Ivana Zámečníková                                         Vloženo 10.4.2013

Přílišná odevzdanost i přemrštěná akčnost neprospívají partnerským vztahům

                                                            

_______________________________________________________________ 

První setkání s blízkou bytostí

Dne 8. 2. 2013 jsem měla zajímavý sen, který mě velmi zaujal.  Žila jsem tehdy v dávné minulosti ve velmi pochmurné, neklidné a nebezpečné době.  Lidé si tehdy nemohli být jisti svým životem. Ženy měly jen velmi podřadné postavení.

Nějaký muž mě po válečném tažení vykoupil na trhu s „otroky“.  Zachránil mě tak před jistou smrtí. Jsem velmi nemocná, zchřadlá, téměř nemohu chodit. Bez častého odpočinku bych ani nemohla jít dál. Každý pohyb je pro mě nesnesitelný. Tento muž mě doprovází. Jdeme pomalu, co noha nohu mine. Pomáhá mi při chůzi. Během odpočinku mi jemně a opatrně ošetřuje rány. Blouzním v horečce. I přes sychravé počasí svléká svůj plášť a balí mě do něj. V jeho srdci i chování vnímám hlubokou laskavost, starost. Mohl mě zneužít a nechat u cesty svému osudu. Jeho jednání i postoje jsou ale zcela jiné než u jiných mužů, které jsem tehdy poznala. U něj jsou plné vlídnosti. V jeho očích vidím starost o mě. Po strastiplné cestě přicházíme až na jeho panství. Moje nemoc, horečky trvají dlouhou dobu. Postupně se vzpamatovávám a dávám dohromady.

Příliš pozdní pochopení a vyjádření svého citu

Pomyslný klid ale netrvá dlouho. Po několika měsících těžké nemoci přichází další nelehké období. Na obzoru je další válečné tažení. Můj ochránce se opět připravuje na cestu do války. Loučíme se na nádvoří pod širým nebem barvy ocelové šedi. Vnímám chlad z budoucnosti, který ke mně přichází. Jde o velmi smutnou chvíli. Ten muž se se mnou loučí jako s přítelem. Kromě vlídné starosti při mé nemoci, se ke mně do té doby choval jako k sestře. Neutrálně, bez výraznějšího zájmu. Vážila jsem si ho za to, ale stále jsem nechápala, proč to všechno dělá, mohl mít různé úmysly. Např. plnění slibu, který dal blízkému příteli ve válce. Nebo splácení nějakého dluhu druhé osobě.

Nasedá na koně, pomalým krokem odchází. Ještě nikdy jsem nepocítila takovou bolest z možného odloučení, ztráty blízké osoby. Až nyní. Díky tomu jsem konečně pochopila, jak je pro mě tento muž důležitý, co k němu cítím. Jak vroucně ho miluji. Jak moc si vážím jeho bytosti. Z mých úst i srdce prvně plyne vyjádření tohoto citu – „Buď na sebe opatrný.  Lásko.“ Ještě nikdy jsem ho takto neoslovila. 

Zastavuje koně a prudce se otáčí.  Naše oči se střetávají. Z jeho nynějšího pohledu je jasné, že mě vždy miloval. Nechtěl mě však ovlivňovat, k ničemu nutit, nechtěl naléhat. Chtěl, aby moje láska byla nezaujatá, aby vznikla svobodně. S pocitem nalezení opětované lásky, s bolestnou představou odloučení, nejistého návratu, odchází do boje. V tu chvíli už nebylo možné na jeho rozhodnutí odejít do války nic změnit.

________________________________________________________________ 

Druhé setkání s blízkou bytostí v jiné hmotné existenci

Střih. Znovu jsem na nějakém panství. Oblečení i účesy na mě působí o něco moderněji.

