě skal objevila až později. Proto to nejcennější je zatím ještě uzamčené.“

Probuzení dalšího místa v přírodě

PN: A jaký měla význam rozhledna na kopci Brdo?

 

Příroda: „I toto místo je velmi silné z hlediska energií, protože představuje nejvyšší horu dané oblasti Chřiby, která je významná z hlediska hmotného svou výškou a je tím dominantou v daném prostředí. Taková místa vždy měla velký energetický význam, protože z nich byl dosah na velmi vzdálená další místa v přírodě. Zde jste se nepotřebovali zdlouhavě pročišťovat. Zde bylo nutné místo probudit, zaktivovat a pročistilo se již na dálku. Odtud tak mohou zářit energie do okolí a působit na další vzdálená místa, vrcholky dalších hor. Přírodní energetická síť se tak přirozeně rozšiřuje. (Bílé a Malé Karpaty, Roháče, Jeseníky, Malou Fatru, Vsetínské vrchy, Beskydy)“

PN: Děkuji moc.

                            

                                        Rozhledna Brdo

_______________________________________________________________

Je-li důležité dozvědět se část své minulosti, Síly Světla to zprostředkují

PN: Spojené Síly Světla, můžete mi dát ještě nějaké informace k tomuto příběhu? Děkuji.

 

Příroda: „Tento příběh byl příběhem tvým a další bytosti, která ho potřebuje vyslechnout, aby mohla jít dál. Pokud je pro vás důležité dozvědět se část své minulosti, světelné sféry vám tu možnost zprostředkují. Tak, jako se to stalo teď v tomto případě. Někdy je podstatné nějaké věci pochopit, protože pak lze lépe chápat cestu, kterou vás impulzy vedou.

Příběh je jeden z mnoha, kterými jste ve svých minulých životech prošli. Když se však příběhy vynoří, abyste je takto mohli vnímat, znamená to, že byly tehdy i teď pro vás podstatné. Není potřeba však je více zkoumat, proběhly, přinesly očistu a je hlavní jít dál. Mnoho věcí se již zpracovává samo. Pro tebe je i tento příběh již uzavřen. Minulost minula, je čas dát prostor budoucnosti. Žijete tady a teď a to je podstatné.

 

Minulost vám pomáhá pochopit, jaké chyby jste udělali a proč se nacházíte právě tam, kde jste. To je její poselství. Aby však mohla být přínosem, musíte její vzkaz pochopit, přijmout ho a své životy podle něj změnit. Chyb se vyvarovat a co má být napraveno, napravit. A pak je čas jít dál. V přítomnosti. Protože vaše kroky na minulost už vliv nemají. Ale tvoří budoucnost. Tvoří možnosti pro další vývoj. Síla každého příběhu je v pochopení, proč se stal a co přinesl, co po něm následovalo. Jinak je jeho vyprávění bezcenné.“

_________________________________________________________________

Nové příležitosti umožňují další kroky vpřed

PN: Síly Světla, prosím dejte mi ještě nějaké informace ohledně naší návštěvy světa leknínů. Děkuji. (Duchovní komunikace z 25.8.2012)

 

Příroda: „Svět leknínů se otevřel první vám. Našli jste jeho místo. To však není nutné pro to, aby i další bytosti svým vzestupem dostaly příležitost svůj leknín také obdržet. Ty sama jsi ho dostala, aniž bys měla o tomto světě potuchy. Každopádně energie leknínů jsou teď daleko silnější. Protože jsou blíže k hmotě. A to je pro vývoj ve hmotě podstatné.

Dostali jste i další příležitosti, které znamenají krok vpřed, pomoc. Světelný vodopád má, co se týká očisty bytostí, nevídanou sílu. I na ten se lze napojit, když požádáte Svět leknínů, jestli by vás mohl k vodopádu vzít. Je-li to tak správné, cesta se vám otevře.

PN: Dobře, moc děkuji za tvá slova. Vnímám, že snad přijde příležitost vodopád nakreslit.

 

                                     

Energeticky vyzařující obrázek duchovního vodopádu jsem dokončila 29.8.2012. Další energeticky vyzařující obrázky jsou na adrese   www.energiezobrazu.webnode.cz.

_______________________________________________________________

© Petra Nováková, září 2012

   www.novaduchovnicesta.cz

Anketa

Byl pro Vás tento text přínosem? Ohodnoťte prosím známkou od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší).

Celkový počet hlasů: 120