Žije zde muž, který je mi vnitřně velmi blízký. Vidím ovšem jen to, že o něj projevuje zájem jiná žena. Svůdná kráska s plavými vlasy. Sama se s ostychem vyhýbám rozmluvě s tímto mužem. Nevím, jaké pouto nás spojuje, ale v jeho společnosti jsem spalována silnou nervozitou. Při jedné slavnosti se shodou okolností ocitám v jeho blízkosti. Jsme sami. Směřuji rozhovor na ženu, která je ve vedlejší místnosti. Mám totiž pocit, že o ni má i on zájem. Z toho, co říká, je ale patrné, že její zájem neoplácí. S klidem se mi dívá do očí, nic neříká. Vyčkává na moji reakci.

Cítím se v jeho blízkosti tak v bezpečí. Vnímám s ním vnitřní soulad, propojení. Začínám mu pomalu svěřovat svůj příběh z mé dávné minulosti, který si matně vybavuji. O muži, kterého stále hluboce miluji, který mě kdysi zachránil před smrtí. Své vyprávění končím slovy – „Jen Bůh ví, jak to tenkrát bylo, o koho šlo.“ Muž odpovídá: „Bůh ne“. Uvědomuji si poselství, které mi jeho slova přináší. Jen já v sobě musím najít skutečnou pravdu. Najít toho, kdo je mému srdci blízký, kdo je mým „osudem“. Ten klidný pohled, kterým se na mě dívá, nenucenost, hluboká vnitřní moudrost, laskavost, pochopení jsou mi nějak povědomé…

_______________________________________________________________ 

Zásadní je ponechat druhému ve vztahu svobodnou volbu

IZ: Prosím Spojené Síly Světla o informace, co mi měl naznačit tento sen? Je to upozornění, že není vhodné dlouho váhat s projevením citu, ale i zbytečná zbrklost je na škodu?  Nebo je naopak správné čekat a nic nedělat? Děkuji (Duchovní komunikace z 12. 2. 2013)

 

Osobní Karma: „V tomto snu bylo jasně vidět, jakým způsobem může probíhat nacházení a upevňování partnerského vztahu. Ano, je velmi důležité ponechat druhému svobodnou volbu. Do ničeho ho netlačit, zbytečně se někam nehnat. Netlačit sebe nebo druhého do něčeho, na co ještě není vhodná situace. Jak se říká „netlačit na pilu“. Každý si musí projít určitými zkouškami, musí se dostatečně srovnat, aby mohl pokračovat ve svém vývoji např. v partnerském vztahu.

Optimální cestou ale není ani stále jen čekat, nevyvíjet žádnou vlastní aktivitu, nedat na sobě nic znát. A nechávat na druhém, kam až ten vztah svojí aktivitou dovede. Jde o druhý extrém. Ano, je vždy otázkou určitého času, aby člověk v sobě dokázal rozlišit hlubší cit a vnitřní souznění od chvilkové přitažlivosti. Žádný vztah nelze uspěchat. Ale naopak i přílišná pasivita jednoho může mít za následek nevyužití příležitosti. Protože ten aktivní jednoho dne dospěje k názoru, že jeho cit je neopětovaný. A protože nechce na druhého vyvíjet nátlak, sám jej tlačit k určitému vyjádření, raději z neopětovaného vztahu odejde. Vhodná příležitost pak zůstane nevyužita z důvodu přílišné pasivity jednoho z partnerů. Který sice chtěl ve vztahu pokračovat, ale nedokázal to dát druhému najevo. Vše je tedy o vyváženosti.

Přílišné vyčkávání bez jakékoliv vlastní aktivity je jedním nevyrovnaným extrémem

V první části snu, který jsi měla, šlo o variantu – muž nechtěl partnerku sám tlačit k prohlubování vztahu, nechal vše na ní, na jejích reakcích, na její vstřícnosti. Domníval se, že svojí péčí jí dal jednoznačně najevo, co k ní cítí. Neuvědomil si však, že jeho chování nemusí být z její strany správně a včas pochopeno. Čekal na vstřícnou reakci z její strany, ta však stále nepřicházela. A když už konečně přišla, bylo pozdě na zásadní změnu situace. Šlo tedy o jeden z krajních extrémů, o příliš dlouhou pasivitu ve vztahu. Tento postoj se ukázal jako skutečně nevhodný. Když se oba konečně našli (oba pochopili, že se milují), přišli o sebe (muž odchází do bitvy s nejistým koncem).

Obvykle nebývá nejvhodnější variantou dlouhodobé vyčkávání. A doufání, že druhý sám převezme ve vztahu aktivitu. Pokud vnitřně vnímám pozitivní hodnotu vztahu, je důležité dát to druhému najevo a sám se také postupně aktivně zapojit do budování a posilování vztahu. To, že druhému vhodným a přitom jednoznačným způsobem naznačím svoje city, ještě přece není nátlakem na něj. Na každém vztahu je důležité pracovat oboustranně. 

Základem nalezení vhodného partnera je samozřejmě být z velké části srovnaný, být na světelném vzestupu, plynule se karmicky čistit. To proto, aby člověk dokázal zachytit, vnímat a správně vyhodnotit čisté světelné impulzy, které ho mohou k vhodnému vztahu dovést. Nebo které mu naopak v jiném případě naznačí, že s tímto partnerem nemá vztah prohlubovat. Že jde například jen o nepříznivou karmickou vazbu z minulosti, kterou je důležité rozplést. Ale nic víc. Aby také dokázal správně vyhodnotit i energie plynoucí od druhého. Aby byl schopen rozpoznat skutečný upřímný cit od nevyrovnané touhy ovládat, vlastnit, manipulovat.

Optimální je sledovat impulzy a včas jednat podle nich

Nejoptimálnější cestou je být sám sebou a na nic si nehrát.  Snažit se v klidu a nadhledu vnímat přicházející impulzy. Podle nich přirozeně jednat. Pokud mají dvě bytosti určitý předpoklad vzniku jejich vzájemného vztahu, mohou to v přibližně stejné době vycítit. A následně díky potřebným impulzům případně umožní přirozené prohloubení vzájemného vztahu, jeho rozvíjení a posouvání. Opět ale platí - nikam se nehnat. Celý proces vytváření partnerského vztahu potřebuje přiměřený dostatek času.“

Současný život dává možnost vyvázat se ze složitých karmických vazeb

IZ: Byl tento sen o opětovném shledávání bývalých partnerů?

Osobní Karma: „Ano, šlo o dva různé životy. Které se odehrávaly v různých časových obdobích. Šlo o dvě stejné bytosti, ale v jiných identitách. A také o dvě jiné cesty, které je dovedly k sobě. Které jim pomohly se znovu najít.“

 

IZ: Znám toho člověka ze snu i v tomto životě? Jde o mě a jednoho z mých klientů na masáži? (Duchovní komunikace ze 4. 3. 2013)

Příroda: „Ano, proto spolu máte tak složité čištění. Mnohokrát jste spolu v minulosti spolupracovali, žili spolu. Teď je potřeba, abyste se z těchto různých složitých karmických vazeb, které vás svazují, navzájem vyčistili.“

Teprve po prožití obou krajních extrémů, se bytost dokáže srovnat do středu

IZ: Prosím Karmu o informace. Pokud člověk v minulosti měl postoj vyčkávat a spíše nic neřešit, nechat vše volně plynout bez zásahů. Může se pak stát, že v tomto životě naopak spadne do druhého extrému - stále někam spěchat, aby o něco nepřišel, aby něco nepřehlédl? (Duchovní komunikace ze 4. 3. 2013)

Karma: „Ano, často se to stává. Jedním z příkladů obdobného chybného postoje bylo v minulosti jednání andělů Dhyanů, kteří tehdy duchovně vedli vývoj lidské civilizace na Zemi. Andělé Dhyané mnohdy podcenili důležitost své aktivní práce a různých drobných korekcí a zásahů do hmoty. Nechali vše volně plynout bez zásahu. Až se jim nakonec situace vymkla z rukou.  Ztratili páky a napojení na možnou zcela zásadní a potřebnou nápravu. Tak docházelo ke ztrátě vlivu na různé civilizace, k jejich zvrtnutí do Temna. A buď k  vlastní sebedestrukci těchto civilizací, nebo například k jejich celoplanetární destrukci zásahem vyšších sil. Původní podcenění aktivního zásahu se tak postupně ukázalo jako zásadní přehmat.

Tyto vyšší bytosti vedoucí duchovní vývoj ve hmotné rovině Planety buď například přehlédly potřebu zásahu, nebo podcenily důležitost zásahu. Nebo naopak docházelo později ze strany lidských Duchovních hierarchií k násilným magickým zásahům do běhu života, které byly mimo rámec, kterých nebylo potřeba. Nebyly na pořadu dne. A tímto způsobem pak docházelo k různým deformacím ve fungování jednotlivých světů.

A když se pak takto chybující anděl Dhyan nebo jiná vyšší duchovní bytost zrodili z karmických důvodů ve hmotě, opakovaně pak dělali stejné chyby. Nezasahovali a dlouho vyčkávali v očekávání, že se záležitosti vyřeší samy. A takto mohli projít i několika zrozeními, ve kterých se dostali do podobných situací a opakovaně zklamali. Tím si opakovaně prožili jeden vychýlený extrém – vyčkávat, neřešit, nezasahovat.

Přílišné vyčkávání ani naopak přehnaná touha jít do akce, nejsou optimální

Během dlouhé evoluce jeho bytosti pak obvykle dojde k tomu, že ještě než se v této oblasti srovná, napřed sám na sobě prožije extrém opačný. Může se pak stát, že v jednom z dalších zrození ve hmotě bude pro něj typická přílišná vehementnost, přehnaná touha po akci, přílišná touha po pomoci druhým. V obou těchto krajních situacích, přílišné vyčkávání nebo naopak přílišná touha po akci, jde o vychýlené postoje. Které je potřeba postupně odstranit a vyladit se do harmonického středu. Aby člověk nebyl ani příliš akční, nebo naopak ani příliš odevzdaný, laxní. Obvykle však toto člověk ve své dlouhodobé evoluci dokáže až poté, co si nejprve odděleně prožil v různých životech oba krajní vychýlené extrémy. 

Podobné je  to i s partnerskými vztahy. Pokud v minulosti člověk promarnil některé partnerské vztahy, může mít v tomto životě problémy s tendencí přílišné vehementnosti, aby náhodou nepřišel o nějaký potenciální vztah.  

Je však důležité si uvědomit, že dalším důvodem vehemence ve vztahu může být silná vnitřní tendence ovládat druhé. Touha mít nad nimi kontrolu, diktovat jim, využívat je ve svůj prospěch. Manipulovat je, aby se chovali tak, jak já si přeju. Neochota dopřát jim svobodu rozhodování. Snaha prosadit své záměry a touhy za každou cenu, bez ohledu na zájmy druhého. Neochota naslouchat vyšším duchovním impulzům a přijímat vyšší pravdu. Snaha kontrolovat situace ve hmotě svým rozumem, egem nebo vychýlenými city. A někdy i snaha zajistit si vztah pomocí nevhodných prostředků, které posilují moji rozhodovací sílu. Například pomocí magie, magických rituálů, umělých prostředků magické moci, apod. Nebo vyhledáním a přijetím pomoci od nějakého mága. 

Vše potřebuje svůj pravý čas. Nic se nemá příliš uspěchat. Pokud se člověk moc snaží za každou cenu nějaký vztah získat, může mu to naopak podrazit nohy. Může to vyústit až ke ztrátě možnosti vzniku daného vztahu. Nebo jsou naopak výsledkem další vzniklé zbytečné karmické vazby s bytostí, která vůbec není v tomto období pro uskutečnění společného vztahu vhodná. Takový přístup pak může uškodit nejen tomu, kdo vyvíjí přílišnou vehemenci ve vztahu, ale i tomu druhému. Pokud člověk příliš vehementně, nebo dokonce i s použitím různých forem nátlaku a manipulace, tlačí druhého do vztahu, může tím poškodit, zauzlit, nevhodně zatížit, nejen svůj vlastní duchovní vývoj, ale i duchovní vývoj toho druhého.“   

________________________________________________________________

Je důležité být upřímný a jednoznačný na všech úrovních své bytosti 

IZ: Prosím Přírodu o informace ještě k tématu vztahů. Setkala jsem se v tomto životě s nevyrovnaností hmotného a duchovního vyjadřování pocitů a emocí k bytosti opačného pohlaví. Bylo velmi těžké vyhodnotit a správně pochopit přicházející impulzy od druhého. Energeticky člověk reaguje, jakoby měl o druhého zájem, ale po hmotné stránce náznaky chybí. Nebo jako v prvním snu, náznaky hmotné jsou, ale jinak je bytost chladná. O co prosím jde? Děkuji. (Duchovní komunikace z 9. 4. 2013) 

Příroda: „Ano, i to se může stát. Může jít o vnitřní rozpolcenost, nevyrovnanost Vnitřního duchovního Já. Způsobenou například nějakým traumatem z prožitých vztahů. Podobné způsoby jednání často vznikají prožitou bolestí z nenaplněného vztahu, velmi bolestným rozchodem nebo ztrátou blízké osoby úmrtím. V takovém případě pak má tato nevyrovnanost projevů ochránit toho člověka před další možnou bolestí. Jde však o vychýlený nevyrovnaný postoj a tudy cesta k navázání optimálně fungujícího partnerského svazku nemůže vést. Ve vztahu by měla být vždy na prvním místě upřímnost a otevřenost. Naopak zakrývání pravé podstaty svého citu může z dlouhodobého hlediska přivodit mnohem větší trauma, než by způsobilo okamžité odmítnutí toho druhého.

Nebo může jít o zcela jiný druh nevyrovnanosti. Někteří lidé sami sobě nevěří. Hledají u druhých ujištění, že jsou plnohodnotnými bytostmi, že za něco stojí. Proto někdy házejí na druhé, kteří by mohli připadat v úvahu jako potenciální partneři, energetické návnady (udičky). A to i v situacích, kdy toho druhého ještě vůbec neznají. A někdy dokonce i v situaci, kdy o bližší vztah s takovým člověkem nemají zájem. Je to pro ně jen zkouška toho, nakolik jsou pro druhé pohlaví přitažliví.

Duchovně pak sledují, zda druhý projeví zájem o případný vztah nebo běžný kontakt. Tímto způsobem si lidé zvyšují své často velmi nízké sebehodnocení. Neumí ocenit sami sebe, hledají tedy ocenění, projevení zájmu, u druhého. Na této rovině se pak člověk vyhne verbálnímu odmítnutí, a tím i zraněním z toho plynoucích. Velmi často takto vypadá například flirtování.

Pokud člověk energeticky vyjadřuje něco jiného, než co vlastně cítí, jde o necelistvost, nevyrovnanost, rozpolcenost bytosti v jejím jednání hmotném a duchovním. Na tuto deformaci je potřeba druhého upozornit, protože ji sám většinou na vědomé úrovni nevnímá. Ve vztazích je potřeba být zcela jednoznačný. Nejen ve vztazích k opačnému pohlaví, ale i ke všem ostatním bytostem. To znamená hlídat si a snažit se sjednotit impulzy, náznaky, které druhým dává na vědomé i nevědomé úrovni.

Ve tvém prvním snu šlo o podobnou situaci.  Na hmotné úrovni se muž pečlivě staral o ženu. Chránil ji, pečoval o ni. Ale současně zapudil a zablokoval veškeré náznaky a energie, které by ženě mohly prozradit, že ji miluje. To nebylo správné. Tak moc chtěl, aby její city byly zcela neovlivněné, že tato nejednotnost v jeho jednání v ní způsobila zmatek. Pečlivě se o ní staral, ale to ještě samo o sobě nebylo jasným potvrzením hlubokého partnerského citu k té ženě. A naopak svůj cit nedokázal jednoznačným způsobem naznačit a třeba i slovně vyjádřit.“

 

 

© Ivana Zámečníková, duben 2013

           www.novaduchovnicesta.cz

Anketa

Byl pro Vás tento text přínosem? Ohodnoťte prosím známkou od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší).

Celkový počet hlasů: 170